|
|
Teorie rozhodování ve veřejnoprávních a soukromoprávních korporacích
Broulík, Jan ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
2 Jan Broulík - Teorie rozhodování ve veřejnoprávních a soukromoprávních korporacích Abstrakt Práce analyzuje úpravu rozhodování orgánů korporací v českém právním řádu. Při této analýze využívá především aparátu ekonomické analýzy práva, jejíž základní koncepty také stručně nastiňuje. Autor se blíže zaměřuje na dva druhy korporací, kterými jsou veřejné vysoké školy a akciové společnosti. Představeny jsou eticko-právní souvislosti i význam corporate governance v oblasti rozhodování. Analýza právních norem ukazuje, jak souladné či nesouladné se závěry ekonomické analýzy práva jsou tyto normy v oblasti voleb členů orgánů korporace, rozdělení kompetencí mezi orgány a procesu tvorby rozhodnutí orgánů. Kritériem hodnocení kvality právních norem je efektivnost ve smyslu zvýšení celospolečenského bohatství. Hlavními zjištěnými nedostatky jsou chybějící úprava pro distanční hlasování na valných hromadách akciových společností, neexistující právní nástroj pro případ, kdy akcionář poruší povinnost loajality, což má za následek nepřijetí usnesení valné hromady a kogentnost úpravy povinnosti péče řádného hospodáře. Představuje se zde také judikatura významná pro rozhodování v akciových společnostech. Tato judikatura se týká rozhodování jediného akcionáře v působnosti valné hromady a odpovědnosti člena orgánu společnosti...
|
|
|
Etické a právní aspekty asistované reprodukce
Blažek, Petr ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Resumé Předmětem předložené rigorózní práce jsou, jak ostatně z jejího názvu vyplývá, právní a etické aspekty asistované reprodukce. Cílem práce byl nejen pokus o zmapování stávajícího právního stavu, pokud jde o právní úpravu ochrany lidského života v právním řádu České republiky, nýbrž i snaha o nastínění možných filozoficko-antropologických východisek, které mohou mít nemalý vliv na konkrétní vyznění té či oné právní úpravy, ať již jde obecné aspekty právní ochrany lidského života, tak o právní úpravu asistované reprodukce. V tomto smyslu předložená práce jen neutrálně nepopisovala jednotlivé filozoficko- antropologické koncepce, nýbrž čtenáři jakožto možný model, který z pohledu jejího autora snad nejlépe odpovídá míře ochrany, kterou lidský život v ranné fázi svého vývoje zasluhuje, nabídla neoscholasticko-personalistické pojetí člověka a jeho ontologického statusu. Z nastíněného paradigmatu se autor práce následně pokusil vyvodit etické implikace jak v obecné rovině, tak ve vztahu k zvolené tematice práce. Cílem práce tak nebyl jen popis stavu ochrany lidského života "de lege lata", nýbrž v porovnání s právními úpravami několika vybra-ných evropských států (Německo, Itálie, Velká Británie apod.) a ve světle nastíněného neoscholasticko- personalistického etického paradigmatu i pokus o poukázání na...
|
|
|
Zneužití veřejného práva v judikatuře
Vinčálková, Lucie ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Beran, Karel (oponent)
Zneužití veřejného práva v judikatuře Tato diplomová práce zkoumá a diskutuje význam principu zneužití práva v českém veřejném právu. Je členěná do šesti kapitol. Ve stručné úvodní kapitole je nastíněn účel práce, to jest poskytnout teoretickou analýzu konceptu zneužití práva. Ukazuje také pohledy českých právních teoretiků na zneužití práva. Druhá kapitola nahlíží na fenomén zneužití práva nejprve optikou soukromého práva, zejména prostřednictvím analýzy rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu. Tam se totiž princip zneužití práva poprvé objevil. Krátce zmiňuje úpravu v chystané novele Občanského zákoníku. Těžiště diplomové práce leží v rozboru judikatury Nejvyššího správního soudu (NSS). Od průlomového rozhodnutí Potápěči NSS postupně vypracoval ustálenou judikaturu obsahující důkladné právněteoretické analýzy jednotlivých situací, a přejal dvousložkový test zneužití, který se poprvé objevil v rozhodnutí Halifax. Více či méně jasně pak NSS vykreslil hranice zneužití a dalších na první pohled obdobných pojmů, jako podvod, obcházení zákona, a zejména příbuzného institutu dissimulace. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na vývoj zásady zákazu zneužití v právu Evropských společenství, před Soudním dvorem Evropských společenství (dále také ESD). V prvních desetiletích, kdy se začal pojem zneužití práva...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Svoboda projevu a její teoretické aspekty v judikatuře (nejvyššího soudu USA, evropského soudu pro lidská práva, ústavního soudu a nejvyššího správního soudu)
Holubová, Eliška ; Kysela, Jan (oponent) ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce)
SVOBODA PROJEVU A JEJÍ TEORETICKÉ ASPEKTY V JUDIKATUŘE Nejvyššího soudu USA, Evropského soudu pro lidská práva, Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu) ANOTACE: Diplomová práce s názvem "Svoboda projevu a její teoretické aspekty v judikatuře (Nejvyššího soudu USA, Evropského soudu pro lidská práva, Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu)" se zabývá politickou karikaturou jako specifickým typem svobody projevu a jejími judiciálními důsledky v komparativním kontextu. Obecná část (kapitoly II. - IV.) vysvětluje pojem, teoretická a filozofická východiska svobody projevu, její legální a soudcovské limity a vymezení karikatury jako satirického žánru na pomezí uměleckého a politického projevu. Podíváme-li se blíže na obsah jednotlivých kapitol, kapitola II přichází s teoretickou, historickou a filozofickou reflexí svobody projevu, kapitola III zkoumá hranice svobody projevu v právním rámci a judikatuře vybraných soudů, zatímco kapitola IV obsahuje systematický rozbor karikatury v rámci žurnalistické teorie včetně principů fungování a významu. Zvláštní část (kapitoly V. - VIII.) se věnuje rozboru české, evropské a americké judikatury v oblasti politické karikatury. Páteř práce tvoří analýza a kritika soudních rozhodnutí, zkoumám, jakým způsobem politická karikatura napíná či překračuje ústavní...
|
|
| |
|
| |
|
|
Virtuální vlastnictví
Mach, Petr ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Wintr, Jan (oponent)
Závěr Vlastnictví je přirozeným právem člověka a princip přivlastňování si předmětů pro vlastní potřebu provází lidstvo od nepaměti. Objekty vlastnictví v právním slova smyslu prošly dlouhým historickým vývojem, jehož mezníky byly spojeny s technologickým pokrokem. Pokrok v oblasti výpočetní techniky nás dovedl k dalšímu takovému mezníku, ke vzniku fenoménu kyberprostoru jakožto nové platformy lidské interakce. Virtuální vlastnictví je poměrně novým úkazem, existujícím zcela mimo naši materiální realitu. Je svou existencí vázáno na kyberprostor, místo nacházející se pouze v informační síti tvořené propojenými počítači. Je složeno z počítačového kódu, logické řady jedniček a nul. Přesto, že zde není žádný materiální základ, však virtuální vlastnictví nabývá zcela reálného významu. Hodnota věci je závislá pouze na tom, jakou hodnotu jí lidé přikládají. Nezáleží na hmotné či nehmotné podstatě předmětu, ale na vztahu člověka k němu. Pokud tento vztah dosahuje určité kvality, je možno jej považovat za vztah právní. Jestliže je vznik, trvání či zánik tohoto vztahu spojen s problémy, bylo by dobré mít mechanismus k jejich řešení. Pokud však systém, ve kterém problémy vznikají, není schopen efektivní samoregulace, je potřeba najít prostředek regulace externí. Takovým prostředkem by mohlo být právo, jelikož účelem...
|
host ::
RSS.