|
|
Celistvost jako výchozí předpoklad pro chápání významu zprostředkovaného architektonickým jazykem
Kinnert, Filip ; Löw, Jiří (oponent) ; Michl, Jan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Je možné dnes vnímat významuplnost míst a architektonických forem bez symbolického odkazování? Je možné hovořit o duchu místa a životě ve věcech bez kýčovitého sentimentu? Tato práce přistupuje k architektuře jako k uměle budované součásti životního prostředí, a zabývá se tím, jak se my lidé k tomuto kontextu vztahujeme nejen jeho dotvářením, ale i naplňováním vnitřní potřeby smyslu. Jistý způsob myšlení a vnímání orientovaný hlavně na užitnost, nás zaměstnává a vzdaluje přemírou abstraktních konceptů, což nám znemožňuje, se s naším prostředím bytostně propojovat. S tím souvisí i ztráta oduševnělých míst, neschopnost taková místa nově vytvářet nebo se s nimi identifikovat. Výchozím bodem pro tuto práci je studium teorií architekta a teoretika Christophera Alexandera, jehož pojetí celistvosti překonává zdánlivé vydělení z přírody, nebo oddělení subjektu od objektivní skutečnosti. To nám umožňuje nově přistupovat k životu a životnímu prostředí jinak než jako k mechanismu. Z této polohy pak studium architektonického jazyka spočívá v rozpoznávání významů architektonických forem, které náleží rovině arbitrárního kulturního kódu a těch, které se na nic neodkazují, ale přece nám zprostředkují smysl a jsou hodnotami samy o sobě. Druhé zmíněné významy, které jsou vlastní prožitku subjektivity, nám pomáhá zvědomovat např. umění. Jsou nám však přístupné v každodenní zkušenosti, v našemu způsobu bydlení a tvorbě míst, díky zkušenosti domova. Na této cestě rozpoznávání si pomáhám díly předních představitelů fenomenologického proudu v architektuře a také odborníky v oblasti filosofie, umění a vědy, kteří v rámci svého oboru poznání došli ke stejnému či analogickému základnímu předpokladu celistvosti. Induktivní metodou, srovnáním a logickou argumentací dokládám jejich ideovou spřízněnost a doplňuji je o vlastní pozorování na konkrétních příkladech. Celek této práce pak nabízím jako příspěvek do diskuse o sjednocené teorii architektury. Za další přínos studované látky považuji příležitost citlivě navazovat na bohatost architektonického dědictví bez striktního vymezování se tzv. „novotvarem“ a úzkostlivého napodobování forem „historických“. Převážně teoretickou práci doplňuji i o vlastní empirický výzkum, v němž poukazuji na to, že některé nevizuální charakteristiky mohou mít stejnou nebo větší důležitost v hodnocení míry celistvosti (života) než vizuální komplexita forem. Tím zpřesňuji některé závěry předních badatelů, kteří se věnují kvantitativnímu zkoumání celistvosti.
|
|
|
Letištní terminál
Mika, Václav ; Pešek, Ondřej (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a posouzením nosné ocelové konstrukce letištního terminálu v Praze Ruzyni. Návrh je zpracovaný ve dvou variantách. Terminál má obdélníkový půdorys o rozměrech 79,3 x 98,65 m. Výška budovy v nejvyšším bodě je cca 21,5 m. Letištní terminál je tvořen 9 příčnými vazbami v osové vzdálenosti 9 m. Opláštění střechy a štítových stěn je navrženo ze sendvičových panelů. Čelní stěna je tvořena prosklenou fasádou.
|
|
|
Ocelová konstrukce sportovní haly
Hrabovská, Kristýna ; Balázs, Ivan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Cílem práce je navrhnout a posoudit nosnou ocelovou konstrukci sportovní haly ve Slavkově u Brna. Hala bude využívaná pro běžné míčové kolektivní sporty, odtud plynou požadavky na její rozměry. Stavba má obdélníkový půdorys o rozměrech 61x30 m a výška haly je 12,5 m. Objekt je jednolodní se sedlovou střechou o sklonu 10°. Příčnou vazbu tvoří příhradové rámy kloubově uložené po osové vzdálenosti 6 m. Tuhost objektu zajišťují podélná a příčná ztužidla. Pruty ocelové konstrukce jsou z válcovaných profilů. Opláštění budovy je provedeno z panelů od firmy Kingspan uložených na stěnových paždících a střešních vaznicích. Na budovu je uvažováno stálé zatížení od vlastní tíhy a opláštění a proměnné zatížení od sněhu a větru a jejich kombinace. Materiál použitý v konstrukci je ocel S235.
|
|
| |
|
|
Ocelová konstrukce sportovní haly
Lorenc, Jakub ; Horáček, Martin (oponent) ; Balázs, Ivan (vedoucí práce)
Obsahem bakalářské práce je návrh a posouzení hlavních nosných prvků ocelové sportovní haly v Lužicích. Objekt má půdorysné rozměry 37,12x51 m a výšku 12,8 m. Nosnou konstrukci tvoří příhradové obloukové vazníky, kloubově uložené na vetknutých sloupech. Příčné vazby jsou vzdálené 6 m a jsou propojeny vaznicemi, paždíky a systémem ztužidel, který zajišťuje prostorovou tuhost. Prvky jsou z oceli S235, opláštění je provedeno sendvičovými panely.
|
|
|
Ocelová konstrukce průmyslové haly
Pavlas-Jirásek, Václav ; Horáček, Martin (oponent) ; Balázs, Ivan (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem nosné ocelové konstrukce průmyslové haly se dvěma mostovými jeřáby. Půdorysné rozměry haly jsou 24 × 60 m, výška je 16 m. Konstrukce je tvořena symetrickými příčnými vazbami se sedlovými příhradovými vazníky kloubově uloženými na sloupech o osové vzdálenosti 12 m. Na vaznících jsou kloubově uloženy příhradové vaznice. Sloupy jsou v příčném směru vetknuté. Prostorová tuhost konstrukce je zajištěna systémem ztužidel. Základním materiálem je ocel pevnostní třídy S355.
|
|
|
Klopení tenkostěnných ocelových nosníků s otvory ve stěně
Horáček, Martin ; Škaloud, Miroslav (oponent) ; Juhás,, Pavol (oponent) ; Melcher, Jindřich (vedoucí práce)
Současný trend navrhování nosných ocelových konstrukcí vede z důvodu úspory materiálu k častému používání tenkostěnných za studena tvářených ocelových profilů. Tenkostěnné za studena tvarované profily jsou často vyráběny s otvory ve stěně. Konkrétním příkladem tenkostěnných ocelových profilů jsou nosníky typu Sigma používané v systémech dodatečně instalovaných podlaží ve skladovacích objektech. Tématem disertační práce je analýza, posouzení a experimentální ověření technického řešení tenkostěnného profilu s otvory se zřetelem na problematiku klopení při ohybu. Cílem je rozvíjet poznání o reálných vlastnostech nosných ocelových dílců uvažovaného konstrukčního uspořádání a umožnit upřesnění metod jejich analýzy a navrhování v průmyslové praxi. Teoretická analýza popisuje chování nosníků prostřednictvím řešení diferenciálních rovnic rovnováhy přetvořeného elementu tenkostěnného ohýbaného prutu. V případě nosníků s otvory je použito řešení v podobě zavedení průřezových charakteristik tzv. náhradního průřezu, které jsou definovány jako vážený průměr z průřezových charakteristik plného a oslabeného průřezu. Numerická analýza je zaměřena na využití dostupných softwarů za účelem predikce únosnosti nosníků s otvory při klopení. Jelikož v praxi běžně používané softwary umožňují řešit prizmatické pruty a nelze v nich modelovat otvory ve stěně, je v rámci numerické analýzy ověřen model prutu s redukovanou tloušťkou stojiny v zóně perforace konstantně po celé délce prutu. Experimentální analýza je nejdříve zaměřena na ověření skutečných ohybových a torzních tuhostí nosníků, z nichž jsou odvozeny hodnoty základních průřezových charakteristik (momenty setrvačnosti k oběma osám, moment tuhosti v prostém kroucení a výsečový moment setrvačnosti). Následně je prováděno experimentální ověření skutečné ohybové únosnosti nosníků s otvory se zřetelem na ztrátu stability při klopení.
|
|
|
Muzeum
Orságová, Martina ; Balázs, Ivan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Práce se zabývá variantním návrhem a posouzením ocelové konstrukce muzea nacházející se v Brně. Z dispozičního hlediska se jedná o tří podlažní budovu o výšce patra 4 metry s pravoúhlým půdorysem ve tvaru kříže a osovými rozměry 120x80 metrů. Celková výška budovy dosahuje 21 metrů. Příčné vazby jsou od sebe vzdáleny po 6 metrech. Hlavní nosná konstrukce se skládá ze stropnic, průvlaku, sloupů, příhradových vazníků, vaznic a svislých ztužidel. Prostorová tuhost budovy je zajištěna železobetonovou deskou, monolitickými jádry, příčnými a podélnými ztužidly. Objekt je zakryt zelenou a skleněnou střechou. Fasáda je řešena pomocí skleněných prvků a plechu Corten. Stropní konstrukce je řešena pomocí spřažení. Hlavními použitými materiály jsou konstrukční oceli S235 a S355. Veškeré navržené betonové prvky jsou z betonu třídy C25/30.
|
|
|
Vitalita v architektonickém prostředí
Eyer, David ; Horáček, Martin (oponent) ; Hudec, Mojmír (oponent) ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Stále častěji se objevují výzkumy týkající se kvality architektonického prostředí z hlediska komplexního mentálního, sociálního a fyzického zdraví. Je to téma, které v minulosti bylo ve své komplexnosti často opomíjeno. Díky vzniku speciálních oborů stavební biologie, biofilní architektury, dílům Christophera Alexandera a Nikose Salingarose je možné na tuto problematiku nahlížet z různých stran. Cílem této práce je analyzovat téma vitality architektonického prostředí s využitím výzkumu schopností a vnímání jeho uživatelů. Není tedy cílem vytvořit novou teorii „vitalitu podporujícího architektonické prostředí“, ale spíše popsat, jak fenomén vnímají samotní uživatelé. Uživatel sám může dát zpětnou vazbu, jaké jsou pro něj nejdůležitější znaky vitalitu podporujícího architektonického prostředí. Tyto znaky jsou hierarchicky seřazeny dle důležitosti, podrobeny analýze a podrobně rozepsány tak, aby mohly být relativně jednoduše aplikovatelné v praxi. Disertační práce také umožní srovnání s dosavadními pracemi k danému tématu.
|
|
|
Polyfunkční vícepodlažní budova
Kántor, Albert ; Pešek, Ondřej (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je návrh a posouzení nosné ocelové konstrukce šestipodlažní polyfunkční budovy ve městě Česká Třebová. Objekt má celkové půdorysné rozměry 56,5 x 26,5 m a výšku 22,150 m. Objekt je zakryt zelenou střechou. Hlavní nosná konstrukce se skládá ze stropnic, průvlaků, sloupů a svislých ztužidel. Stropní konstrukce je řešena jako spřažená. Prostorovou tuhost zajišťují svislá ztužidla a tuhá železobetonová deska. Hlavními použitými materiály jsou konstrukční oceli S235 a S355. Veškeré betonové prvky jsou z betonu třídy C25/30.
|
host ::
RSS.