|
|
Mechanizmy uplatňující se při vzniku neurodegenerativních onemocnění a jejich odezva v neurobiologických interakcích.
Červinková, Monika ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Nerodegenerativní onemocnění představují dnes pro stále stoupající trend závažným problémem nejen medicínským, ale i socioekonomickým. K nejčastěji se vyskytujícím onemocněním v lidské populaci patří Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc, Huntingtonova choroba a Amyotrofická laterální skleróza. Etiopatogenetické mechanizmy pro vznik onemocnění nejsou dosud detailně objasněny. Je uváděna možná souvislost mezi neurodegenerativními onemocněními a stresem. Předpokládaný vztah mezi neurodegenerativními chorobami a stresem je založen na poznatcích o vzájemné provázanosti funkcí nervového, endokrinního a imunitního systému. Pro výzkum v této oblasti jsou velmi užitečné zvířecí modely, které mohou přispět k objasnění účastnících se biologických mechanizmů. Znalost těchto procesů by mohla v budoucnu umožnit rozvoj nových diagnostických a terapeutických přístupů.
|
|
|
Specifika pracovního stresu a syndromu vyhoření u psychologů v klinické praxi
Milfaitová, Klára ; Červinková, Monika (vedoucí práce) ; Šípová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou pracovních stresorů a syndromu vyhoření u psychologů působících v klinické praxi. Literárně přehledová část se věnuje konceptům pracovního stresu, stresorů a syndromu vyhoření. Dále se zaměřuje na specifikaci pozice českém zdravotnictví a popisuje aktuální výzkumné poznatky týkající se tématu diplomové práce. Empirická část předkládá výzkumný projekt, jehož cílem acovních stresorů a zkušeností se syndromem vyhoření u psychologů v praxi. Celkem bylo provedeno 10 polostrukturovaných rozhovorů a na základě tematické analýzy byla vygenerována kategorizace nejčastěji se v rozhovorech objevujících stresorů. Dále se výzkumný projekt zaměřil na exploraci zkušeností se syndromem vyhoření stresory, jejichž vlivu respondenti stav vyhoření přisuzují závěru práce byly dalšími zahraničními výzkumy a byla uvedena doporučení pro další možné výzkumné směřování i aplikace pro praxi. Výsledky výzkumu přispějí k lepšímu porozumění problematiky pracovních stresorů a syndromu vyhoření u psychologů v praxi, mohou sloužit k edukaci současných i budoucích pracovníků této pozice či pomoci ke zlepšení pracovních podmínek psychologů v českém zdravotnictví.
|
|
|
Rizikové faktory u příslušníků vězeňské služby
Martinák, Ondřej ; Červinková, Monika (vedoucí práce) ; Brousilová, Klára (oponent)
Tato práce se zaměřuje na rizikové faktory a potenciální stresory u příslušníků Vězeňské služby. Hlavní důraz je kladen především na stres samotný, faktory jeho vzniku a konkrétní dopady jeho krátkodobého i dlouhodobého působení, kterými mohou být v extrémních případech až syndrom vyhoření, popřípadě posttraumatická stresová porucha. Tyto informace o působení stresu jsou následně použity pro identifikaci konkrétních potenciálních rizikových faktorů ve vězeňském prostředí, kterými jsou každodenní kontakt s vězněnými osobami, izolace během pracovní doby, společenská izolace a problematika humanizace vězeňského prostředí a nejistoty moci a vedení. Jedná se o témata, kterým v českém prostředí není věnováno příliš mnoho pozornosti, přesto se můžeme domnívat, že jejich působení v každodenním životě příslušníků vězeňské služby sehrává velkou roli. Vzhledem k tomu, že se jedná víceméně o otevření nového tématu, je návrh výzkumu v rámci práce zaměřen na hlubší průzkum dalších možných aspektů těchto faktorů a na doplnění aktuálního poznání o jejich působení vnímaném samotnými příslušníky vězeňské služby.
|
|
|
Principy a původ práce s tělem v psychoterapii
Křičková, Kristýna ; Červinková, Monika (vedoucí práce) ; Bosman, Dita (oponent)
Literárně-přehledová část této práce se věnuje vybraným body-mind principům, které jsou pro práci s tělem v psychoterapii relevantní, a to jednak v kontextu psychoterapie zaměřené na tělo, ale i mimo něj. Pracovat v rámci psychoterapie s tělem je poměrně novým přístupem, avšak praktiky a techniky, ze kterých tento přístup čerpá a vychází, mají mnohdy dlouhou tradici. S narůstajícím vědeckým poznáním je dnes již možné daleko lépe porozumět tomu, proč a jak fungují. Tato práce ilustruje kontext a dynamiku společenského myšlenkového obratu, který prozkoumávání těchto mechanismů doprovází. Práce tak tyto základní a nosné principy body-mind propojení prezentuje ve světle nového paradigmatu celostní péče o zdraví a zasazuje je do širšího kulturního kontextu poukázáním na to, jak tyto principy figurují ve východních tradicích, kde panuje odlišné myšlenkové nastavení, než v moderní západní společnosti. Práce na literární část navazuje návrhem výzkumného projektu, jehož součástí je rozšíření praktického dotazníku SPECS do českého kontextu. Výzkumným záměrem je skrz reflexi práce s dotazníkem a doprovodné výzkumné metody kvalitativního rázu zmapovat povědomí praktikujících psychoterapeutů o body-mind principech. Klíčová slova psychoterapie zaměřená na tělo; body-mind; body-psychoterapie; psychosomatika;...
|
|
|
Znalosti a postoje studentů psychologie a medicíny k elektrokonvulzivní terapii
Švecová, Natálie ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Červinková, Monika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá elektrokonvulzivní terapií s ohledem na aspekty, které utvářejí a ovlivňují postoje k této léčebné metodě. Literárně přehledová část se zaměřuje zejména na poskytnutí obecného přehledu vztahujícího se k elektrokonvulzivní terapii, přičemž je členěna do tří hlavních kapitol. V první kapitole je věnována pozornost jejímu historickému vývoji a současné praxi, především užití metody, průběhu a souvisejícím nežádoucím účinkům. Druhá kapitola se zabývá samotnými postoji k elektrokonvulzivní terapii, kde je podán i základní přehled dosavadních výzkumů. V rámci třetí kapitoly je popsána problematika stigmatizace a etického hlediska elektrokonvulzivní terapie. Druhá část se věnuje návrhu výzkumného projektu zaměřeného na zjišťování znalostí a postojů k elektrokonvulzivní terapii u studentů medicíny a psychologie. Klíčová slova elektrokonvulzivní terapie; postoje; informovaný souhlas; edukace; stigmatizace; etika; antipsychiatrické hnutí
|
|
|
Psychological aspects in families with a chronically ill child
Šoltis Smith, Katarína ; Červinková, Monika (vedoucí práce) ; Míková, Gabriela (oponent)
Práca sa venuje psychologickým aspektom, objavujúcich sa v rodinách so somaticky chronicky chorým dieťaťom. Na základe dostupnej literatúry vymedzuje pojem chronicity v pediatrickej populácii, nakoľko v súčasnosti konsenzus v tejto oblasti absentuje. Ďalej predstavuje model, ktorý popisuje zdravotnícky stres, súvisiaci s chronickým ochorením v detskom veku a jeho trajektórie, pre ukotvenie prežívania v rodinách. Následne popisuje prežívanie rodičov v kontexte ochorenia, nakoľko sú hlavnými nositeľmi opatrovateľskej záťaže, ktorú musia zvládať, spolu s ostatnými každodennými nárokmi. Krátka časť sa tiež venuje prežívaniu súrodencov chronicky chorých detí a možnostiam intervencií, ktoré je možné v tejto oblasti využiť. Výskumná časť sa venuje návrhu validačnej štúdie v populácii rodičov chronicky chorých detí, so zameraním na peritraumatické prežívanie po diagnóze ochorenia. Návrh výskumu je situovaný na detských hematoonkologických klinikách. Kľúčové slová Somatické chronické ochorenie v pediatrii; rodina; peritrauma; validačná štúdia
|
|
|
Rozdíly ve vybraných osobnostních charakteristikách mezi studujícími oboru zdravotnický záchranář a všeobecná sestra
Smolková, Eliška ; Woleská, Jana (vedoucí práce) ; Červinková, Monika (oponent)
Tato práce se zabývá osobnostními charakteristikami studentek/studentů oboru zdravotnické záchranářství a všeobecná sestra a jejich vzájemným porovnáním. Práce stručně popisuje historii, potřebné vzdělání a náplň povolání všeobecných sester a zdravotnických záchranářů. Dále jsou popsány typické osobnosti obou profesí. Srovnány jsou také výsledky modelu Big Five mezi všeobecnými sestrami, zdravotnickými záchranáři a studentkami/studenty obou oborů. Výzkumná část mapuje charakteristiky studentek/studentů všeobecného ošetřovatelství a zdravotnického záchranářství a popisuje rozdíly mezi nimi pomocí modelu Big Five, konkrétně verze BFI-2. Byl nalezen rozdíl mezi studentkami/studentky v dimenzi negativní emocionality (neuroticismu). Studující zdravotnického záchranářství průměrně dosahovali nižšího výsledku.
|
|
|
Specifika umírání a truchlení během pandemie Covid-19
Zindulková, Markéta ; Zajícová, Markéta (vedoucí práce) ; Červinková, Monika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou umírání a truchlení během pandemie Covid-19. Jejím cílem je popsat tuto problematiku v českém prostředí a poskytnout souhrn a podklad, který usnadní další zkoumání. Teoretická část popisuje, jaké postoje má ke smrti česká společnost a jak se tyto postoje vyvíjejí. Dále se zaměřuje na to, jak vypadala péče v závěru života právě během pandemie. Nemalá část práce se věnuje truchlícím pozůstalým, procesu truchlení, komplikovanému truchlení a vlivu, který pandemie na tento proces měla. Návrh výzkumu obsahuje jak kvalitativní, tak kvantitativní část a obě tyto části se věnují truchlení u pozůstalých po obětech viru SARS-CoV-2. Kvalitativní část se zaměřuje na aspekty, které s pandemií Covid-19 souvisejí a které mají na proces truchlení dopad.
|
|
|
Empatie ve vztahu lékař-pacient
Blaštíková, Lucie ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Červinková, Monika (oponent)
Tato práce se zaměřuje na empatii ve vztahu mezi lékařem a pacientem. Zabývá se různými definicemi a pohledy na empatii, a také metodami, kterými ji lze měřit. Dále popisuje klíčové prvky ve vztahu lékař-pacient, a následně se zaměřuje na roli empatie v něm. Práce sleduje vývoj empatie již v průběhu studia medicíny. Popisuje možné intervence vedoucí k jejímu zvýšení. Výzkumná část se zabývá návrhem projektu, jehož cílem je zmapovat změny empatie, konktrétně, v jakém ročníku ke změně dochází.
|
|
| |
host ::
RSS.