|
|
Ansár Alláh: Ideologie húthíjského hnutí v Jemenu
Hauser, Jakub ; Bielický, Viktor (vedoucí práce) ; Rumpl, Jakub (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat politicko-náboženskou ideologii ḥūṯījského hnutí (oficiálně ʾAnṣār Allāh), které má svůj původ v oblasti severo-západního Jemenu. Práce bude rozdělena do dvou částí. Cílem úvodní, přehledové části, je pojednat o ḥūṯījském hnutí (vznik hnutí, pozice Ḥūṯījů v kmenovém uspořádání Jemenské republiky a jejich role v současném konfliktu), přičemž hlavní pozornost bude věnována jejich politicko-náboženské ideologii. Druhá, analytická část, která bude představovat původní badatelský přínos práce, bude založena na analýze propagandistické brožury: Pravá podstata agrese vůči moudrému a zbožnému Jemenu (Ṭabīʿat al-ʿudwān ʿalā Jaman al-ḥikma wa-l-ʾīmān). Ta je výborem výroků současného duchovního a politického vůdce hnutí ʿAbdalmalika Badr al-Dīna al-Ḥūṯīho. Analýza se soustředí především na stěžejní koncepty politicko-náboženské ideologie hnutí. Klíčová slova: Ansár Alláh, Húthíjové, šíitský islám, zajdíja, politický islám, současný Jemen
|
|
|
Eurasijství a skupina "Skify" 1930-1933
Hauser, Jakub ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent)
Eurasijství se jako jeden z nejvýraznějších duchovních proudů meziválečné emigrace z Ruska promítlo do celé řady uměleckých a vědních oborů, kromě historie, lingvistiky a literatury i do výtvarného umění. Přenesení této teorie na výtvarnou tvorbu znamenalo programový odklon od západní výtvarné tradice a snahu o vytvoření nového vizuálního kódu, který by vyjádřil představu o divokém a antievropském základu ruské kultury. V prostředí početné pražské emigrační komunity se tato myšlenková koncepce promítla nejsilněji v tvorbě skupiny Skytové (Skify), kterou založil na konci 20. let malíř a profesor pražského Ukrajinského studia výtvarných umění Sergej Mako. Program skupiny formuloval kromě jejího předsedy historik umění Jaromír Pečírka a spisovatel a publicista František Kubka, kteří se oba pohybovali v blízkosti redakce německy psaného deníku Prager Presse. Členskou základnu uměleckého sdružení, které se představilo mezi léty 1931 a 1933 na třech výstavách ve Francouzském institutu Arnošta Denise v Praze, tvořili kromě Makových studentů Nikolaje Rodionova a Alexandra Orlova především malíř Grigorij Musatov, sochaři Jevgenij Bržezinskij a Alexandr Golovin a v Paříži žijící malíři Boris Grigorjev a Mykola Hluščenko. Se Skyty vystavovala i řada českých autorů, například B. S. Urban, dlouholetý předseda Sdružení...
|
|
|
MEZI OBRAZEM A SLOVEM - ŽIVOT A DÍLO VIKTORA PIVOVAROVA
Černá Pivovarová, Maria ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Hauser, Jakub (oponent) ; Glanc, Tomáš (oponent)
Disertační práce Mezi obrazem a slovem Život a dílo Viktora Pivovarova se zabývá životem a tvorbou jedné z hlavních osobností ruského neoficiálního umění. Viktor Pivovarov je považován za jednoho ze zakladatelů moskevské konceptuální školy. Od roku 1982 žije a tvoří v Praze. Jeho díla se nacházejí ve významných světových sbírkách, například v Tate Gallery v Londýně, v Centre Georges Pompidou v Paříži, v Treťjakovské galerii v Moskvě, V Ruském muzeu v Petrohradu nebo v Národní galerii v Praze. Disertační práce je rozdělena na tři bloky: 1. Život, doba, kontexty, 2. Tvorba, 3. Kalendárium. První blok se věnuje biografii umělce, dobovému kontextu, tzv. ruskému neoficiálnímu umění padesátých až sedmdesátých let a působení Viktora Pivovarova na české kulturní scéně. Druhý blok je věnován analýze vybraných děl, celkové charakteristice tvorby a jejímu zařazení jak do ruského, tak i českého a západního umění. Kalendárium se soustředí na důležitá data v životě a tvorbě umělce a na zásadní politické a kulturní události.
|
|
|
"Sans retour". Výtvarníci ruské emigrace vmeziválečné Praze
Hauser, Jakub ; Winter, Tomáš (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Práce, věnovaná výtvarné scéně "ruské Prahy", se neomezuje na autorky a autory, kteří se octli v emigraci v Československu, ale sleduje naopak místo Prahy v síti kontaktů ruské emigrace jako takové a mapuje vztahy místní exilové komunity s dalšími středisky emigrace, především Paříží. Perspektiva institucionálních rámců, akvizičních praxí a strategií a jejich politických motivací umožňuje zabývat se ruskou sbírkou Karáskovy galerie, státními nákupy ruského umění, Archivem a galerií slovanského umění Slovanského ústavu, skupinou Skytové a výtvarnou expozicí Ruského kulturně-historického muzea jako symptomatickými příklady, na kterých je možné ukázat proměňující se hranice pojmu ruského umění mimo Rusko a vztah výtvarné produkce k uměleckým tradicím předrevolučního Ruska. Pro všechny popisované jevy jsou charakteristické bohaté mezinárodní kontakty a překračování hranic místních kontextů. Práce proto klade důraz zejména na popis kulturních transferů a tím se snaží postihnout dynamiku vztahů s mezinárodní ruskou komunitou i místním kulturním děním.
|
|
|
Eurasijství a skupina "Skify" 1930-1933
Hauser, Jakub ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent)
Eurasijství se jako jeden z nejvýraznějších duchovních proudů meziválečné emigrace z Ruska promítlo do celé řady uměleckých a vědních oborů, kromě historie, lingvistiky a literatury i do výtvarného umění. Přenesení této teorie na výtvarnou tvorbu znamenalo programový odklon od západní výtvarné tradice a snahu o vytvoření nového vizuálního kódu, který by vyjádřil představu o divokém a antievropském základu ruské kultury. V prostředí početné pražské emigrační komunity se tato myšlenková koncepce promítla nejsilněji v tvorbě skupiny Skytové (Skify), kterou založil na konci 20. let malíř a profesor pražského Ukrajinského studia výtvarných umění Sergej Mako. Program skupiny formuloval kromě jejího předsedy historik umění Jaromír Pečírka a spisovatel a publicista František Kubka, kteří se oba pohybovali v blízkosti redakce německy psaného deníku Prager Presse. Členskou základnu uměleckého sdružení, které se představilo mezi léty 1931 a 1933 na třech výstavách ve Francouzském institutu Arnošta Denise v Praze, tvořili kromě Makových studentů Nikolaje Rodionova a Alexandra Orlova především malíř Grigorij Musatov, sochaři Jevgenij Bržezinskij a Alexandr Golovin a v Paříži žijící malíři Boris Grigorjev a Mykola Hluščenko. Se Skyty vystavovala i řada českých autorů, například B. S. Urban, dlouholetý předseda Sdružení...
|
host ::
RSS.