|
|
Studená během druhé světové války
Čermáková, Lucie ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
První zmínka o Studené pochází z roku 1356, přesto tato oblast byla osidlována již dříve, od 10. do 13. století. Svého největšího rozvoje se obec dočkala před druhou světovou válkou, kdy zde byl i největší počet obyvatel a zakládány různé firmy. Práce je věnována životu ve Studené v průběhu druhé světové války, především je však zaměřena na začátek a konec války, kdy byli obyvatelé nejvíce zasaženi válečným stavem. Klíčová slova: Studená, zákopové práce, odvody, civilní protiletecká obrana, přídělový systém, odsun, konfiskace
|
|
|
Úhola smyslového vnímání v poznávání a popisu přírody v renesanci
Čermáková, Lucie ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Sklenička, Petr (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Předložená disertační práce pojednává o užití smyslů a smyslově vnímatelných kvalit v rámci renesančního poznávání a popisu přírody. Právě v renesanci dochází k rozvoji přírodopisu jako disciplíny. Brian Ogilvie toho období dokonce definuje jako období "The Science of Describig". Jádrem renesančního přírodopisu je nauka o rostlinách - tedy res herbaria. Motivace přírodopisců pro studium rostlin byly během šestnáctého století různé, od filologického zájmu o popisy rostlin v antických textech, přes jejich užití v medicíně až po studium a pozorování rostlin v přírodě. Právě tato proměna cílů a zájmů v rámci přírodopisu s sebou nese také rozdílné užívání jednotlivých smyslů a ocenění smyslově vnímatelných kvalit rostlin. Práce je členěna podle tří hlavních pohnutek renesančních přírodopisců pro poznávání a popis rostlin. Nejprve je to potřeba určení léčivých účinků. Léčivé vlastnosti vycházejí z primárního složení rostliny a jsou úzce spjaty se smyslově vnímatelnými kvalitami. Další motivací pro studium a popis je určení rostliny jako takové. Nejprve jde především o identifikaci rostlin z textů antických autorů - Dioskorida, Galéna, Plinia a Theofrasta. Popisy z těchto textů potom přírodopisci srovnávají se svými poznatky a zkušenostmi s živými rostlinami. Toto vlastní pozorování živých rostlin vede k...
|
|
|
Komparace podmínek poskytování ošetřovatelské péče na území ČR před rokem 1989 a v současnosti
Čermáková, Lucie ; Švarcová, Eva (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je nastínit vývoj ošetřovatelství, ošetřovatelské péče a ošetřovatelského vzdělávání. Ve své bakalářské práci porovnávám vybrané aspekty poskytování ošetřovatelské péče na interních, neurologických a anesteziologicko-resuscitačních typech pracovišť, a to ve Fakultní nemocnici v Motole a na druhé straně v Krajské nemocnici v Děčíně. Práce je rozdělena na část teoretickou, ve které se zaměřím na stručný popis historie ošetřovatelství, vývoj vybraných faktorů poskytování ošetřovatelské péče a ošetřovatelského vzdělávání, a na část empirickou, která bude obsahovat výzkum zaměřený na vývoj ošetřovatelství pohledem nelékařských zdravotnických pracovníků a také analýzu dokumentů.
|
|
|
Typologie renesančních arkád královské huti kolem poloviny 16. století v Čechách. Kostelec nad Černými lesy, Poděbrady, Brandýs nad Labem
Čermáková, Lucie ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Typologie renesančních arkád královské huti kolem poloviny 16. století v Čechách. Kostelec nad Černými Lesy, Poděbrady, Brandýs nad Labem Mimopražské zámecké stavby vlastněné panovníkem v polovině 16. století poskytovaly zázemí při lovu, oblíbené činnosti Ferdinanda I. Stavby se dostaly do majetku panovníka ve 40. letech 16. století, právě v době, kdy bylo zapotřebí je z různých důvodů adaptovat na pohodlná venkovská sídla. Přestavby hradů na renesanční zámky, s důrazem na podobu zámeckých nádvoří a jejich arkádových chodeb jsou hlavním předmětem zájmu v této práci. Typy arkád jsou zkoumané na třech vybraných stavbách, zámku v Brandýse nad Labem, Kostelci nad Černými Lesy a Poděbradech. Pro přiblížení využívaného renesančního tvarosloví na arkádových chodbách je poukázáno i na šlechtická sídla, v jejichž nádvořích se taktéž objevuje tento typicky renesanční prvek polootevřených arkádových chodeb. Práce se pokusí konkrétněji přiblížit analogie k vybraným stavbám v Čechách i v zahraničí. Připomenuty jsou i příklady v traktátech a inspirace pro určité typy arkád od antiky až po renesanční období.
|
|
|
Renesanční podoba mělnického zámku
Čermáková, Lucie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
SHRNUTÍ: Renesanční podoba mělnického zámku Bakalářská práce - Lucie Čermáková Podoba mělnického zámku se vyvíjela po staletí. Nejedná se o zámek postavený v renesanční době, ale jeho nejvýraznější přestavba spadá do renesančního období. V renesanční době byl půdorys zámku do tvaru písmene L. Zástavní držitel Zdislav Berka z Dubé se zasloužil o nejrozsáhlejší úpravy zámku v polovině 16. století. Investoval značné sumy peněz do výstavby severního arkádového křídla a do sgrafitové výzdoby nádvoří. Stavební úpravy proběhly mezi lety 1542 až 1554/ 1555, kdy se předpokládá jejich ukončení. Úpravy nám napomáhají datovat dochované účty a také letopočty 1553 a 1554 vyryté ve sgrafitové výzdobě. Sgrafita vznikla ve spojitosti s novou výstavbou severního křídla a schodišťové věže a datují se do stejného období. Dlouhou dobu byla mělnická sgrafita považována za nejstarší datovanou sgrafitovou výzdobu. Dnes však známe starší příklady datovaných sgrafit, což ovšem nic nemění na faktu, že mělnické arkády i jejich výzdoba patří k jedněm z nejstarších. Uspořádání mělnických arkád nemá v Čechách obdoby. Písemné prameny nás však o jménu jejich architekta ani stavitele neinformují. Na základě formálních podobností a při uvážení jejich datace se jako možný inspirační zdroj objevuje zámek Kaceřov. Ani u Kaceřova nám však jeho...
|
|
| |
|
|
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
Čermáková, Lucie ; Hýbnerová, Stanislava (oponent) ; Honusková, Věra (vedoucí práce)
Závěr Jak už bylo řečeno v rámci této diplomové práce několikrát, základní cíle Úřadu, kterými jsou poskytování ochrany a hledání trvalých řešení pro uprchlíky, zůstaly v průběhu padesátiletého fungování této organizace neměnné. Za tuto dobu se však rozšířil počet kategorií osob získávajících od UNHCR pomoc, Úřad začal působit i v jiných částech světa než v Evropě a zapojil se i do řady dalších aktivit, jakými jsou ekologická ochrana, poskytování materiální a lékařské pomoci, výstavba a řízení uprchlických táborů, odstraňování min, příprava záchranných a protipirátských námořních opatření, protirasistické kampaně, vzdělávací a školící programy, poskytování poradenství aj. Začal také více působit v situacích probíhajícího válečného konfliktu, což s sebou přineslo nejen řadu nebezpečí, ale i nových poslání. V rámci mezinárodního prostředí se rozšířil i počet aktérů, kteří se spolupodílejí na programech poskytování pomoci a ochrany uprchlíkům a ostatním přesídleným osobám. To samozřejmě postavilo UNHCR před nový úkol a tím byla vůdčí pozice vyžadující koordinaci postupů různorodých mezinárodních činitelů během rozsáhlých uprchlických krizí. Každá nová krize vyžadovala od mezinárodního společenství reakci na nový problém a přinášela pro UNHCR a jeho partnery nové úkoly. Za dobu jeho působení se Úřad zhostil...
|
|
|
Golfový výukový program zaměřený na děti a mládež se sluchovou disabilitou v rámci volnočasových aktivit
ČERMÁKOVÁ, Lucie
Diplomová práce na téma "Golfový výukový program zaměřený na děti a mládež se sluchovou disabilitou v rámci volnočasových aktivit" se v teoretické části nejprve zabývá pojmem sluchová disabilita, její etiologií, diagnostikou a klasifikací, zaměřuje se také na komunikační systémy. Další pozornost věnuje vývoji, výchově, vzdělávání a specifikům pohybových aktivit u dětí se sluchovou disabilitou. V neposlední řadě seznamuje s golfovým výukovým programem SNAG, který je ve světě stále ještě novinkou a jeho univerzální využití je přímo jako stvořené pro výuku ve škole. Výzkumná část práce se zabývá vlivem intervenčního pohybového programu zaměřeného na golfovou výuku u dětí a mládeže se sluchovou disabilitou ve věku od 7 do 18 let. Cílem diplomové práce je posouzení pozitivního vlivu golfového výukového programu na oblasti tělesného a psychosociálního zdraví v rámci standardizovaného dotazníku PedsQLTM 4.0. Na základě získaných výsledků, které jsou prezentovány v grafech a tabulkách vždy se stručným komentářem, potvrzuje pozitivní vliv golfového výukového programu v oblasti tělesného a psychosociálního zdraví u všech probandů experimentální skupiny. Po ukončení tříměsíčního intervenčního programu došlo k celkovému průměrnému zlepšení o 6 % v oblasti tělesného zdraví a o 5,1 % v oblasti psychosociálního zdraví. U kontrolní skupiny byly výsledky bez signifikantních rozdílů. Hlavním přínosem diplomové práce je prokázání pozitivního vlivu golfového výukového programu na tělesné a psychosociální zdraví u dětí a mládeže se sluchovou disabilitou ve věkovém období od 7 do 18 let.
|
|
|
Golf jako alternativa využití volného času u seniorů se zaměřením na Jihočeský kraj
ČERMÁKOVÁ, Lucie
V teoretické části této práce se věnuji stáří, procesu stárnutí a vlivu pohybových aktivit na zdraví seniorů. Dále je tato část zaměřena na historii golfu a pozitivní účinky golfové hry nejen na fyzické ale i duševní zdraví. Praktická část práce je zaměřena na získávání informací od seniorů, kteří mají seniorský statut dle stanov České seniorské golfové asociace. Výzkumná část práce se zabývá analýzou aktuálního stavu a rozšířeností golfu mezi seniorskou populací. Uvedené výzkumné šetření probíhalo v Jihočeském kraji. V rámci výzkumu byly provedeny konzultace se zástupci jihočeských golfových klubů ohledně seniorských členů a jejich aktivního zapojení. Získané výsledky z dotazníkového šetření poukazují na velký zájem u seniorů, avšak na nízkou všeobecnou informovanost o možnostech golfové hry. Celkem 81,3% dotazovaných seniorů vidí golf jako vhodnou alternativu využití volného času, jenž je provozována v přírodě na čerstvém vzduchu. 50% respondentů hodnotí golf jako možné zlepšení fyzické kondice a 45,3% respondentů se domnívá, že podporuje celkové zdraví. Zároveň však 90,6% respondentů se domnívá, že golf je sport finančně nákladný a 14% dotázaných se obává odsouzení ze strany okolí, protože golf je považován za hru pouze pro bohaté. Na základě získaných informací z dotazníkového šetření a řízeného rozhovoru se zástupci jihočeských golfových klubů o přežívajících mýtech je golf vhodnou volnočasovou aktivitou pro seniory.
|
|
|
Kvantitativní a kvalitativní prostorová distribuce lůžkových kapacit a doprovodných služeb ve vymezeném území Prachaticka
ČERMÁKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá rozmístěním lůžkových kapacit a kvalitou jejich doprovodných služeb na vymezeném území Prachaticka. Samotné analýze ubytovacích služeb předchází nejprve fyzicko-geografická a sociálně-ekonomická charakteristika území doplněná o místní atraktivity a předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Pro podrobnou analýzu je území rozčleněno podle jednotlivých správních obvodů obcí a popisováno z hlediska ubytovacích služeb. Na závěr je sestaveno celkové shrnutí situace doplněné o kartogramy a kartodiagramy, profil návštěvníka a návrhy možného zlepšení stávajících podmínek pro rozvoj cestovního ruchu na daném území.
|
host ::
RSS.