|
|
Ochrana hospodářské soutěže v síťových odvětvích
Zajíček, Miroslav ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Bažantová, Ilona (oponent) ; Ježek, Tomáš (oponent)
Název práce: Ochrana hospodářské soutěže v síťových odvětvích Abstrakt: V práci je poskytnut detailní popis relevantních trhů v oblasti evropského elektroenergetického podnikání, neboť po téměř 20-ti letech liberalizace elektroenergetických trhů přinesla z hlediska antimonopolního zákonodárství i praxe mnoho zcela nových problémů, se kterými se musí jak legislativa, tak i rozhodovací orgány vypořádat. Klíčovým termínem pro jakékoliv rozhodnutí v oblasti ochrany konkurence je termín "relevantní trh". Tento termín byl vytvořen a je postupně rozvíjen v jednotlivých případech, které řeší Evropská komise a Evropské soudní dvory. Jeho správné pochopení je tak klíčové i pro energetické společnosti, aby vůbec mohly zákonným způsobem podnikat. Ukazuji také, že po téměř 20-ti letém úsilí, nejsou země EU o nic blíže vytvoření jednotného trhu v oblasti elektroenergetiky, než byly na počátku 90. let, kdy proces liberalizace začínal a neexistují ani žádné podstatné známky, že tohoto cíle se podaří dosáhnout v dohledné době. Jedná se o přehledovou práci, kterou lze využít (resp. zde uváděné nástroje a analýzy) při zkoumání jednotlivých národních relevantních trhů jevů v oblasti elektroenergetiky. Jako vhodné oblasti k podrobnější analýze doporučuji např. srovnání vývoje cen s ohledem na stupeň konkurence, tempo otevírání...
|
|
|
Eurojust a instituce trestní spolupráce EU
Hlatká, Daniela ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce podává výklad o Eurojustu (Evropské jednotce pro justiční spolupráci) a o jeho vztazích s jinými institucemi evropské spolupráce v trestních věcech, jako jsou Europol (Evropský policejní úřad), OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům), Evropská justiční síť a vzdělávací instituce- Evropská síť pro justiční vzdělávání (EJTN) a Evropská policejní akademie (CEPOL). V úvodní kapitole je pojednáno o justiční a policejní spolupráci v trestních věcech v EU. Je shrnuta její historie a jsou rozebrány rozdíly mezi prvním a třetím pilířem Evropské unie. Dále jsou zmíněny změny vyplývající z přijetí Lisabonské smlouvy, která zrušila pilířovou strukturu, a tím došlo ke komunitarizaci třetího pilíře. To umožňuje hlubší trestní spolupráci v Evropské unii. Druhá kapitola se zaměřuje na Eurojust, který je stěžejní institucí justiční spolupráce v trestních věcech. Pojednává o jeho historii, cílech, úkolech a organizační struktuře. V poslední části této kapitoly jsou nastíněny možnosti budoucího vývoje Eurojustu, zejména pak možnost přeměny Eurojustu v Úřad evropského veřejného žalobce, který by mohl podávat obžalobu a zastupovat ji před soudy. Další kapitola rozebírá vztahy Evropské jednotky pro justiční spolupráci s dalšími institucemi trestní spolupráce EU. Tato kapitola je rozdělena na...
|
|
|
Recepce západního práva do japonského ústavního systému
Mešková, Martina ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
Cílem této práce je ukázat vlivy evropského a anglo-amerického práva, často souhrnně označovaného jako "západní právo", na japonský ústavní systém. Děl v českém jazyce, zabývajících se tímto tématem, je velký nedostatek, proto se tato práce snaží zaplnit tuto mezeru alespoň zčásti tím, že poslouží jako průvodce tématem recepce západního práva do japonského ústavního systému a poskytne základní přehled o tomto tématu. Tato práce kombinuje právně historické a ústavněprávní témata a doplňuje je informacemi o aktuální situaci. Práce je rozdělena na dvě kapitoly. První kapitola se zabývá Ústavou Japonského císařství, známou též jako Meidži ústava. Druhá kapitola se zabývá Ústavou Japonska, poválečnou ústavou z roku 1946. První části obou kapitol se zabývají historickou a politickou situací, objasňují důvody, které si vynutily přijetí nových ústavních dokumentů - v případě Meidži pád šogunátu a vliv nerovných smluv, v případě poválečné ústavy z roku 1946 prohra Japonska ve druhé světové válce a tlak vítězných mocností. Druhá část u každé kapitoly se věnuje obsahu jednotlivých ústav, srovnává je se západním právem a poukazuje na místa jím ovlivněná. Rovněž poukazuje na rozdíly mezi původní inspirací, výsledným textem a aplikační praxí. Občas vytýká významné případy velkých rozdílů mezi stavem de iure a de...
|
|
|
Prudential Supervision of credit institutions according to legal acts of European Communities
Nebeský, Štefan ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Dřevínek, Karel (oponent) ; Kohajda, Michael (oponent)
Cieľom predkladanej dizertačnej práce je poskytnutie analýzy vývoja regulačného rámca zahájenia a vykonávania podnikateľskej činnosti prostredníctvom úverovej inštitúcie v rámci Európskej únie (EÚ). Jedným z hlavných dôvodov pre bádanie autora je vývoj regulačného rámca, ktorý nastal v dôsledku finančnej krízy. Táto preukázala svoje deštrukčné následky najmä po finančnom kolapse Lehman Brothers v septembri 2008. Normotvorná reakcia EÚ na krízu viedla k vzniku nového Európskeho systému finančného dohľadu (ESFS). Nový regulačný rámec sa dotýka nielen postavenia národných orgánov normotvorby a činnosti národných orgánov dohľadu, ale aj rozsahu práv a povinností všetkých regulovaných a dohliadaných subjektov finančného trhu. Dizertačná práca pozostáva z piatich kapitol. Každá sa venuje vývoju regulačného rámca technických nástrojov obozretného podnikania úverových inštitúcií. Úvodná prvá kapitola definuje nástroje obozretného podnikania, ktoré sú aplikované tak úverovými inštitúciami ako aj ich orgánmi dohľadu v zmysle súčasných smerníc o kapitálových požiadavkách (CRD smernice). Druhá kapitola popisuje vývoj procesu harmonizácie v oblasti úverových inštitúcií, pričom pozostáva z troch základných častí. V prvej je pozornosť zameraná na prvé pokusy harmonizácie spájané s prijatím I. bankovej smernice....
|
|
|
Opatření EU v oblasti letecké dopravy usnadňující volný pohyb osob, zboží a služeb - Jednotné evropské nebe
Pysk, Vladimír ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Tato diplomová práce je věnována projektu Evropské komise známému pod označením jednotné evropské nebe, který si klade za cíl reorganizaci současného uspořádání evropského vzdušného prostoru pro účely efektivnějšího poskytování letových navigačních služeb. V úvodních kapitolách si autor klade za cíl představit čtenáři významné mezinárodní organizace na poli civilního letectví, uvést jej v obecné rovině do problematiky poskytování letových navigačních služeb, nevyjímaje situace, kdy jsou tyto služby poskytovány přes hranice jednotlivých států. Po tomto obecném výkladu práce pozvolna přechází k vlastnímu projektu jednotného evropského nebe. Pozornost je zaměřena na stav evropského vzdušného prostoru před zahájením iniciativy, jakož i přípravným pracím, které vyústily v přijetí první vlny legislativních opatření. Následuje kapitola, jejímž obsahem je pojednání o základním právním rámci jednotného evropského nebe ve znění změn zavedených s přijetím druhé vlny legislativních opatření. Stěžejní část práce tvoří kapitola zabývající se procesem implementace projektu. V jejím rámci je pozornost mimo jiné věnována vnitrostátním dozorovým orgánům, systému certifikace poskytovatelů letových navigačních služeb, konceptu rozdělení evropského nebe do funkčních bloků vzdušného prostoru a vojenským, sociálním a...
|
|
|
Ochrana spotřebitele ve finančních službách podle evropského práva
Přibyl, Tomáš ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Zemánek, Jiří (oponent)
Závěr Finanční služby představují oblast, ve které se spotřebitel složitě orientuje a je pro něj obtížné se rozhodovat se znalostí věci. Přesto hrají finanční služby důležitou úlohu v životě spotřebitelů. Existuje řada evropských směrnic upravujících specifické aspekty finančních služeb. Jejich ustanovení směřují především k tomu, aby na základě regulace pravomocí a finanční síly prodávajících byla zaručena vysoká úroveň ochrany spotřebitelů. Jak jsem se snažil ukázat na přijetí směrnice o nekalých obchodních praktikách i směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru, jež jsem ve svém textu podrobil komplexní analýze, byly obě zmiňované směrnice přijaty legislativně právní technikou spočívající na principu maximální harmonizace. Samotná myšlenka plné harmonizace je zřejmě logická z hlediska evropského integračního procesu, problém ale nastává v praktickém uplatnění takového principu. Pokud má totiž v celé EU platit jednotný standard ochrany spotřebitele v určité oblasti, tak se musí členské státy dohodnout na nastavení tohoto standardu. Takovou otázku členské státy u principu minimální harmonizace řešit nemusely, neboť si mohly ponechat svůj vyšší standard ochrany. Nyní je ale možné, že díky uplatnění principu plné harmonizace se v některých státech úroveň ochrany spotřebitele sníží, což dané státy nesou...
|
|
|
Procedural aspects of mediation in EC law
Rivera, Eva ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Procesně právní aspekty mediace v právu ES Eva Rivera, 2011 1 Abstrakt Disertační práce se zabývá problematikou procesně právních aspektů mediace a vychází z předpokladu, že se na mediační řízení nedá pohlížet odloučeně od procesních souvislostí, jestliže účinnost mediace nemá být ohrožena. Předmětem zkoumání je, jak dalece tento přístup nalezne potvrzení v právu Evropské unie. Mediaci je nutno pojmout mimo její vlastnosti komunikační techniky zejména jako řízení k řešení sporu. Jako taková se stává v Evropě stále důležitějším nástrojem pro řešení zejména občanských a obchodních sporů. V této souvislosti je relevantní její úloha ohledně dalších druhů řízení k řešení sporů resp. její prolínání s nimi. Přitom mohou být na jedné straně vymezení a přechod mezi mediací a dalšími formami tzv. Alternative Dispute Resolution (ADR) a dokonce i vůči soudním pokusům o smírné urovnání právního sporu zčásti plynulé. Na druhé straně lze současně konstatovat, že mediace jako způsob mimosoudního řešení sporů již i v Evropě vyzrála a že zřetelně vykazuje vlastní procesní souvislosti. Ze srovnání evropských národních právních řádů vyplývá jádro vymezení mediace, které ji definuje jako řízení spočívající na dobrovolnosti stran, v němž třetí osoba bez pravomoci spor rozhodnout systematicky podporuje komunikaci mezi stranami s...
|
|
|
Ústava pro Evropu
Feichtinger, Jiří ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Tomášek, Michal (oponent) ; Klíma, Karel (oponent)
disertační práce Ústava pro Evropu JUDr. Jiří Feichtinger Ústředním tématem této disertační práce je posouzení a hodnocení Smlouvy o Ústavě pro Evropu ("ústavní smlouvy") a tzv. zakládacích smluv, tj. Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "zakládací smlouvy") z hlediska teorie ústavního práva a obecné státovědy. Ze stejných hledisek proto zkoumám i povahu Evropské unie. Toto téma jsem zvolil z důvodu stále častější a intenzivnější diskuse o míře evropské integrace, o její potřebě a smyslu a především o tom, zda se Evropská unie stává státem nebo zda zůstává stále jen mezinárodní organizací svého druhu. V této práci hledám odpověď na otázku, nakolik obsah ústavní smlouvy odpovídal jejímu názvu a byl-li tento dokument z ústavněprávního hlediska skutečně ústavou; na tuto otázku odpovídám i ve vztahu k zakládacím smlouvám. V práci dále zkoumám, zda ústavní smlouva či smlouvy zakládací otevírají cestu ke sjednocené Evropě nejen z hlediska dosavadního zaměření evropské integrace, ale i z hlediska státovědeckého, tj. zda by tyto smlouvy mohly sloužit jako základní právní předpis Evropy jako jednotného státu, což je hlavním smyslem existence jakékoli ústavy. S ohledem na výše uvedené se ve své práci logicky zabývám dále otázkou, nakolik je Evropská unie způsobilá stát se...
|
|
|
Právní aspekty přistoupení Chorvatska do Evropské unie
Humplíková, Kateřina ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Právní aspekty přistoupení Chorvatska do Evropské unie Abstrakt Politika rozšiřování Evropské unie představuje jeden z nejdůležitějších nástrojů evropské zahraniční a bezpečnostní politiky, který Unii umožňuje dosahovat svých cílů jako je budování společného prostoru míru, stability a prosperity. Vzhledem k tomu, že ještě v nedávné minulosti se země západního Balkánu zmítaly ve válečném konfliktu a že tyto země jsou přímými sousedy Evropské unie, představuje balkánský region jeden z klíčových zájmů zahraniční politiky Unie. Začlenění do evropských struktur tedy není jednostrannou snahou balkánských zemí, ale je také v zájmu Unie samotné. S ohledem na stále probíhající poválečnou obnovu jihovýchodní Evropy představuje vstup Chorvatska do EU důležitý historický moment jak pro balkánský region, tak pro Evropskou unii. V tuto chvíli již Chorvatsko prošlo celým přístupovým procesem a může sloužit jako model pro ostatní země regionu. V této práci autorka analyzuje průběh přístupového procesu v obecné rovině a specifika přistoupení Chorvatska v kontextu politiky EU vůči zemím západního Balkánu. Přestože EU v primárním právu stanovila přístupová kritéria a procesní pravidla, přistoupení každého státu je individuální proces, který závisí na aktuální situaci v dané zemi. Tato práce analyzuje právní aspekty...
|
|
|
Ochrana práva na spravedlivý proces ve vztahu k řízení o předběžné otázce
Němečková, Petra ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent) ; Smolek, Martin (oponent)
v českém jazyce - Czech abstract Ochrana práva na spravedlivý proces ve vztahu k řízení o předběžné otázce Právo na spravedlivý proces je jedním ze základních lidských práv, které umožňuje jednotlivcům dovolávat se účinně svých práv a svobod u zákonného, nestranného a nezávislého soudu. V Evropě je ochrana tohoto práva zaručena na vícestupňové úrovni, jejíž stupně se navzájem prolínají: první stupeň tvoří ústavní pořádky jednotlivých států, druhý institucemi Evropské unie, především Soudního dvora EU a, třetí, Evropský soud pro lidská práva. V Evropské unii byl Smlouvami zaveden mechanismus předběžné otázky pro zachování jednoty a koherentního výkladu a aplikace evropského práva soudy členských států. Řízení o předběžné otázce zaručuje efektivní spolupráci mezi národními soudy členských států a Soudní dvůr EU. Čl. 267 SFEU uděluje soudům členských států dokonce povinnost toto řízení zahájit, jedná-li se o soud posledního stupně (a neaplikuje-li se některá z výjimek stanovených rozsudkem CILFIT). Porušení této povinnosti může znamenat porušení práva na spravedlivý proces ve všech třech stupních ochrany lidských práv v Evropě. Každá z evropských jurisdikcí vymezuje vlastní podmínky porušení, které nejsou zcela totožné. Totéž platí pro doktríny stanovené v této otázce ústavními soudy členských států,...
|
host ::
RSS.