|
|
Reakce zvířat na objekty viděné v zrcadle
Forštová, Tereza ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Téma sebe-poznání a sebe-uvědomění u zvířat začalo být více diskutováno od roku 1970, kdy byl navržen tzv. mark test, který u šimpanzů odhalil schopnost sebe-poznání. Přestože je zatím obecně přijímána teze, že sebe-poznání zprotředkované zrcadlem indikuje schopnost sebe-uvědomění, ukazuje se, že to nemusí být vždy pravda a že sebe-uvědomění má spíš postupný vývoj než jen stav "mít" či "nemít sebe-uvědomění". S otázkou vnímání sebe sama u zvířat jsou spojeny další zrcadlové testy, jako je využití zrcadla k hledání potravy. Přestože naprostá většina testovaných druhů tento typ zrcadlových úkonů zvládne a dokáže tak alespoň určitou míru pochopení principu zrcadla, ne všechny ukazují před zrcadlem projevy sebe-poznání. Negativní výsledky by mohly být způsobeny nevhodnou metodikou a procedurami, použitými na konkrétní druh, stejně jako individuálními rozdíly mezi testovanými jedinci, jako je sociální izolovanost a zkušenost s reflektivními plochami. Problém nastává při komparativním testovaní druhů s rozdílnou morfologií těla, například kytovců, ptáků a ryb, které nemohou vykazovat stejné projevy sebe-poznání před zrcadlem jako primáti, na které byl původně mark test vymyšlen, právě kvůli předním končetinám používaným jako křídla nebo ploutve. Metodika zrcadlových testů se tedy musí vždy přizpůsobit hlavně...
|
|
|
Reakce sýkor koňader (Parus major) na obraz v zrcadle
Forštová, Tereza ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Sebe-poznání je bráno jako vyšší kognitivní schopnost a do nedávna bylo přisuzováno pouze kognitivně schopnějším druhům jako jsou lidé nebo hominidé. Během let byli ale testovány i další živočišné druhy, u kterých tento předpoklad nebyl, jako například sloni a kytovci a i u nich se našly známky sebe-poznání. Nejužívanějším testem sebe-poznání je tzv. mark test, který spočívá v označení zvířete necítitelnou značkou na oblast na těle, kterou může vidět pouze s použitím zrcadla. Pokud se subjekt v zrcadle pozná, bude se snažit si značku z těla pomocí zrcadlového obrazu odstranit. V našem experimentu jsme použili jako testovaný druh sýkoru koňadru (Parus major), která je obecně úspěšná i v jiných kognitivních úkolech, a udělali jsme tři druhy zrcadlových testů. Kromě toho, že jsou sýkorky schopné se úspěšně naučit vyhledávat odměnu pomocí zrcadla, jsme nezaznamenali žádné úspěšné výsledky v mark testu a přikláníme se tudíž k tomu, že tento druh pěvce není schopný sebe-poznání pomocí zrcadla.
|
|
|
Reakce zvířat na objekty viděné v zrcadle
Forštová, Tereza ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Téma sebe-poznání a sebe-uvědomění u zvířat začalo být více diskutováno od roku 1970, kdy byl navržen tzv. mark test, který u šimpanzů odhalil schopnost sebe-poznání. Přestože je zatím obecně přijímána teze, že sebe-poznání zprotředkované zrcadlem indikuje schopnost sebe-uvědomění, ukazuje se, že to nemusí být vždy pravda a že sebe-uvědomění má spíš postupný vývoj než jen stav "mít" či "nemít sebe-uvědomění". S otázkou vnímání sebe sama u zvířat jsou spojeny další zrcadlové testy, jako je využití zrcadla k hledání potravy. Přestože naprostá většina testovaných druhů tento typ zrcadlových úkonů zvládne a dokáže tak alespoň určitou míru pochopení principu zrcadla, ne všechny ukazují před zrcadlem projevy sebe-poznání. Negativní výsledky by mohly být způsobeny nevhodnou metodikou a procedurami, použitými na konkrétní druh, stejně jako individuálními rozdíly mezi testovanými jedinci, jako je sociální izolovanost a zkušenost s reflektivními plochami. Problém nastává při komparativním testovaní druhů s rozdílnou morfologií těla, například kytovců, ptáků a ryb, které nemohou vykazovat stejné projevy sebe-poznání před zrcadlem jako primáti, na které byl původně mark test vymyšlen, právě kvůli předním končetinám používaným jako křídla nebo ploutve. Metodika zrcadlových testů se tedy musí vždy přizpůsobit hlavně...
|
|
|
Hospodářské reformy centrálně plánované ekonomiky na příkladu Rozsypalových reforem v ČSSR
Forštová, Tereza ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá centrálně plánovanou ekonomikou v Československu od první poloviny 50. let do počátku 60. let 20. století. Pozornost je věnována pokusům o hospodářské změny, konkrétně Rozsypalovým reformám v 50. letech 20. století. V první části se zabývá stručným uvedením do problematiky centrálního plánování, dále práce věnuje pozornost prvnímu a druhému pětiletému plánu, jejich neúspěchů a dopadů na československou ekonomiku a nakonec přechází k samotným příčinám, vývoji a důsledkům Rozsypalových reforem. Zvolené téma je řešeno pomocí metody deskripce. Hlavními cíli jsou nejen zanalyzovat a zhodnotit ekonomickou reformu, ale také si uvědomit první rozsáhlé snahy o změnu tehdejší ekonomické situace. Rozsypalovy reformy však nebyly úspěšné. Hlavní překážku těchto snah totiž tvořil samotný systém centrálního řízení ekonomiky.
|
host ::
RSS.