|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Koncepty kulturní a náboženské identity v oboru MV. Případ evropské identity v interakcích EU a Římskokatolické církve
Doležal, Tomáš ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Kratochvíl, Petr (oponent) ; Černý, Karel (oponent)
Text se věnuje vztahu náboženství a politiky, a to konkrétně konceptualizaci náboženské identity v oboru mezinárodních vztahů z pozice postmoderních přístupů. Kriticky zkoumá zda a zejména jak je možné, užitečné a obvyklé pracovat dnes v naší disciplíně specificky s náboženským (a neoddělitelným kulturním) rozměrem identity. Autor hájí tezi, že koncept náboženské identity dobře odhaluje důležitý převodník mezi náboženským a politickým a je užitečným analytickým nástrojem. Je navrženo modelové schéma identity, které práce aplikuje kategorie schématu jednak při kritickém rozboru akademického diskurzu v odborných oborových článcích, jednak na případu evropské identity v interakci římskokatolické církve a EU. Na tomto základě je diskutován koncept náboženského aktéra a politické vymezování hranice náboženského obecně.
|
|
|
Rewriting Israeli History: New Historians and Critical Sociologists - Formation, Terminology, and Criticism
Coman, Adam ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Přepis izraelské historie: Noví historikové a kritičtí sociologové - vznik, terminologie a kritika V osmdesátých letech dvacátého století se v Izraeli objevily dva nové myšlenkové proudy: noví historikové a kritičtí sociologové. Tyto skupiny silně kritizovaly izraelské dějiny a izraelskou společnost a ve své kritice se zaměřovaly především na první arabsko- izraelskou válku v roce 1948 a na způsob, jakým v tomto období Izrael zacházel s arabským obyvatelstvem. Přestože pocházeli z odlišných prostředí a používali rozdílnou metodologii, sdíleli příslušníci obou myšlenkových směrů výrazně kritický postoj k historikům a sociologům hlavního proudu a především pak ke klíčovým momentům a tématům izraelských dějin. Noví historikové a kritičtí sociologové obviňovali sionistické vedení státu z ignorování utrpení evropských Židů během holocaustu, z páchání válečných zločinů proti arabskému obyvatelstvu během války v roce 1948 a ze špatného zacházení s přistěhovalci v letech následujících po získání nezávislosti. Cílem nových historiků a kritických sociologů bylo přepsat izraelskou historii a zároveň přeformovat izraelské kolektivní vědomí. Tvrzení těchto skupin a vášnivé debaty, ke kterým následně došlo mezi novými kritiky a zastánci hlavního myšlenkového proudu, poté významně ovlivnily izraelskou společnost. Tato...
|
|
|
Aspekty práva šaría ve Velké Británii
Hamplová, Kateřina ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Práce pojednává o fenoménu paralelních legislativních norem platných na území Velké Británie. Ve Spojeném království je zaručena vymahatelnost té části islámského práva, která je věnována rodinným a dědickým záležitostem. Tento jev je výsledkem procesu trvajícího několik dekád a sahajícího až do dob kolonialismu. Vzhledem k současným událostem - takzvaná migrační krize v Evropě nebo i situace spojená s takzvaným Islámským státem - se mnohem více stalo téma náboženského práva minorit součástí veřejného diskurzu a je i předmětem častých debat mezi kritiky a zastánci normativní diverzity. Zásadní událostí, která ovlivnila veřejnou debatu, zejména pak reflexi úspěšnosti integrace imigrantů, byly bombové útoky v Británii v roce 2005. V práci jsou prezentovány konkrétní příklady střetu mezi britským Common Law a islámským právem. Jako desintegrační prvek působící na muslimské minority je vliv salafismu, který je velmi intenzivně do Británie importován především ze Saudské Arábie. Závěr práce je věnován i velice problematickému jevu, kterým jsou online fatwy. Vzhledem k téměř nemožné korekci internetových vlivů se tak v případě fatew publikovaných na internetových stránkách stává nejzranitelnější právě mladá generace. Klíčová slova: islám, islámské právo, Velká Británie, šaría, islámské rodinné právo,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Francouzská nemoc v konsiliární literatuře v 16. století
Divišová, Bohdana ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Žalud, Zdeněk (oponent) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Konsilia tvořila důležitou součást středověké i raně novověké odborné lékařské literatury. Literární konsilium obsahovalo písemné vylíčení jednoho konkrétního případu pacienta, jeho stavu a nemoci a radu na léčebný postup, kde lékař v souladu s dobovým diskurzem rozebral příznaky, určil diagnózu i prognózu a doporučil přesnou farmakologickou léčbu i případné technické zákroky (venesekci apod.) Konsiliární literatura byla v 16. století běžnou součástí praxe mnohých významných lékařů a dnes je neprávem opomíjeným pramenem k dějinám medicíny, farmakologie, dietologie, dějin všedního dne apod. První část dizertace je věnována definici žánru, počátečním etapám jeho vývoje i zachycení specifik v období středověku. Hlavním tématem práce se staly výsledky rozboru raně novověkých konsiliárních sbírek patnácti významných lékařů z Itálie (B. Vettori, G. B. Da Monte, V. Trincavelli, A. M. Venusti, G. Capodivaccio, C. Guarinoni), Francie (J. Fernel, G. De Baillou) a německy mluvících oblastí střední Evropy (J. Crato, R. Solenander, D. Cornarius, J. Wittich, T. Mermann, J. Mattheus). Na podkladu prozkoumání téměř sedmi tisíc konsilií z dvaceti dvou sbírek či sborníků z per vybraných autorů byly vytyčeny společné znaky konsilií daného období, odlišeny příbuzné žánry a nastíněny možnosti dalšího vývoje bádání....
|
host ::
RSS.