|
|
Názvy hokejových klubů v České republice
Lupoměská, Klára ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
(česky): Práce podává detailní analýzu názvů současných českých hokejových klubů. V úvodní kapitole se zabývám chrématonymy v onymickém systému, a zvláště pak postavením tohoto specifického druhu chrématonym. Názvy hokejových klubů také porovnávám s dalšími chrématonymickými skupinami proprií. V další kapitole předkládám materiál shromážděný z dostupných internetových zdrojů. Klasifikaci je věnována další část práce. Je založena jak na hledisku motivačním, tak na hledisku formálním. Nakonec věnuji pozornost dalším aspektům, jako je počet jednotlivých komponentů, gramatická a pravopisná stránka názvů (důraz je kladen hlavně na užívání velkých písmen, které je do značné míry ovlivněno angličtinou).
|
|
|
Jména hradů a zámků v Pardubickém kraji
Hrdinková, Kateřina ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Práce se zabývá klasifikací jmen hradů a zámků v Pardubickém kraji. Úvodní část se věnuje problematice tvoření jmen hradů a zámků z širšího hlediska a vymezuje základní kritéria pro tvorbu hesláře. Druhá část obsahuje heslář s názvy zkoumaných objektů v Pardubickém kraji, který je členěn v první řadě na názvy primární a sekundární, dále podle způsobu tvoření. Bakalářská práce interpretuje na základě nashromážděných informací základní tendence ve tvoření hradních jmen v daném kraji, zejména se zaměřuje na kompozita německého původu.
|
|
|
Mezi morfologií a slovotvorbou: gramatická kategorie čísla u toponym
Štěpán, Pavel
Příspěvek se zabývá specifickými funkcemi gramatické kategorie čísla u českých toponym. Vzhledem k tomu, že propria vytvářejí specifickou vrstvu jazyka, i jejich gramatické kategorie mohou vykazovat jisté odlišnosti. U mnoha toponym plurálové zakončení neplní svou obvyklou úlohu pouhé gramatické koncovky, protože nevyjadřuje pluralitu nebo vícečetný charakter objektu (např. skutečnost, že objekt sestává z více částí). Užití plurálového zakončení je u mnoha toponym analogické, analogie je založena na mechanickém napodobení formy jiných toponym. V těchto případech plurálové zakončení plní spíše funkci derivačního slovotvorného sufixu než úlohu pouhé gramatické koncovky. U některých toponym je však gramatická funkce plurálové koncovky zachována. Rozhodující kritérium pro rozpoznání funkce plurálového zakončení je založeno na vyhodnocení podrobností daného propriálně pojmenovacího aktu.
|
|
|
Barvy ve finských toponymech. Finská toponyma začínající Hopea- (stříbrný) a Kulta- (zlatý)
Wojnarová, Soňa ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá barevná označení hopea (‚stříbrný') a kulta (‚zlatý') ve finských toponymech. Cílem práce je zjistit, o jaké typy objektů v krajině se jedná nejčastěji (např. oronyma, hydronyma apod.), jaká může být motivace vzniku těchto pojmenování a zda existují podobnosti a rozdíly mezi těmito toponymy v souvislosti s tím, jaké barevné označení je v nich využito. První část práce poskytuje úvod do problematiky barevných pojmenování obecně a seznamuje s výrazy hopea a kulta jako barevných označení ve finštině. Je zde také nastíněna situace finské toponomastiky a toponym. Druhá část je věnována analýzám toponym začínající Hopea- a Kulta- z hlediska typů objektů v krajině a motivace vzniku pojmenování. Klíčová slova: toponyma, barevná pojmenování, zlatá, stříbrná, Finsko, Archiv jmen
|
|
|
Česká toponyma v perspektivě kognitivní etnolingvistiky
Marek, Jakub ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá jazykovými stereotypy měst. Předmětem jejího zájmu je tedy materiál onomastický (oikonyma, tj. vlastní jména sídelní), který je však nahlížen z perspektivy kognitivně a kulturně orientované lingvistiky. Hlavní teorií, o kterou se práce opírá, je teorie zkoumání stereotypu J. Bartmińského (vč. tzv. profilování). Zabývali jsme se jmény tří českých měst, která v současnosti náleží k administrativnímu celku Kraje Vysočina: Jihlava, Pelhřimov, Pacov. Každé z nich jsme v návaznosti na metodologii polských autorů z okruhu J. Bartmińského analyzovali z hlediska tří oblastí: jazyková data, textová data a empirická data. Zjistili jsme tak, s kterými konotacemi se tato jména v češtině pojí, a na základě toho jsme formulovali, jak vypadají jejich stereotypy. Vedle formulace tří vybraných konkrétních stereotypů tato práce představuje také některé zobecňující poznatky o stereotypech měst. Zvl. se jedná o návrh profilů (tj. obecných aspektů, jejichž prizmatem se na města obvykle nahlíží v procesu profilování stereotypu), s nimiž lze operovat při výzkumu stereotypů měst obecně. Dále práce zpracovává metodologii analýzy textových dat, která by měla stát při výzkumu stereotypů, resp. konotací spojených s vlastními jmény v centru pozornosti. Materiál vlastních jmen totiž badateli obvykle...
|
|
|
Místní jména v oblasti Tornionlaakso
Wojnarová, Soňa ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou pomístní jména v oblasti Tornionlaakso v severozápadním Finsku. Tato oblast je vícejazyčná a práce se zaměřuje na to, jaký vliv zde jazyková situace na vznik a používání pomístních jmen měla. První část práce poskytuje úvod do problematiky studia toponym a pozornost je věnována faktorům, které se na vzniku pomístních jmen v dané oblasti přímo či nepřímo podílely (obyvatelstvo a historický vývoj, jazykové prostředí či ráz krajiny). Druhá část práce je věnována rozboru sebraného materiálu dané oblasti z hlediska slovotvorby, jazykového původu a procesů přejímání do finštiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pomístní jména v katastru obce Lány
Hurdová, Alena ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Práce podává analýzu pomístních jmen v katastru i za hranicemi katastru obce Lány na Rakovnicku, která je založená jednak na soupisech pomístních jmen pro Lány, Lánskou oboru a Vašírov z 60. let 20. století, jednak na vlastním terénním sběru. Analýza jmen vychází jak z motivace, tak ze struktury jednotlivých jmen. Jako východisko slouží stati V. Šmilauera (1972) a M. Majtána (1973). Naznačena je však i možnost aplikovat na daný materiál klasifikaci modelovou (srov. Šrámek 1999, Pleskalová 1992). Důležitou součástí práce je porovnání soupisů z 40. a 60. let se současným stavem užívání pomístních jmen. Na základě této části je vytvořen i nový soupis pomístních jmen.
|
|
|
Motivace k pojmenovávání dětí v okrese Ústí nad Orlicí
Náhlíková, Anežka ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Teoretická část práce je věnována vymezení rodného jména, jeho funkci a místě v českém jazykovém systému. Dále jsou zde shrnuty motivy, které mohou hrát roli při výběru jména pro děti. Praktická část se zabývá motivacemi, jež se uplatňují při pojmenovávání dětí v okrese Ústí nad Orlicí u dvou skupin rodičovské populace. První skupinu tvoří rodiče, kterým se děti narodily v letech 1960-1975, druhou pak rodiče s dětmi narozenými v letech 2000-2012. Data od nich byla získána dotazníkovým šetřením. Tyto dvě skupiny jsou spolu srovnávány z hlediska užitých jmen, vlivu faktorů jazykových (délka a zvuková podoba jména, jeho vztah k příjmení, domácké podoby apod.) a mimojazykových (rodinná tradice, náboženské vyznání, vzdělání apod.). Sledovány jsou též odlišnosti v přístupu k mužským a ženským jménům.
|
|
|
Slovotvorná analýza pomístních jmen v Čechách
Štěpán, Pavel ; Harvalík, Milan (vedoucí práce) ; Krško, Jaromír (oponent) ; Komárek, Karel (oponent)
Práce podává slovotvornou analýzu lexikálních jednotek vyskytujících se v pomístních jménech na území Čech. Části věnované analýze substantivních a adjektivních lexikálních jednotek jsou rozčleněny na oddíly zaměřené na sufixaci, prefixálně-sufixální tvoření a kompozici. K analýze lexikálních jednotek tvořených sufixací bylo zapotřebí přistoupit výběrově. Klasifikace lexikálních jednotek utvořených určitým způsobem je pak (ve většině kapitol) východiskem k analýze motivace jednotlivých pomístních jmen. Tvoření pomocí vybraných slovotvorných prostředků je analyzováno na pozadí tvoření v apelativní sféře jazyka. Jedním z hlavních cílů práce je postižení slovotvorných specifik, kterými se anoikonymický materiál od apelativní sféry jazyka odlišuje. Analýza anoikonymického materiálu potvrzuje, že pro pomístní jména (stejně jako pro propriální sféru jazyka vůbec) jsou typické tzv. parasystémové slovotvorné prostředky. V apelativní sféře jazyka se tyto prostředky Ude především o sufixy) buď vůbec nevyskytují (např. -čice, -ec), nebo je pro ně typická jiná funkce (-ství, -inka). Slovotvorná analýza provedená v této práci může v některých případech určitým způsobem ovlivnit výklady jednotlivých místních jmen. Je to dáno tím, že náš materiál poskytuje často širší kontext, který nabízí nový pohled i na některá...
|
|
|
Pomístní jména s příponou -yně
Štěpán, Pavel
Příspěvek připomíná práci Jaromíra Spala věnovanou sufixu -yně v místních jménech a podává analýzu využití tohoto sufixu v pomístních jménech z území Čech. Potvrzuje Spalův závěr, že původní funkce sufixu -yně nebyla posesivní (sufix se primárně nepojil s antroponymy), jak bylo dříve všeobecně přijímáno; tento sufix se primárně využíval k tvoření pomístních jmen od apelativních základů. Cílem článku je upozornit na skutečnost, že analýza pomístních jmen může často přispět k výkladu jmen místních, který může být mnohdy modifikován nebo nahrazen výkladem pravděpodobnějším. Východiskem analýzy je Spalova interpretace vybraných místních jmen na -yně; jejich paralely ve jménech pomístních jsou identifikovány a komentovány. Pozornost je věnována i některým dalším pomístním jménům utvořeným od substantivních i adjektivních základů. Hlavním závěrem (odpovídajícím zjištěním Spalovým) je, že sufix -yně nebyl primárně využíván k tvoření deantroponymických posesivních jmen; toto užití bylo až analogické (tato analogie byla založena na kontaminaci se sufixem -ina) a značně omezené.
|
host ::
RSS.