|
|
The effect of higher capital requirements on bank lending: the capital surplus matters
Kolcunová, Dominika ; Malovaná, Simona
Tento článek se zabývá dopadem vyšších dodatečných kapitálových požadavků na růst úvěrů soukromému sektoru u bank v České republice. Empirické výsledky ukazují, že v případě bank s relativně nízkým kapitálovým přebytkem mají vyšší dodatečné kapitálové požadavky záporný vliv na růst úvěrů. Dále výsledky potvrzují, že vztah mezi kapitálovým přebytkem a růstem úvěrů je významný také v dobách, kdy jsou kapitálové požadavky stabilní, a není tedy pouze zprostředkujícím kanálem transmise vyšších dodatečných kapitálových požadavků.
Plný text:  PDF
|
|
|
The Czech exchange rate floor: Depreciation without inflation?
Baxa, Jaromír ; Šestořád, Tomáš
Po zavedení kurzového závazku a okamžitém oslabení české koruny v roce 2013 o 7 % sice došlo k obnovení ekonomického růstu, avšak inflace zůstala nízká. V důsledku toho Česká národní banka vrátila svoji měnovou politiku k normálu až po více než třech letech. Za pomoci modelu VAR s časově proměnlivými parametry a se stochastickou volatilitou ukazujeme, že tento vývoj nebyl překvapivý. Průsak směnného kurzu do cenové hladiny se po roce 2000 postupně snižoval, což naznačovalo omezené potenciální dopady kurzového závazku na inflaci. Na druhou stranu se zvyšoval průsak kurzu do ekonomického růstu. Tyto výsledky platí i v případě, kdy ze vzorku vyloučíme období trvání kurzového závazku i období nulové dolní meze úrokových sazeb, a jsou robustní vůči dalším citlivostním analýzám. Naše výsledky je možné vysvětlit bud’ zploštělou Phillipsovou křivkou, nebo rostoucí kvalitou českého vývozu a účastí v globálních hodnotových řetězcích, případně malým dopadem poklesu směnného kurzu do inflačních očekávání, když kurzový závazek není doprovázen dočasným cílováním cenové hladiny. Upozorňujeme také na užitečnost modelů zohledňujících časovou proměnlivost parametrů pro analýzu měnové politiky.
Plný text: PDF
|
|
|
A Macroeconomic Forecasting Model of the fixed exchange rate regime for the oil-rich Kazakh economy
Hlédik, Tibor ; Musil, Karel ; Ryšánek, Jakub ; Tonner, Jaromír
Článek představuje semistrukturální čtvrtletní model malé otevřené ekonomiky zaměřený na analýzu měnověpolitického transmisního mechanismu a makroekonomického vývoje v Kazachstánu během režimu fixního kurzu. Model zachycuje základní stylizovaná fakta kazachstánské ekonomiky, především významnou úlohu cen ropy, která ovlivňuje ekonomický cyklus v Kazachstánu. Aplikace modelu na pozorovaných datech ukazuje jeho použitelnost pro interpretaci kazachstánské ekonomické historie, včetně období globální ekonomické krize až do konce roku 2015, kdy Národní banka Kazachstánu zavedla režim plovoucího směnného kurzu. Dynamické vlastnosti modelu jsou analyzovány pomocí impulzních odezev na šoky typické pro kazachstánskou ekonomiku. Šokové dekompozice a historické simulace prezentované v článku ukazují, že tento model byl vhodným nástrojem pro měnověpolitické analýzy a praktické prognózování v Národní bance Kazachstánu. V obecnějším smyslu lze tento model považovat jako příklad čtvrtletního predikčního modelu pro ekonomiky bohaté na ropu s režimem fixního směnného kurzu.
Plný text: PDF
|
|
|
Sparse restricted perception equilibrium
Audzei, Volha ; Slobodyan, Sergey
V této práci zkoumáme výběr modelu v rámci omezené racionality a dopad měnové politiky narovnovážnou volbu prognostických modelů. Používáme koncept řídké racionality (který v ne-dávné době vypracoval Gabaix, 2014), v němž je nákladné věnovat pozornost všem možným proměnným a ekonomické subjekty mohou svojí volbou nadhodnocovat či podhodnocovat konkrétní proměnné, nebo dokonce některé z nich zcela vynechat. Hlavní otázkou je, zda zprvu chybně specifikovaná rovnováha (Restricted Perceptions Equilibrium, RPE) je v souladu s rovnovážnou volbou řídkých vah, které popisují přiřazení pozornosti různým proměnným subjekty v rámci RPE. V jednoduchém novokeynesiánském modelu docházíme k závěru, že subjekty se drží svého prvotního chybně specifikovaného prognostického modelu AR(1), je-li měnová politika méně agresivní nebo se inflace stane perzistentnější. V parametrickém prostoru rovněž nacházíme oblast, kde subjekty považují za výhodné nevěnovat pozornost žádné proměnné.
Plný text: PDF
|
|
|
Estimating the effective lower bound for the Czech National Bank’s policy rate
Kolcunová, Dominika ; Havránek, Tomáš
V tomto článku odhadujeme efektivní dolní hranici repo sazby stanovované Českou národní bankou. Tato hranice je determinována hodnotou, pod kterou by byla držba peněz v hotovosti preferovanější než držba peněz na bankovních účtech se zápornými úrokovými sazbami. Tuto hranici aproximujeme na základě nákladů na uskladnění, pojištění a transport hotovosti a nákladů ztráty pohodlnosti spojené s bezhotovostními transakcemi. Tento odhad doplňujeme výpočtem pomocí úrokových nákladů zohledňujících dopad záporných sazeb na ziskovost bank. Náš centrální odhad se nachází těsně pod úrovní –1 % při intervalu spolehlivosti přibližně (–2,0 %, –0,4 %). Kromě toho pomocí vektorové autoregrese ukazujeme, že potenciál záporných sazeb není dostatečný pro uvolnění měnové politiky srovnatelné s efektem kurzového závazku České národní banky v letech 2013–2017.
Plný text: PDF
|
|
|
Balance sheet implications of the Czech National Bank’s exchange rate commitment
Franta, Michal ; Holub, Tomáš ; Saxa, Bronislav
Článek prezentuje projekce bilance České národní banky po ukončení kurzového závazku. Použitý model je vhodný pro modelování velké bilance centrální banky s aktivy téměř výhradně ve formě cizoměnových rezerv v prostředí konvergující ekonomiky vykazující trendové posilování kurzu. Kromě základního scénáře je diskutováno i několik srovnávacích scénářů, které se týkají vývoje bilance v případě nezavedení kurzového závazku nebo jeho dřívějšího ukončení. Dle simulací se doba trvání záporného vlastního jmění ČNB, a tedy doba nulových transferů zisků centrální banky vládě, ve srovnávacích scénářích zásadně neliší od základního scénáře. Odhadované fiskální implikace kurzového závazku jsou tedy relativně malé a vztahují se až k období po roce 2030. Stochastické simulace nicméně ukazují, že míra nejistoty je výrazná. V článku dále ukazujeme, že může být simulační nástroj využit v diskusích o důsledcích dlouhodobého poklesu oběživa, o skladbě strany aktiv bilance a o obnovení odprodejů výnosů z cizoměnových rezerv centrální bankou.
Plný text: PDF
|
|
|
Quantifying the natural rate of interest in a small open economy : the Czech case
Hlédik, Tibor ; Vlček Jan
Tato studie identifikuje přirozenou úrokovou míru pro Českou republiku, jako reálnou úrokovou sazbu konzistentní s reálným výstupem na rovnovážné (potenciální) úrovni a inflací na cíli. K identifikaci přirozené úrokové míry používáme (semi-)strukturální model s racionálními očekáváními a vpředhledícím úrokovým pravidlem. Na rozdíl od přístupu běžně používaného v literatuře poskytuje strukturální model úplnou množinu omezení na nepozorované veličiny včetně přirozené úrokové míry. V této studii také argumentujeme, že přirozená úroková míra pro malou otevřenou ekonomiku je funkcí rovnovážného (potenciálního) reálného růstu, který je očištěn o zhodnocování reálného rovnovážného kurzu. Výsledky naznačují, že přirozená úroková míra se v České republice v roce 2017 pohybovala na úrovni kolem 1 procenta. Identifikovaný pokles přirozené úrokové míry z jejího vrcholu v roce 2015 reflektuje především obnovené zhodnocování reálného rovnovážného kurzu na pozadí robustního růstu reálného HDP.
Plný text: PDF
|
|
|
What drives the distributional dynamics of client interest rates on consumer loans in the Czech Republic?: a bank-level analysis
Hlaváček, Michal ; Brož Václav
V tomto článku se zabýváme distribuční dynamikou na úrovni bank a faktory ovlivňujícími klientské úrokové sazby ze spotřebitelských úvěrů v České republice. Bereme v úvahu, že klientské úrokové sazby mohou mít rozdílně dlouhá období fixace, zaměřujeme se na spotřebitelské úvěry, které vykazují vícemodální rozdělení úrokových sazeb, a kromě průměrné úrokové sazby využíváme také alternativní ukazatel – modus. Ukazujeme, že v posledních letech většina bank v České republice začala poskytovat nové spotřebitelské úvěry za nebývale nízké klientské úrokové sazby. Z analýzy na úrovni jednotlivých bank vyplývá, že za tímto vývojem stojí snížená koncentrace trhu (vyšší konkurence na trhu) a do určité míry také uvolněná měnová politika spolu se změnami na trhu úvěrů na bydlení a hypoték. Výsledky článku jsou v souladu s mezinárodní odbornou literaturou, ale v českém kontextu jsou nové.
Plný text: PDF
|
|
|
A Profit-to-provisioning approach to setting the countercyclical capital buffer: the Czech example
Hodula, Martin ; Pfeifer, Lukáě
Během posledních několika let vyvinuly národní makroobezřetnostní orgány rozdílné strategie pro nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy (CCyB) v bankovním sektoru. Existující přístupy vycházejí z různých indikátorů používaných k identifikaci aktuální fáze finančního cyklu. Není nám však známo, že by existoval přístup, který by přímo zohledňoval vývoj cyklických rizik v bankovním sektoru i jeho obezřetnostní chování v průběhu finančního cyklu. V tomto článku navrhujeme nový přístup založený na vztahu zisku a tvorby opravných položek, který lze využít v procesu makroobezřetnostního rozhodování. Konstruujeme novou sadu indikátorů, které do značné míry zachycují cyklický vývoj zisku a opravných položek k úvěrovým ztrátám. Argumentujeme, že banky by během finanční expanze měly udržovat část cyklicky nadhodnoceného zisku (nerealizované očekávané ztráty) ve formě kapitálu. Výsledky námi nově navrhovaných indikátorů vyhodnocujeme pomocí dvou ekonometrických postupů. Celkově vykazují dobré statistické charakteristiky relevantní pro tvorbu rozhodnutí o CCyB a mohou přispět k přesnějšímu vyhodnocení jak akumulace systémových rizik, tak naplňování rizik. Předpokládáme, že relevance přístupu založeného na vztahu zisku a tvorby opravných položek a související sady nově navrhovaných indikátorů se zvýší při využití IFRS 9.
Plný text: PDF
|
|
|
Asset prices in a production economy with long-run and idiosyncratic risk
Sutóris, Ivan
Tento článek zkoumá rizikovou prémii v ekonomice s nekompletními trhy a domácnostmi čelícími idiosynkratickému riziku ve spotřebě. Pokud se rozptyl idiosynkratického rizika mění v průběhu hospodářského cyklu a domácnosti preferují dřívější rozřešení nejistoty, ceny finančních aktiv budou ovlivněny nejen informacemi o současné a očekávané budoucí agregátní spotřebě (jako je tomu v modelech s reprezentativní domácností), ale také informacemi o současných a budoucích změnách v distribuci individuální spotřeby napříč domácnostmi. V článku zkoumám, jestli tento dodatečný efekt může pomoci vysvětlit vysokou rizikovou prémii v produkční ekonomice, ve které je proces pro agregátní spotřebu endogenní a potenciálně může být ovlivněn přítomností idiosynkratického rizika. Analýza neoklasického růstového modelu kombinovaného s Epstein-Zinovými preferencemi a snadno řešitelnou formou heterogenity mezi domácnostmi naznačuje, že proticyklický průběh idiosynkratického rizika zvyšuje rizikovou prémii, ale také snižuje efektivní ochotu domácností k intertemporální substituci, čímž se mění také dynamika agregátní spotřeby. Nicméně díky přidané flexibilitě Epstein-Zinových preferencí je možné zvýšit rizikovou prémii bez změny dynamiky množství, pokud připustíme zvýšenou intertemporální elasticitu substituce na individuální úrovni.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.