|
|
Hrólf kraki ve staroseverské tradici
Vachunová, Tereza ; Kadečková, Helena (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Na třicet děl z Anglie, Dánska, Norska a Islandu zaznamenává dlouhá staletí tradování pověstí o králi Hrólfu krakim z bájného dánského rodu Skj5ldungů. Z tradičních příběhů o Hrólfovi vycházejí staroanglické básně, staroseverské hrdinské písně, skaldská poezie, středověké dějepisectví, ságy o dávnověku a islandské romance. Skromné ukazatele naznačují, že v jádru pověsti stojí historické události v době stěhování národů. Z Dánska pověst doputovala do Anglie a nejspíše byla známá i najiných germánských územích. V Anglii tato tradice vytrvala do konce anglosaského období. Od anglosaské odnože se výrazně lišila společná tradice severských zemí v době vikinské, u středověkých dějepisců již lze rozlišit verzi západoseverskou a východoseverskou. Zatímco v Dánsku byla tradice po době vikinské nejspíše oslabená, na Islandu přežívala takřka nepřetržitě do 15. století. Do ústního předávání patrně více zasahují kulturní proměny nežli geografická a časová vzdálenost.
|
|
|
Kolektivní román v dánské literatuře: pokus o definici literárního žánru na základě děl H.C. Brannera, H. Kirka, M.A. Hansena a H. Scherfiga
Neumannová, Tereza ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Kolektivní román je skandinávský literární žánr, který se hojně vyskytoval především ve třicátých letech dvacátého století. Hlavní postavou je skupina s minimálně jedním výrazným jednotícím prvkem, který zaručuje každodenní kontakt jednotlivých členů kolektivu a vytváří pevně semknuté společenství, jež je geograficky a časově jednoznačně vymezeno vůči svému okolí. Velikost uskupení není zpravidla větší než několik desítek osob. Autoři kolektivních románů zobrazují člověka jako sociální bytost a hlavním tématem se tak stává soudobá společnost a její problémy. Všechny kolektivní romány se tím či oním způsobem vyjadřují k myšlenkám kolektivismu a jeho možné realizaci v soudobé společnosti. Podle toho, zda spisovatelé zaujímají pozitivní nebo negativní postoj ke kolektivnímu způsobu života, rozlišujeme dva základní typy: kolektivní kolektivní román a antikolektivní kolektivní román. Typickými zástupci prvně jmenovaného typu jsou Kirkovy romány Rybáři nebo Nádeníci. Do druhé skupiny řadíme např. tato díla: Martin A. Hansen: Teď to vzdává, Hans Scherfig: Promeškané jaro, H. C. Branner: Hračky.
|
|
|
Literární mýtus v románech Torgnyho Lindgrena
Thomsen, Jana ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Předmětem této diplomové práce je analýza čtyř románů současného švédského autora Torgnyho Lindgrena v rámci kategorie "literárního mýtu". Nejpodrobněji je analyzován román Ljuset (1987; Světlo), jenž se ukazuje být nejjasnějším příkladem daného pojmu. Dále pak následuje analýza románů Hummelhonung (1995, Čmeláčí med, č. 1999), Pölsan (2002, Prejt, č. Přerušený příběh, 2005) a Dorés bibel (2005, Dorého bible, č. 2010), jež vyšly později společně pod názvem Nåden har ingen lag (2008, Milost je bez zákona). V každém z těchto románů a v souboru jako celku je detailně analyzován už pouze jeden vybraný aspekt literárního mýtu: problematika determinismu a svobodné lidské vůle, významové protiklady, oralita a sevřená mytická struktura. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické části, je vyložen pojem mýtu, jeho různé druhy, vlastnosti a funkce v archaických společnostech. Součástí první části je rovněž pojednání o vztahu mýtu k literatuře a objasnění pojmů "mytologický román" a "literární mýtus". V druhé, analytické části práce následuje aplikace pojmu literární mýtus na výše uvedená Lindgrenova díla.
|
|
|
Téma smrti ve vybraných dílech severské literatury pro děti a mládež
Fauknerová, Anna ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je analýza tématu smrti v následujících dílech severské literatury: Astrid Lindgrenová - Jižní louka, Bratři Lví srdce, Tarjei Vesaas - Ledový zámek, Jostein Gaarder - Jako v zrcadle, jen v hádance. Kromě interpretace jednotlivých děl podává práce také stručný přehled dějin norské a švédské literatury pro děti, psychologický pohled na vývoj vztahu dítěte ke smrti, obecnější pohled na dětskou literaturu s tematikou smrti z filozofického, psychologického a historického hlediska a nakonec pedagogické aspekty dětské literatury, se zaměřením na náročnější dětskou literaturu, jak po tematické, tak po formální stránce. V závěru jsou srovnána zobrazení smrti v jednotlivých dílech a zdůrazněn společný charakter děl. Klíčová slova: Dětská literatura, severská literatura, tematika smrti, Astrid Lindgrenová, Tarjei Vesaas, Jostein Gaarder.
|
|
|
Dívčí hrdinky v díle Astrid Lindgrenové
Doležalová, Ela ; Hartlová, Dagmar (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
V této bakalářské práci jsou rozebírány a porovnávány čtyři dívčí postavy z díla Astrid Lindgrenové: Pipi Dlouhá punčocha, Lisa z Dětí z Bullerbynu, Madynka a Ronja, dcera loupežníka. Cílem je zjistit, co a jakým způsobem se autorka pomocí dané postavy snaží čtenářům sdělit a jak se toto sdělní na postavě promítá. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Téma psychického utrpení v tvorbě Tove Ditlevsenové
Rybová, Karla ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Tato práce se zabývá psychickým utrpením v díle dánské spisovatelky Tove Ditlevsenové. Nejprve rozebírá fenomén "šíleného génia" a pracuje se studiemi zkoumajícími souvislost mezi kreativitou a duševní chorobou. Dále představuje některé literární žánry, ve kterých díla zobrazující psychickou nemoc mohou vznikat, a nakonec se zaměřuje na analýzu dvou románů Ditlevsenové, Ansigterne a Vilhelms værelse.
|
|
|
Obraz severské mytologie a starého Severu v současné české popkultuře
Fröhlichová, Alena ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Starý, Jiří (oponent)
V bakalářské práci podrobím zkoumání zajímavý jev posledních desetiletí: hojné využití tematiky severské mytologie a staroseverské literatury v různých literárních a kulturních kontextech v českém prostředí. Zaměřím se na díla domácí provenience a okrajově se budu věnovat také tvorbě překladové, abych vytvořila celistvější obraz materiálů inspirujících se severskou mytologií, se kterým se může čtenář v českém prostředí setkat. Pokusím se vymezit a pojmenovat jednotlivé trendy v přístupu k materiálům severské mytologie. Následně se pokusím kriticky zhodnotit, jaký obraz starého Severu jednotlivá díla vytváří, zda původní prameny zkreslují, zda lze hovořit o trendu/trendech, případně k jaké agendě severské látky a motivy využívají. V první části práci představím a analyticky zhodnotím shromážděné materiály, zejména knižní a audiovizuální, zaměřím se ale i na prostředí internetu a sociálních sítí. V druhé části se pokusím stanovit trendy, které lze eventuálně v užití severské mytologie vysledovat. Při srovnání původních pramenů s novodobými adaptacemi uplatním metodu close reading (pozorného čtení), vždy ale přihlédnu i k historickému kontextu. Moje práce by měla dát odpověď na otázku, jaké obrazy mytologie středověkého Severu se v české populární kultuře vytváří. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Minimalismus v díle Helle Helle na příkladu románu Na dně
Česká, Veronika ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Stahr, Radka (oponent)
Tato diplomová práce obsahuje tři části. První představuje teoretický přehled vývoje minimalismu jako uměleckého stylu, jeho významu v literatuře, konkrétně také v oblasti Skandinávie. Druhá část se věnuje prozaičce Helle Helle v kontextu současné dánské literatury a její tvorbě. Třetí část práce se zabývá analýzou konkrétních minimalistických postupů, které autorka uplatnila v případě svého románu Na dně.
|
|
|
Zatajení a odhalení pravdy ve vybraných dramatech Henrika Ibsena
Hojková, Vendula ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Cílem této bakalářské práce je porovnat, jak zatajení a následné odhalení pravdy ovlivňuje jednotlivé osoby a jejich okolí ve vybraných dílech Henrika Ibsena. Pravda je tématem, které se v Ibsenových hrách objevuje často - i přesto každé drama obsahuje inečnou situaci, ve které figuruje pravda, její zatajení, nebo dopad, který její odhalení přináší. Přestože všechna odhalení vedou k rozpadu zaběhnuté situace, tento rozpad má v každém dramatu jiný dopad jak na postavu, která pravdu zatajila, tak na její okolí. Opakujícím se Ibsenových hrách je také postava morálního idealisty, která si klade za cíl odhalit pravdu i přes možný negativní dopad, a sebeklam, který ovlivňuje chování jednotlivých postav. I přes velký záběr možných důvodů pro zatajení pravdy je její odhalení v Ibsenových dílech nevyhnutelné - ať už kvůli již zmíněné postavě idealisty, nebo kvůli donucení Divoké kachně Nepříteli lidu je pravda odhalena právě kvůli této postavě morálního idealisty, zatímco v Domečku pro Přízracích odhalení pravdy donuceny vnějšími okolnostmi. Podobně duální je pak fakt, že zatímco v Přízracích Nepříteli lidu je pravda odhalena osobou, které se přímo dotýká, v Domečku pro panenky Divoké kachně je tomu právě naopak. Přestože mají postavy různé motivace pro skrytí, či naopak k odhalení pravdy, vede tato rozkladu...
|
|
| |
host ::
RSS.