|
|
Role ergoterapie u osob s Duchennovou muskulární dystrofií
Janatová, Adéla ; Rodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klimošová, Sylva (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Adéla Janatová Vedoucí práce: Bc. Zuzana Rodová, M.Sc. Název bakalářské práce: Role ergoterapie u osob s Duchennovou muskulární dystrofií Abstrakt bakalářské práce: Duchennova muskulární dystrofie je nejčastější dětské neuromuskulární onemocnění, které se projevuje progresivní symetrickou svalovou slabostí pletencových a trupových svalů. Onemocnění je vázáno na X chromozom, a proto postihuje převážně mužské pohlaví. Toto progresivní svalové onemocnění vede postupně k omezení mobility a k vysoké závislosti ve všedních denních činnostech. Chlapci s Duchennovou muskulární dystrofií vyžadují neustálou péči, jejímž základem je multidisciplinární přístup. Kolem desátého roku kvůli progresi onemocnění ztrácí schopnost samostatné chůze a stávají se tak závislí na vozíku. Ve druhé dekádě života se slabost rozšiřuje na horní končetiny, dochází k poklesu dechové kapacity a objevují se i srdeční abnormity. Osoby s Duchennovou muskulární dystrofií se dožívají kolem 35 let. Cílem bakalářské práce je popsat roli ergoterapie u osob s Duchennovou muskulární dystrofií a ukázat na její nezastupitelnost. Teoretická část bakalářské práce popisuje obecnou problematiku týkající se prevalence onemocnění, klinických charakteristik, diagnostiky a léčby. Dále se zabývá rolí ergoterapie u...
|
|
|
Další vzdělávání pedagogických pracovníků jako latentní prevence syndromu vyhoření
Janatová, Adéla ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Bakalářská práce rozpracovává problematiku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků jako preventivního opatření vůči syndromu vyhoření u pedagogů. Cílem bakalářské práce je analýza potenciálního propojení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a prevence syndromu vyhoření. Teoretická východiska jsou věnována spojení syndromu vyhoření s pedagogickou profesí v souladu s moderní teorií psychohygieny a osobnostním rozvojem. Nejprve je popsán pohled na syndrom vyhoření, jeho definice, průběh a důležitá prevence. Dále je popsána podoba dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, značná část je věnována legislativě, která se k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků vztahuje. V konečné fázi jde o propojení těchto dvou témat. Cílem kvantitativního empirického šetření je vyhodnocení, zda další vzdělávání pedagogických pracovníků funguje jako prevence syndromu vyhoření u pedagogů a zda jsou pedagogové o této skutečnosti dostatečně informováni. Z výsledných údajů můžeme potvrdit skutečnost, že další vzdělávání pedagogických pracovníků může fungovat jako preventivní opatření vůči syndromu vyhoření. Informovanost o této skutečnosti a celém procesu syndromu vyhoření je ovšem velmi nízká. Klíčová slova Další vzdělávání, pedagog, další vzdělávání pedagogických pracovníků, syndrom vyhoření, rozvoj, prevence
|
|
|
Další vzdělávání pedagogických pracovníků jako latentní prevence syndromu vyhoření
Janatová, Adéla ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Baumgartner, František (oponent)
Bakalářská práce rozpracovává problematiku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků jako preventivního opatření vůči syndromu vyhoření u pedagogů. Cílem bakalářské práce je analýza potenciálního propojení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a prevence syndromu vyhoření. Teoretická východiska jsou věnována spojení syndromu vyhoření s pedagogickou profesí v souladu s moderní teorií psychohygieny a osobnostním rozvojem. Nejprve je popsán pohled na syndrom vyhoření, jeho definice, průběh a důležitá prevence. Dále je popsána podoba dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, značná část je věnována legislativě, která se k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků vztahuje. V konečné fázi jde o propojení těchto dvou témat. Cílem kvantitativního empirického šetření je vyhodnocení, zda další vzdělávání pedagogických pracovníků funguje jako prevence syndromu vyhoření u pedagogů a zda jsou pedagogové o této skutečnosti dostatečně informováni. Z výsledných údajů můžeme potvrdit skutečnost, že další vzdělávání pedagogických pracovníků může fungovat jako preventivní opatření vůči syndromu vyhoření. Informovanost o této skutečnosti a celém procesu syndromu vyhoření je ovšem velmi nízká. Klíčová slova Další vzdělávání, pedagog, další vzdělávání pedagogických pracovníků, syndrom vyhoření, rozvoj, prevence
|
host ::
RSS.