|
|
Porozumění textu u žáků mladšího školního věku - hlasité čtení versus poslech
Kubíková, Adéla ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Mezi hlavní cíle předložené diplomové práce patří zmapování úrovně porozumění narativního textu u žáků čtvrtých ročníků ZŠ s typickým vývojem čtenářských dovedností. Práce se zabývá porozuměním textu v případě poslechu a hlasitého čtení. Diplomová práce je tradičně rozdělena na část teoretickou a empirickou. V první části práce jsou představena teoretická východiska výzkumné problematiky porozumění čtenému a naslouchanému textu. Pozornost je zaměřena především na oblast poslechu a hlasitého čtení s porozuměním včetně shrnutí současného stavu poznání o vzájemném vztahu mezi oběma dovednostmi v zahraničních i českých studiích, dále je pozornost věnovaná diagnostice čtení a předpokladům, které se do čtenářského porozumění promítají. V empirické části jsou porovnávány závěry z vlastního výzkumného šetření, kterého se účastnilo 40 žáků vyučovaných analyticko-syntetickou metodou čtení, s výsledky tříletého výzkumného projektu GAČR Porozumění čtenému - typický vývoj a jeho rizika kde jsou zohledněny výsledky 59 žáků ze čtvrtých tříd vyučovaných rovněž analyticko-syntetickou metodou. Kromě úrovně porozumění z hlediska poslechu a hlasitého čtení je sledována také úroveň základních jazykových dovedností.
|
|
| |
|
|
Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti a praxe českých škol
Nešněrová, Pavlína ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Vykoukalová, Věra (oponent)
NÁZEV: Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti a praxe českých škol AUTORKA: Mgr. Pavlína Nešněrová KATEDRA: Katedra primární pedagogiky PedF UK Praha ŠKOLITELKA: Prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc. ABSTRAKT: Předmětem předkládané disertační práce je problematika čtenářské gramotnosti žáků primárního vzdělávání. Cílem práce je analyzovat kvalitu čtenářské gramotnosti žáků 1. stupně základní školy prostřednictvím specificky zaměřených otázek a úloh a zpracovat praktický metodický manuál pro učitele k tomuto tématu. Vlastní výzkum byl realizován pomocí didaktického testu zaměřeného na zjištění stavu čtenářské gramotnosti žáků 3., 4. a 5. ročníku 1. stupně základní školy v podobě čtyř skupin otázek a úkolů hlediska dovednosti získávat a zpracovávat informace v různých typech textů, zejména pak v informačních textech. Na základě výsledků byly formulovány závěry a předloženy náměty k diskuzi. Výzkumné závěry byly aplikovány v praktickém manuálu, který je součástí práce a který má sloužit jako inspirace pro učitele, jak lze v hodinách pracovat s literárním textem. KLÍČOVÁ SLOVA: Čtenářská gramotnost, primární vzdělávání, cílené úlohy, schopnosti a dovednosti, informace z textu.
|
|
|
Možnosti podpory dětí a dospívajících s ADHD ve škole i mimo ni
Horký, Hynek ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Zaměření diplomové práce s názvem "Možnosti podpory dětí a dospívajících s ADHD ve škole a mimo ni" vychází z autorovy profese učitele na střední škole a z jeho osobních zkušenostní se studenty s ADHD. Cílem práce je představit zmíněný syndrom v kontextu vzdělávání žáků a studentů, přičemž text je zaměřen na dospívající a dospělé s touto poruchou. Práce se skládá ze dvou hlavních částí. V první části je představena etiologie poruchy a její symptomatologie ve svých proměnách od dětství přes dospívání až po dospělost. Dále jsou uvedeny možnosti diagnostiky a léčby, vždy se zaměřením na to, jakou roli může hrát škola a učitel v těchto procesech. Další kapitoly jsou pak již zaměřeny přímo na možnosti vzdělávání žáků a studentů s ADHD a jejich zakotvení v legislativě, opět od předškolního věku až po dospělost. Ve druhé části práce je popsána výzkumná studie, provedená mezi studenty s ADHD a jejich učiteli na dvou typech středních škol, a to na střední odborné škole a na odborných učilištích, prostřednictvím dotazníků a polostrukturovaných interview. Cílem výzkumu bylo udělat sondu do světa studentů s ADHD a jejich učitelů a zjistit, jakým způsobem ovlivňuje syndrom vzdělávání těchto studentů, jak ovlivňuje práci učitelů a vztah mezi studentem a učitelem, potažmo studentem a jeho spolužáky. Po stanovení...
|
|
|
Školní poradenské pracoviště - realita a očekávání
Chrtková, Monika ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Práce se zabývá profesí školního psychologa. Zajímá nás, zda existují nějaké důvody, které brání nebo naopak podporují zavádění psychologů do škol. V první části práce se zabýváme pojmy školní psychologie a školní psycholog ze současného i historického hlediska. Věnujeme se legislativnímu ukotvení této profese a jejím etickým normám. Rozkrýváme složitou vztahovou síť školního psychologa včetně aspektů, které se mohou na očekávání pedagogů vůči školním psychologům podílet. Druhá část práce se věnuje dotazníkovému šetření, které bylo provedeno na škole, kde již instituce školního psychologa zavedena je, a tam kde není. Analýza dat byla provedena tzv. rámcovou analýzou. Její pomocí jsme rozkryli pět oblastí zájmu respondentů, které se dotýkají očekávání učitelů. První oblast zájmu tvoří role, které školnímu psychologovi pedagogové připisují. Další se formuje kolem náplně jeho práce. Třetí oblast se věnuje představě učitelů o tzv. "ideálním" školním psychologovi. Čtvrtá pojednává o obavách učitelů a poslední se věnuje financování školních psychologů a faktorů s tímto jevem spojených. Hlavní zjištění představujeme spolu s přímými citaci respondentů. V další části nabízíme srovnání hlavních zjištění mezi jednotlivými školami, které navíc doplňujeme o diskuzi s poznatky uvedenými v odborných pramenech. V...
|
|
|
Psaný projev u žáků pátých ročníků
Karasová, Michaela ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá zmapováním problematiky psaného projevu u žáků pátých ročníků. Práce je tradičně rozdělena na dvě části - na část teoretickou a na část empirickou. V teoretické části se práce věnuje teoretickým poznatkům dostupným o psaném projevu a o poruše psaného projevu. Pozornost zde věnujeme diagnostice psaného projevu a analýze dostupných diagnostických nástrojů, které se zabývají testováním psaného projevu. V empirické části práce se primárně věnujeme navržení testu psaného projevu a systému jeho hodnocení. Naším dalším cílem bylo ověřit vypovídající hodnotu navrženého testu psaného projevu u žáků pátých ročníku a výkon žáků mezi sebou porovnat. V rámci sekundárního cíle práce jsou výsledky testu zpracovány statisticky kvantitativní metodologií a jsou následně diskutovány z hlediska pohlaví, z hlediska vzoru písma (vzor písma Comenia Script a vázaný vzor písma) a z hlediska přítomnosti či nepřítomnosti SPU. Dílčím cílem je ověření korelace výsledků navrženého testu. Sběr dat probíhal skupinovou administrací. Výzkumné studie psaného projevu se zúčastnilo celkem šest základních škol. Získali jsme data celkem od 125 žáků pátých ročníků. Do výzkumné studie jsme následně zařadili 48 žáků bez specifických obtíží a 8 žáků se specifickými obtížemi. V testu psaného projevu byl...
|
|
|
Sebehodnocení čtení
Bezecná, Andrea ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou vývoje čtenářských dovedností a jeho vztahem k sebepojetí jedince. Teoretická část popisuje vývoj čtenářské gramotnosti z hlediska jazyka, protože vývoj čtení úzce závisí na jazyku, ve kterém se jedinec učí číst a popisuje vývoj čtenářské gramotnosti také z hlediska proměnných, vyskytujících se v jedinci a jeho okolí. Dále se v této části práce zaměřujeme na vývoj sebepojetí a sebehodnocení a v závěru popisujeme specifika sebehodnocení čtení. V praktické části zpracováváme data, která vznikla v rámci Výzkumného projektu Grantové agentury České republiky, který byl realizován v letech 2013 až 2015 členy pracovní skupiny katedry psychologie a dalších odborníků z katedry primární pedagogiky a katedry českého jazyka na Pedagogické fakultě UK v Praze. Používáme výsledky Dotazníků sebehodnocení čtení žáků 3. a 4. ročníků, jejichž výkon v těchto dotaznících srovnáváme prostřednictvím kvantitativních metod s jejich reálnými výkony v několika gramotnostních testech, zaměřených na dvě základní složky čtení - porozumění a dekódování. V závěru praktické části pak uvádíme příklady kazuistik žáka s vysokým a nízkým sebehodnocením ve čtení. KLÍČOVÁ SLOVA sebehodnocení čtení, čtenářská gramotnost, diagnostika čtenářských dovedností, sebepojetí, jednoduchý model čtení
|
|
|
Souvislost edukačního stylu učitele s vnímanou akademickou účinností žáků ZŠ
Komárek, Tomáš ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Gillernová, Ilona (oponent)
4 Název: Souvislost edukačního stylu učitele s vnímanou akademickou účinností žáků ZŠ Autor: PhDr. Mgr. Tomáš Komárek Pracoviště: Katedra psychologie Školitel: PhDr. Simona Horáková Hoskovcová, Ph.D. Abstrakt: Předkládaná disertační práce zkoumá problematiku vnímané akademické účinnosti v souvislosti s edukačními styly učitele v tranzitorním období mezi prvním a druhým stupněm ZŠ. Hlavním výzkumným cílem bylo prozkoumat pomocí kvantitativních statistických metod předpoklad, že učitel svým edukačním stylem působí na vnímanou akademickou účinnost žáků. Druhým cílem bylo porovnat standardní školy a školy pracující podle alternativního výukového programu "Začít spolu" a zjistit, do jaké míry se tyto školy mezi sebou liší v edukačním stylu a jeho dopadu na vnímanou akademickou účinnost žáka. Výzkumný soubor tvořili žáci 5. ročníků obou typů škol (N = 896). Data byla získána pomocí tří dotazníků: dotazník Interakce učitele a žáků zjišťuje edukační styl učitele, dotazníky Myself as a learner scale a Children self-efficacy scale jsou zaměřeny na měření vnímané akademické účinnosti žáků. Výsledky potvrdily statisticky významnou, nicméně slabou souvislost mezi vnímanou akademickou účinností žáků a edukačním stylem jejich učitelů. Regresní analýzou bylo zjištěno, že vnímaná akademická účinnost souvisí s tím, jak žák...
|
|
| |
|
|
Přesnost a rychlost ve vnímání množství u jedinců s dyskalkulií
Pražáková, Kateřina ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předložená práce se zabývá problematikou dyskalkulie, která patří do skupiny specifických poruch učení. Teoretická část práce představuje současný stav poznání o vývoji matematických schopností a jejich narušení v kontextu problematiky dyskalkulie. Empirická část práce popisuje výzkum, který porovnával výkony jedinců s dyskalkulií a jedinců z kontrolní skupiny v řadě úloh zaměřených na počty a vnímání množství. Hlavním cílem bylo popsat obraz možných zakládajících příčin daných obtíží. Ve skupině respondentů s dyskalkulií byl vypozorován deficit v symbolickém i nesymbolickém vnímání množství. Došli jsme k závěru, že dyskalkulie souvisí se specifickými obtížemi ve vnímání množství postihujícími schopnost nabývat aritmetických schopností. KLÍČOVÁ SLOVA Dyskalkulie, vnímání množství, aritmetické dovednosti, matematické schopnosti, specifické poruchy učení
|
host ::
RSS.