|
| |
|
| |
|
|
Koncepty kulturní a náboženské identity v oboru MV. Případ evropské identity v interakcích EU a Římskokatolické církve
Doležal, Tomáš ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Kratochvíl, Petr (oponent) ; Černý, Karel (oponent)
Text se věnuje vztahu náboženství a politiky, a to konkrétně konceptualizaci náboženské identity v oboru mezinárodních vztahů z pozice postmoderních přístupů. Kriticky zkoumá zda a zejména jak je možné, užitečné a obvyklé pracovat dnes v naší disciplíně specificky s náboženským (a neoddělitelným kulturním) rozměrem identity. Autor hájí tezi, že koncept náboženské identity dobře odhaluje důležitý převodník mezi náboženským a politickým a je užitečným analytickým nástrojem. Je navrženo modelové schéma identity, které práce aplikuje kategorie schématu jednak při kritickém rozboru akademického diskurzu v odborných oborových článcích, jednak na případu evropské identity v interakci římskokatolické církve a EU. Na tomto základě je diskutován koncept náboženského aktéra a politické vymezování hranice náboženského obecně.
|
|
|
Rewriting Israeli History: New Historians and Critical Sociologists - Formation, Terminology, and Criticism
Coman, Adam ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Přepis izraelské historie: Noví historikové a kritičtí sociologové - vznik, terminologie a kritika V osmdesátých letech dvacátého století se v Izraeli objevily dva nové myšlenkové proudy: noví historikové a kritičtí sociologové. Tyto skupiny silně kritizovaly izraelské dějiny a izraelskou společnost a ve své kritice se zaměřovaly především na první arabsko- izraelskou válku v roce 1948 a na způsob, jakým v tomto období Izrael zacházel s arabským obyvatelstvem. Přestože pocházeli z odlišných prostředí a používali rozdílnou metodologii, sdíleli příslušníci obou myšlenkových směrů výrazně kritický postoj k historikům a sociologům hlavního proudu a především pak ke klíčovým momentům a tématům izraelských dějin. Noví historikové a kritičtí sociologové obviňovali sionistické vedení státu z ignorování utrpení evropských Židů během holocaustu, z páchání válečných zločinů proti arabskému obyvatelstvu během války v roce 1948 a ze špatného zacházení s přistěhovalci v letech následujících po získání nezávislosti. Cílem nových historiků a kritických sociologů bylo přepsat izraelskou historii a zároveň přeformovat izraelské kolektivní vědomí. Tvrzení těchto skupin a vášnivé debaty, ke kterým následně došlo mezi novými kritiky a zastánci hlavního myšlenkového proudu, poté významně ovlivnily izraelskou společnost. Tato...
|
|
|
Aspekty práva šaría ve Velké Británii
Hamplová, Kateřina ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Práce pojednává o fenoménu paralelních legislativních norem platných na území Velké Británie. Ve Spojeném království je zaručena vymahatelnost té části islámského práva, která je věnována rodinným a dědickým záležitostem. Tento jev je výsledkem procesu trvajícího několik dekád a sahajícího až do dob kolonialismu. Vzhledem k současným událostem - takzvaná migrační krize v Evropě nebo i situace spojená s takzvaným Islámským státem - se mnohem více stalo téma náboženského práva minorit součástí veřejného diskurzu a je i předmětem častých debat mezi kritiky a zastánci normativní diverzity. Zásadní událostí, která ovlivnila veřejnou debatu, zejména pak reflexi úspěšnosti integrace imigrantů, byly bombové útoky v Británii v roce 2005. V práci jsou prezentovány konkrétní příklady střetu mezi britským Common Law a islámským právem. Jako desintegrační prvek působící na muslimské minority je vliv salafismu, který je velmi intenzivně do Británie importován především ze Saudské Arábie. Závěr práce je věnován i velice problematickému jevu, kterým jsou online fatwy. Vzhledem k téměř nemožné korekci internetových vlivů se tak v případě fatew publikovaných na internetových stránkách stává nejzranitelnější právě mladá generace. Klíčová slova: islám, islámské právo, Velká Británie, šaría, islámské rodinné právo,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Francouzská nemoc v konsiliární literatuře v 16. století
Divišová, Bohdana ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Žalud, Zdeněk (oponent) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Konsilia tvořila důležitou součást středověké i raně novověké odborné lékařské literatury. Literární konsilium obsahovalo písemné vylíčení jednoho konkrétního případu pacienta, jeho stavu a nemoci a radu na léčebný postup, kde lékař v souladu s dobovým diskurzem rozebral příznaky, určil diagnózu i prognózu a doporučil přesnou farmakologickou léčbu i případné technické zákroky (venesekci apod.) Konsiliární literatura byla v 16. století běžnou součástí praxe mnohých významných lékařů a dnes je neprávem opomíjeným pramenem k dějinám medicíny, farmakologie, dietologie, dějin všedního dne apod. První část dizertace je věnována definici žánru, počátečním etapám jeho vývoje i zachycení specifik v období středověku. Hlavním tématem práce se staly výsledky rozboru raně novověkých konsiliárních sbírek patnácti významných lékařů z Itálie (B. Vettori, G. B. Da Monte, V. Trincavelli, A. M. Venusti, G. Capodivaccio, C. Guarinoni), Francie (J. Fernel, G. De Baillou) a německy mluvících oblastí střední Evropy (J. Crato, R. Solenander, D. Cornarius, J. Wittich, T. Mermann, J. Mattheus). Na podkladu prozkoumání téměř sedmi tisíc konsilií z dvaceti dvou sbírek či sborníků z per vybraných autorů byly vytyčeny společné znaky konsilií daného období, odlišeny příbuzné žánry a nastíněny možnosti dalšího vývoje bádání....
|
|
|
Problematika zahalování žen v Turecku
Knesplová, Barbora ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou zahalování žen v Turecku. První teoretická část se snaží zmapovat danou problematiku s důrazem na rozmanité interpretace a vnímání šátku/hidžábu jakožto symbolu, který dnes představuje více než jen islámské náboženství. Tyto rozmanité interpretace byly zapříčiněny především historickým vývojem země, zejména specifickou modernizací Turecka, která byla spojena s pozápadněním. Především díky tomu byl šátek po mnoho let vnímán jako něco zaostalého, nemoderního, jako něco, co nepatří do novodobého Turecka. To mělo za následek, že bylo ženám zákonem zakazováno se zahalovat ve veřejných prostorách. Právě z toho důvodu práce vykresluje daný problém i v historickém kontextu, kdy kořeny této problematiky sahají až do 19. století. Druhá, empirická část je věnována kvalitativnímu výzkumu. Pro účely této práce byly realizovány polostrukturované rozhovory s tureckými vysokoškolskými studentkami, které se zaměřovaly na jejich motivace se (ne)zahalovat a další jevy s tím spojené. Rozhovory byly provedeny jak se zahalenými, tak i s nezahalenými dívkami kvůli možnosti komparace jejich výpovědí. Následně byly rozhovory analyzovány pomocí zakotvené teorie (grounded theory). Klíčová slova: hidžáb, islám, modernizace, pozápadnění, šátek, Turecko, zahalování
|
|
| |
host ::
RSS.