|
|
Objektivní a subjektivní faktory v hodnocení výsledků rekonstrukce prsu po mastektomii
Tichá, Pavla ; Sukop, Andrej (vedoucí práce) ; Nejedlý, Aleš (oponent) ; Třešková, Inka (oponent)
Pro pacientky po mastektomii představuje rekonstrukce prsu naději návratu do jejich osobního a společenského života. V posledním desetiletí u nás zaznamenáváme vzestupný trend v počtu úspěšně provedených rekonstrukcí prsu. Rekonstrukce lze dosáhnout celou řadou metod, které se navzájem různí jak indikačními kritérii, tak svými výsledky. Nedílnou součástí hodnocení těchto výsledků by mělo být kromě objektivního zhodnocení klinických dat také subjektivní hodnocení spokojenosti pacientek s výsledkem operace a kvality jejich života formou sebeposuzovacích dotazníků. Cílem naší práce bylo porovnat časné pooperační a dlouhodobé klinické výsledky, a spokojenost a kvalitu života u pacientek s rekonstrukcí implantátem, autologní rekonstrukcí břišním lalokem a kombinovanou rekonstrukcí.
|
|
|
Architektonika dorzálního žilního systému prstů ruky ve vztahu k replantacím
Sukop, Andrej ; Dušková, Markéta (vedoucí práce) ; Válka, Jan (oponent) ; Veselý, Jiří (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Cíl práce 1. V experimentální části doplnit a upřesnit topografickou anatomii žilního řečiště prstů, zejména průběh a průsvit cév v různých anatomických úrovních, včetně mikroskopického a histologického ověření chlopňového systému žil prstů ruky. 2. V klinické praxi vypracovat metodiku postupů zajišťujících dostatečnou žilní drenáž při revaskularizacích a replantacích jednotlivých částí prstů v různých úrovních v závislosti na anatomických poměrech cévního zásobení tak, aby výsledkem bylo jednodušší stanovení strategie operačního postupu a zvýšení úspěšnosti těchto výkonů. 3. Ověřit funkční stav žilního řečiště prstů po provedení anastomóz v různých časových intervalech při dalších korekčních výkonech na prstech.
|
|
|
Ischemie volných laloků
Richtr, Patrik ; Vodička, Josef (vedoucí práce) ; Sukop, Andrej (oponent) ; Veselý, Jiří (oponent)
Úvod: Při přenosu volných laloků užívaných v plastické a rekonstrukční chirurgii dochází ke střídání ischemie a reperfúze - ischemicko-reperfúzní syndrom (I/R). Cíl: 1) vytvořit klinicky relevantní experimentální model volného svalového laloku musculus latissimus dorsi (MLD), 2) vypracovat metodiku, která by pomocí běžných laboratorních postupů detekovala změny vznikající během oxidačního stresu a 3) zjistit, do jaké míry má ischemie a následná reperfúze vliv na svalovou tkáň volného laloku MLD (z hlediska oxidačního stresu). Metody: U 18 prasat domácích byl oboustranně vypreparován MLD (kontrolní a zkoumaný) jehož výživa byla ponechána pouze na cévní stopce thorakodorzálního svazku. Byl odebrán první kontrolní žilní, arteriální a svalový vzorek. Následně byla cévní stopka zkoumaného MLD dočasně zasvorkován (na 60 min.) - simulace ischémie při odpojení laloku. Po uvolnění svorky - simulace reperfúze po provedení mikroanastomózy - byly v arteriální krvi, žilní krvi a svalu z kontrolního a ischemického laloku v čase těsně před zasvorkováním a dále v 1., 30., 45., 60. minutě reperfúze stanoveny: krevní obraz, laktát, pyruvát, glutathionperoxidáza, glutathion, carbonyl, superoxid-dismutáza, TBARS, isoprostany, kreatinkináza, aspartátaminotransferáza, myoglobin, D-dimery, PF4, ICAM-1, VCAM-1. Výsledky: Během...
|
|
|
Užití biologických materiálů k náhradě tkání v plastické chirurgii
Měšťák, Ondřej ; Sukop, Andrej (vedoucí práce) ; Brychta, Pavel (oponent) ; Dražan, Luboš (oponent)
Užití biologických materiálů k náhradě tkání v plastické chirurgii ! ! Abstrakt v češtině Úvod: Extracelulární matrice jsou biologické materiály stále častěji užívané v tkáňovém inženýrství a rekonstrukční chirurgii. Jsou schopné vaskularizace, což v chirurgických indikacích snižuje riziko infekce. V rekonstrukční chirurgii se užívají např. při rekonstrukci břišní stěny v kontaminovaných oblastech. Existují různé druhy těchto materiálů lišící se původem a zpracováním. Cílem práce bylo srovnání síťované a nesíťované acelulární prasečí dermis na dlouhodobém modelu břišní kýly na malém zvířeti s hodnocením histologického nálezu a pevnosti vrůstání do tkání příjemce. Dalším cílem bylo zjištění vlivu obohacení acelulární prasečí demis o kmenové buňky na histologický nález a pevnost vrůstání do tkání příjemce na animálním modelu rekonstrukce břišní stěny. Metodika: Byla provedena prospektivní studie rekonstrukce břišní stěny na potkanu kmene Wistar (n=42). Část materiálů jsme obohatili o autologní kmenové buňky derivované z tukové tkáně. Explantace byla provedena po 3, 6 a 12 měsících. Materiály byly vyšetřeny histologicky na neovaskularizaci, tloušťku kapsuly, celularizaci implantátu, leukocyty a obrovskobuněčnou reakci. Mechanometricky byla testována pevnost materiálů a jejich vrůstání do hostitelských tkání....
|
|
|
Ischemie volných laloků
Richtr, Patrik ; Vodička, Josef (vedoucí práce) ; Sukop, Andrej (oponent) ; Veselý, Jiří (oponent)
Úvod: Při přenosu volných laloků užívaných v plastické a rekonstrukční chirurgii dochází ke střídání ischemie a reperfúze - ischemicko-reperfúzní syndrom (I/R). Cíl: 1) vytvořit klinicky relevantní experimentální model volného svalového laloku musculus latissimus dorsi (MLD), 2) vypracovat metodiku, která by pomocí běžných laboratorních postupů detekovala změny vznikající během oxidačního stresu a 3) zjistit, do jaké míry má ischemie a následná reperfúze vliv na svalovou tkáň volného laloku MLD (z hlediska oxidačního stresu). Metody: U 18 prasat domácích byl oboustranně vypreparován MLD (kontrolní a zkoumaný) jehož výživa byla ponechána pouze na cévní stopce thorakodorzálního svazku. Byl odebrán první kontrolní žilní, arteriální a svalový vzorek. Následně byla cévní stopka zkoumaného MLD dočasně zasvorkován (na 60 min.) - simulace ischémie při odpojení laloku. Po uvolnění svorky - simulace reperfúze po provedení mikroanastomózy - byly v arteriální krvi, žilní krvi a svalu z kontrolního a ischemického laloku v čase těsně před zasvorkováním a dále v 1., 30., 45., 60. minutě reperfúze stanoveny: krevní obraz, laktát, pyruvát, glutathionperoxidáza, glutathion, carbonyl, superoxid-dismutáza, TBARS, isoprostany, kreatinkináza, aspartátaminotransferáza, myoglobin, D-dimery, PF4, ICAM-1, VCAM-1. Výsledky: Během...
|
|
|
Užití biologických materiálů k náhradě tkání v plastické chirurgii
Měšťák, Ondřej ; Sukop, Andrej (vedoucí práce) ; Brychta, Pavel (oponent) ; Dražan, Luboš (oponent)
Užití biologických materiálů k náhradě tkání v plastické chirurgii ! ! Abstrakt v češtině Úvod: Extracelulární matrice jsou biologické materiály stále častěji užívané v tkáňovém inženýrství a rekonstrukční chirurgii. Jsou schopné vaskularizace, což v chirurgických indikacích snižuje riziko infekce. V rekonstrukční chirurgii se užívají např. při rekonstrukci břišní stěny v kontaminovaných oblastech. Existují různé druhy těchto materiálů lišící se původem a zpracováním. Cílem práce bylo srovnání síťované a nesíťované acelulární prasečí dermis na dlouhodobém modelu břišní kýly na malém zvířeti s hodnocením histologického nálezu a pevnosti vrůstání do tkání příjemce. Dalším cílem bylo zjištění vlivu obohacení acelulární prasečí demis o kmenové buňky na histologický nález a pevnost vrůstání do tkání příjemce na animálním modelu rekonstrukce břišní stěny. Metodika: Byla provedena prospektivní studie rekonstrukce břišní stěny na potkanu kmene Wistar (n=42). Část materiálů jsme obohatili o autologní kmenové buňky derivované z tukové tkáně. Explantace byla provedena po 3, 6 a 12 měsících. Materiály byly vyšetřeny histologicky na neovaskularizaci, tloušťku kapsuly, celularizaci implantátu, leukocyty a obrovskobuněčnou reakci. Mechanometricky byla testována pevnost materiálů a jejich vrůstání do hostitelských tkání....
|
|
|
Architektonika dorzálního žilního systému prstů ruky ve vztahu k replantacím
Sukop, Andrej ; Dušková, Markéta (vedoucí práce) ; Válka, Jan (oponent) ; Veselý, Jiří (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Cíl práce 1. V experimentální části doplnit a upřesnit topografickou anatomii žilního řečiště prstů, zejména průběh a průsvit cév v různých anatomických úrovních, včetně mikroskopického a histologického ověření chlopňového systému žil prstů ruky. 2. V klinické praxi vypracovat metodiku postupů zajišťujících dostatečnou žilní drenáž při revaskularizacích a replantacích jednotlivých částí prstů v různých úrovních v závislosti na anatomických poměrech cévního zásobení tak, aby výsledkem bylo jednodušší stanovení strategie operačního postupu a zvýšení úspěšnosti těchto výkonů. 3. Ověřit funkční stav žilního řečiště prstů po provedení anastomóz v různých časových intervalech při dalších korekčních výkonech na prstech.
|
host ::
RSS.