|
|
Kvalitativní analýza správnosti užívání anatomické nomenklatury ve vybraných českých odborných periodikách
Musil, Vladimír ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent)
Tématem rigorózní práce je analýza správného užívání anatomické nomenklatury, české a latinské, ve vybraných odborných českých periodikách kvalitativně porovnávané s českým lékařským periodikem s impakt faktorem. První část je zaměřena na popis historického vývoje lékařské terminologie, a to od 16. století (Vesalius) až po současnou verzi. Je také podán přehled vývoje českého anatomického názvosloví Druhá část podává gramatický přehled tvorby anatomického názvosloví. Třetí část je věnována materiálu a metodice analýzy. Materiálem je časopis Rozhledy v chirurgii. Jako kvalitativně porovnávací byl vybrán titul s IF (Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie). Sledovány jsou pouze články in extenso, přehledové práce a kazuistiky. Paralelně je sledována frekvence použití anatomických eponym. Také je zde představen Science Citation Index a impakt faktor a vysvětluje se zde pojem eponym a eponymie. Čtvrtá část prezentuje výsledky vlastní analýzy a jejich zhodnocení.
|
|
|
Detekce a prognostický význam sentinelové uzliny u karcinomu prsu
Pavlišta, David ; Dušková, Markéta (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Strnad, Pavel (oponent)
Biopsie sentinelové uzliny je revoluční metoda v chirurgii karcinomu prsu. Rychlost a razance, se kterou se rozšířila během necelého desetiletí po celém světě, je nejen v chirurgii, ale i v medicíně vůbec, ojedinělá. I když stále není zařazena mezi oficiální standardy léčby, téměř všechna prestižní světová centra ji běžně provádějí nikoliv však podle jednotných podmínek. Vzhledem к výsledkům metaanalýz velkých randomizovaných studií je jen otázkou času, kdy bude biopsie sentinelové uzliny plně začleněna do standardů chirurgické léčby karcinomu prsu. Původní myšlenka této práce, která vznikla v roce 2000, bylo ověření konceptu sentinelové uzliny u karcinomu prsu, zhodnocení jejího významu pro léčbu a přínosu pro pacientky. Byla porovnána senzitivita a specifita histologického nálezu v sentinelové uzlině ve vztahu к primárnímu nádoru a axilárním uzlinám a posouzen prognostický a prediktivní význam sentinelové uzliny. Sentinelová uzlina u karcinomu prsu je predilekčním místem vzniku metastaz. Lokalizace sentinelové uzliny není podmíněna uložením nádoru v prsu. Primární spádová oblast lymfatik prsu je axila, kde je také v naprosté většině případů lokalizována sentinelová uzlina. Sentinelovou uzlinu lze lokalizovat pomocí aplikace kontrastní látky ( Patent Blau, radiokoloid). Nejvyšší úspěšnosti detekce je...
|
|
|
Výskyt osifikací v žeberních chrupavkách člověka (radiologická, histologická a histochemická studie)
Rejtarová, Olga ; Slížová, Dáša (vedoucí práce) ; Kreuzberg, Boris (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
SOUHRN Chrupavka žeber patří podobně jako chrupavka kloubní, štítná a tracheální do skupiny tzv. permanentních chrupavek, tedy chrupavek, které neosifikují nebo podléhají pouze nekompletní osifikaci. Osifikace kaudálních žeberních chrupavek (chrupavek 2. - 10. žebra), podobně jako chrupavka kloubní, je dosud považována za projev degenerace, přestože chrupavky tracheální, štítná, ale i chrupavka 1. žebra podle recentních studií osifikují fyziologicky. Osifikace žeberních chrupavek začíná v různém věku a vyskytuje se jen u určitého procenta lidí. Podoba osifikačních změn je u mužů a žen odlišná. Přestože byla otázka etiologie a zejména výskytu osifikací v různých populacích centrem vědeckého zájmu mnoha studií a chrupavčitá tkáň byla studována v posledních desetiletích velmi intenzivně také na mikroskopické úrovni, zůstává řada těchto otázek prozatím bez přesvědčivé a jednoznačné odpovědi. Vzhledem k heterogenitě a rozporuplnosti literárních údajů a nedostatečnému množství informací v naší literatuře jsme se rozhodli vyhodnotit výskyt osifikací žeberních chrupavek ve vzorku české populace, ověřit existenci pohlavního dimorfismu osifikací a zdokumentovat vývoj osifikačních změn na mikroskopické úrovni a tím přispět k lepšímu pochopení procesu osifikace v hyalinní chrupavce lidských žeber. Naší studii jsme...
|
|
| |
|
|
Studium funkce reprodukčních bariér za použití in vivo a in vitro modelů
Pospěchová, Kateřina ; Semecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Jirásek, Jan Evangelista (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Souhrn Hlavním limitujícím faktorem pro distribuci léčiv v těle je přítomnost fyziologických bariér. Placentární a hematotestikulární bariéra k nim bezesporu patří. Placenta je důležitý endokrinní orgán zprostředkovávající kontakt mezi matkou a plodem. Kromě dodávky živin plodu a odvodu zplodin metabolismu z plodu hraje placenta důležitou roli též v ochraně plodu. Klíčovou roli roli v ochraně plodu hraje vrstva syncytiotrofoblastu, která funguje nejen jako mechanická bariéra, ale také díky expresi biotransformačních enzymů a transportérů jako tzv. metabolická bariéra. Syncytiotrofoblast exprimuje též nukleární receptory, jež regulují transkripci genů podílejících se na výživě, minerálním metabolismu, proliferaci a diferenciaci, nebo mohou regulovat také expresi enzymů a transportérů. Ve varleti se na ochraně zárodečných buněk podílí hematotestikulární bariéra tvořená zejména těsnými a adhezními spoji mezi Sertoliho buňkami. Mezibuněčné spoje mezi Sertoliho buňkami a buňkami zárodečnými jsou zásadní také pro zachování zdárného vývoje spermií. V rámci disertační práce jsme se zaměřili na studium VDR v placentě, placentárním trofoblastu a choriokarcinomových liniích BeWo a JEG3. VDR je exprimován jak v placentě (exprese na úrovní mRNA i proteinu), tak v kulturách primárního trofoblastu. Nicméně, jeho funkce v...
|
|
|
Adhezní molekuly a jejich úloha v modelových patologických stavech
Pospíšilová, Naďa ; Semecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Geršl, Vladimír (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Ateroskleróza je jednou z hlavních příčin kardiovaskulárních onemocnění. Jde o chronické zánětlivé onemocnění, charakterizované endoteliální dysfunkcí s následným hromaděním lipidů, leukocytů, hladkých svalových buněk a extracelulární matrix v intimě cév, což má za následek zužování cévního lumen s následnou redukcí až obstrukcí cévního průtoku. Na počátku aterogenního procesu je změna funkce endotelu tzv. endoteliální dysfunkce. Dochází k expresi adhezních molekul a ke zvýšené propustnosti endotelu pro monocyty, T lymfocyty a také lipoproteinové částice. Spouští se bludný kruh aterosklerotického procesu. Mezi nejvýznamnější adhezní molekuly, které se uplatňují na počátku aterogeneze patří zejména zástupci imunoglobulinové skupiny a to VCAM-1 (vascular cell adhesion molekule-1), ICAM-1 (intracellular cell adhesion molekule-1) a PECAM-1 (platelet-endothelial cell adhesion molekule-1). VCAM-1 a ICAM-1 jsou transmembránové glykoproteiny, které se podílejí na stabilizaci vazby leukocytů k endotelu a podílejí se na jejich diapedezi. Exprese těchto adhezních molekul je ovlivňována řadou faktorů, které se uplatňují i v patogenezi aterosklerózy. V rámci této disertační práce jsme se zaměřili na endoteliální expresi adhezních molekul VCAM-1 a ICAM-1 a její změny po podávání atorvastatinu a dalších látek u několika...
|
|
|
Čerstvý tepenný allograft v cévní chirurgii - ovlivnění rejekce v experimentu
Matia, Ivan ; Adamec, Miloš (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Špatenka, Jaroslav (oponent)
Čerstvé tepenné štěpy jsou v současnosti používané jako materiál k cévní rekonstrukci v léčbě infekcí cévních protéz. Vzhledem k jejich imunogenicitě se zdá být dlouhodobé použití imunosuprese nutné k prevenci rejekce a poškození jejich stěny. Na druhou stranu však není použití imunosuprese u pacienta časně po odstranění infikované cévní protézy, vzhledem k vysokému riziku infekčních komplikací, vhodné. V mé dizertační práci se zabývám možností opožděného podávání nízké dávky imunosuprese pomocí FK506 po transplantaci tepenných štěpů u potkanů a a vlivem tohoto imunosupresívního protokolu na akutní rejekční změny v cévní stěně 30 dní po transplantaci. Reakce imunitního systému příjemce na aloantigeny v tepenné stěně dárce v podmínkách bez imunosuprese se projevila jako proliferace tunica intima s její infiltraci imunokompetentními buňkami příjemce, depozicí imunoglobulinů v tunica media s její následnou nekrózou a masivní infiltraci tunica adventitia buňkami CD4 a CD8. Na druhou stranu byly ale všechny projevy rejekce, popsané výše, inhibované podáváním FK506, a to bez ohledu na to, jestli byl podáván od prvního nebo až od sedmého dne po transplantaci.
|
|
|
Architektonika dorzálního žilního systému prstů ruky ve vztahu k replantacím
Sukop, Andrej ; Dušková, Markéta (vedoucí práce) ; Válka, Jan (oponent) ; Veselý, Jiří (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Cíl práce 1. V experimentální části doplnit a upřesnit topografickou anatomii žilního řečiště prstů, zejména průběh a průsvit cév v různých anatomických úrovních, včetně mikroskopického a histologického ověření chlopňového systému žil prstů ruky. 2. V klinické praxi vypracovat metodiku postupů zajišťujících dostatečnou žilní drenáž při revaskularizacích a replantacích jednotlivých částí prstů v různých úrovních v závislosti na anatomických poměrech cévního zásobení tak, aby výsledkem bylo jednodušší stanovení strategie operačního postupu a zvýšení úspěšnosti těchto výkonů. 3. Ověřit funkční stav žilního řečiště prstů po provedení anastomóz v různých časových intervalech při dalších korekčních výkonech na prstech.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.