|
|
Kompenzace ztráty příjmů v pandemii covid-19: vítězové a poražení
Kalíšková, Klára ; Zapletalová, Lucie
Ve studii analyzujeme zacílení příjmově kompenzačních nástrojů přijatých českou vládou v reakci na pandemii onemocnění covid-19 na různé skupiny domácností. Ukazujeme, jaký podíl celkových nákladů na kompenzační opatření byl zacílen na nejzasaženější skupiny obyvatel. I přes značné náklady státu na kompenzaci snížení příjmů domácností dopadla pandemie podstatně tíživěji na chudší vrstvy společnosti. Tento fakt se může v budoucnu projevit v prohloubení existujících problémů se zadlužeností, exekucemi nebo postižením dětí chudobou.\n
|
|
|
Rozdíly v přísnosti známkování žáků a dopady na vzdělanostní aspirace
Münich, Daniel ; Protivínský, Tomáš
Pro žáky a jejich rodiče představují známky ve škole klíčovou informaci formující i vzdělávací a kariérní ambice. 87 % žáků devátých ročníků s jedničkou z matematiky chce vystudovat vysokou školu. Mezi žáky s trojkou chce na VŠ jen 39 %. Mezi základními školami panují v přísnosti známkování velké rozdíly. Klasifikace žáků se stejnými akademickými výsledky se mezi školami liší v průměru o celý klasifikační stupeň. Při stejných dovednostech mají žáci z přísně známkujících škol nižší studijní ambice oproti žákům z mírně známkujících škol. Známky na vysvědčení také často představují jedno z přijímacích kritérií na středních školách a víceletých gymnáziích. Rozdíly v přísnosti známkování a zásadní role známek při plánování budoucí vzdělávací dráhy mohou tedy vést k chybným rozhodnutím žáků a rodičů, neefektivitám ve vzdělávacím systému a k suboptimální alokaci talentů.
|
|
|
Chudoba a sociální dávky v sociálně vyloučených lokalitách
Federičová, Miroslava ; Kalíšková, Klára ; Zapletalová, Lucie
Studie prezentuje unikátní analýzu životních podmínek osob a domácností v sociálně vyloučených lokalitách (SVL) z hlediska jejich příjmů a ohrožení chudobou ve srovnání s běžnou populací. Zvláštní pozornost věnujeme míře využívání sociálních dávek a jejich účinnosti při snižování míry chudoby. Analýza je založena na unikátních datech z šetření životních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách (SVL-SILC), provedeného v roce 2020 Agenturou pro sociální začleňování Ministerstva pro místní rozvoj a z dat šetření „Životní podmínky“ (EU-SILC) Českého statistického úřadu z roku 2020.
|
|
| |
|
|
Odchody z učitelské profese v Evropě
Federičová, Miroslava ; Pertold, Filip
Tato krátká studie shrnuje zjištění původního empirického výzkumu dlouhodobých trendů v opouštění učitelské profese v evropských regionech včetně České republiky. Tento fenomén má v některých ohledech podobný charakter napříč zeměmi, ale také existují výrazné regionální rozdíly. Pro Českou republiku a celý středoevropský region zemí zjišťujeme, že během ekonomické transformace dochází k odlivu mladých učitelů-mužů z učitelské profese. To je pravděpodobně způsobeno lepšími možnostmi v alternativních profesích. Transformace tak značně přispěla k feminizaci učitelské profese.
|
|
|
Intenzita používání vyučovacích metod učiteli a jejich vztah s výsledky vzdělávání
Korbel, Václav
Jedním ze dvou hlavních cílů národní Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ je proměna obsahu a způsobu výuky. Větší důraz má být kladen například na skupinové aktivity, projektovou výuku, aplikaci znalostí v různých kontextech nebo badatelskou výuku. Existuje ovšem relativně málo studií analyzujících využívání různých typů vyučovacích metod učiteli na prvním stupni základní školy v České republice (ČR) a zahraničí a jejich vztah s výsledky. Tato studie využívá longitudinální data reprezentativního vzorku žáků základních škol k analýze, v jakém procentu hodin se v ČR a zahraničí využívají čtyři typy metod: 1) přednášení, 2) osvojení, 3) porozumění a 4) testování. Kromě toho se zaměřujeme na otázku, jaký vztah mají vyučovací metody s pokrokem ve čtenářských dovednostech a matematice mezi 4. a 6. ročníkem. Vyučovací metody byly sbírány od učitelů čtvrtého ročníku formou dotazníků v rámci výzkumu TIMSS 2011. Pro odhad vztahu vyučovacích metod a výsledků využíváme faktu, že žáci byli v obou ročnících testováni ve dvou předmětech. Proto můžeme odhadnout, jak se liší pokrok, když je žák mezi předměty učen jinou intenzitou metod (fixní-efekty na úrovni žáka).
|
|
|
Spočítali jsme za vás: dopady zrušení superhrubé mzdy, snížení odvodů na sociální pojištění a zavedení daňových prázdnin
Kalíšková, Klára ; Šoltés, Michal
Poslední rok přinesl mnoho změn ve zdanění práce v České republice. Daňové zákony přijaté v prosinci 2020 a červenci 2021 sníží příjmy veřejných rozpočtů v roce 2022 přibližně o 116 mld. Kč. Zaměstnanci tak v tomto roce odvedou na dani z příjmu méně než polovinu toho, kolik by odvedli bez přijatých daňových změn. Odvodové zatížení zaměstnanců se snížilo u všech příjmových skupin, nízkopříjmový zaměstnanci však z koláče úspor získají disproporčně méně. Zaměstnanci v nízkopříjmové pětině ušetří v letošním roce v průměru 500 Kč měsíčně, zatímco ti ve vysokopříjmové pětině v průměru 4 000 Kč měsíčně. Přijaté daňové zákony výrazně zvýšily podíl zaměstnanců, kteří platí nulovou nebo zápornou daň z příjmu (tedy pobírají tzv. daňový bonus na děti). Prostor pro další snižování daně z příjmu je tak již omezený, obzvláště u poplatníků, kteří čerpají slevu na dani na dítě a na manželku/la s nízkým příjmem.
|
|
|
Nárůst o 395 miliard Kč oproti roku 2019: kam směřoval první návrh výdajů státního rozpočtu na rok 2022
Kolář, D. ; Janský, Petr
Návrh státního rozpočtu (SR) pro rok 2022 předložený koncem léta ’21 odcházející vládou Andreje Babiše počítal s výdaji ve výši 1 928 miliard Kč. To je o 394,5 mld. Kč a 25,7 % více, než byly skutečné výdaje SR v roce 2019. Tak výrazný nárůst výdajů nedoprovázený adekvátním nárůstem příjmů by výrazně zvýšil strukturální deficit SR. Nová vláda Petra Fialy se proto rozhodla původní návrh rozpočtu přepracovat za cenu rozpočtového provizoria. V této studii identifikujeme ty výdajové položky původního návrhu SR, u kterých oproti skutečnosti roku 2019 došlo k nejvýznamnějším změnám. V rámci toho ukazujeme, do jaké míry nominální růsty položek SR zohledňují inflaci, která byla v daném období očekávána ve výši 10,2 %. Porovnání se skutečnými výdaji roku 2019 nám umožňuje odstínit přímé výdajové důsledky pandemie. Programy pomoci domácnostem a zaměstnavatelům v době pandemie totiž měly být podle původního návrhu SR v roce 2022 již výrazně výdajově utlumeny.
|
|
|
Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik?
Bartušek, D. ; Bouchal, Petr ; Janský, Petr
V českém veřejném sektoru je zaměstnána (přepočteno na plné úvazky) téměř pětina pracovních sil země. Téměř polovina (464 tisíc) z tohoto téměř milionu zaměstnanců byla v roce 2020 placena ze státního rozpočtu a nazýváme je státními zaměstnanci. Nadpoloviční část státních zaměstnanců připadá na příspěvkové organizace (265 tisíc), kde dominují zaměstnanci regionálního školství. Menší část ostatních státních zaměstnanců (198 tisíc) spadá pod řadu různorodých organizací, od armády a policii až po ministerstva a úřady práce. Jen malou část státních zaměstnanců lze označit za státní úředníky. Těch v roce bylo zhruba 78 tisíc, což představuje 8 % zaměstnanců veřejného sektoru a 17 % státních zaměstnanců. S ohledem na to, jak velká je často věnována pozornost tématu počtu státních úředníků ve veřejných debatách, jsou jejich počty i podíly poměrně nízké.
|
|
|
Nemocenské pojištění: co způsobilo zavedení karenční doby?
Grossmann, Jakub ; Zapletalová, Lucie
V této studii analyzujeme dopady zavedení karenční doby v roce 2008 v České republice (ČR) na zaměstnanost, výskyt nemocenské a dalších typů absencí v práci. Karenční doba zavedla nevyplácení dávek nemocenského pojištění zaměstnancům v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Cílem zavedení karenční doby bylo snížit motivace k neodůvodněnému čerpání dávek nemocenského pojištění a snížit výdaje na nemocenské dávky. Opatření zároveň zvyšuje motivace k nehlášení pracovní neschopnosti v důsledku nemoci, a potenciálně tedy zvyšuje riziko většího šíření nemocí na pracovišti.
|
host ::
RSS.