|
|
Československá skupina CIAM po druhé světové válce
Hanáčková, Marcela ; Klusáková, Luďa (oponent) ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce)
Mezinárodní kongresy moderní architektury (CIAM) měly velký vliv na vývoj moderní architektury jak v meziválečném, tak i v poválečném období. Československá skupina CIAM zaujímala v dějinách organizace poměrně významné místo, a to v obou jejích vývojových etapách. Zatímco meziválečné funkcionalistické období je již dobře zpracované a dnes máme velmi dobrou představu o činnosti československých architektů, o poválečném období toho víme jen velmi málo. Dosavadní literatura pouze opatrně a do značné míry nepodloženě naznačuje úspěch československé skupiny na prvním poválečném kongresu v Bridgwateru. O dalších osudech skupiny se mlčí a po únorovém převratu se v některých případech počítá s jejím zánikem nebo s tím, že jí přinejmenším bylo znemožněno účastnit se dalších kongresových jednání. Tato diplomová práce má dva hlavní cíle . Jednak pokusit se získat co možná nejvíce dostupných materiálů a následně zrekonstruovat osudy československé skupiny CIAM po druhé světové válce. Dalším úkolem je zjistit, nakolik a jakým způsobem se československá skupina zapojila do diskusí o čtyřech kongresových tématech: regionálním plánování, syntéze umění (Bridgwater), veřejných prostranstvích (Hoddesdon) a tématu habitat (Aix-en-Provence, Dubrovník). První kapitola nejdříve krátce popisuje vznik organizace a její první...
|
|
|
Obraz Japonska v české společnosti 2. poloviny 19. století
Kvasnička, Jiří ; Kubiš, Karel (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
Japonsko bylo do poloviny 19.století pro Evropany téměř neznámou zemí, která začala po svém "otevření" budit pozornost takřka celého světa. Během padesáti let se však ze vzdálené a tajemné země dalekého Východu stala světová mocnost, která v mnoha směrech zdárně konkurovala západnímu světu. Právě díky tomuto pokroku nabývala percepce Japonska překvapivé podoby, natolik odlišné od vnímání ostatních asijských zemí. Během tohoto rychlého vývoje se tak postupně utvářel obraz této země v evropské společnosti, v kterém se odrážely jak specifIka ostrovního císařství, tak samotný pohled Evropanů na okolní svět a sebe sama. V předkládané práci se snažím postihnout jedinečnost tohoto obrazu, tak jak byl konstruován v české společnosti druhé poloviny 19.století. Jedná se tak o snahu oživit myšlenkový svět dávno již nežijících generací, což přináší jistá úskalí. Bylo tedy potřeba se zaměřit na zdroje, které měly v této době největší vliv na vytváření představy světa u těchto lidí. Díky těmto pramenům máme možnost alespoň do jisté míry nahlédnout do mysli člověka 19.století a pokusit se ozřejmit jeho pohled na svět, v našem případě obraz Japonska.
|
|
|
Politická socializace a státní identita ve vzdělávací politice mnohonárodních říší: Předlitavsko a evropské Rusko v letech 1875-1918 ve srovnání. Příspěvek ke studiu základů moderní politické kultury ve Střední a Východní Evropě.
Sušová, Veronika ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Krejčí, Jaroslav (oponent) ; Štaif, Jiří (oponent)
Politická socializace a státní identita ve vzdělávací politice mnohonárodních říší: Předlitavsko a evropské Rusko v letech 1875 - 1918 ve srovnání Příspěvek ke studiu základů moderní politické kultury ve Střední a Východní Evropě Mgr. Veronika Sušová Předkládaná disertační práce se zabývá otázkami politické socializace v jejím vztahu ke konstituování moderní politické kultury a moderní politiky na základě srovnání Rakouska- Uherska (resp. Předlitavska) a Ruska (resp. jeho evropských oblastí). Autorka se v této práci zaměřila na politicko-socializační strategie realizované mezi léty 1875-1918 v oblasti vzdělávání. Hlavním pramenem jsou v tomto případě učebnice, resp. učební texty několika předmětů (dějepisu, zeměpisu, vlastivědy, občanské výchovy a literatury a jazyka) na úrovni základního a středního školství. Pomocí textové analýzy a komparativního přístupu se autorka zaměřila na několik okruhů otázek: 1/ legitimizační strategie říšských narací dějin, 2/ aktéři politického jednání v rámci této narace i mimo ní, 3/ vykreslování nebo líčení politické struktury říše s ohledem na role jedince (občana) ale také s ohledem na etnickou, náboženskou a kulturní heterogenitu obou říší, 4/ formování postojů k političnu (vlastní definování občanství i obecných postojů ke státu a politice). Výsledky výzkumu na jedné...
|
|
|
Recepce darwinismu v Čechách v letech 1859-1918
Tomsová, Julie ; Pokorná, Magdaléna (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je proces reflexe a recepce darwinismu českou společností v letech 1859-1918. Tato práce mapuje, kdy, jakými cestami a v jaké formě se k české veřejnosti dostala díla Charlese Darwina, a jak byla přijímána a reflektována. Dále zkoumá, jaké ohlasy Darwinovo dílo vyvolalo, a jak se projevily v dobovém tisku a literatuře. Výzkum vychází z předpokladu, že postoj jednotlivých vrstev české společnosti k Darwinovi a jeho teorii byl odlišný. Různá stanoviska zaujali přírodovědci a odborníci, a jiná zase státní a církevní správa, a kdesi mezi těmito dvěma úhly pohledu se nacházela široká veřejnost. Tato bakalářská práce zkoumá průběh přijetí Darwinovi teorie českou společností v uvedeném období a dochází k závěru, že tento proces neprobíhal ve všech třech sledovaných diskursech - veřejném, akademickém a teologickém - shodně. Rozpolcenost mezi převážně pozitivním přijetím darwinismu akademickou obcí a negativní reakcí katolické obce se zřetelně odrazila v posledním sledovaném diskursu a to veřejném. Složkou společnosti, která se zásadním a rozhodujícím způsobem zasadila o kladnou reflexi a na recepci darwinismu u nás byla česká akademická obec. V širším středoevropském kontextu je vhodné poznamenat, že proces přijetí darwinismu českou společností probíhal poměrně jednoduše a méně...
|
|
|
Problém geneze kultu osobnosti (na příkladu Československa 1945-1957)
Huml, Petr ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Práce se zabývá genezí kultu osobnosti na příkladu Československa v letech 1945 - 1957, přičemž nechybí zmínka o První republice. Na základě bohaté pramenné základny, čerpané převážně z archivů, je demonstrováno, jaký způsobem se kult osobnosti etabluje, jaké jsou jeho průvodní znaky a jaký má pro stát či režim význam. Celý text je proložen celou řadou citací z přímých pramenů, což umožňuje bezprostřední poznání inkriminovaného jevu. Součástí je i celá řada srovnání tisku a přehledných tabulek týkajících se problematiky přejmenování a pojmenovávání objektů, předmětů a institucí. V práci je obsažena i řada přirovnání s podobnými rysy kultů osobností, které se vyskytly v jiných zemích, kde hrály v životě společnosti nemalou roli. Závěrečná kapitola je pak kompletním souhrnem zjištěných poznatků a podává nástin charakteristiky kultu osobnosti.
|
|
|
Společenský život Humpolce v první polovině 20. století
Krajíček, Jan ; Randák, Jan (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
Tato práce se soust edí na život m sta s d razem na jeho zm ny v pr b hu období první republiky, protektorátu a následné povále né obnovy (tzn. období cca 1918/20 - 1948). V horizontu zhruba 30 let zachycuje r zné trendy m stského života Humpolce, jako p íkladu malého venkovského m sta, p edevším zm ny v životním stylu, jejich inspirace a p í iny. Zachycuje také adaptaci vzor , které do lokální spole nosti p ichází zven í a jsou ovlivn ny širší spole enskou situací.
|
|
|
Proměna funkce veřejného prostranství na příkladu Václavského náměstí
Kubecová, Barbora ; Pullmann, Michal (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
Má bakalářská práce je zaměřena na rozbor proměny funkcí náměstí jako veřejného prostoru. Náměstí ve středověkých městech sloužilo především jako tržiště, ale bylo také místem shromažďování a místem, kde bývaly umístěny pro město nejdůležitější světské a církevní instituce. Ve velkých městech bylo pro zajištění jejich chodu třeba více náměstí, jejichž funkce nebývala identická. V moderní době se funkce veřejných prostranství ještě více proměnily. Soustředila jsem na příklad jednoho pražského náměstí, které vynikalo vždy nejen svou velikostí, ale především svými mnoha společenskými funkcemi. Seznámila jsem se s teorií Kevina Lynche o utváření obrazu města, v němž přisuzuje veřejným prostranstvím a zejména náměstím specifickou roli a podala jsem základní přehled o vývoji Václavského náměstí od jeho založení až do současnosti. Poukázala jsem na jeho funkce, stavební vývoj, úlohu místa paměti, centra obchodu i společenského života. Snažila jsem se zhodnotit jeho význam ve srovnání s dalšími pražskými náměstími, zaměřila jsem se na uměleckou a společensko-kulturní stránku a poukázala především na vývoj na přelomu 19. a 20. století, kdy došlo ke změně tržiště na moderní třídu, čímž byl vytvořen předpoklad pro utvoření moderního veřejného prostranství. Pramennou základnou byly pohlednice, fotografie, kresby a...
|
|
| |
|
|
Velkoměsta v 19. a 20. století - křižovatky změn. Urbanistické strategie v komparativní perspektivě
Janata, Michal ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá tenzí, jež provází každé lidské sídlo, tedy napětím mezi kulturní a hmotnou pamětí na jedné straně a vizí, prospekcí na straně druhé. Cílem této práce je formulace otázky, zda lze z konkrétních historických souvislostí některých evropských měst 19. a 20. století s přihlédnutím k řadě jiných měst vyvodit typologii strategií sídelní dynamiky evropských velkoměst 19. a 20. století.. Téma práce lze shrnout do několika subtémat: urbanizace jako jeden ze základních rysů 19. století, chronotop měst 19. století a zrod urbanistické reflexe, modernizace a industrializace jako konstitutivní momenty zrodu průmyslového města, elektrifikace jako jeden z nejmarkantnějších příznaků urbanizace stále ještě venkovské společnosti 19. století, kanalizace jako neviditelná podzemní civilizace, která přinesla do měst do té doby nebývalý hygienický komfort, změněná (oproti 19. století) podoba měst 20. století a konečně postmoderní tečka za zbytnělými ambicemi moderny. Zrod urbanismu jako teoretické reflexe souvisel s pronikavou změnou v prostorové, sociální, ekonomické a kulturní skladbě měst. Těžištěm práce je však komparace čtyř důležitých urbanistických strategií: haussmannizace Paříže, asanace Londýna, cesta k Velkému Berlínu a výstavba Ringstrasse ve Vídni. Kapitola Zrod průmyslového města se zabývá...
|
|
|
Evropa "na východ od Rýna" na mentální mapě anglicky píšícího cestovatele sedmnáctého století
Radiměřská, Božena ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
V diplomové práci Evropa "na východ od Rýna" na mentální mapě anglicky píšícího cestovatele sedmnáctého století jsme se zabývali problémem "té druhé" Evropy a jejího chápání anglicky píšícími cestovateli 17. století. Hledali jsme odpověď na otázky, jak vnímali tři anglicky píšící cestovatelé sedmnáctého století prostor Evropy "na východ od Rýna", jenž pro ně nebyl cílem, nýbrž "cestou přes" za jinými destinacemi. Jak byl zakreslen na jejich mentální mapě, zda ho (nebo jeho části) vnímali celistvě a jaké faktory sehrály roli (symbolického kulturního) pojítka.
|
host ::
RSS.