|
|
Interpretace komunistických pohřebních rituálů v Československu v 50. letech
Tesař, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
(česky) Hlavním tématem diplomové práce je analýza a interpretace vztahu mezi pohřebními rituály, politickou mocí a společností. Pohřební rituál je vnímán jako soubor performativních, sociálních a symbolických aktů, složený z jednotlivých fází a znaků, jejichž specifický význam reflektuje a mění podobu a praxi kolektivu, jemuž je určen. Diplomová práce má za cíl provést nejen zhuštěný popis různých variací komunistického pohřebního rituálu v určeném časovém rámci, ale i jeho interpretaci v širším sociálním a kulturním kontextu. V diplomové práci je využito politické náboženství jako heuristický koncept, který umožňuje postihnout ambivalentní povahu komunistické ideologie, jež se objevovala i v pohřebních rituálech. Na rituály je nahlíženo jako na modely pro vhodné chování, reprezentující hlavní hodnoty a normy komunistické ideologie, a zároveň jako na instrument umožňující kulturní management v praxi. Proto jsou podrobeny empirické analýze jak pohřební rituály, jež měly být signifikantní pro celou společnost, tak pohřební rituály individuálních aktérů.
|
|
|
Česká nekomunistická levice po roce 1989 a myšlení alternativ
Andělová, Kristina ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Zhroucení komunistických režimů přišlo v době všeobecného ústupu levicové politiky, jak na Západě, ta i na Východě. Ve východním bloku byla část politického jazyka levice diskvalifikována vztahem k předchozímu komunistickému režimu, na jehož odmítnutí budovaly nové postkomunistické demokracie svoji identitu. Jakkoli byla nicméně postkomunistická situace pro levicové myšlení obecně vzato nevýhodná, představovala zároveň osvobození od režimu, který v řadě ohledů levicovou kritiku potlačoval. Společenské změny roku 1989, provázené masovými hnutími, pak umožnily levici, aby jim rozuměla vlastním pojmovým aparátem a propojovala je se svými vlastními očekáváními. Defenzívní postavení levice a "liberální konsenzus" devadesátých let vedly k tomu, že se alternativní levicové myšlení profilovalo převážně jako levicová kritika liberální demokracie. I přes své poměrně marginální postavení se pokoušeli autoři navrhovat alternativní ekonomické a sociální modely vůči nastupujícímu kapitalismu, odmítali vzrůstající pro-kapitalistické společenské hodnoty (konzumerismus, privatizace apod.) a snažili se promýšlet změny v soukromém vlastnictví, redistribuci jmění a společných hodnot. Klíčová slova: levice, liberální konsenzus, 1989, demokratický socialismus, postkomunismus
|
|
|
Možnosti násilného řešení krize komunistických režimů v roce 1989: Československo ve středoevropské perspektivě
Netolická, Zuzana ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možností násilného řešení událostí v Československu v roce 1988 a 1989. Pro porovnání jsou nastíněny i události v celé střední Evropě, do které se v této práci počítá kromě Československa také Polsko, Maďarsko a NDR. Práce je rozdělena na dvě části. První má dvě kapitoly, ve kterých je popis událostí ve druhé polovině osmdesátých let ve střední Evropě. Ve druhé části práce je pak popsáno, jaké mocenské a stranické orgány se podílely na rozhodování o možných zásazích a kdo zásahy prováděl. V závěrečné kapitole jsou popsány tři hlavní faktory, které ovlivnily chod událostí v roce 1989. Hlavní zdroje práce jsou archivní materiály ze zasedání Ústředního výboru, sborníky Securitas imperii a rozhovory s vysoce postavenými komunisty té doby. Výsledkem práce je to, že možnost násilného řešení byla velmi malá, protože celou situaci ovlivňovalo několik na sebe navazujících faktorů.
|
|
|
Lustrace jako nástroj politické diferenciace v Československu. Diskurzivní analýza
Jírů, Veronika ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Tématem práce jsou lustrace v Československu, respektive diskurz této problematiky, který se vedl na půdě Federální shromáždění ČSFR v roce 1991. Práce kombinuje metody diskurzivní analýzy s analýzou politicko-historického pozadí, na kterém se diskurz odvíjel. Podkladem pro analýzu jsou stenografické zápisy z jednání FS ČSFR od ledna do srpna 1991, tedy v období od zahájení jednání o lustracích samotných poslanců ve FS až po přijetí tzv. lustračního zákona. Za účelem detailního studia byl sestaven užší korpus, který obsahuje promluvy hlavních aktérů z uvedeného období. Výběr aktérů byl proveden podle klíče, který se snaží zohlednit co nejlépe stranickou, ideologickou i osobní názorovou pluralitu tehdejšího Federálního shromáždění. Cílem práce je na konkrétních promluvách dokumentovat jak vývoj, respektive vznik celého diskurzu této problematiky i rodící se politické identity, které se v té době (nejen) díky lustracím konstituovaly.
|
|
|
Národní identita v komunistické propagandě (květen 1945 - květen 1946)
Poliaková, Martina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
V politice Komunistické strany Československa hrála národní legitimita důležitou úlohu. Adresáty komunistické politiky byli v prvé řadě "příslušníci národa". Tématem mého výzkumu byla tedy národní identita a její role v komunistické politice v prvním poválečném roce, a to zejména v kulturní politice. Ve svém výzkumu reprezentací národní identity v kulturní politice Komunistické strany Československa jsem se inspirovala diskurzivně analytickými přístupy, které mi pomohly odpovědět na otázky po roli české národní identity v propagandě strany.
|
|
|
Pojem chuligána a reflexe fenoménu chuligánství v Československu (1948-1969): právo, policie a publicistika
Kotalík, Matěj ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fenoménem tzv. chuligánství a jeho reflexí v Československu let 1948-1969 v oblasti práva, policie a publicistiky. Je členěna do osmi částí. Úvod rekapituluje dosavadní stav bádání v této oblasti a vytyčuje otázky, jež by měla práce zodpovědět. Druhá kapitola definuje teoretické koncepty socialistických diktatur, anomie a subkultury, jež budou v práci používány. Třetí kapitola se zaměřuje na vývoj pojmu chuligánství v Sovětském svazu, odkud byl pojem do Československa importován. Čtvrtá kapitola analyzuje pojem chuligánství v právu (legislativě, právnickém diskursu, právní praxi) a právní kategorii chuligánství coby příklad kulturního transferu. Pátá kapitola zaměřuje se na problematiku chuligánství v práci bezpečnostních složek a jejich úspěchy či nedostatky. Šestá kapitola se zabývá reflexí chuligánství v publicistice, názorovými rozdíly a podobnostmi, a mediální reflexí chuligánství jako příkladem redefinice subkultury. Sedmá kapitola porovnává chuligánství v Československu s chuligánstvím v ostatních zemích střední Evropy. Závěr práce shrnuje nabyté poznatky a zamýšlí se nad možností budoucího rozšíření práce.
|
|
|
Moravské regionální hnutí a debaty o tzv. moravské otázce v letech 1990-1992
Mikušová, Petra ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Moravské regionální hnutí představovalo zvláštní sociální fenomén v kontextu polistopadového vývoje Československa a později České republiky. Především na základě mobilizačních aktivit několika regionálních iniciativ, pomocí nichž byla získána podpora nezanedbatelné části moravské veřejnosti, se vytvořilo regionální hnutí, které v první řadě usilovalo o znovuobnovení samosprávného statusu pro Moravu a Slezsko, na nějž byly vázány další kulturní a ekonomické požadavky. Tento ohlas, kterého se záhy po listopadových událostech moravským iniciativám u části obyvatel Moravy a Slezska dostalo, bezpochyby souvisel s tehdejší větší otevřeností lidí vůči regionálně vymezeným vzorcům kolektivních identit a také s jejich zvýšenou ochotou ohodnocovat některé problémy, jež s sebou přinesly změny navázané na komplexní transformaci celé společnosti po roce 1989, skrze regionální rovinu. Tyto tendence, ať již s převažující regionální, etnickou či nacionální složkou, byly přitom vysledovatelné také v jiných postkomunistických evropských zemích - do velké míry totiž odrážely potřebu lidí osvojit si nové identifikační vzory a získat určitou jistotu ve zvláštním období přechodu, kdy se kompletně zhroutil předchozí, desetiletí budovaný ideový systém a nový, který by reprezentoval nastupující éru, se teprve začínal vytvářet. Z...
|
|
|
Vytváření "demokratického socialismu". Stranická historiografie 50. a 60. let mezi stalinismem a reformním komunismem
Sommer, Vítězslav ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
1 Abstrakt Dizertační práce: Vytváření "demokratického socialismu". Stranická historiografie 50. a 60. let mezi stalinismem a reformním komunismem Dizertační práce se zabývá vývojem stranické historiografie mezi léty 1950 až 1970 v kontextu proměn československého komunismu. Stranické dějepisectví vzniklo na počátku 50. let jako zvláštní historiografický projekt, fungující v rámci aparátu komunistické strany, jehož úkolem bylo zpracovávat minulost KSČ a dělnického hnutí. Mělo být novou historiografií, která se odřízne od tradic tzv. buržoazní historické vědy a stane se dějepisectvím odpovídajícím nárokům probíhající socialistické revoluce. Vývoj stranické historiografie jakoby kopíroval vývoj československého komunismu. Prošla stalinistickou, poststalinistickou a reformně komunistickou fází. Nejdříve byla součásti stranické propagandy. Ve druhé polovině 50. let vytvořila paradigma stranických dějin, jehož složkou byla také závazná interpretace dějin domácího komunismu. V 60. letech pak prošla kritickým obdobím, během nějž nahradila poststalinistické vyprávění o dějinách KSČ novým příběhem, jenž se stal prostředkem historické legitimizace projektu československé reformy 60. let. Ve všech třech vývojových etapách bylo stranické dějepisectví v úzkém kontaktu s vrcholnou politikou. Někdy šlo o bezproblémový...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.