|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Regulace emocí v perspektivě vývoje, zdraví a kultury jedince
Poláčková Šolcová, Iva ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Bratská, Mária (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Tato disertační práce se zabývá regulací emocí. Autorka představuje teoretický koncept regulace emocí a zabývá se teoretickým vývojem regulace emocí v průběhu života. V empirické části autorka předkládá tři výzkumné studie. První se zabývá regulací emocí v souvislosti se zdravím jedince. Ze studie vyplývá, že nemocní jedinci oproti zdravým jedincům potlačují významně více emocí a afektivních jevů. Druhá studie šetří pravidla projevu primárních emocí u souboru českých vysokoškolských studentů. Poslední studie je mezikulturním srovnáním četnosti prožívaných emocí a regulačních strategií u souboru českých a slovenských vysokoškolských studentů. Regulace emocí se v této studii jeví jako významný faktor kulturních odlišností: slovenský soubor signifikantně častěji přistupuje k otevřenému a autentickému projevu emocí oproti českému souboru. Práce je příspěvkem k dosavadnímu chápání regulace emocí s ohledem na vývoj, zdraví a kulturu jedince. Klíčová slova Emoce Regulace emocí Vývoj regulace emocí Zdraví Kultura
|
|
|
Anticipace a prožívání zrady v interpersonálních vztazích
Lačev, Alek ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Šolcová, Iva (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
"To je strašné. Dneska už se nedá věřit vůbec nikomu." - Dawn Butler V této dizertaci se zabývám fenoménem zrady v oboru psychologie. I přes skutečnost, že příkladů zrady se najde celá řada, existuje relativně málo teorií, zabývajících se dynamikou zrady, jejím vnímáním závislým na kontextu nebo schopností předjímat porušení důvěry dříve, než k němu dojde. Obecně řečeno, existuje výrazná mezera v našich znalostech zrady i přes její zjevnou hojnost v lidském chování. Existuje několik přístupů ke zkoumání zrady sahajících od evoluční psy- chologie až po psychologii organizace. Nicméně tato oblast postrádá jednotný přístup a jednotné uchopení problému. Ve své práci se snažím zkoumat a bu- dovat na všech těchto dostupných teoriích, abych zodpověděl následující otázky: (1) Je zrada kontextově specifická? Spouští určitý kontext vnímání urči- tého chování coby zrádného? (2) Jakou roli hraje záměr ve vnímání zrady? V jakém kontextu je záměr vůbec relevantní? (3) Jsme vůbec schopni předvídat zradu? Existují nějaké emoční nebo komunikační znaky blížící se zrady? Ve výzkumné části této práce dále zkoumám zradu čtyřmi různými způ- soby. Ptám se na barevné asociace ke zradě za účelem prozkoumání převažujících emocí se zradou spojených. Provádím rozhovory, abych zjistil více o postojích lidí ke zradě a jejich...
|
|
|
Některé psychofyziologické souvislosti resilience
Šolcová, Iva ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Břicháček, Václav (oponent) ; Řehulka, Evžen (oponent)
Ve třech terénních a jednom laboratorním výzkumu byla řešena otázka, zda vybrané komponenty resilience souvisejí se sníženou psychofyziologickou odpovědí na psychické zatížení. Tři výzkumy pracovaly s dospělými subjekty, jeden (laboratorní) byl věnován dětem. Nezávisle proměnnými byly v jednotlivých výzkumech pohybová aktivita, chování typu A/B, úzkostnost a hardiness, závisle proměnnými srdeční frekvence (variabilita srdeční frekvence) a v jednom výzkumu kortisol ve slinách. Protektivní účinek zkoumaných komponent resilience se projevil ve třech výzkumech snížením psychofyziologické odpovědi na psychické zatížení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Co je to afekt?
Poláčková Šolcová, Iva
V příspěvku se budeme věnovat tématu afektu s cílem rehabilitovat pojem afekt z definičně nepřiléhavého pojetí v naší odborné a studijní literatuře. Tam bývá afekt vymezován jako výbuch silných emocí, který může mít dezorganizující vliv na jednání, myšlení a další kognitivní funkce. Bývá mu připisována vysoká intenzita a negativita. V rozporu s tímto pojetím představíme afekt jako základní komponentou všech afektivních procesů, základní stavební jednotku nejen emocí a nálad, ale i emočních epizod, vášní a sentimentů.
|
|
|
Zdraví jako norma, choroba jako "vychýlení". Jak se na to ptát?
Tavel, P. ; Poláčková Šolcová, Iva
Zdraví se (v porovnání s nemocí) považuje za „normální stav“ člověka. Naše kvalitativní sonda se zaměřila na kladení otázek o zdraví, resp. na analýzu scénářů individuálních rozhovorů a na oblasti, kterých se otázky týkaly. Šetření se zúčastnilo 106 studentů (tazatelů a zároveň výzkumníků), kteří samostatně vytvořili scénář na téma “zdraví“ a realizovali rozhovor s třemi participanty. Své scénáře měli za úkol po každém rozhovoru zreflektovat, zhodnotit a zkvalitnit. Tematická analýza, kterou byla získaná data vyhodnocena, byla zaměřena na okruhy v konečné podobě scénářů. Kategorizace scénářových otázek ukázala několik jádrových témat, která podle studentů - výzkumníků nejvíce souvisejí se zdravím: např. životní styl, způsob stravování, rizikové chování, role lékaře, nemoc apod. Šetření zároveň poukázalo na množství skrytých hypotéz, domnělých souvislostí a vztahů, které vý- zkumníci měli tendenci v tématu zdraví spatřovat a vkládat do scénářových otázek, ale především na skutečnost, že ptáme-li se na zdraví jiného člověka, chceme vědět více především o jeho nemocech.
|
host ::
RSS.