|
| |
|
|
Umělá inteligence ve světle sociální vědy
Paukertová, Dominika ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá fenoménem umělé inteligence, na který se dívá pohledem společenské vědy. Konkrétně se snaží odpovědět na otázku, zda dokázali společenské vědy anticipovat budoucnost v případě umělé inteligence. Pro zodpovězení této otázky je v následující práci použita kombinace metod symptomálního čtení a hermeneutiky. Ty spočívají ve čtení zvolené literatury za účelem nalezení hlubšího významu, který se na první pohled mohl zdát skrytý. Pro analýzu jsem jako reprezentanty společenských věd zvolila Ulricha Becka, Anthonyho Giddense a Niklase Luhmanna, jelikož každý z nich se zabývá vztahem společnosti a přírody. Lze tak předpokládat jejich holistický pohled na svět, který by měl obsáhnout i téma umělé inteligence. Práce nejprve mapuje samotnou umělou inteligenci, její vývoj, druhy a hrozby. Závěrem první části jsou definovány tři vybrané oblasti aktuálních a to: nejasnost co vlastně AI je a není a nejasné představy lidí o ní, možnost manipulace textu a obrazu a konečně problém zastaralých dat a předpojatosti kódu. Před samotnou analýzou jen krátce přibližuji několik pojmů ze společenskovědní literatury pro lepší orientaci v samotné analýze. Tyto pojmy jsou: riziko, důvěra a budoucnost. V samotné analýze se za použití zvolených metod snažím zkoumat problematiku umělé inteligence...
|
|
|
"Where were you when I laid the foundation of the earth?" Job, Giovanni Pico della Mirandola, Blaise Pascal, Friedrich Nietzsche. - The Question of Human Being as an Answer to it
Lentvorský, Marek ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent)
Predložená diplomová práca sa venuje problematike otázky po bytnosti človeka v historicko-dejinnom priereze od "biblických" čias, cez renesanciu až po Nietzscheho, v spojení s výkladom Nietzscheho vzťahu k Starému zákonu a možných interpretácií Tak vravel Zarathustra. Vychádzam z otázky, ktorú Hospodin kladie Jóbovi na jeho otázky, tj. vychádzam z protiotázky: "Kde si bol, keď som kládol základy zeme?"1 a touto (proti)otázkou sa nechávam viesť celou prácou. Na začiatku sa snažím vymedziť otázku a pochopiť to, čo otázka je a čo pre nás znamená; neskôr sa snažím po zohľadnení otázky otázku aplikovať na variácie Jób, Mirandola, Nietzsche. Kľúčové slová Nietzsche, Jób, Mirandola, Pascal, Biblia, Starý zákon, Otázka, Bytnosť, Človek 1 Job 38,4.
|
|
| |
|
|
Tělo, tělesnost a její aspekty v myšlení F. Nietzscheho
Baldé, Omar ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent)
Tato práce pojednává pojetí těla, tělesnosti a jejích aspektů v rámci myšlení Friedricha Nietzscheho. Mým cílem je ukázat, že tělo a tělesnost mají v Nietzscheho myšlení zcela zásadní význam, že tělo je pro Nietzscheho tím, co člověka určuje nejpůvodněji a rozhoduje o našem přístupu ke světu a skutečnosti. Aby něco takového bylo možné, bude třeba věnovat detailnější pozornost dvěma nejzásadnějším myšlenkám Nietzscheho filozofie - "vůli k moci" a "věčnému návratu téhož" - a postavě boha Dionýsa, který v Nietzscheho myšlení hraje zásadní roli. "Odrazovým můstkem" pro můj výklad pak bude vymezení vůči pojetí těla a duše v Platónově filozofii, neboť to byl právě Platón, který předznamenal další vývoj západního filozofického myšlení, které chce Nietzsche radikálně změnit. Srovnání těchto diametrálně odlišných přístupů k tělu a duši by mělo dát vyniknout originalitě Nietzscheho myšlení. Klíčová slova: Nietzsche, tělo, tělesnost, duše, "vůle k moci", "vůle k nicotě", "věčný návrat téhož", zdraví, nemoc, Dionýsos.
|
|
|
Co je to - fenomenologie? K nevyhnutelnosti sporu mezi Husserlem a Heideggerem
Kvapil, Ondřej ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent)
Vycházejíc z výslovné polemiky obou protagonistů nad formulací hesla 'Fenomenologie' pro Encyklopedii Britanniku, práce zachycuje spor mezi Husserlem a Heideggerem v momentě, kdy dospívá do otevřeného střetu. Na hlavních otázkách, nad kterými ke střetu došlo, demonstruje, že a) spor mezi Husserlem a Heideggerem nespočívá na vzájemném neporozumění, ale že je to spor věcný a principiálně nevyhnutelný; a že b) vůdčí intence obou klasických podob fenomenologie jsou nejen nesmiřitelné, ale v rozhodujících ohledech přímo protikladné.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Odkud se berou objekty?
Novotný, Michal ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Kolář, Martin (oponent)
Navrhovaná práce se pokouší shrnout výklad pojmu objekt v teorii amerického filosofa Graham Harmana, kterou nazývá Objektově orientovanou ontologií, stejně jako dalších hlavních pojmů jako je realismus, esence, čtyř-rozměrnost objektu, uzavírání se objektu, intencionalita, koncepce času a prostoru, emanace a dalších. Pokouší se o určitou genealogii těchto pojmů u dalších autorů (Kant, Schopenhauer, Nietzche, Merleau-Ponty) a následné srovnání s tím, jak je užívá Harman. Cílem je vytvořit určitý kritický rozbor Harmanovy koncepce objektu a teorie spekulativního realismu a poukázat na případné další přístupy ke klasickému subjekt-objektovému rozvržení.
|
host ::
RSS.