|
|
Společenská role takzvané Jugendweihe v době bývalé NDR a po jejím zániku
Němcová, Michaela ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Práce pojednává o přechodovém rituálu Jugendweihe, jeho původu, významu a podobě v bývalé NDR a po jejím zániku. Jugendweihe je zasazena do kontextu církevních přechodových rituálů a je osvětleno její spojení s humanismem. Posléze je představena historie této tradice a její vývoj v průběhu let. Pro porozumění výchozí situace v NDR je zařazena kapitola pojednávající o církevní politice SED. V hlavní části se pak práce věnuje politické a společenské roli Jugendweihe v NDR, jakožto i její podobě a vývoji popularity. Následuje kapitola o vývoji obřadu po revoluci v roce 1989, kde jsou popsány shodné i rozdílné prvky a nastíněny předpoklady pro zachování kontinuity obřadu po pádu NDR. Zvláštní důraz je kladen na proměnu společenské role Jugendweihe v průběhu let ve vztahu k politické situaci a na různé důvody motivující k účasti na rituálu, s čímž je úzce spjata i samotná podoba oslav. Teoretické poznatky z odborné literatury jsou v přílohách doplněny o čtyři rozhovory s účastníky Jugendweihe za éry komunistického režimu. V rozhovorech byl kladen důraz na osobní zkušenost a vzpomínky, tedy především dojem, který obřad v jeho absolventech zanechal.
|
|
|
Vývoj klimatické diplomacie v česko-německých vztazích po roce 1990
Farionová, Anežka ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem klimatické diplomacie v česko-německých vztazích po roce 1990. Teoretická část se nejprve soustředí na představení novodobého fenoménu klimatická diplomacie, který je stejně jako jiné typy diplomacie nepostradatelný pro udržení stability mezinárodních vztahů. Práce dále zjišťuje, kdy se po roce 1990 environmentální problematika dostávala více do popředí česko-německého dialogu také na národní úrovni. Důraz je kladen na rok 2004, kterým Česká republika oficiálně přistoupila do Evropské unie. Je zkoumáno, jak tato událost proměnila bilaterální spolupráci v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí. Paralelně probíhá analýza českého a německého environmentálního smýšlení, které je zvlášť stěžejní pro pochopení utváření česko-německé klimatické diplomacie. V rámci praktické části byl vybrán jeden konkrétní evropský projekt Young Energy Europe od Evropské iniciativy na ochranu klimatu, který se zaměřuje na energetickou udržitelnost a environmentální vzdělávání ve firmách. Součástí tohoto projektu je jak Německo, tak Česká republika. Hlavním cílem je zhodnotit účast České republiky a zjistit, jaké limity mohou představovat mitigační projekty tohoto druhu pro země bývalého východního bloku.
|
|
|
Menšinová politika vůči Lužickým Srbům v NDR
Stodolová, Magdaléna ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tématem bakalářské práce je menšinová politika vůči Lužickým Srbům v Německé demokratické republice. Práce se zaměřuje hlavně na období od vzniku východoněmeckého státu do začátku sedmdesátých let. Cílem práce je zjistit, jaké aspekty leninské národností politiky lze nalézt ve východoněmeckém modelu menšinové politiky směřovaném na lužickosrbskou etnickou skupinu. Práce nejprve krátce představuje, kdo jsou Lužičtí Srbové a popisuje jejich měnící se postavení ve dvacátém století. Poté uvádí definici etnicity a dalších důležitých pojmů od norského antropologa T.H. Eriksena. V návaznosti na to popisuje přístup k etnicitě v Sovětském svazu a ve Východním Německu. Následně představuje nejdůležitější aspekty sovětské národnostní politiky s důrazem na korenizaci, která byla důležitou součásti leninské národnostní politiky. Stejně tak představuje národnostní politiku v NDR a zkoumá uplatnění leninské národnostní politiky v činnosti zastřešující organizace Domowina a ve dvojjazyčném školství v Lužici. V poslední kapitole je zmíněna kolektivizace a industrializace, které výrazně ovlivnily situaci Lužických Srbů, ale nespadají do hlavního rámce zkoumání. Hlavním závěrem práce je zjištění, že o leninské národnostní politice jako souboru podpůrných opatření v menšinové police vůči Lužickým Srbům lze ve...
|
|
| |
|
|
Subkultura extrémní pravice ve Svobodném státě Sasko
Lujcová, Drahomíra ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá subkulturou krajní pravice ve Svobodném státě - pojednáno v multidisciplinárním kontextu, práce vysvětluje důvod také využívá politologické roviny, vymezuje pojem pravicového extremismu a ukazuje jeho rávní úrovni je rozvedena reakce státu ve formě legislativních a represivních opatření. V kontextu občanského vzdělávání jsou prezentovány instituce a aktéři, kteří v Sasku na tomto poli působí s cílem eliminovat pravicový extremismus ve společnosti. Text rovněž definuje, jak velké nebezpečí subkultura ve společnosti představuje. Vláda se snaží s pravicovým extremismem vypořádat, i když se žádná politická strana nedostává přímo do parlamentu. Jde především o hrozbu společenskou spočívající v páchání trestné činnosti, schopnosti mobilizace a tvoření chybných ideologických přesvědčení. Stát chce primárně svoje občany chránit před kriminální činností, vzdělávat je a rozvíjet demokratické uvědomění, přičemž systém občanského vzdělávání Spolkové republiky Německo je celosvětově považován za vzor, jelikož se obor po druhé světové válce stal díky specifickému vnímání pravicového extremismu součástí německé identity
|
|
|
Mnichovský komplex a národní identita v českém samizdatu a tamizdatu
Kyselý, Milan ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Cílem této práce je odpovědět, proč je pro samizdatové a tamizdatové autory mnichovský komplex natolik zásadním problémem, nakolik mu přisuzují vliv na morální úpadek národa, do jaké míry se podle nich podílel na neschopnosti zabránit komunistickému puči v roce 1948, respektive selhání pražského jara, stejně jako na pasivní rezistenci během následné okupace. Ve své práci se tak snažím o historicko-kritický rozbor problému mnichovského komplexu v politickém myšlení disentu, respektive demokratického exilu. Metodologicky vycházím z výkladu historie politického myšlení Aloysiuse P. Martiniche a zároveň z koncepce symbolického centra Miloše Havelky. V úvodních částech práce se věnuji Mnichovské dohodě v historickém kontextu a interpretaci událostí vedoucích k Mnichovu v komunistické historiografii padesátých a šedesátých let, jež mají posloužit především k lepší orientaci v interpretačních přístupech jednotlivých autorů. Hlavní těžiště práce leží v rozboru publikací vybraných autorů zabývajících se mnichovskými událostmi. Jejich závěry zároveň konfrontuji s výkladem mnichovského komplexu od Jana Tesaře, jehož práci lze označit za vyvrcholení samizdatové diskuze na toto téma. Z rozborů je zřejmé, že nelze mluvit o jednotném definování nebo chápání mnichovského komplexu. Nejčastěji však bývá spojován s...
|
|
|
Klášter a město. Působení broumovských benediktinů po jejich vysídlení z Československa v bavorském Rohru
Šumníková, Kateřina ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Přesídlení broumovských benediktinů německé národnosti v rámci poválečného odsunu do Rohr in Niederbayern lze považovat za spouštěč obnovy nejen samotného města, ale i celého regionu Dolního Bavorska. Díky neúnavnému úsilí broumovských benediktinů se podařilo ve velmi krátkém časovém úseku tamější klášter zrekonstruovat, vystavět klášterní gymnázium, internát a velkým dílem přispět ke kulturnímu a společenskému rozvoji přilehlé oblasti. Práce ozřejmí, jaké události benediktinskému příchodu do Rohru předcházely a jak byli benediktini rohrským obyvatelstvem přijati. Hlavní stať předkládané práce si klade za cíl zmapovat konkrétní přínosy broumovských benediktinů v Rohru ve vztahu ke školství, kultuře, duchovní správě a česko-německému dialogu. Zvláštní pozornost je věnována břevnovskému opatovi Anastázi Opaskovi, který sehrál důležitou roli při zintenzivnění vztahu rohrského opatství s českým prostředím. Závěrem práce poukáže na možné osudy rohrského opatství v budoucnu.
|
|
|
Individual-Volk Concept in Nazi Ideology: Ideological Prehistory and Nazi Power-Seizure
Chen, Qian ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
The Nazi utopian ideal Volksgemeinschaft, both as a core concept in the Nazi ideology and a vocal point in German ideological history, attempting to build up the national community in the German particular way, has contributed as the key element to contrive people's consent both in achieving the Nazi power-seizure and in forming the dynamics in the Third Reich. The term itself involves, however, not only an exploration of shaping a national community of the German people united under denotations like Volk, Gemeinschaft, Volksgemeinschaft, but also redefined the boundaries and relations between the individuals within to this community. This paper aims to present the trials in the German ideological history in pursuing national unity through community building as a foreground, to put forth an explanation for Nazi reception in the interwar German circumstances: the Nazi interpretation of national community under Volksgemeinschaft, its similarities and divergencies from the former community concepts, the efficacy and power in winning public at its takeover and thirteen-year-long national practice. The analytical structure of the entire paper is tailored according to this research design, starting from national endeavor in the German ideological history, followed by extensive analysis of Weimar Germany...
|
|
|
GDR-Nostalgia in the Former East Germany and Politics of Memory of the PDS
Novosadová, Alena ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Při sjednocení Německa v roce 1990 panovalo ve společnosti nadšení a optimismus. Ten se však vytratil v prvních letech transformace, a to jak na východě, tak na západě Německa. Především na východě přibývalo nespokojených, kteří se stavěli ke sjednocení kriticky jednak kvůli ekonomickým dopadům, jednak kvůli tomu, že jejich předchozí životní zkušenost se stala bezcennou. Tento jev, kdy si lidé stále více idealisticky připomínali život za NDR, byl nazván DDR-nostalgií. Tato práce se zabývá politickým rozměrem DDR-nostalgie se zaměřením na PDS, nástupnickou stranu po státostraně SED. Navzdory tomu, že byl straně předpovídán zánik, její voličská podpora na východě Německa stabilně narůstala a její východoněmečtí voliči se stranou cítili zastoupení ve svých zájmech. Strana se nicméně nevypořádala se svou rozporuplnou minulostí. Cílem práce je prozkoumat, jak PDS prezentovala minulost NDR a svou vlastní. Bude ověřena teze, že PDS pomocí Geschichtspolitik prezentovala idealizovaný obraz minulosti NDR, aby posílila nostalgii po minulém režimu a dopomohla si tak k vyšším preferencím.
|
|
|
German Language Support in Poland and the Czech Republic: Two Case Studies
Bartoňová, Denisa ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Práce se zabývá podporou němčiny v Polsku a v Česku, a to konkrétně ve školním vzdělávání. Práce se zaměřuje na školní stupně, které předchází vysokoškolskému vzdělávání, tedy na primární a oba stupně sekundárního vzdělávání. Stav podpory němčiny je v práci nahlížen z pohledu aktivit Spolkové republiky Německo, a tady konkrétně iniciativ jeho Zahraniční kulturní a vzdělávací politiky (AKBP). Ta zastřešuje mnohé instituce, které se za podporu němčiny v zahraničí zasazují. Dále práce zohledňuje podporu němčiny ze strany polských a českých politických činitelů. Hlavní roli hrají jejich kroky, které vedly buď k navýšení počtu žáků, kteří se němčinu ve škole učí, nebo ke zlepšení kvality výuky němčiny. Mezi ně patří především školní reforma jak v Polsku, tak v Česku, která zavedla povinný druhý cizí jazyk již na prvním stupni sekundárního vzdělávání. Dále to jsou různé kampaně a iniciativy, které mají výhody znalostí němčiny mezi žáky zpopulárnit. Na závěr práce porovnává stav podpory němčiny v Polsku a Česku.
|
host ::
RSS.