|
|
Karl Krattner (1862-1926). Příspěvky k životu a dílu česko-německého umělce
Petráňová, Tereza ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Sekyrka, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá Karl Krattnerem, který patřil mezI nejvýraznější osobnosti českoněmeckého kulturního života na přelomu 19. a 20. století. Byl profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze a stal se významným představitelem monumentální náboženské malby. Svými aktivitami přispíval do kulturního dění v Praze. V této práci je proto největší pozornost věnována Karlu Krattnerovi. Byl členem mnoha uměleckých spolků, které jsou v této práci také zmíněny. Nejdůležitějším byla jistě Moderní galerie, dále pak Metznerbund, Spolek německých v)'tvarníků v Čechách a mnoho jiných. V Čechách, přesněji řečeno v Praze existovalo v této době mnoho jiných spolků. Této problematice je věnována také jedna kapitola. Celou práci uzavírá kapitola o situaci na severu Čech, kde významnou roli sehrál právě Metznerbund. Celá práce je psaná jako historický exkurz do kulturního světa přelomu 19. a 20. století.
|
|
|
Jan Bedřich z Valdštejna a jeho spory o daně na turecké války (1682-1694)
Havlík, Jiří ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Těžiště této studie o Janu Bedřichovi z Valdštejna spočívá ve zmapování především ve zmapování kontroverzí, které tento pražský arcibiskup vedl se zemským sněmem a státním aparátem v letech 1678, 1679, 1682-1686 a 1691-1694. Poslední a nejostřejší z kontroverzí měla dohru ještě i po Valdštejnově smrti, kdy v zájmu dořešení vzniklých rozporů odjeli za české duchovenstvo do Vídně vyjednávat pozdější arcibiskup Daniel Ignác Mayer z Mayemu a plaský opat Ondřej Troyer. Jádro práce je obsaženo v kapitolách 4-7, které vycházejí z podrobného archivního studia. Ostatní kapitoly (2-3) vycházejí mnohem více ze sekundární literatury. Je tomu tak především proto, že množství pramenů, které se k tématu vztahují, je opravdu značné a z větší části české veřejnosti naprosto neznámé (především akta uložená v italských a vatikánských archivech). Předkládaná práce je založena především na pramenném studiu v 1. oddělení Národního archivu v Praze, Rodinném archivu Valdštejnském, uloženém ve Státním oblastním archivu v Praze, a Archivio Segreto Vaticano (především akta Kongregace koncilu, papežského státního sekretariátu a nevydané nunciatumí korespondence), který jsem navštěvoval při studijních pobytech v Českém historickém ústavu v Římě. Vedlejší zdroje poskytly rovněž Archivům Romanům Societatis Jesu, Státní oblastní archiv v...
|
|
|
Wilhelm von Bode and the International Art Market: the Unpublished Correspondence with Rudolphe Kann and Joseph Duveen
Watrelot, Michaela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Winter, Petra (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Wilhelm von Bode a medzinárodný trh s umením: nepublikovaná korešpondencia s Rudolphom Kann a Josephom Duveenom. Predkladaná dizertačná práca sa zaoberá problematikou Európskeho a Amerického medzinárodného trhu s umením a ich vzájomných vplyvov na prelome 19.a 20. storočia, prezentovaných z pohľadu Wilhelma von Bodeho, svetovo uznávaného znalca umenia a vtedajšieho riaditeľa Berlínskych múzeí a to primárne skrze optiku jeho vzťahu so súkromným zberateľom Rudolphom Kannom a dílerom Josephom Duveenom. Svojho času bola zbierka Rudolpha Kanna jednou z najvýznamnejších súkromných zbierok v Európe avšak nikdy jej nebola venovaná v odborných kruhoch systematická pozornosť. Predkladaná práca preto predstavuje najkomplexnejšiu snahu o rekonštrukciu zbierky od čias vydania Bodeho katalógu z roku 1907. Wilhelm Bode sa aktívne podieľal na jej budovaní, o čom svedčí aj veľké množstvo doposiaľ nepublikovanej korešpondencie medzi Bodem a Kannom, ktorá tvorila základ odborného výskumu k predkladanej práci. Keď díler Joseph Duveen v lete roku 1907 kúpil celú zbierku tohto popredného parížskeho zberateľa a následne takmer všetky diela predal do Ameriky, otázky konkurencieschopnosti Európskych zberateľov a verejných inštitúcií boli stále naliehavejšie. Na príklade osudu vybraných diel sa podarilo objasniť ako boli...
|
|
|
Pojem krásný sloh a jeho užívání v české uměnovědné literatuře
Synecký, Jakub ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent) ; Klípa, Jan (oponent)
Práce se zabývá pojmem krásný sloh a jeho užitím v české uměnovědné literatuře. Pojem známý z německé odborné literatury uvedl do českého prostředí ve 30. letech Jaromír Pečírka ve vztahu k sochařství. Na dějiny gotického malířství byl aplikován Antonínem Matějčkem. Po krátkém odvratu, spojeném se jménem Pavla Kropáčka, byla tradice užití pojmu obnovena Jaroslavem Pešinou, který vytvořil koncepci platnou a uznávanou dodnes. Ve vztahu k sochařství obdobná úloha připadla Albertu Kutalovi a jeho následovníku Jaromíru Homolkovi. Českým specifikem je aplikace pojmu ve vztahu k architektuře, jímž se zabýval především Dobroslav Líbal. Z mladších badatelů je sledována práce Mileny Bartlové, Jana Royta, Jana Klípy a Michaely Ottové. Práce sleduje jednotlivé koncepce a jejich proměny.
|
|
| |
|
|
Proměna obce Mírová před rokem 1945 a po něm na pozadí okresu Karlovy Vary a Loket
Dinda, Karel ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Význam obce Mírová (Mnichov, München) z hlediska regionálních dějin spočíval v bohatosti nerostných surovin těžených na jejím katastru. Vliv na utváření zdejšího prostředí mělo blízké naleziště kaolinu, cihelné hlíny a podniku na tvorbu tabulového skla v nedalekém Chodově. Její obyvatelé ale nacházeli uplatnění v zemědělství. Sám původní název Mnichov/Münchhof ukazuje, že šlo původně o statek mnichů z kláštera ve Waldsassenu. Nejvýznamnějším rodákem zdejší obce byl Rudolf Müller, předválečný (1. světová válka) sociálnědemokratický poslanec říšské rady Rakousko Uherska a v poválečné době poslanec Rakouské národní rady. Národnostní složení Mnichova (Mírové) poměrně věrně kopírovalo osídlení pohraničních oblastí ČSR v době po 1. světové válce. Na jejím vývoji tak lze ukazovat vývoj politických dějin celého regionu. Osada stála na hranici "Demarkační linie", obyvatelstvo obce se muselo v prvních poválečných letech vyrovnávat s poměrně masivním odlivem německého obyvatelstva a přílivem "novousedlíků z Čech". Zde nalézám i vnitřní motivaci k psaní této práce, neboť vnímám historii své rodiny sahající před rok 1945 do oblasti jižních Čech. Východiskem mé práce ale nebudou "pouhé" osobní zkušenosti "novousedlíků", ale mou snahou bude zasazení jejich zkušenosti do dějinného kontextu. Vzhledem k časové z toho...
|
|
| |
|
|
Obraz třicetileté války v československém a českém hraném a televizním filmu
Švec, Pavel ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Chalupová, Helena (oponent)
Práce Obraz třicetileté války v československém a českém hraném a televizním filmu se věnuje vybraným českým a československým filmovým snímkům, které se týkají třicetileté války, stylu zpodobnění historických událostí a společnosti tohoto období před rokem 1989 a po něm, stejně tak jako i dobovému ohlasu filmu a tomu, jak se liší nebo podobají historické zkušenosti. Práce vznikla na základě studia odborné literatury a zhlédnutí vybraných filmových pramenů. Cílem práce není pouhé estetické nebo věcné posouzení kvality filmového zobrazení doby, ale i sledování námětů filmů a hledání důvodu jejich výběru. KLÍČOVÁ SLOVA československá filmografie, česká filmografie, třicetiletá válka, 1618-1648
|
|
| |
|
|
Jan Nepomucký patron smíření
Svoboda, Josef ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Výchozím bodem při zkoumání zapojení křesťanů z řad vysídlených Němců po druhé světové válce do procesu poválečného smíření a navázání spolupráce válkou rozdělených národů Čechů a Němců, a to na poli kulturní a vědecké spolupráce. Mezi významné počiny patřily putovní výstavy ke 250 letům od beatifikace, 250 letům od kanonizace a 600 letům od mučednické smrti svatého Jana Nepomuckého. Výstavy dokumentují působnost společností Ackermann Gemeinde a Adalbert Stifter Verein v období od roku 1947 do Sametové revoluce 1989.
|
host ::
RSS.