|
|
Diskurzivní pravidla spojené s umíráním: Jak lidé hovoří o smrti blízkých
Exnerová, Dominika ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá diskurzními pravidly reprezentace smrti blízké osoby ve společnosti. Autorka pracuje s Gorerovou teorií pornografie smrti a také se srovnáními současného a historického přístupu podle Ariése a Eliase, kteří považovali dnešní reprezentace umírání za více tabuizované než v minulosti. Praktickým základem textu je výzkum, který zkombinoval hloubkové rozhovory s mladými lidmi s interpretací uzavřenosti skupin, jako byla svépomocná podpůrná skupina a internetové diskuzní fórum. V analýze byly identifikovány dva základní přístupy v rodinách, a to zaměření na praktické aspekty umírání příbuzného, nebo na citovou stránku. Tyto dva pčístupy v některých případech také způsobovaly rozpory v rodinách, pokud se na nich jejich členové neshodli. Byly identifikovány také některé podmínky měly vliv na pravidla, a to především věk zemřelého nebo sebevražda, protože o mladého člověka bylo méně přijatelné hovořit, než u starých lidí. Výzkum ukázal, že představa lidí o smrti není ve společnosti konstruována pouze mediálně, neboť dospělí mladí lidí měli vlastní zkušenosti se smrtí v rodině. V této práci je smrt považována za tabu, neboť společnost vytyčila striktní hranice, toho, co je a nění vhodné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Proměny Corporate Social Responsibility
Knížová, Kristýna ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
V roce 1953 dal Howard R. Bowen vzniknout debatě o společenské odpovědnosti firem, která se mezitím do současnosti velmi rozšířila. Koncept Corporate Social Responsibility získal během druhé poloviny dvacátého století mnoho podob a z akademické půdy se dostal do praxe a též do České republiky. V pozadí změn teoretického přístupu k CSR lze sledovat mj. změnu podnikatelského prostředí. Zejména ve změně v pojímání podniku - od shareholderského ke stakeholderskému. Stakeholderská teorie značně ovlivnila uchopení konceptu CSR. Rozdělila tak společnost na jednotlivé fragmenty. Na základě tématické analýzy a rozhovorů s aktéry jsem identifikovala 2 hlavní praktikované přístupy k CSR. Někteří aktéři chápou společenskou odpovědnost firem na pozadí morálních hodnot, někteří aktéři naopak chápou tento pojem na pozadí ekonomických zájmů firmy. Firmy mohou být odpovědné z obou důvodů na základě vnějších tlaků. Některé firmy si ovšem hrají na společenskou odpovědnost, což společnost pochopitelně nevnímá pozitivně a může tuto negativní zkušenost dále přenášet na další firmy s "nálepkou CSR". Nicméně, řada výzkumů opakovaně ukázala, že občané očekávají od firem angažovanost ve společenských problémech a za jejich aktivitu je odmění nákupem. Firmy tak mohou skrze CSR aktivity získávat moc ve společnosti, kde...
|
|
|
Cyklističtí lobbyisté a vynalézání politiky v pozdně moderní době
Fiala, Šimon ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
V řadě světových metropolí včetně Prahy se v posledních letech rozhořela cyklistická kontroverze. Cyklisté pořádají spanilé jízdy městy a požadují nejen lepší podmínky pro cyklistiku, ale také "žitelné město" a "kvalitní veřejný prostor". Tato práce zasazuje tento fenomén do kontextu teorie rizikové společnosti, kterou doplňuje o cenné impulzy teoretické tradice ANT. K cyklistické kontroverzi je přistupováno jako k instanci vynalézání politiky. Co je na kole politického? Ukazuje se, že více, než by se mohlo zdát. V rámci této práce je představena historie politizace bicyklu jakožto vehiklu různých zájmů. Výsledkem této trajektorie je ustavení kola jako diskurzivního opaku automobilu a klíčového nástroje kritiky směřování moderní civilizace. Díky těmto konotacím i díky zapojení kola do žitých světů obyvatel měst se bicykl vyjevuje jako příhodný nástroj k vtahování městských občanů do protestu proti odcizenému městu kolonizovanému automobily, unášenému parciálními zájmy a zanedbávanému politickou reprezentací. Kolo je unášeno cyklistickými lobbyisty jako symbol městské revoluce. Tato práce představuje výsledky empirického výzkumu provedeného v období června 2013 - dubna 2015. Předmětem výzkumu bylo rozdmýchávání cyklistické kontroverze pražskými cyklistickými lobbyisty. Práce mapuje aktivity cyklistických...
|
|
| |
|
|
Diskursy vedení porodu v českých internetových článcích
Tichá, Kristýna ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Předmětem diplomové práce jsou diskursy vedení porodu. Orientuji se na povahu samotných diskursů a na podobu kontroverzí provázejících jejich střetávání v internetových českých článcích. Diskursy a jejich svár zkoumám jednak v článcích aktivních účastníků sporu a také v článcích nejpopulárnějšího webu určeného (budoucím) rodičům. Diskurs aktivně lékařsky vedeného porodu, který je dominantní v naší společnosti, pojímá porod jako nevyzpytatelný rizikový jev, který je nutné lékařsky vést vždy v nemocničním zařízení s personálním i materiálním zázemím pro řešení možných komplikací. Tento diskurs kritizuje porody vedené mimo nemocnice a jejich propagandu. Diskurs přirozeného porodu vnímá porod jako přirozenou součást života, která většinou probíhá bez komplikací, pokud je přítomen vyškolený odborník, který ovšem do přirozeného procesu porodu nezasahuje bez nutných lékařských důvodů. Za splnění určitých podmínek je vhodným místem pro porod i domov rodičky. Tímto diskursem jsou čtenáři upozorněni na nevhodnou rutinní péči v českých porodnicích, která je v rozporu s potřebami matky a dítěte, a na komplikace porodu, které vznikají v důsledku aktivního lékařského vedení porodu. Články populárního webu jsou ovlivněny především diskursem aktivně lékařsky vedeného porodu. Vyzývají těhotné ženy, aby při začátku...
|
|
| |
|
|
Institucionalizovaná péče o umírající pacienty očima sociálních pracovníků
Heldová, Barbora ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Následující bakalářská práce se zabývá několika důležitými aspekty komunikace a navazování vztahů v paliativní péči, konkrétně v prostředí denního centra, které je při hospici zřízeno. Dílčími aspekty je pak individuální komunikace s klienty, navázání dobrého vztahu s nimi, aktivity a skupinová práce v denním centru. Bakalářskou práci jsem rozdělila do tří hlavních části, při čemž v první se zabývám metodologií výzkumu a jeho provedením. V části druhé pak pracuji s poznatky z literatury, které kombinuji s praktickými poznatky z terénního výzkumu. V poslední části pak předkládám hlavní zjištění z prováděného pozorování v denním centru a v prostředí hospice. Mezi nejdůležitější poznatky pak patří navázání komunikace s klienty, průběh a fáze komunikování, jakými faktory je komunikace ovlivněna, což je uvedeno na konkrétních případech klientů, jejichž anamnézy se od sebe liší a lze tak na nich přítomnost těchto faktorů a jejich vliv prokázat. Stejný postup jsem pak zvolila v navazování vztahů - tedy nalezení určitých faktorů, které mohou v dynamice vztahu ovlivňovat směr vývoje. Poslední část poznatků se týká aktivit v denním centru, tedy podstaty aktivit, volby programu v denním centru a hlavních cílů tohoto rozměru sociální práce s klienty.
|
|
| |
|
|
Politické věznění jako součást mezigeneračního předávání rodové historie pomocí příběhů
Plecháčková, Debora ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Tomášek, Marcel (oponent)
Práce se zabývá mezigeneračním předáváním příběhů politických vězňů 50. let. V teoretické části autorka zpracovává pojmy související se sociologií paměti jako kolektivní paměť, rodinná (potažmo rodová) paměť, komunikativní paměť, generace. Shrnuje také historický kontext politického věznění, Pražského jara a Sametové revoluce. Následně provádí kvalitativní analýzu pořízených rozhovorů vždy se dvěma následujícími generacemi potomků šesti politických vězňů. Analýza odhalila, že komunikační situaci významně spoluurčovaly autorčiny mezigenerační vztahy ke zpovídaným: ke generaci prarodičů, rodičů a v některých případech i vrstevníků. Stejně tak často nacházená zamyšlení o historii a osudech lidí, opakující se konkrétní příběhy se symbolickým obsahem a v neposlední řadě prolínání velké (národní) a malé (rodinné) historie odpovídaly žánru vyprávění přiměřenému komunikační situací. Rozhovory dovolují charakterizovat mezigenerační předávání příběhů politických vězňů 50. let jako komunikativní paměť vázanou na určité životní situace (např. adolescentní vyptávání), ale také omezovanou řadou bariér. Při předávání rodinné historie ale zřejmě i mimo něj se automaticky předávají i rodové postoje ke světu a politickému zřízení společnosti. Srovnání s podobným výzkumem Welzera, Mollerové a Tschiggnallové o...
|
|
|
Krotitelé jazyka: způsoby překonávání jazykové bariéry u studentů-imigrantů na českých školách
Strnadová, Kristýna ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Kristýna Strnadová Název práce: Krotitelé jazyka: způsoby překonávání jazykové bariéry u studentů-imigrantů na českých školách Abstrakt Diplomová práce Krotitelé jazyka: způsoby překonávání jazykové bariéry u studentů- imigrantů na českých školách se zabývá fenoménem překonávání jazykové bariéry pomocí osvojování hostitelského jazyka u imigrantů, kteří se přestěhují do nové země. Cílem této práce je zmapovat průběh překonávání jazykové bariéry z pohledu žáků-imigrantů s ohledem na různé faktory, které proces ovlivňují (kulturní a sociální kapitál, mateřský jazyk, věk atd.). V teoretické části práce popisuje zásadní význam hostitelského jazyka jako prostředku komunikace v rámci socializace a integrace imigranta do nové společnosti, nastiňuje specifika interkulturní komunikace mezi osobami odlišných národností, shrnuje faktory, které osvojování hostitelského jazyka ovlivňují, a seznamuje se situací na českých školách ve spojitosti s jazykovou bariérou. Empirická část je založena na polostrukturovaných rozhovorech se studenty-imigranty tří různých národností (ukrajinské, vietnamské a rumunské). Získané rozhovory jsou analyzovány pomocí deskriptivního a hodnotícího kódování a na jejich základě je získána charakteristika procesu překonávání jazykové bariéry v závislosti na národnosti, dále význam tvorby...
|
host ::
RSS.