|
|
Myš, potkan, krysa: prostor, pach a metody detekce
Kaftanová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Společné soužití člověka s hlodavci se datuje již od počátku zemědělství. Mnohé populace hlodavců se přizpůsobily synantropnímu způsobu života, a jakožto komenzálové doprovázejí člověka až do dnešní doby. První studie sleduje, jakým způsobem člověk ovlivnil životní prostředí nekomenzálního druhu hlodavce - myši kyperské (Mus cypriacus). Tento ostrovní endemit se po většinu své existence vyvíjel v nepřítomnosti savčích konkurentů a predátorů. Během posledních 10.000 let však člověk do jeho prostředí zavlekl druhy, které životní prostředí myši značně ovlivnily. Zejména krysa (Rattus rattus) dnes na ostrově dominuje svou početností a je pravděpodobně výrazným kompetitorem kyperské myši. Přesto její pach na myš nepůsobí averzivně, naopak je preferován, zřejmě jakožto pach fylogeneticky příbuzného druhu. Naopak pach kočky, na Kypru rovněž rozšířené, vyvolává averzivní reakci. Druhým řešeným tématem je sledování behaviorálních strategií různých typů myších populací (komenzální M. musculus musculus, nekomenzální M. m. musculus, nekomenzální M. m. domesticus) pomocí exploračních testů. Komenzální populace projevuje výraznou vertikální aktivitu - zřejmě proto, že komenzální prostředí nabízí řadu příležitostí ke šplhání. Naopak je oproti nekomenzálům méně aktivní v testu volné explorace. V komenzálním...
|
|
|
Lateralita v sociálním a lokomočním chování prasat domácích (Sus scrofa f. domestica)
Kunclová, Kristýna ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, zda prasata projevují lateralitu v sociálním chování, a to zejména lateralitu rotačních pohybů v herním chování a při sociálních interakcích a dále prozkoumat, jak je tato lateralita ovlivněna dalšími faktory, obzvláště možností hravého chování v ontogenezi, personalitou a dalšími sociálními i mimosociálními faktory. Případně zda se zjištěná míra laterality mění v závislosti na sociální situaci (hra/agrese) a je ovlivněna příslušností k vrhu. Toto chování jsem zkoumala pro 64 prasat z 16 vrhů z videonahrávek sociálního chování. Pro každé prase jsem zaznamenávala prováděný herní prvek a preferenční stranu. Pro individuální herní prvky jsem nezjistila žádnou preferenci rotace na úrovni populace a pouze slabou tendenci individuální laterality. Pro sociální herní prvky jsem prokázala slabou populační tendenci pro preferenci vlevo avšak pouze pro skupinu více si hrajících prasat. Hlavním přínosem této práce je zjištěná symetrie v provádění individuálních herní prvků, a naopak zjištěná lateralita na úrovni populace pro sociální herní chování. Jelikož lateralita hravého chování zatím zkoumána nebyla je možné, že tato symetrie je pro individuální herní prvky typická a může mít hlubší význam. Naopak stranová preference v sociálním chování živočichů je známá, ačkoliv...
|
|
|
Výběr partnera na základě čichového imprinting-like efektu
Kuncová, Lucie ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Předchozí studie ukázaly, že si ženy vybírají partnera podobného svému otci v různých charakteristikách. Nicméně žádná ze studií se doposud nezaměřila na podobnost mezi tělesnou vůní otce a partnera ženy, přestože tělesná vůně hraje při výběru partnera žen významnou roli. Cílem naší studie bylo zjistit, zda se tělesná vůně otce a partnera ženy podobá a jestli je hodnocení vnímané podobnosti tělesné vůně ovlivněno intenzitou a příjemností vzorků. Dále jsme testovali, jak kvalita vztahu s otcem v době dětství do 12 let ovlivňuje vnímanou podobnost. V neposlední řadě jsme zkoumali vliv podobnosti tělesné vůně otce a partnera ženy na partnerskou a sexuální spokojenost. Studie se zúčastnilo 25 žen se svým otcem a partnerem. Každý z respondentů vyplnil sadu dotazníků, otcové a partneři navíc poskytli vzorky tělesné vůně. Podobnost tělesné vůně byla následně hodnocena nezávislými hodnotitelkami (N=128). Výsledky naší studie ukázaly, že se tělesná vůně partnera a otce ženy signifikantně podobá. Zároveň se ukázalo, že se tělesná vůně otce a partnera ženy podobá také v intenzitě a příjemnosti. Kvalita vztahu s otcem neměla na vnímanou podobnost tělesné vůně otce a partnera ženy významný vliv. Také bylo zjištěno, že podobnost tělesné vůně partnera a otce ženy pozitivně ovlivňuje partnerskou, avšak nikoli...
|
|
|
Gender differences in behavioral changes induced by latent toxoplasmosis
Lindová, Jitka ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent) ; Ditrich, Oleg (oponent)
Summaryof resultsofpresentedresearch Toxoplasmagondiiis a protozoanparasiteinfectingabout30%ofour population.After a shortphaseof acuteinfection,the parasitosistums into the lifelong latents.tagewhich is usuallyconsideredasymptomatic.However,in thestudiesperformedby our researchteam, latenttoxoplasmosiswasťoundto havespecificeffectson personality,behavior,morphology andphysiotogy.Interestingly'in manyaspects,theseeffectswereclearlygender-dífferent. My thesis was motivatedby results of previous questionnairestudies which found toxoplasmosisto haveoppositeinfluenceon men's and women'spersonalitytraitswarmth, conscíentiousnessandvigilancemeasuredby Cattell's16PersonalityFactorQuestionnaire (Flegretď. L996,1999,2000'FlegrandHavlíček1999'FlegrandHrdý 1994).Bothinfected womenand men werealso foundto score lower in novelryseeking(Skallová et al. 2005' Flegretal.2003). The resultof lowernoveltyseekingwas confirmedby thefirst studyperformedwith my contribution(lt{ovotnáet al. 2005).Moreover,this studyshowedthat regardingnovelty seeking,similar changeswere observedin subjectsinťectedby cytomega|ovirus.This was interprétedasevidenceforthehypothesisthatbehavioral/personalityshifu inducedby latent toxoplasmosiscouldbenonspecificchanges,causedby mildchronicbraininfections.Lower novelty seeking is thought to be associated...
|
|
|
Akustická komunikace u vybraných savců a ptáků: identifikace hlasových kategorií a jedinců
Policht, Richard ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent) ; Červený, Jaroslav (oponent)
12 Souhrn Identifikace hlasových kategorií ať již se jedná o různé typy hlasu, individua, druhy, či jiné kategorie, je základním úkolem majícím za cíl jakoukoli klasifikaci hlasů živočichů. Některé hlasy, zvláště frekvenčně širokospektré signály obsahující variabilní frekvevenční i amplitudní modulace pak představují při klasifikaci problém. Akustická energie je v jejich případě rozprostřena napříč široké spektrum frekvencí, v důsledku čehož jsou signály nejasně ohraničeny. V těchto případech je pak obtížné rozhodnout, které parametry měřit. Pro analýzu takto komplexních vokalizací jsem použil mnohorozměrné metody zahrnující časové i spektrální parametry. Nejpřínosnější proměnné byly parametry popisující distribuci spektrální energie. Frekvenční parametry byly však také užitečné v případě tónických hlasů. Popsal jsem hlasový repertoár severního poddruhu nosorožce širokohubého a velblouda dvouhrbého. Jmenovaní savci měli ve svém repertoáru nízkofrekvenční hlasy zasahující do infrazvukové hladiny. Je ale zřejmé, že tyto nejsou využívány pro komunikaci na dlouhou vzdálenost. Zdá se že se v tomto případě jedná o vedlejší efekt velikosti těla. Zajímavé je, že vrčivé hlasy velbloudů jsou využívány v kohezivním kontextu. Tento typ hlasů většinou totiž doprovází agresivní interakce ať již se jedná o nosorožce nebo...
|
|
|
Reakce sýkor koňader (Parus major) na obraz v zrcadle
Forštová, Tereza ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Sebe-poznání je bráno jako vyšší kognitivní schopnost a do nedávna bylo přisuzováno pouze kognitivně schopnějším druhům jako jsou lidé nebo hominidé. Během let byli ale testovány i další živočišné druhy, u kterých tento předpoklad nebyl, jako například sloni a kytovci a i u nich se našly známky sebe-poznání. Nejužívanějším testem sebe-poznání je tzv. mark test, který spočívá v označení zvířete necítitelnou značkou na oblast na těle, kterou může vidět pouze s použitím zrcadla. Pokud se subjekt v zrcadle pozná, bude se snažit si značku z těla pomocí zrcadlového obrazu odstranit. V našem experimentu jsme použili jako testovaný druh sýkoru koňadru (Parus major), která je obecně úspěšná i v jiných kognitivních úkolech, a udělali jsme tři druhy zrcadlových testů. Kromě toho, že jsou sýkorky schopné se úspěšně naučit vyhledávat odměnu pomocí zrcadla, jsme nezaznamenali žádné úspěšné výsledky v mark testu a přikláníme se tudíž k tomu, že tento druh pěvce není schopný sebe-poznání pomocí zrcadla.
|
|
|
Pozitivní a negativní vztah ke zvířatům
Peléšková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Po celou dobu vývoje našeho druhu tvoří zvířata významnou součást lidského prostředí a kultury. Je jim věnována větší pozornost než jiným stimulům a zájem o zvířata je doprovázen pozitivními, ale i negativními emocemi. Tato práce se zabývá vztahem lidí ke třem třídám obratlovců - k obojživelníkům (Amphibia), savcům (Mammalia) a ptákům (Aves) - a klade si za cíl odhalit morfologické a další percepční charakteristiky (barva, vzor) těchto zvířat, které jsou zodpovědné za jejich hodnocení z hlediska atraktivity, vzbuzovaného strachu a znechucení, a dále prozkoumat souvislost negativních emocí s lidskými estetickými preferencemi. Testování, jehož se zúčastnilo celkem 536 respondentů, odhalilo nejvýznamnější vliv celkového tvaru těla na hodnocení atraktivity obojživelníků a znechucení z nich. U savců a ptáků byla významným faktorem reálná velikost zvířat, kterou nebylo možné zcela odfiltrovat standardizací fotografií. Barvy měly ve všech případech pouze marginální vliv, sytost přispívala k pozitivnímu vnímání, naopak tmavé či nevýrazné barvy byly hodnoceny spíše negativně. Konkrétní barvy pak byly specifické pro jednotlivé skupiny. Vztahy mezi zkoumanými veličinami nebyly u všech testovaných obratlovců shodné, např. u savců nekorelovala krása se strachem, u ptáků byl mezi nimi negativní vztah. Opakovaně...
|
|
|
Lateralita v lokomotorně-rotačním a sociálním chování savců
Kunclová, Kristýna ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Lateralizace mozkových struktur projevující se behaviorální lateralitou je dnes dobře známým jevem u obratlovců a její ekvivalenty nalézáme i u bezobratlých živočichů. V této práci budu pojednávat o lateralitě projevující se u savců v motorickém chování, které zahrnuje převážně preferenční používání jedné končetiny (tzv. handedness) a stranovou preferenci rotačních pohybů. V této práci bych chtěla shrnout většinu poznatků týkajících se laterality rotačních pohybů, které budou tvořit nejvýznamnější část mé bakalářské práce, na pozadí motorické laterality. Snažím se vysvětlit změny laterality v závislosti na okolních situacích a emočním nastavením jedince a uvádím příklady laterality na individuální i populační úrovni u savců. Klíčová slova: Lateralizace, Motorická lateralita, Rotační asymetrie, Preference končetiny, Individuální lateralita, Populační lateralita, Savci
|
|
|
Human spatial navigation strategies in virtual environments
Hejtmánek, Lukáš ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato diplomová práce přináší přehled psychologických a neurologických teorií a výzkumu z oblasti lidské navigace. Shrnuje, jak navigace u lidí funguje, jaké systémy ji tvoří a jaké informace z okolního prostředí navigace vyžaduje pro správnou činnost. Následně presentuji výsledky několika experimentů z virtuální reality testujících procesy vybavení a užití dvou nezávislých ref- erenčních rámců: allocentrického rámce, který je definován několika ori- entačními body, a objektového rámce. Můj výzkum se snaží zjistit, zda- li během tréninku dochází k prolnutí těchto referenčních rámců, a zda je jejich vybavování z paměti simultánní či postupné. Výsledná data částečně odpovídají předchozím výzkumům a naznačují, že zkoumané representace jsou uloženy a vybavovány nezávisle na sobě. Probandi vykazují delší reakční časy u úkolů, které vyžadují změnu referenčního rámce. Nicméně data také naznačují, že přechod z objektového rámce nenastáva před samotným zadáním úkolu, což je v rozporu s předchozími studiemi. Možná vysvětlení jsou rozebírána v diskusi. klíčová slova: navigace u lidí, přepínání, representace prostředí, objektový referenční rámec, virtuální realita
|
|
|
Sekvenční analýza herního chování hulmanů posvátných (Semnopithecus entellus)
Palečková, Marie ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Sociální hra je velmi variabilní chování obsahující mimo jiné prvky převzaté z jiných kontextů (např. predace, agresivní chování, sexuální chování). Tyto prvky přinášejí riziko, že hra může eskalovat do agonistického střetu nebo přinejmenším být přerušena. Proto se u mnoha druhů vyvinuly specifické signály sloužící k potvrzení herního charakteru interakce. Některé herní signály mohou mít specifickou metakomunikační funkci, tj. svou přítomností v těsné blízkosti prvků převzatých z agresivního chování upravovat jejich význam. Cílem této diplomové práce bylo pomocí sekvenční analýzy herního chování hulmanů posvátných (Semnopithecus entellus) prověřit, zda určité prvky v herní sekvenci zastávají metakomunikační funkci herních signálů. Otestovala jsem, zda je výskyt některých prvků s domnělou signální funkcí nenáhodný a zda vykazují v sekvenci asociaci s prvky převzatými z agresivních kontextů. Výsledky ukázaly, že v literatuře často uváděný herní signál primátů - play face - se vyskytuje s téměř dvojnásobně zvýšenou pravděpodobností bezprostředně před či po agresivním prvku, nese tedy v herní sekvenci metakomunikační funkci. Ostatní testované prvky nebyly významně asociovány s agresivními prvky, a proto metakomunikační funkci neprokazují.
|
host ::
RSS.