|
|
Ovlivnění pooperační analgézie typem předoperační a pooperační medikace a její objektivní hodnocení.Experimentální a klinická studie.
Fricová, Jitka ; Stříteský, Martin (vedoucí práce) ; Štípek, Stanislav (oponent) ; Kršiak, Miloslav (oponent)
Souhrn Naším cílem bylo posoudit změny volných radikálů a dalších biochemických ukazatelů po nociceptivní stimulaci u různých experimentálních animálních modelů. U pacientů jsme zjišťovali, zda preemptivní analgezie má pozitivní účinek na akutní pooperační bolest. Snažili jsme se nalézt možnosti jak objektivně zhodnotit intenzitu akutní bolesti a pooperačního stresu. Realizovali jsme experimentální studie s použitím mechanické, zánětlivé a viscerální nocicepce a zjistili jsme, že zejména hydroxylové a nitroxidové volné radikály a singletový kyslík se výrazně zvýšily po bolestivé nocicepční stimulaci. Toto zvýšení může být potlačeno antioxidanty. Současně jsme prokázali, že některé parametry metabolismu lipidů, sacharidů a bílkovin byly rovněž změněny. Měřili jsme zejména volné hydroxylové radikály a singletový kyslík metodou EPR v ocase živých a anestezovaných laboratorních potkanů . Tato metoda je zcela prioritní a nebyla nikdy před námi použita. Již naše dřívější experimentální výsledky byly částečně ověřeny s použitím různých typů akutní a chronické bolesti u lidí (akutní pankreatitida, zlomeniny, cholecystitida, bolesti viscerálního původu a bolestí dolních zad). Všechny tyto bolestivé syndromy mají různé biochemické změny, které v našich studiích předkládáme. Naším dalším cílem bylo nalézt nejúčinnější...
|
|
|
Biochemistry of polyphenols effects in the treatment of vascular disease
Kondrashov, Alexey ; Štípek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pecháňová, Olga (oponent) ; Matouš-Malbohan, Ivan (oponent)
Souhrn Tato disertační práce se zabývá analýzou učinků polyfenolických látek ve vztahu k oxidativnímu stresu a kardiovaskulárním onemocněním. Práce obsahuje řadu výsledků studia účinků přírodních biologicky aktivních látek červených vín a brambor, a jejich aplikace na modelech spontánní hypertenzních a normotezních experimentálních zvířat. Metody a přístroje použité v experimentech nám umožnily formulovat několik nových výroků o univerzálním charakteru vztahů mezi antioxidační kapacitou a obsahem polyfenolických látek bez ohledu na zdroj potravin. Strava je zdrojem minerálních látek, které rovněž přispívají k celkové antioxidační kapacitě, a proto také mohou mít vliv na endogenní antioxidační enzymatický systém tím, že poskytuje základní kofaktory. Experimentálně bylo zjištěno, že koncentrace hořčíku ve víně a extraktu červeného vína známého pro jeho léčebné účinky jsou srovnatelné s minerálními vodami doporučenými pro léčbu a prevenci kardiovaskulárních a metabolických onemocnění. Kromě toho v řadě naších experimentů byly potvrzeny synergické vztahy mezi vybranými minerály. Klíčová otázka biologické dostupnosti polyfenolů na podporu myšlenky prospěšnosti stravy bohaté na ovoce a zeleninu v prevenci cévních onemocnění byla ověřena na modelech laboratorních zvířat. Polyfenolické sloučeniny byly detekovány v...
|
|
|
Úloha intrarenální interakce renin-angiotenzinového systému, oxidu dusnatého a oxidativního stresu v regulaci renálních funkcí a krevního tlaku u experimentálních modelů hypertenze
Kopkan, Libor ; Červenka, Luděk (vedoucí práce) ; Štípek, Stanislav (oponent) ; Widimský, Jiří (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent)
Ledviny jsou párovým orgánem plnícím řadu životně důležitých funkcí: udržují stálé vnitřní prostředí, stálou koncentraci minerálů, kyselost vnitřního prostředí, udržují objem celkové vody v organismu, ale vylučují také tři důležité hormony: renin, erytropoetin a kalcitriol. Udržováním vyrovnané koncentrace minerálů, především sodíku, a tím příslušného objemu vody v těle hrají ledviny velmi významnou roli v dlouhodobé regulaci krevního tlaku. Mechanismy ovlivňující regulaci krevního tlaku byly a jsou stále intenzivně studovány v mnoha laboratořích. Koncept navržený profesorem Guytonem, tzv. Guytonova teorie, se stal v renální fyziologii široce uznávaným a na tuto teorii navazuje řada nových poznatků prohlubující znalosti a chápání fyziologie ledvin a jejich výsadního postavení v regulaci krevního tlaku a rozvoji hypertenze (Guyton 1991, Hall et al. 1996, Navar 1997). Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jakou úlohu hrají hlavní vazoaktivní systémy a jejich vzájemné interakce v regulaci renálních funkcí, jež by se významně podílely na rozvoji hypertenze. Přestože existuje celá řada vazoaktivních systémů, které ovlivňují renální funkce a krevní tlak a přímo se zapojují do jejich regulace, byly pro tuto práci zvoleny dva významné vazoaktivní systémy, a to systém oxidu dusnatého a renin-angiotenzinový systém....
|
|
|
Úloha iNOS a žírných buněk v mechanismu rozvoje hypoxické plicní hypertenze
Baňasová, Alena ; Hampl, Václav (vedoucí práce) ; Štípek, Stanislav (oponent) ; Pelouch, Václav (oponent) ; Ošťádal, Bohuslav (oponent)
Normální plicní cirkulace funguje jako nízkotlaký systém s vysokým průtokem a nízkým periferním cévním odporem (Heath 1977; Janicki, Weber et al. 1985). Příčina mi nízkého odporu plicních cév jsou struktura jejich stěny a velmi nízký bazální tonus hladkého svalu (Heath 1977; Hislop and Reid 1978). Plicní cévy jsou mnohem poddaj něj š í než cévy systémového řečiště a mají tenčí stěnu . U zdravého člově ka, žijícího v normoxii, se hladký sval ve stěně periferních plicních cév vyskytuje sporadicky (Hislop and Reid 1978). Zatímco jednotlivá orgánová řeči ště systémového oběh u přij ím aj í pouze část srdeční h o výdeje, malým oběhem protéká za všech podmínek srdečn í výdej celý. Plicní řečiště má schopnost pojmout i značně zvýšený srdeční výdej jen s minimálním zvýšením tlaku. Toto je možné díky velké poddajnosti plicních céva díky otevření částí cévního řečiště, které nejsou v klidu perfundovány díky vyššímu otevíracímu tlaku. Distribuce průto k u krve jednotlivými oblastmi plic je regulována téměř výhradně lokálními mechanismy. Smyslem této regulace je udržet efektivní výměnu plynů a zajistit maximální nasycení krve kyslíkem. Proto jsou přednostn ě perfundovány dob ře ventilované alveoly a zárove ň je omezen průtok tam, kde je alveolární ventilace nedokonalá. Mechanismem, který udržuje optimální poměr mezi...
|
|
|
Úloha metabolitů kyseliny arachidonové cestou cytochromu P-450 v patogenezi hypertenze
Čertíková-Chábová, Věra ; Tesař, Vladimír (vedoucí práce) ; Wilhelm, Jiří (oponent) ; Štípek, Stanislav (oponent)
Výše krevního tlaku (TK) je jednou z důležitých součástí homeostázy. Proto jsou k její regulaci v organismu vyvinuty mnohočetné mechanismy, které zajišťují optimální úroveň za nejrůznějších okolností. Zásadní roli zde hraje renin-angiotenzinový systém (RAS), který se podílí na regulaci renálních funkcí a objemu extracelulární tekutiny. Některé z těchto účinků jsou zprostředkovány metabolity kyseliny arachidonové pomocí cytochromu P-450 (CYP), zejména kyselinou 20-hydroxy- eikosatetraenovou (20-HETE) a epoxyeikosatrienovými kyselinami (EETs). V poslední době bylo zjištěno, že angiotenzin II (ANG II) stimuluje tvorbu 20-HETE v renálních cévách a že zvýšená prosukce 20-HETE v periferním cévním systémupřispívá k akutní vazokonstrikční odpovědi na ANG II. V experimentu inhibice 20-HETE zmírňuje rozvoj hypertenze podmíněné ANG II. 20-HETE hraje důležitou roli v ovlivňování senzitivity tubuloglomerulární zpětné vazby a autoregulaci renální hemodynamiky. CYP umožňuje také vznik EETs, které zejména svým vazodilatačním a natriuretickým působením naopak antagonizují některé účinky 20-HETE. Eikosanoidy vzniklé pomocí CYP tedy pravděpodobně výrazně přispívají k ANG II dependentním formám hypertenze. Potkan transgenní pro myší gen Ren-2 [TGR, jméno kmene TGR(mRen2)27] představuje jedinečný ANG II dependentní model...
|
|
|
Úloha NAD(P)H oxidasy v signální transdukci
Vejražka, Martin ; Štípek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pelouch, Václav (oponent) ; Zima, Tomáš (oponent)
Reaktivní formy kyslíku se vetšinou vnímají jako nebezpecné, cytotoxické látky, které se podílejí na patogenezi mnoha onemocnení tím, že poškozují biomolekuly. Mají však i nezastupitelnou úlohu pri mnoha fyziologických funkcích. V realtivne nízkých koncentracích se podílejí na signální transdukci. Jsou zapojeny do signálních drah ovlivnujících fosforylaci bílkvin, genovou expresi, dostupnost oxidu dusnatého ci koncentraci intracelulárního vápníku. V konecném efektu se podílejí napr. na rízení bunecného cyklu a apoptzy. Z orgánového hlediska se v poslední dobe venuje velká pozornost jejich úloze pri regulaci napetí cévní steny. Mezi nejvýznamnejší zdroje reaktivních forem kyslíku se dnes pocítají NAD(P)H oxidasy, enzymy blízké fagocytární NADPH oxidase, jež hraje nezastupitelnou roli v imunitní odpovedi. V této práci jsme se venovali srovnání vlastností NAD(P)H oxidasy v cévní stene u normotenzních a hypertenzních laboratorních zvírat. V pokusech s bunkami kultivovanými in vitro jsme ukázali, že se liší aktivity tohoto enzymatického systému mezi bunkami z normotenzních a hypertenzních jedincu. Liší se také regulace NAD(P)H oxidas, prinejmenším pokud jde o jejich ovlivnení angiotensinem II a kyselinou mocovou. Na zacátku experimentálních prací jsme narazili na neocekávané vlastnosti apocyninu, známého...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.