Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  začátekpředchozí17 - 26  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Motiv sv. Příbuzenstva v křesťanské víře a jeho aplikace ve výtvarném umění se zvláštním zřetelem na Českou republiku
Klobušický, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent) ; Jančárková, Julie (oponent)
Práce se zabývá ikonografickou analýzou motivu sv. Příbuzenstva, zaměřuje se na zdroje v Písmu sv., v církevní tradici i mezi význačnými teology a historiky. Přeloženy jsou texty z řecké i latinské patristiky, texty církevních dokumentů a význačných teologů. Ke dvěma známým českým obrazům nachází neznámé paralely z aukčních katalogů. Přináší přehled maleb a plastik s motivem sv. Příbuzenstva v ČR. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Filosofie pedagogiky Sergeje Gessena
Slobodová, Dana ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent)
Práce se zaměřuje na osobnost Sergeje Iosifoviče Gessena, ruského filosofa a emigranta, který v meziválečné době působil v Československu. Hlavním účelem je představit Gessenovu filosofii pedagogiky, a to především prostřednictvím prací, které vznikly a byly vydány právě v době jeho pobytu u nás. Jedná se o jeho články pro časopis Russkaja škola za rubežom, jehož byl zároveň redaktorem, kratší studie, ale především o monografii Filosofické základy pedagogiky, kterou autor pro české vydání částečně přepracoval. Na základě Gessenových prací se pak pokusíme formulovat témata a zásady, které Gessen ve svých textech akcentuje a které by měly být platné v jeho ideálním pedagogickém systému. Zároveň zhodnotíme, zda jsou otázky, jimiž se v rámci pedagogiky zabývá, aktuální i v dnešních podmínkách. Klíčová slova: Segej Gessen, Sergius Hessen, ruská emigrace, ruská filosofie, pedagogika
Vědecká činnost A. V. Florovského v Praze
Dopitová, Nikola ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent)
Cílem bakalářské práce je přiblížení vědecké činnosti ruského historika-emigranta Antonije Vasiljeviče Florovského, který druhou polovinu svého života žil a tvořil v Praze. Hlavní důraz je kladen na analýzu jeho děl se zaměřením na téma česko-ruských vztahů. První kapitola je věnována jeho životu před emigrací a následnému pobytu v Československu. Druhá kapitola je zaměřena na dílo tohoto významného historika, kdy po stručném přehledu jeho prací přichází analýza tří vybraných děl týkajících se česko-ruských vztahů. Klíčová slova: Ruská emigrace, ruští historikové, dějiny vědy, A. V. Florovskij, česko-ruské vztahy
Výtvarné umění jako nástroj moci v Sovětském svazu - formování nového hrdiny sovětské společnosti ve třicátých letech 20. století
Hausenblasová, Anna ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zaměřuje na výtvarné umění ve třicátých letech 20. století v Sovětském svazu. V několika oddílech zachycuje vývojové tendence výtvarného umění, které se v tomto období dostalo do služeb vládní propagandy. Mapuje formování socialistického realismu od prvních náznaků ve dvacátých letech, až po jeho triumf v letech třicátých, kdy byl prohlášen jediným oficiálním uměleckým směrem SSSR. Tento vývoj dokládá také rozsáhlá obrazová příloha, jež je součástí práce, a především tematická analýza vybraných děl tohoto období. Na základě této analýzy v kontextu s dobovými tendencemi a požadavky moci je v práci konstruován nový hrdina sovětské společnosti. Klíčová slova SSSR, socialistický realismus, výtvarné umění, ideologie, interpretace, společnost, hrdina, moc, malba
Přínos profesora N. P. Kondakova pro výzkum ikon
Smrčková, Jitka ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent) ; Jančárková, Julie (vedoucí práce)
Diplomová práce je věnována působení významného byzantologa, kunsthistorika a archeologa Nikodima Pavloviče Kondakova (1844-1925). V předkládané práci jsme si kladli za cíl konkretizovat přínos N. P. Kondakova k výzkumu ikon, a to na základě rozboru jeho činnosti pedagogické, publikační, organizační a zároveň také popisu činnosti badatelské, a prokázat jeho vliv na další generace ruských i českých badatelů i na kulturní veřejnost v Rusku a Československu. Přínos v oblasti uměnovědné teorie a metodologie byl rozebrán především na základě jeho publikační a pedagogické činnosti, praktický zohlednil působení N. P. Kondakova v kulturních institucích obou zemí. Diplomová práce byla rozdělena do dvou částí. První část je věnována působení N. P. Kondakova v Rusku a je rozdělena na jeho pedagogické působení na ruských univerzitách, vědecké expedice a kulturně-organizační činnost. Druhá část se věnuje jeho působení a odkazu v Československu, a to zejména jeho přednáškové činnosti a vzniku Seminaria Kondakoviana. Svou pedagogickou činností navazoval N. P. Kondakov na svého učitele F. I. Buslajeva, jehož znalosti i odborné postupy dále rozpracovával a zdokonaloval spolu se svými žáky, kterým touto cestou předával výsledky svého bádání. Z metodologického hlediska byl popsán vznik tzv. ikonografické metody a její...
Eurasijství a skupina "Skify" 1930-1933
Hauser, Jakub ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent)
Eurasijství se jako jeden z nejvýraznějších duchovních proudů meziválečné emigrace z Ruska promítlo do celé řady uměleckých a vědních oborů, kromě historie, lingvistiky a literatury i do výtvarného umění. Přenesení této teorie na výtvarnou tvorbu znamenalo programový odklon od západní výtvarné tradice a snahu o vytvoření nového vizuálního kódu, který by vyjádřil představu o divokém a antievropském základu ruské kultury. V prostředí početné pražské emigrační komunity se tato myšlenková koncepce promítla nejsilněji v tvorbě skupiny Skytové (Skify), kterou založil na konci 20. let malíř a profesor pražského Ukrajinského studia výtvarných umění Sergej Mako. Program skupiny formuloval kromě jejího předsedy historik umění Jaromír Pečírka a spisovatel a publicista František Kubka, kteří se oba pohybovali v blízkosti redakce německy psaného deníku Prager Presse. Členskou základnu uměleckého sdružení, které se představilo mezi léty 1931 a 1933 na třech výstavách ve Francouzském institutu Arnošta Denise v Praze, tvořili kromě Makových studentů Nikolaje Rodionova a Alexandra Orlova především malíř Grigorij Musatov, sochaři Jevgenij Bržezinskij a Alexandr Golovin a v Paříži žijící malíři Boris Grigorjev a Mykola Hluščenko. Se Skyty vystavovala i řada českých autorů, například B. S. Urban, dlouholetý předseda Sdružení...
Ikonografie svatých bojovníků křesťanského východu a západu
Hořínková, Marina ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Skupina svatých vojínů je jednou z nejvíce uctívaných skupin světců ve východním křesťanství. Svatí vojíni byli, podle hagiografické literatury, vojáci římského vojska, kteří uvěřili v Krista a pro svou víru byli umučeni. Díky svému vojenskému postavení, byli tito světci v Byzantské říši uctívaní jako ochránci a spojenci ve válkách, jako patroni válečníků i panovníků a jejich rodů. Kult svatých vojínů však nebyl omezen na Byzanc samotnou, ale byl silný i ve všech zemích, které spadaly pod byzantský vliv. Vzývání svatých vojínů ve válečných konfliktech se omezovalo na poměrně malý počet světců. V modlitbách byli oslovováni především ti nejznámější a nejuctívanější z nich. Zázraky připisované svatým vojínům se týkají nejčastěji sv. Jiří, sv. Demetria, sv. +eodora Stratelata a sv. +eodora Terona. Popisy jejich intervencí v bitvách se v pramenech stávají topoi. Během bojů se vždy daný svatý vojín objevil nečekaně ve zbroji, na bílém koni, dopomohl vojsku k vítězství a poté náhle zmizel. Úcta k byzantským svatým vojínům se na Západ příliš nerozšířila. Výjimkou je však sv. Jiří, jehož kult zažil v západním středoevropském světě až překvapivý rozkvět. Během válečných konfliktů se četné země utíkaly pod jeho ochranu. Zájem o svaté vojíny, či svaté rytíře (jak bývají na Západě častěji nazýváni) souvisí v západních...
Professor Nikolai Lvovich Okunev (1885-1949) - his life and work
Jančárková, Julie ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Dostálová, Růžena (oponent) ; Vavřínek, Vladimír (oponent)
Disertace je věnována životu a dílu profesora Karlovy univerzity v Praze Nikolaje Lvoviče Okuněva (1885-1949), významného historika umění, představitele světové medievistiky. Jeho vědecká činnost, započatá již době studií na Petrohradské univerzitě, hrála důležitou roli v oblasti studia staroruského, byzantského a středověkého arménského umění a architektury. Poté, co N. L. Okuněv z politických důvodů opustil svou vlast, žil v letech 1920-1923 v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od r. 1923 do r. 1949 pak v Československu. Více než 20 let přednášel na pražské Karlově univerzitě, kde vychoval řadu žáků. Byl členem Slovanského ústavu, redaktorem vědeckého časopisu Byzantinoslavica, zakladatelem Archivu a galerie slovanského umění při Slovanském ústavu. Jeho práce, napsané v období emIgrace, se týkaly převážně středověkých památek nacházejících se na území Srbska a Makedonie. Okuněvova vědecká díla a kulturní počiny jsou v disertaci nahlíženy v širokém kontextu činnosti různých vědeckých institucí (Ruský archeologický ústav v Konstantinopoli, Petrohradská univerzita, Karlova univerzita, Slovanský ústav, Slovanská knihovna v Praze), historie významných vědeckých akcí (výpravy do staroruských měst, Zakavkazska, na Balkán, archeologické výzkumy v Ani v Arménii, restaurátorské práce v kostele sv. Pantelejmona v...
Archeologický ústav Kondakova v letech 1938-1945
Jančárková, Julie
Stat‘ja posvjaščena rabote Archeologičeskogo instituta im. N. P. Kondakova v period 1938-1945 gg., a imenno probleme pereezda instituta v Belgrad, osnovaniju tam otdelenija, sporu pražskogo i belgradskogo otdelenij. V tjaželyje gody Vtoroj mirovoj vojny Institu smog izdat´tri naučnych sbornika, zančitelńo popolnit´ biblioteku, sobranije ikon, sobranie monet i provesti restavraciju ikon. V lekcijach i diskussijach prinjali učastije K. Schwarzenberg, J. Vašica, K. Svoboda, J. Girsa, J. Klecanda, F. Gerke, A. V. Florovskij, S. V. Marakujev, A. D. Grigorjev i dr.
Ruská kněžna M. K. Těniševová. Život a dílo v emigraci
Jančárková, Julie
Článek je věnovaný tvůrčí a kulturní činnosti kněžny Těniševové v době její emigrace v Paříži v letech 1905 – 1909. Tato ruská mecenáška v této době pořádala v Paříži, Londýně a Praze výstavy svých děl (emailu) a užitého umění, které bylo vytvořeno v jejích dílnách v Talaškinu (Rusko).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   začátekpředchozí17 - 26  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.