|
|
Proměny regionální diferenciace socioekonomického vývoje USA v letech 1980 - 2007: Případová studie Pacifická a Jihoatlantská oblast
Lukešová, Zuzana ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá trendy ekonomického vývoje vybraných regionů a států (Kalifornie, Florida, Georgia, Severní Karolína, Jižní Karolína) USA na několika řádovostních úrovních od roku 1980 do současnosti. Hlavním cílem je analyzovat prostorovou distribuci ekonomické produkce a její proměny v čase. Hlavní domněnka předpokládá relativní snižování dominance Kalifornie s tím, jak roste ekonomická síla Jihoatlantské oblasti. Analyzuji vybrané ekonomické a sociální ukazatele - hrubý státní produkt, osobní příjmy na obyvatele, vnitřní migraci, nezaměstnanost a další. Rozsáhlá část práce zkoumá distribuci osobních příjmů na obyvatele na úrovni okresů sledovaných států a zjišťuje tak tendenci regionálního vývoje. Jelikož je aktuální ekonomický vývoj ve většině zemí ovlivněn současnou ekonomickou krizí, jedna kapitola analyzuje i toto téma. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Znárodněné pivo. Pivovarnictví ve středních Čechách 1945-1955
Šperl, Jiří ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Po druhé světové válce se v Československu, ostatně jako ve většině evropských zemí, prosadila tendence zavádět do hospodářství principy etatizace, plánování a racionalizace výroby. Ovšem v praxi se uplatňování těchto zásad setkávalo s těžkostmi, které politické a ekonomické kruhy neočekávaly. Nešlo přitom jen o různé představy o míře a podobě zásahů do ekonomiky na straně komunistů a představitelů nekomunistických stran, ale také o spory a prosazování různých partikulárních zájmů, které provázela radikální forma zestátňování prováděna komunisty po únorovém převratu v roce 1948. Cílem práce je analyzovat průběh nacionalizace v případě pivovarnictví, které patřilo k tradičním odvětvím českého průmyslu, a které si i přes značnou kapitálovou a výrobní koncentraci už v předcházejícím období zachovávalo vysoký stupeň diverzity sahající od velkovýroby až po podniky rodinného charakteru. Práce se zabývá například mechanismy obsazování vedoucích funkcí, dopadem nacionalizace a politických změn na zaměstnance, činností odborů, strategiemi řízení výroby (plnění plánů vládních institucí, socialistické soutěžení mezi podniky), vlivem státních programů zlepšování výživy obyvatelstva či protialkoholních kampaní apod. Autor rovněž osvětluje společenský dopad znárodňování a racionalizace pivovarnictví: jak byl...
|
|
|
The EU Crisis and European Identities in the Netherlands: Analysing representations of the EU in the Dutch press in 2005 and 2012
de Jong, Jan ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Erdösi, Péter (oponent) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Ačkoliv byl nedostatek evropské identity vždy vnímán jako problematický při legitimizaci EU, hospodářská krize boje mezi národní a evropskou skupinovou identitou dále zesílila. Tato diplomová práce se zaměřuje především na to, jakým způsobem byly tyto skupinové identity reprezentovány ve zpravodajství o EU ve dvou nizozemských denících, Telegraaf a NRC Handelsblad roku 2005 a 2012, před a po začátku krize. S využitím Jenkinsovy (2008) definice sociální identity je v novinových článcích zkoumán způsob reprezentace různých "in-" a "out-groups." Ve shodě s Lengyelem (2014), více pozitivní a vyrovnaná reprezentace EU byla nalezena v "elitním" NRC Handelsbladu, naopak více euroskeptická a nevyrovnaná v "lidovém" Telegraafu, vytvářejíc tedy neshodu mezi oběma novinami. Zároveň v souladu s Etzionim (2013), reprezentace EU jako politického společenství v NRC Handelsblad v obou letech může být vnímána, jako důvod relativní stability jejího diskursu, stejně tak více utilitární postoj Telegraafu vůči EU vysvětluje radikalizaci článků po hospodářské krizi. Nakonec, hlavním závěrem této práce je, na rozdíl od Ederova (2012) tvrzení, že hospodářská krize byla zlomovým bodem ve vývoji evropské identity, výsledky analýzy, které naznačují, že k žádné radikální změně v identitách nedošlo, až na zesílení již předtím...
|
|
|
Komparace dekolonizačního procesu v Indonésii a Malajsii
Šebek, Ivo ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent) ; Křížová, Markéta (oponent)
Autor předkládané práce porovnává průběh dekolonizace v jihovýchodní Asii na příkladech Indonésie a Malajské Federace. Ačkoliv obě země mají mnoho společného, kulturně, historicky, nebo například geograficky, průběh jejich osamostatňování od koloniální moci se v mnohém odlišoval. Text analyzuje možné příčiny těchto rozdílů komparací ekonomických, sociálních a politických dějin obou území v 19. a především první polovině 20. století. Vzhledem k rozsahu tématu se analýza zaměřuje pouze na vybrané oblasti, které se na základě existující literatury zdají klíčové pro rozdílný vývoj dekolonizace ve zkoumaných zemích. Jedná se především o tyto oblasti: přístup koloniálních zemí (Velké Británie a Nizozemska), průběh druhé světové války, řešení etnické otázky a role lokálních politických elit. Součástí práce je rovněž stručné shrnutí ekonomického a politického vývoje v období předcházejícím vyhlášení samostatnosti. Klíčová slova: dekolonizace jihovýchodní Asie Indonésie Malajská federace kolonialismus.
|
|
|
Industrial heritage and urban regeneration: New perspectives for the district of Atlampa in Mexico City
Guzmán Penella, Diego ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Špačková, Eva (oponent) ; Klement, Judit (oponent)
Industrial heritage and urban regeneration: New perspectives for the district of Atlampa in Mexico City Abstrakt v českém jazyce Vztah měst a průmyslu byl předmětem výzkumu již od počátků industrializace v 18. století. Zájem o téma se zvýšil v polovině 20.stol., kdy se průmysl začal stěhovat z městských center, a města byla přinucena přizpůsobovat se novým podmínkám a funkcím. Tento vývoj představoval výzvu pro odborníky na řízení a plánování měst a památkovou ochranu, kteří se pokoušeli najít řešení, jenž by zachovalo důležité průmyslové městské lokality, a přitom nebránilo rozvoji města. Tato diplomová práce zkoumá různé přístupy, formulované v odpovědi na tuto výzvu a analyzuje jejich aplikovatelnost pro specifický případ rozvoje Atlampy, dříve průmyslové čtvrti v Mexico City. Tato historická část města v posledních dekádách výrazně zaostávala, jakkoli vykazuje značný urbanistický potenciál a významnou památkovou hodnotu. Jádrem diplomové práce je komparativní analýza vývoje bývalých průmyslových čtvrtí s podobnými podmínkami. Srovnání posuzuje přístupy městského plánování a památkové péče v jednotlivých případech a definuje proveditelnou a přínosnou strategii vedoucí k městské obnově v Atlampy, vycházející ze zachování a zdůraznění místního kulturního dědictví. Klíčová slova průmyslové dědictví - obnova...
|
|
| |
|
|
Museums and Agriculture in Cold War Europe: The establishment of the Association Internationale de Musées d'Agriculture
Rocha Joaquim, João Pedro ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent) ; Klement, Judit (oponent)
Český abstrakt Klíčová slova: AIMA, dějiny muzejnictví, dějiny zemědělství, historie mezinárodních nevládních organizací, studená válka Předkládaná práce se zaměřuje na formování a rozvoj zemědělského muzejnictví v teorii i praxi ve studenoválečné Evropě. Důraz je kladen na utváření transnacionálních znalostních sítí a organizací s cílem přispět k identifikaci teoretických a metodologických trendů ve vývoji tohoto muzeologického oboru. Etnografické museum v přírodě Skansen ve Stockholmu a výrazně technicky orientované Maďarské národní zemědělské muzeum v Budapešti, obě založena v 90. letech 20. století, patřila k průkopníkům zemědělského muzejnictví a působila jako vzory pro pozdější iniciativy v Evropě i mimo ni. Tento dvojaký původ a s ním spojené různé přístupy dodnes ovlivňují vývoj zemědělské muzeologie: lze najít zemědělská muzea zaměřená na technické záležitosti, jídlo a výživu, folklór, specifická průmyslové obory a odvětví atd. Museografické přístupy a kurátorské praxe těchto institucí se mohou značně lišit - od opětovného zavádění tradičních postupů až po vědecká centra zaměřená na environmentální témata. V čase, kdy prezentace zemědělství, produkce potravin a životního prostředí v muzejních expozicích získává na významu, je nezbytné pochopit a lépe poznat historický vývoj těchto institucí. Cílem...
|
|
|
Linguistic Identity in the English as a Lingua Franca Communication: Changing Perceptions on English Non-nativeness in the Context of an Erasmus Community of Practice
Klánová, Aneta ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Sherman, Tamah (oponent) ; Sonkoly, Gábor (oponent)
Standardní jazyková ideologie, která je zakořeněná v diskurzech tradiční výuky cizích jazyků, může mít negativní vliv na lingvistickou identitu u nerodilých mluvčích angličtiny. Ten se projevuje věnováním přehnané pozornosti jak správné výslovnosti, tak gramatické korektnosti, dále také upínáním pozornosti směrem k nedostatkům a srovnávání s ideálem rodilého mluvčího. To má za následek utváření negativního lingvistického sebepojetí v angličtině. Nedávné studie nicméně poukazují k opačným zjištěním. Ukazuje se, že oslabování ideologického vlivu vychází především ze současné role angličtiny jako globální linguy franky. Hlavním cílem této práce tedy je prozkoumat pohledy mladých nerodilých mluvčích, studentů participujících v programu Erasmus, na jejich angličtinu a její užívání jako hlavní jazykový zdroj pro socializaci v rámci jejich komunity. Na základě toho lze poté zjistit, zda tato decentralizace v kombinaci s praktickým užíváním angličtiny ve značně neformálním prostředí studentské skupiny může mít nějaký vliv na formování jazykové identity mluvčích. Teoretická část práce se skládá ze tří hlavních sekcí. První sekce je vysvětluje koncept angličtiny užívané jako lingua franca (ELF) a jeho vývoj. V druhé části se odkrývá vztah mezi ELF a tématem identity, zatímco třetí část představuje Wengerův...
|
|
| |
|
|
Pojetí životního prostředí v expertním myšlení československých architektů 1960-1971
Chmátal, Jonáš ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Práce se zabývá reflexí témat životního prostředí v expertním prostředí československých architektů v šedesátých letech dvacátého století. Životní prostředí se od konce padesátých let a zejména v letech šedesátých stalo frekventovaným tématem napříč různými odbornostmi. Českoslovenští architekti patřili právě k jedné z těchto skupin a během šedesátých let toto téma významně rozvíjeli. To se promítlo nejen do architektonické teorie, ale i konkrétních výstupů jako bylo založení specializovaného oboru nebo výrazným podílem na organizaci a účasti na mezinárodních setkání k problematice životního prostředí v rámci Evropské hospodářské komise OSN, UNESCO nebo Mezinárodní unie architektů. Kromě těchto přímých výstupů přineslo promýšlení témat životního prostředí také zajímavé teoretické koncepty, které zapadají do obecného intelektuálního milieu šedesátých let a dále ukazují na prozatím ne zcela prozkoumanou myšlenkovou bohatost československého intelektuálního a odborného prostředí. Architekti taktéž kriticky poukazovali na pokračující degradaci přírodního prostředí Tato analýza, proto nadále ukazuje, že kontinuální problematický stav životního prostředí v době vlády komunistické strany nebyl způsoben nezájmem o toto téma ze strany odborných kruhů či jeho nedostatečnou reflexí. Klíčová slova:...
|
host ::
RSS.