|
|
Otevřenost vůči manželství homosexuálů z pohledu věřících a nevěřících studentů a studentek středních škol
Hejduková, Lucie ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Wirthová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá postoji věřících a nevěřících studentů a studentek středních škol vůči možnému manželství stejnopohlavních párů. Teoretická část se zaměřuje na proces emancipace homosexuálů až do současnosti, kdy je diskuze o této problematice aktuálním tématem jak ve společnosti, tak v politické sféře. Otevřenost respondentů a respondentek vůči homosexuálnímu manželství je mimo jiné nahlížena optikou jejich náboženského vyznání. Výzkumný soubor tvoří šest studentů a studentek pražských gymnázií, z něhož tři respondenti jsou křesťanského vyznání a tři bez náboženského vyznání. Formou polostrukturovaného rozhovoru studie zjišťuje, do jaké míry jsou respondenti otevřeni uzákonění manželství homosexuálů, zda souhlasí s užitím termínu manželství i pro stejnopohlavní páry a jakou roli v názoru na problematiku hraje jejich náboženské vyznání. Z výsledků studie vyplývá, že pět z šesti dotazovaných respondentů a respondentek chápe jako nedostatek registrovaného partnerství nerovná práva ve srovnání s institucí manželství. Všichni věřící respondenti a respondentky se vyjadřují o přirozenosti homosexuality a o potřebě navýšení práv homosexuálních párů. Své postoje zdůvodňují vlivem křesťanské výchovy, která jim byla v průběhu života poskytnuta. Tři dotazovaní se vyjadřují pro zachování termínu...
|
|
| |
|
|
Současná legitimizační ekologie ve vzdělávání: pozice, vědění a kritika
Wirthová, Jitka ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent) ; Fučík, Petr (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá současným českým prostorem legitimizačních praktik ve vzdělávání jako proměnlivou sférou ospravedlňování a kritiky vzdělávacích cílů zakotvených v globálních transformacích vzdělávacích institucí, autonomií národních států a transnacionálních srovnávacích dat. Český legitimizační vzdělávací prostor od doby debaty o vzdělávací reformě (2004) diverzifikovaly odlišné druhy vědění a aktérů (stání, nezisková, privátní sféra). V této práci argumentuji, že legitimizační jakožto kritické jednání je dnes různými způsoby a procesy (režimy vědění, vzorce aktérství) vyváděno z tradičních jurisdikcí (státní a profesní struktury) a přesouvá se do flexibilnějších struktur, které nazývám topologiemi. V jurisdikcích zůstává většinou pasivní publikum. Nové legitimizační topologie propojují hodnoty a data a v mnohém suplují nefungující státní struktury, ovšem specifickým využívajícím odpojením zároveň i problematizují veřejnou povahu vyjednávání vzdělávacích cílů. Na základě relační ontologie a sociologických topologických studií a prostřednictvím kvalitativní vztahové analýzy legitimizačních praktik ve třech terénech (publikované normativní dokumenty, veřejné diskuse a polostrukturované rozhovory se státními i nestátními aktéry) ukazuji ve sledovaném období (2010-2019) způsoby 1)...
|
|
|
Sociomapování sociálních vztahů a adaptace žáků do třídního kolektivu
Rábek, Tomáš ; Šípová, Ivana (vedoucí práce) ; Wirthová, Jitka (oponent)
Sociometrické postupy mají potenciál zachytit i začínající problém ve vztazích v třídním kolektivu a tím přispět k jejímu dřívějšímu a efektivnějšímu vyřešení. Jedním z nejpoužívanějších dotazníků v České republice je Sociometricko-ratingový dotazník (tzv. SO- RA-D; Slavíková et al., 2007). Nikdy předtím ovšem nebylo rigorózně zkoumáno, nakolik otázky v tomto dotazníku dokážou v testovaném třídním kolektivu identifikovat riziko probíhající šikany nebo poruchu adaptace žáka (definovanou v této práci jako pocit subjektivního ohrožení, nepřátelství, lhostejnosti, nedůvěry a netolerance). Navíc není jasné, zda dokáže používaná vizualizace výsledků formou orbitálního sociogramu zachytit prvky struktury třídy, které jsou důležité pro následnou intervenci. Tato práce proto na 6 třídách (primy, sekundy, tercie; n=113) pražského soukromého gymnázia kvantitativně ověřuje, nakolik dokáží otázky v SO-RA-D predikovat poruchu adaptace (měřenou částí dotazníku B- 3; Braun, 1998) a riziko probíhající šikany (měřenou dotazníkem Hádej kdo?; Kolář, 2011). Tato práce zároveň testuje účinnost nově formulovaných relačních otázek na současné/chtěné kamarádství a současnou/chtěnou komunikaci. Navíc tato práce nabízí ke srovnání vizualizaci pomocí orbitálního sociogramu a tzv. sociomapování. Výsledky poukazují na rizika...
|
|
| |
|
|
Experti na vzdělávací politiku v České republice
Sandtnerová, Michaela ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Wirthová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje expertům na vzdělávací politiku v České republice. Soustředí se konkrétně na pravidelná diskuzní setkání nad tématy vzdělávací politiky, "kulaté stoly", které pořádá nezisková organizace SKAV. Toto téma je v českém prostředí vcelku neprobádané a bakalářská práce vnáší prvotní vhled do problematiky. Zaměřuje se na různé kategorie expertů, kteří se vyjadřují k aktuálním tématům vzdělávací politiky. Cílem práce je identifikovat, kdo jsou tito experti, z jakých organizací a profesí pochází a s jakou četností se vyskytují na kulatých stolech. Kromě kulatých stolů jsou v této práci analyzováni také členové expertních skupin, kteří se podílí na tvorbě strategických dokumentů vzdělávací politiky, konkrétně Bílé knihy, Strategie vzdělávací politiky do roku 2020 a Strategie vzdělávací politiky do roku 2030. První část práce tvoří teoretické a věcné ukotvení zkoumané problematiky. V druhé části práce jsou analyzovány kulaté stoly, kategorizováni experti, kteří jsou zváni na diskuzní setkání a identifikováni experti s nejvyšším počtem účastí. Práce dochází k závěru, že experty na českou vzdělávací politiku lze zařadit do třech hlavních kategorií, jejichž zástupci jsou nejčastěji zváni na diskuzní setkání. Tyto tři kategorie expertů jsou v průběhu let 2010 až 2019 na těchto...
|
|
|
Postmoderní společnost a současné úkoly výchovy a vzdělávání
Wirthová, Jitka ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
(česky) Předložená práce zkoumá vztah mezi současnými sociálními koncepcemi a cíli vzdělávání, tak jak je formulují kurikulární dokumenty především v České republice. Nejde při tom o jednoduchý jednosměrný vliv sociologického vědění na pedagogiku, proto první část práce se věnuje čtyřem důležitým filosofickým a sociologickým konceptům postmoderní společnosti, které se různě vymezují oproti moderní době. Z těchto analýz vychází celkový přehled o charakteru změn současné společnosti, na který se poněkud odlišnými cestami snažilo navazovat pedagogické myšlení. Na třech pedagogických konceptech, které jsou současně přítomné v dnešním pedagogickém diskursu, ale které se objevily původně v odlišných dobách a v odlišném společenském zázemí, se snažím poukázat na značnou antinomičnost nároků na dnešní cíle výchovy a vzdělávání. Popisuji, z jak formulované společenské reality současná česká vzdělávací politika vychází. Konstatuji, že z redukce společenské reality, která je půdou výchovy, můžou vznikat různé ambivalence v navrhovaných řešeních školské politiky. Nakonec se tato práce snaží předložit stručný návrh řešení těchto nových problémů výchovy a vzdělávání.
|
host ::
RSS.