|
| |
|
| |
|
|
Fenomén symbiózy jako model pro novou biologii
Lhotský, Josef ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent)
Přestože je dnes biologie jednou z nejdiverzifikovanějších věd, dodnes nerozřešila jednu z nejzákladnějších otázek, kterou je překvapivě otázka co je to život. Cílem práce je poukázat na výlučné postavení biologie v rámci přírodních věd, neboť jako jediná je vystavena nutnosti definovat a používat koncepci významu informace. Na rozdíl od jiných věd se biologie musí vypořádat s dosud nereflektovanou dimenzí informace, kterou je právě interpretace: k základním charakteristikám života patří komunikace a interpretace přijímaných informací. Navzdory tomu většina současných teorií evoluce popírá "aktivní" participaci živých bytostí na tomto procesu; organismy jsou popisovány jako mechanické stroje, které vykonávají určitý program, a které jsou tedy řízeny pouze vnějšími silami. Východiskem z tohoto paradigmatu může být zcela nový přístup k metafoře, tzn. k modelování žijících organismů. Jeden z možných přístupů zahrnuje metaforu přirozeného jazyka, tedy analogii mezi sítí historických interakcí a konvenčními výklady informace významu v a) živých bytostech a ii) v systémech přirozeného jazyka. Za nejvhodnější biologický systém použitelný k modelování takových sítí interakcí pak považuji interakce symbiotické, tj. fenomén symbiózy a především symbiogeneze.
|
|
|
Early craniofacial and dental morphogenesis in bichir, P. senegalus
Kráľovič, Martin ; Buchtová, Marcela (oponent) ; Černý, Robert (vedoucí práce)
Bichiry, ako najbazálnejší zástupcovia skupiny Actinopterygii, predstavujú dôležitý článok pre pochopenie evolučných procesov nižších stavovcov a môžu pomôcť identifikovať pleziomorfné stavy znakov nielen skupiny Actinopterygii a Sarcopterygii, ale i čeľustnatých stavovcov (Gnathostomata) všeobecne. Doterajšia vzácnosť ich embryonálneho materiálu však bránila detailnejšiemu poznaniu vývinu týchto zaujímavých stavovcov. Moja práca je založená na opakovaných úspešných odchovov druhu Polypterus senegalus v ČR a mal som možnosť analyzovať cez 70 jedincov v kľúčových vývinových štádiách. Zameral som sa na raný vývin zubov a dentice v orálnej oblasti i na branchiálnych oblúkoch v kontexte vývinu orofaryngeálnej dutiny. Orofaryngeálna dutina bichira vzniká pomerne unikátne schizocélným spôsobom, najranejšia morfogenéza hlavy je zrejme ovplyvňovaná prítomnosťou cementových (príchytných) orgánov. Raný vývin úst zahŕňa formáciu unikátnych štruktúr, ktoré som nazval epitelové mostíky (epithelial bridges) (Kralovic et al., 2009), a ktoré môžu predstavovať ekto-endodermálnu hranicu, kľúčovú pre zakladanie a paternovanie dentice. Porovnával som vývin orálných a faryngealných zubov a zistil som, že medzi vznikom prvých zubov v ústach a vo faryngeálnej dutine je výrazný časový posun, zrejme v priamej závislosti na...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Evolution of photoreceptors: insights from amphioxus
Vopálenský, Pavel ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent) ; Markoš, Anton (oponent)
Souhrn Problematikaevoluceokaprov6zievoludnibiologii od samdhopod6tku.JiZve sv6 klrrize,,o pfivodu druhfi" se charles Darwin zmiiuje o oku jako o orginu ,,exfidmnl dokonalosti"a vyjadiuje obavy, zda je mofu6 vysv6tlit vznik takto dokonaldhoorg6nu ptirodnimv;fbErem.I nejjednodu55i,,proto-oko"sloZen6pouzez jedn(:pigmentovdbunkya jedn6 bunky sv6tlodivn6potiebuje pro svou funkci nesdetrf podet gent k6dujicich komponentyfototansdukdnikaskidy,pienosusignriluapigmentace. SvEtlodivndbunkylze na zildadEmorfologierozddlitdo dvou zakladnichtypt na bunkyciliirni arhabdomerick6.Rhabdomerick6svdtlodivndbuf,kytvoii nejdastEjisitnici oka bezobratllfch,zatimcocilirirni typ bundkwoff sitnici obratlovctia Zahavcri.DtleZitou rilohu v pochopenievolucesvEtlodirmfchbundkhraji opsinovdgenya Gc podjednotky,kterdjsou zodpovEdn6za absorpcifotonua prvni lrok fototransdukdnikask6dy.Pro regulaciexprese tdchto struktumichkomponentridasfiricichse biochemiclcjchprocest a pro f6dny vyvoj celdhoodniho orgrinuje zapotiebitdsn6spolupricemnohareguladnichgenri.V pnibdhu poslednichlet bylo zji5tEno,Zeurdit6tanskripdnifaktoryhrajici zisadniflohu vevfvoji oka a svEtlodivnlichbundkjsou totoZndi u evoluCndvelmi vzditenlch organismt.Jednimz nich je ranskripdnifaktorPax6,ktetyje v tomtoohledunejldpeprostudovanf,av5akukazujese, LePax6nenijedinf...
|
|
|
Oral morphogenesis in the Mexican axolotl: developmental origin of tooth germs in evolutionary contexts
Soukup, Vladimír ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Slípka, Jaroslav (oponent)
U většiny obratlovců se ústa vyvíjejí pomocí ektodermálního stomodea, které posteriorně kontaktuje faryngeální entoderm a tvoří s ním orofaryngeální membránu. Tato ekto-/ entodermální membrána se postupně ztenčuje, až dojde k jejímu protržení, což způsobí otevření stomodeální dutiny do faryngu. Zuby jsou chápány jakožto orgány vznikající ve stomodeální části úst, kde ektodermální epitel produkuje sklovinu zubu a mezenchym neurální lišty tvoří dentin a zubní pulpu. V této práci byla studována dynamika ektodermu a entodermu během vývoje úst a zubů u axolotla mexického. Transplantací orálního ektodermu z GFP-transgenních embryí a injikací fluorescenční značky DiI do entodermu příjemce bylo možné sledovat osud obou zárodečných vrstev během embryonálního vývoje. Tímto přístupem bylo zjištěno, že se ústa u axolotla vyvíjejí odlišným způsobem, a to pomocí ektodermálního stomodeálního límce. Zuby pak vznikají jak v ektodermální oblasti stomodeálního límce, tak i v posteriornějších entodermálních místech. Navíc, některé zubní zárodky jsou generovány přímo na ekto-/ entodermální hranici. Tvorba zubů tedy nezávisí na rozložení epitelů různého zárodečného původu, ale spíše na konkrétních definovaných místech v rámci orofaryngu. Evoluční původ zubů by tedy neměl být odvozován z dentikul, které hypoteticky...
|
|
| |
host ::
RSS.