|
|
Mučedníci žánrových pastí
Křenková, Jarmila ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Hanáková, Petra (oponent)
Bakalářská práce Mučedníci žánrových pastí se zabývá analýzou filmu Pascala Laugiera Mučedníci jakožto ojedinělého transgresivního díla, jež díky své rozpolcenosti mezi žánrem a nežánrem expanduje i do velmi rozdílných diskurzů. Vymezuje jeho pozici v rámci hororu jako krizového narativu, na jehož utváření mají vliv dobové podmínky, a zasazuje jej do kontextu současného evropského hororu a integrující autorské vize. Samotná analýza se pak zaměřuje na inovativní přístup k žánrovým strukturám definovaný prostřednictvím metody ostrých dramaturgických řezů. Ta spočívá v precizním naplňování konvencí hororových subžánrů a jejich následném pozměňování, díky čemuž konvencionalizovaný žánr znovunalézá svůj podvratný potenciál. Klíčová slova Horor, Mučednici, Pascal Laugier, Žanr, Konvence, Inovace, Krizovy narativ, Gore film
|
|
|
Metoda vizuální antropologie v dokumentárních filmech Eduarda Coutinha
Trsková, Klára ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Bláhová, Jindřiška (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl přiblížit metodu vizuální antropologie a aplikovat ji na konkrétní díla. V první části je stručně představen brazilský dokumentarista Eduardo Coutinho (1933-2014) a jeho tvorba, druhá část práce se věnuje vývoji metody vizuální antropologie a jejímu současnému stavu. Ustanovuje zkoumané kategorie těla, orality a náboženství, které dále slouží jako nástroje při analýze filmů. Ve třetí části je metoda aplikována na čtyři vybrané snímky z různých tvůrčích období Eduarda Coutinha: Cabra marcado para morrer (1964-1984), Boca de lixo (1992), Edifício Master (2002) a Peões (2004).
|
|
|
Filmová výchova v základním uměleckém vzdělávání
Forejt, Matěj ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Zájem o dění v oblasti filmové a audiovizuální výchovy ve formálním vzdělávání se dosud soustředil především na základní školy a gymnázia, a to především díky přítomnosti předmětu Filmová/audiovizuální výchova v příslušných rámcových vzdělávacích programech. Zcela stranou zájmu se však dosud nacházelo dění na základních uměleckých školách, kde lze v některých případech již poměrně dlouhou dobu sledovat velmi zajímavé počiny v rámci filmové a audiovizuální tvorby, které vznikají především v rámci výtvarného oboru. Cílem této práce bylo zmapovat tuto problematiku, podrobněji nahlédnout do reality základních uměleckých škol, poznat motivace pedagogů, kteří se ve výuce na základních uměleckých školách zabývají filmovým médiem a sledovat, jak (a zda vůbec) se osobní zkušenost s filmem promítá do jejich pedagogického působení. I s ohledem na nedostatek jakýchkoli sekundárních pramenů bylo téma uchopeno skrze metodiky známé z oblasti sociologie. Ve třech fázích sociologického průzkumu, z nichž každá je popsána v jedné kapitole, byl proveden plošný kvantitativní výzkum, posléze byly kladeny otevřené doplňující otázky a nakonec byly s vybraným vzorkem respondentů vedeny osobní rozhovory. Tento výzkum tak dokázal nastínit, kdy se na českých základních uměleckých školách objevila filmová tvorba, jaké impulsy...
|
|
|
Český a slovenský horor: pronikání žánru v letech 1990 - 2015
Krejčířová, Anna ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Tématem této bakalářské diplomové práce je výskyt struktur hororového filmu v kinematografii České a Slovenské republiky. Cílem práce je zkoumání a popis mechanismů ohledně přechodu mezinárodně sdíleného žánrového konceptu do národní kinematografie. Zaměřuji se na filmovou produkci od roku 1990 do současnosti, která získala skrze označování v distribuci, kritickou reflexi či diváckou odezvu status hororu nebo alespoň hybridní formy, jež znaky daného žánru částečně nese. Na vybraných příkladech demonstruji, jakým způsobem ze zahraničí převzaté struktury pronikají do tuzemských filmů a jak ovlivňují jejich čtení v oficiální kultuře. Zároveň se věnuji opomíjené oblasti žánrových komunit, které se k národní kinematografii staví opozičně.
|
|
|
Naratologická analýza filmu Neopouštěj mě
Horyna, Martin ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Cílem práce Naratologická analýza filmu Neopouštěj mě je pomocí rozboru daného snímku zodpovědět otázku, jakými technikami nás může tvůrce dokumentárního filmu vést k tomu, abychom v obsahu nalezli soudržnou dějovou strukturu, a dále, zda k tomu NEOPOUŠTĚJ MĚ systematicky využívá některé postupy klasického filmu. K popsání rétorických strategií dokumentárních filmů jsem využil texty Billa Nicholse. Jako teoretický rámec samotné analýzy vyprávění byly zvoleny neoformalistický (David Bordwell, Kristin Thompsonová, Barry Salt) a kognitivně-naratologický (Edward Branigan) přístup, na jejichž základě jsem vymezil dokumentární filmy s vysokým stupněm narace. Rozborem motivací a vývoje, času a prostoru ve filmu jsem se pokusil přiblížit narativní strategie, které tvůrci filmu zvolili. Analýza prokázala, že NEOPOUŠTĚJ MĚ strukturuje jednání a promluvy protagonistů jako příběh. Dále bylo ukázáno, že zkoumaný snímek lze řadit mezi dokumentární filmy s vysokým stupněm narace a že systematicky užívá řadu postupů klasického filmu. Přínosem této práce je ukázání konkrétního způsobu, jímž lze pomocí naratologických nástrojů zkoumat vyprávění (vysoce) narativních dokumentů, a v dalším výzkumu tak lze navržený postup využít ke komplexnějšímu pojednání o takových dílech.
|
|
|
Neoformalistická analýza filmu Miluji Tě, Miluji Tě
Sedláčková, Dagmar ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
(česky): Předmětem této bakalářské diplomové práce je neoformalistická analýza filmu Miluji tě, miluji tě francouzského režiséra Alaina Resnaise. Hlavním cílem práce je ukázat, jak film pracuje s koncepcí paměti, vzpomínek a nechronologickým vyprávěním, a to pomocí neoformalistické analýzy. Klíčový prvek tohoto přístupu spočívá v rozpoznání dominantního prvku filmu, což je v případě analyzovaného snímku Bergsonova koncepce času a paměti.
|
|
|
Neoformalistická analýza filmu Now Showing
Poul, Hubert ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl zasadit do náležitého kontextu a následně analyzovat filipínský snímek Právě hrajeme, který natočil Raya Martin v roce 2008. V první části dochází nejprve k upřesnění teoretických východisek a určení metodologie práce. Pro kontextové zařazení je využito přístupu tzv. Nové filmové historie, konkrétně v podobě rozlišování mezi estetickou, ekonomickou, technologickou a sociální historií filmu vycházející z knihy Douglase Gomeryho a Roberta C. Allena Film History: Theory and Practice. Pro uchopení filmu je v analytické části využito přístupu Neoformalistické filmové analýzy tak, jak ji definuje Kristin Thompsonová ve své knize Breaking The Glass Armor: Neoformalist Film Analysis definuje Kristin Thompsonová. Cílem analýzy je potvrdit hypotézu, že hlavní dominantou filmu, která organizuje veškeré jeho formální prvky, je princip kolize. Film je tříštěn do jednotlivých segmentů, jež se vůči sobě vzájemně vymezují, jejich dominantním prvkem je tedy střet samotný, který značně přispívá i k sebereflexivnosti filmu. Nejprve v narativní a posléze ve stylistické analýze se podařilo dokázat platnost této hypotézy.
|
|
|
Fenomén zombie ve filmech George A. Romera
Čada Wernischová, Nelly ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá fenoménem zombie ve filmech George A. Romera. Jejím cílem je dokázat, že ačkoli se charakteristiky fenoménu v rámci jednotlivých snímků tohoto režiséra výrazně proměnily, zachoval si i přesto základní metaforickou funkci, již měl i v době svého vzniku, v 17. století na Haiti. Analytická část práce, ve které jsou rozebírány tři vybrané zombie horory George A. Romera (Úsvit mrtvých, Země mrtvých a Deník mrtvých) se opírá o postupy neoformalistické analýzy. Na základě analýzy jednotlivých snímků dokazuji, že fenomén zombie v Romerových snímcích funguje, stejně jako na Haiti, jakožto metafora otroctví, přičemž tato metafora je variována v závislosti na problémech aktuálně tematizovaných tím kterým snímkem a funguje jako kritika současné společnosti.
|
|
|
Soudobé snahy o prosazení filmové výchovy ve všeobecném vzdělávání
Forejtová Lipovská, Alexandra ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje snahy o prosazení filmové/audiovizuální výchovy ve všeobecném vzdělávání. Snaží se o zmapování stavu filmové výchovy na našem území v historickém kontextu, převážná část je věnována situaci v posledních 13 letech, kdy se situace začala měnit k lepšímu. Práce je členěna do čtyř kapitol, první je věnována zevrubné historické recepci filmové výchovy na našem území, kde se zaměřuji na školní filmovou výchovu, dětské filmové kluby a amatérská hnutí v českém, ale i evropskému kontextu (i když velice okrajově). První kapitola se pohybuje v časovém rozmezí od počátku vzniku kinematografie po 80. léta 20. století. V druhé kapitole reflektuji situaci filmové výchovy po roce 1989 na exemplárních příkladech v té době nejsilnějšího mediátora filmové osvěty AČFK a jeho aktivit. Přirozeně se přes osobu Jiřího Králíka dostanu k velmi ambicióznímu projektu na poli filmové výchovy, ke kánonu filmu. Třetí kapitola se podrobně věnuje genezi začlenění F/AV do rámcových vzdělávacích programů českých škol a sleduje postoj státních subjektů jako MŠMT, či MK. Na třetí kapitolu navazuje poslední část této práce, která původně měla být věnována školám, na kterých se měl nový nepovinný předmět učit, avšak nastala taková situace, kdy nebyla dohledána jediná škola, která by převzala model F/AV tak,...
|
|
|
Vít Olmer: Mezníky tuzemské exploatace - pokřivené zrcadlo polistopadové společnosti
Blažek, Jiří ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Hanáková, Petra (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na filmovou exploataci jako bulvární fenomén. Případovým modelem výzkumu je polistopadová produkce Víta Olmera vymezená roky 1990 - 1995 nejpříznačněji odrážející nové tvůrčí demokratické podmínky, jež Olmer účinně zužitkoval ve svůj prospěch, a stal se jedním z nejproduktivnějších filmařů své doby. První část analýzy mapuje status exploatačního filmu v zahraniční akademické obci a s pomocí východisek Pierra Bourdieua objasňuje, jak se logika "dobrého vkusu" podepsala na přístupu k "nevkusné kinematografii", jejím výzkumu, a v neposlední řadě, na postojích samotných badatelů. Následně kapitola poskytuje obecný přehled obtížných úloh přímo vzešlých z problematické pozice exploatace ve filmových studiích, k nejzásadnější z nich patří zřídkakdy teoreticky reflektovaná samotná identita exploatačního filmu, kterou vyznačuje výrazná roztroušenost. Druhá část vykládá bazální povahu exploatace s pomocí "senzacechtivosti", teoretického modelu převážně využívaného v mediálních studiích. Kapitola demonstruje blízkou spřízněnost mezi senzacechtivostí, paradigmatem spojeným s bulvární kulturou, a "kinematografií atrakcí", klíčovou teorií nikoli výhradně omezenou na raný film. Pomocí daných východisek pak potvrzuje domněnku o exploatační kinematografii jako bulvárním masmédiu. Třetí...
|
host ::
RSS.