|
|
Maisonneuveova zlomenina - anatomie, diagnostika, operační přístupy a techniky osteosyntézy
Kašper, Štěpán ; Tuček, Michal (vedoucí práce) ; Kachlík, David (oponent) ; Hromádka, Rastislav (oponent)
Maisonneuveova zlomenina (MZ) je v traumatologii hlezna obecně známý pojem, přesto o ní existuje řada nesprávných představ, které mohou vést ke špatné volbě léčebného postupu. Navíc pojem Maisonneuveova zlomenina není všem autory chápán stejně a recentní CT studie potvrdily, že se jedná o mnohem komplexnější a variabilnější poranění. Disertační práce byla rozdělena do dvou hlavních částí, a to anatomické (experimentální) a klinické. V experimentální části bylo cílem popsat výskyt a tvar a prokázat klinický význam crista malleoli lateralis (CML), která se nachází na laterální straně distální fibuly a kterou předchozí anatomické i klinické práce opomíjely. Znalost této struktury je klíčová pro správné umístění syndesmálních šroubů. Cílem klinické části byl přesný popis pathoanatomie jednotlivých lézí v rámci "klasické" i méně častých forem Maisonneuveovy zlomeniny na základě CT vyšetření a peroperačních nálezů. Anatomické studie byly provedeny na 352 suchých kostěných preparátech dospělých fibul. Klinické studie byly provedeny na souboru 54 dospělých pacientů s "klasickou" MZ vzniklém v období 2012-2018 a 11 dospělých pacientů s tzv. "dvojitou" MZ vzniklém v období 2012-2020. V anatomické části disertační práce byla důkladně popsána crista malleoli lateralis, která byla dosud v literatuře zmíněna...
|
|
|
Microscopic Structure of Intestinal Anastomoses and the Use of Animal Models in Experimental Intestinal Surgery
Kural, Tomáš ; Tonar, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kachlík, David (oponent) ; Kocián, Petr (oponent)
Navzdory rozsáhlému výzkumu a zavádění moderních chirurgických metod je výskyt anastomotické insuficience stále vysoký. Přesné patofyziologické mechanismy zodpovědné za anastomotické netěsnosti stále nejsou přesně známy, což značně ztěžuje možnosti jejich prevence. Při výzkumu střevních anastomotických netěsností se hojně využívají zvířecí modely. Literární přehled této práce proto představuje stručnou historii používání experimentálních zvířat a také hlavní rozdíly z hlediska anatomie a histologie mezi člověkem a experimentálními savci využívanými ve studiích střevního hojení. Práce je založena na čtyřech studiích popisujících možnosti využití kvantitativních histologických metod v různých aplikacích, zvířecích modelech a experimentálních chirurgických technikách při výzkumu hojení střevních anastomóz. Závěry těchto čtyř studií lze shrnout následovně: Závěr 1: Software TeIGen je snadno dostupný vědcům, kteří zkoumají vláknité a porézní materiály pomocí mikro-CT analýzy. Tento software pomáhá při vytváření virtuálních obrazových souborů s definovanými morfometrickými atributy a může také pomoci s doladěním kvantifikačních nástrojů potřebných ke zkoumání mikro-CT skenů. Software rovněž umožňuje identifikovat morfologické vlastnosti materiálu a obrazové charakteristiky ve skenech mikro-CT, které...
|
|
|
Anatomické možnosti rekonstrukce nervus suprascapularis zadním přístupem
Krajcová, Aneta ; Kaiser, Radek (vedoucí práce) ; Kachlík, David (oponent) ; Měšťák, Ondřej (oponent)
Předkládaná disertační práce se primárně zabývá zkoumáním nových možností cílené rekonstrukce dolní větve n. suprascapularis pro m. infraspinatus při poruše vnější rotace paže. Ta vzniká buď na základě parézy plexus brachialis nebo při zlomeninách lopatky. První část práce měla za cíl pomocí systematického přehledu literatury a následné meta-analýzy definovat údaje o epidemiologii a etiopatogenezi těžkých poranění pažní pleteně, která jsou indikována k operačnímu řešení. Ve druhé části jsou popsány dvě experimentální studie věnované rekonstrukci dolní větve n. suprascapularis pomocí n. accessorius a n. subscapularis inferior. Stanovení hodnot četnosti různých typů lézí plexus brachialis a jejich závislosti na pohlaví a vyvolávajících příčinách je využitelné jako základní reference při informování pacientů i odborné veřejnosti o těchto typech úrazů. V experimentu bylo prokázáno, že obě metody rekonstrukce n. suprascapularis jsou použitelné u naprosté většiny kadaverů. Jsou tak dle typu poranění potenciálně využitelné v klinické praxi.
|
|
|
Klinická anatomie tepen palce a prvního meziprstního prostoru
Miletín, Jakub ; Kachlík, David (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Měšťák, Ondřej (oponent)
Palec je pro bezchybnou funkci ruky zcela zásadní a ztráta struktury či funkce palce znamená takřka vždy částečnou nebo úplnou invalidizaci pacienta. Záchrana a rekonstrukce palce proto patří k předním tématům chirurgie ruky. Moderní záchovné a rekonstrukční postupy chirurgie ruky vyžadují zcela nový náhled na znalost cévní anatomie. Aby byly informace srozumitelné a dobře sdělitelné, je nutné mít dostatečně podrobnou, přehlednou a především jednotnou nomenklaturu. Při zevrubném pohledu na anatomii cév ruky se ukazuje, že autoři často nepoužívají obecně uznávané termíny nebo se neshodují ve výkladu těch správně použitých. Výše uvedené skutečnosti nás dovedla k závěru, že jakkoliv se anatomie tepen ruky zdá být v minulosti dobře prozkoumanou a popsanou, je tu stále nemalý prostor pro utřídění dříve popsaných dat, revizi nomenklatury, doplnění chybějícího podrobného popisu některých variací a posouzení významnosti a užitečnosti jednotlivých struktur ve vztahu k traumatologii a rekonstrukční chirurgii ruky. Tato práce podrobně popisuje systematickou i topografickou anatomií tepen ruky se zaměřením na palec a první meziprstní prostor včetně variací a užívané nomenklatury. Koreluje anatomické údaje s poznatky z klinické praxe, přináší popis nejčastějších úrazů palce a prvního meziprstního prostoru,...
|
|
|
Klinicky významné variace v oblasti ruky a předloktí
Kunc, Vojtěch ; Kachlík, David (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Dvořák, Zdeněk (oponent)
Význam znalosti anatomických variací během chirurgického přístupu k horní končetině je nesporný, od využití zevrubné orientace v četnosti a průběhu přídatných svalů u přenosů šlach, přes možnou záměnu patologických stavů s variacemi až po možnost predikce variabilního průběhu hluboce uložených struktur. Mnoho těchto hypotéz stále vyžaduje experimentální ověření a je často v praxi používáno bez přesných údajů založených na vědeckých důkazech ("evidence-based approach"). Variabilní struktury mohou také komplikovat chirurgické přístupy a vést k iatrogennímu poškození nervových a cévních struktur s negativním dopadem na funkci horní končetiny. Anatomická variabilita se týká všech struktur: kostry, vazů, svalů, nervů, cév i povrchových kožních rýh. Jednotlivé struktury mohou být rozštěpené, vícečetné nebo naopak zcela chybět, mohou mít jiný začátek, úpon, průběh či větvení. V některých případech se dokonce jedná o čistě přídatné struktury, jako je tomu například u přídatných kostí nebo přídatných svalů ruky a lokte. Cílem této dizertační práce je přinést souhrn vybraných variací horní končetiny s důrazem na vybrané struktury. V popředí našeho zájmu stojí především přídatné kosti lokte, jejich nově definovaná radiologická kritéria a jejich nová klasifikace rozdělená do šesti skupin. Výskyt přídatných...
|
|
|
Klinický význam anatomických variací slinivky a jejího cévního zásobení
Rousek, Michael ; Kachlík, David (vedoucí práce) ; Liška, Václav (oponent) ; Šubrt, Zdeněk (oponent)
Znalost anatomické stavby slinivky, přidružených cévních struktur a jejich anatomických variací patří ke znalostem topografické anatomie hepatopankreatobiliárního chirurga. Některé anatomické odchylky slinivky od normy mohou u pacientů způsobovat specifická onemocnění. Cílem naší práce je přinést přehled klinicky významných variací anatomické stavby slinivky a jejího cévního zásobení, v experimentu na kadaverózních dárcích popsat vztah přítomných variací ke dvěma nejčastěji prováděným resekčním výkonům na slinivce, popsat cévní zásobení postresekčních pankreatických remnantů a stanovit potenciálně rizikové anatomické uspořádání, které může mít vliv na nedostatečnou pooperační perfúzi. Získané poznatky je v plánu ověřit retrospektivní srovnávací analýzou pacientů, kteří podstoupili resekční výkon. V rámci experimentu byly popsány nejrizikovější anatomické variace při vedení pankreatoduodenektomie a distální pankreatektomie. Byly identifikovány potenciálně rizikové variance cévního zásobení slinivky, které se mohou podílet na ischémii postresekčního remnantu po pankreatoduodenektomii. Jedná se o případy, u nichž je cévní zásobení postresekčního remnantu závislé pouze na nekonstantních intraparenchymových spojkách mezi arteria splenica a arteria pancreatica transversa. V retrospektivní analýze bylo...
|
|
|
Porovnání dílčích parametrů kineziologického a stomatologického vyšetření u pacientů se symptomatikou poruch temporomandibulárního kloubu
Mičánková, Kateřina ; Šedý, Jiří (vedoucí práce) ; Kachlík, David (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na porovnání výsledků stomatologického a kineziologického vyšetření, anamnestických údajů, dotazníků PHQ-4 a RTG snímků mezi skupinou se symptomatikou temporomandibulárních poruch a skupinou asymptomatickou. Teoretická část je věnována anatomii a kineziologii temporomandibulárního kloubu, dále epidemiologii, etiologii, symptomatologii, klasifikaci, vyšetření a léčbě temporomandibulárních poruch. Hlavním cílem bylo zjistit rozdíly mezi oběma skupinami v palpační citlivosti svalů orofaciální oblasti, aktivním rozsahu deprese mandibuly a aktivním rozsahu dorzální flexe krční páteře. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno celkem 30 probandů, z toho 18 symptomatických (průměrný věk 44,8; SD ± 11,6 let) a 12 kontrolních (průměrný věk 36,9; SD ± 13,9 let). Probandi absolvovali vyšetření, které sestávalo z podrobného odebrání anamnézy, stomatologického vyšetření, kineziologického vyšetření a odebrání RTG (zadopřední, boční a panoramatický snímek), probandi také vyplnili dotazník PHQ-4. Výsledky: Významně vyšší citlivost a bolestivost svalů orofaciální oblasti byla u symptomatických probandů (p = 0,019). Rozdíl aktivní deprese mandibuly nebyl statisticky významný (p = 0,26). Rozsah aktivní dorzální flexe krční páteře byl významně větší u asymptomatické skupiny (p = 0,014)....
|
|
|
Histologické hodnocení experimentálních modelů onemocnění jater
Malečková, Anna ; Tonar, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kachlík, David (oponent) ; Čížková, Dana (oponent)
Zvířecí modely jsou hojně využívány při studiu patogeneze a progrese jaterních onemocnění či při vývoji nových strategií jejich terapeutického ovlivnění. Zaměření této dizertační práce na velký zvířecí model, prase domácí, odráží současný trend na poli experimentální medicíny, tedy využití modelů co nejbližších člověku tak, aby byly výsledky experimentů co nejpřesněji přenositelné do humánní medicíny. V rutinní patologické praxi je histologické hodnocení nedílnou součástí procesu stanovení diagnózy a závažnosti jaterního poškození. Analogicky je tedy histopatologické vyšetření tkáně zařazeno do designu experimentálních studií na játrech prasete. Naším cílem bylo aplikovat metody kvalitativního a kvantitativního histologického hodnocení a ověřit jejich využitelnost na játrech prasete. Metody kvantifikace zahrnovaly jak automatickou obrazovou analýzu dat, tak stereologické metody zaručující vysokou reprodukovatelnost studií a porovnatelnost výsledků z různých experimentů. Dizertační práce je založena na celkem 10 pracích: třech přehledových pracích a sedmi výsledkových pracích. Výsledkové práce vycházejí ze šesti studií, jejichž šest závěrů můžeme shrnout následovně: Závěr 1: Vyvinuli jsme open-source software QuantAn pro automatickou analýzu mikrocév nasnímaných pomocí 3D zobrazovacích metod, např....
|
|
|
Anatomie jater prasete domácího jako modelového orgánu v biomedicíně
Mik, Patrik ; Eberlová, Lada (vedoucí práce) ; Kachlík, David (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Úvod: Předkládaná práce vychází ze sedmi publikací, jejichž cílem bylo jednak shrnutí využití jater prasete domácího v biomedicínském výzkumu a jednak popis základních kvantitativních parametrů pro plánování chirurgických experimentů s následnou regenerací jater. V úvodních kapitolách popisujeme základní anatomické poznatky o játrech člověka s klinickým dopadem. U anatomického popisu jater prasete domácího se pak zaměřujeme na analogické morfologické poznatky, které byly doposud popsány. Z potřeb experimentální chirurgie a jaterní regenerace, která je studována na prasečích modelech, vyplývá mimo jiné potřeba znalosti základních kvantitativních parametrů jater - oblasti zásobení větvemi portální žíly, množství a velikost jednojaderných a dvoujaderných hepatocytů a množství a distribuce jaterního vaziva. Metody: Pro popis větvení v. portae jsme využili mikro CT snímků korozivních preparátů jater, morfometrické parametry hepatocytů a jaterního vaziva jsme hodnotili na systematických, nestranných, náhodných parafinových řezech ze tří oblastí (ROI) jaterního parenchymu (periferní, parakavální a paraportální) za využití stereologických metod. Jaterní cévy jsme vyplnili pryskyřicí Biodur E20®, s následným odleptáním v hydroxidu draselném, pro kvantifikaci parametrů hepatocytů jsme řezy obarvili PAS...
|
|
|
Modern technologies in the assessment and treatment of pelvic organ prolapse - experimental and clinical studies
Urbánková, Iva ; Krofta, Ladislav (vedoucí práce) ; Mašata, Jaromír (oponent) ; Kachlík, David (oponent)
Tento projekt ukázal, že sestup pánevních orgánů spojen jednak s poraněními pánevního dna vzniklými v průběhu vaginálního porodu a jednak s věkem rodičky. Již jeden rok po porodu lze až u každá osmá žena identifikovat významný sestup. Ženy, které utrpěly poranění svalů pánevního dna, jsou vystaveny riziku časnějšího vzniku sestupu. Proto, abychom zlepšili naše znalosti o vývoji a chirurgické léčbě sestupu pánevních orgánů, jsme podrobněji studovali ovčí model. Identifikovali jsme anatomické a morfologické podobnosti a také popsali změny poševní stěny vyvolané specifickými životními událostmi (první porodu, uměle vytvořená menopauza či hormonální substituční terapie), které jsou podobné změnám popisovaným u žen. Ovčí model jsme dále použili pro testování nových implantátů a zobrazovacích technik. Věříme, že ovčí model je možné v budoucnosti použít pro studium patofyziologie sestupu pánevních orgánů a pro testování nových léčebných metod a postupů.
|
host ::
RSS.