|
|
Islámská civilizace: Srovnání reprezentativních výkladů
Gorčíková, Magdaléna ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Diplomová práce Islámská civilizace: srovnání representativních výkladů představuje teoretický a historický přístup ke komparativnímu zkoumání islámské společnosti interpretací a srovnáním stěžejních autorů, v němž je důraz kladen jednak na základní sociální vzorce této společnosti v dlouhodobém a dynamickém vývoji jednak na její roli v rámci modernizačních transformací. Hlavním cílem je selektivní reflexí přispět k pochopení dlouhodobých historických zkušeností islámu, jeho charakteristických světových názorů a institucionálních vzorců a rovněž i způsobů, jak se podílí na světových dějinách. K tomu je využito interpretací a srovnání několika vybraných autorů se zvláštním zaměřením na koncept muslimské společnosti ve studiích Arnošta Gellnera. První část práce se věnuje zejména vymezení konceptu islámské civilizace jako jednoho z velkých sociálně-kulturních celků v euroasijském makroregionu. Druhá část práce se zaměřuje na politické tradice a transformace a dílče i na ekonomickou strukturu islámské civilizace. V poslední části práce je pak věnována pozornost islámské společnosti jakožto možné alternativní modernitě v komparaci s různými koncepcemi interpretace islámu dalších společenskovědních badatelů.
|
|
|
Movements of migrants from Eastern metropolis in a globalizing world
Semkova, Martina ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Táto diplomová práca je zameraná na problematiku súčastných trendnov v migrančých procesoch. Jej obsah sa odvíja od výsledkov kvalitatívneho výskumu, prevedeného prostredníctvom metody grounded theory. Tímto prístupom boli sledované pohyby mladých migrantov z východnej metropoly Slovenska, Košíc, v rôznych štádiách posunu. Prežité udalosti týchto aktérov sú previazané z relevantnými teóriami pokúšajúce sa popisovať súčasné procesy, ktoré ako výsledok intentízvnejších premien prenikajúcich spoločnosťou a vytvárajú podnetné prostredie pre pohyb obyvateľstva za hranice štátov. Smer migrácie skúmaných aktérov ma priamu náväznosť na stavbu životnej perspektívny a vyvíjaniu stratégií v hladaní optimálnych podmienok. Cieľom práce je nachádzať podobnosti správania sa jedincov inak individualizovanej či diverzifikovanej spoločnosti a priniesť celistvejší náhľad na problematiku migrácie
|
|
|
Postižitelné proudy dějin a civilizací
Léwová, Dana ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Arnason, Johann Pall (oponent)
Práce skicuje základní přístupy v oboru srovnávací civilizační analýzy v díle Jóhanna P. Árnasona, Jaroslava Krejčího, v konfrontaci s filosofií dějin Jana Patočky. Tato teoretická východiska jsou zasazena do širšího historického kontextu a dějinných souvislostí v kazuistických studiích, zúžených na civilizační areál Blízkého východu, především starověké Mezopotámie a Syropalestiny, a areál egejsko-řecký. Práce zdůrazňuje nutné propojování obecně koncipované civilizační analýzy, resp. historické sociologie, s konkrétní historiografií. Osamocené vyčleňování teoretických koncepcí chápe jako relikt slepého redukcionismu a determinismu, vůči němuž se ostentativně vymezuje i filosofie dějin, dobírající se namísto historických chronologií osmyslňujícího fenoménu dějinnosti. Bez opory v empirickém reálu by se ovšem i filosofie dějin stala pouhým filosofujícím přemítáním. Ve spojeném interdisciplinárním přístupu se lze tedy jedině dobrat dějinného/ civilizačního smyslu, "mezi minulostí a budoucností", v tvorbě kontinuální kulturní paměti, od vědomí souvislostí k souvislosti vědomí.
|
|
|
Party Politics in Intercivilisational Encounters : The Modernity Cleavage
Šimral, Vít ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
PhDr. Vít Šimral, LL.B. (Hons) Party Politics in Intercivilisational Encounters: The Modernity Cleavage Abstrakt Diplomová práce rozšiřuje Lipset - Rokkanův model stranické politiky založené na konfliktních liniích. Práce využívá konceptů civilizační analýzy, zejména konceptu mnohačetných modernit Shmuela Eisenstadta, k popsání vzniku proti-Západních fundamentalistických hnutí v Rusku a Egyptě na počátku 20. století. Úvodní kapitola rozebírá existující literaturu a současné trendy v hlavním proudu studií politických stran a zdůrazňuje hlavně metodologický rozchod výzkumů Západních a ne-Západních politických stran. Druhá kapitola se zaměřuje na rokkanovský proud stranickopolitického výzkumu a použití konceptu konfliktních linií mimo politický region Západní Evropy. Ve třetí kapitole je představen koncept "konfliktní linie modernity", který je založen na shodných teoretických předpokladech rokkanovské politologie a civilizační analýzy. Čtvrtá a pátá kapitola jsou empirickou analýzou dvou případů, Ruských komunistů a Egyptských Muslimských bratrů, s cílem získat z empirie teoretické poznatky pomocí jednoduchých výzkumných nástrojů komparativní a zakotvené teorie. V poslední kapitole je diplomová práce zakončena teoretickou diskuzí o obecných vlastnostech "stran modernity" a o celkovém výzkumném přínosu práce.
|
|
|
Nadcivilizace. Patočkův koncept modernity a jeho význam v kontextu současné historické sociologie.
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Tato práce se věnuje konceptu modernity, který pod názvem "nadcivilizace" vypracoval někdy v průběhu padesátých let 20. století český filosof Jan Patočka (1907-1977) v původně nevydané studii Nadcivilizace a její vnitřní konflikt. Hlavním cílem práce je představit koncept nadcivilizace jak v souvislostech autorova života a díla, tak v kontextu dnešního zkoumání civilizací, jež se odehrává na poli historické sociologie. Stanovený úkol je naplňován skrze tři hlavní části, kterým ještě předchází předznamenání, jež čtenáře uvádí do problematiky dnešní civilizační analýzy. První část už se pak soustředí na autorův koncept modernity, jak byl předložen v původní studii z padesátých let. Patočkův originální pojem "nadcivilizace" je zde obecně představen a zařazen do kontextu dnešní civilizační analýzy, přičemž ve výkladu jsou zároveň zdůrazněny jak okolnosti vzniku textu, tak duchovní rám Patočkovy doby. Druhá část práce se snaží zasadit původní koncept nadcivilizace do autorova výkladu filosofie dějin a následně předvést, nakolik se Patočkovo chápání modernity proměnilo v jeho vrcholném díle Kacířské eseje o filosofii dějin (1975). V poslední části práce je pak věnována pozornost motivu "civilizačního paradoxu", skrze který lze konkrétně poukázat na význam Patočkovy práce v kontextu dnešní historické...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.