|
|
Sochařská výzdoba zámecké zahrady v Lysé nad Labem
Dörflová, Jana ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Předmětem zájmu této práce je soubor plastik objednaný hrabětem Františkem Antonínem Šporkem, osazený r. 1735 do zámecké zahrady v Lysé nad Labem. Tento soubor tvoří 32 soch, ztvárňujících především alegorické náměty (alegorie Ročních období, Světadílů, Dne a Noci, Živlů a Dvanácti měsíců). Doplněn je dvojicemi lvic, lvů a sfing. Původně se autorství souboru připisovalo dílně M. B. Brauna, nověji byl připsán "Sochaři z Benátek", který je v odborné literatuře nejčastěji ztotožňován s Františkem Adámkem z Benátek nad Jizerou. V první části práce bude stručně představena osobnost F. A. Šporka jako objednatele uměleckých děl. Další část práce se zabývá historií a sochařskou výzdobou zámecké zahrady. Stěžejní a nejobsáhlejší částí práce tvoří podrobný popis plastik souboru s odkazy na fotografickou dokumentaci v obrazové příloze. Práce je zaměřena na formální analýzu soch souboru, identifikaci jejich charakteristických znaků a komparaci s díly M. B. Brauna. Závěrečná část práce se zabývá atribucí souboru. Zde budou shrnuty dosavadní poznatky vyplývající z pramenů a odborné literatury. Obsahuje též pojednání o sochařích z Benátek - F. V. Adámkovi a podrobněji o Janu Langovi/Dlouhém. V práci budou prezentována sochařská díla Jana Langa/Dlouhého, o kterých dosud nebylo v této souvislosti psáno a budou...
|
|
| |
|
|
Historie nakladatelství Kruh a jeho ediční politiky (kritická studie).
Adamcová, Kateřina ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce Historie nakladatelství Kruh a jeho ediční politiky (kritická studie) se zabývá popisem královéhradeckého nakladatelství Kruh a zároveň kriticky analyzuje jeho ediční politiku. Práce se kromě Kruhu a jeho předchůdce Východočeského nakladatelství věnuje i nakladatelství Jiřího Chvojky, které působilo v Havlíčkově Brodě. S Kruhem je podnik spojen vzdáleně, ale je zajímavým objektem při komparaci regionálních nakladatelství. Ve východních Čechách tak existovala dvě nakladatelství, která vydávala regionální literaturu, svou činností přispívala ke komplexnosti celostátní literatury, jíž doplňovala. V práci je nastíněná historická postava Jiřího Chvojky a ediční politika nakladatelství. Zmíněné je i Krajském nakladatelství v Hradci Králové, které fungovalo pouhé dva roky, a to v časové rozmezí let 1950-1951. Již zde je ale možné sledovat pokus o vydávání regionální literatury. U jednotlivých nakladatelství je nastíněn jejich vznik, historický kontext a průřez ediční politikou. Pozornost je věnovaná regionalismu a jeho aplikování na východočeskou literaturu. Nakladatelství Kruh jsem zasadila do dobového kontextu a stejně tak na něho i pohlížela. V práci jsem použila empiricko-analytický přístup k problematice, který by měl vytvořit kritickou studii nakladatelství. Klíčová slova Východočeská...
|
|
|
Památková péče o drobnou barokní sakrální architekturu na příkladu regionu Českolipska
Klapetková, Jana ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá problematikou památkové péče o drobné barokní sakrální objekty, které doposud unikaly bližší pozornosti badatelů. Jako příkladný region byl vybrán současný okres Česká Lípa, byl nastíněn jeho historický vývoj od 18. století do současnosti. V rámci práce bylo pojednáno i o základních fenoménech, které se podílely a stále podílejí na tom, v jakém stavu jsou dnes nemovité památky. Konkrétně byly jmenovány okolnosti v daném regionu, které vedly k zániku či ničení staveb, dále pak okolnosti a instituce, které se podílí na jejich obnově a dokumentaci. Zpracován byl i stručný přehled typologie a vymezení pojmů v oblasti drobné sakrální architektury. Nejobsáhlejší kapitolou práce je pak katalog zkoumaných sakrálních objektů, kde je kromě základního nastínění vývoje obce a stavby samotné, také její umělecko-historické zhodnocení. Každá stavba je navíc nahlížena i z hlediska památkové péče, popsána a kriticky zhodnocena je její poslední památková obnova, připojeno je případně i další doporučení pro památkovou péči. V závěru jsou popsány výsledky, které z výzkumu vyplynuly, naznačeno je možné řešení stávajících problémů, a také směr, kterým by se mělo ubírat budoucí bádání.
|
|
|
Kamenosochařská a řezbářská díla Jana Karla Hammera ve středních a jižních Čechách
Šiková, Terezie ; Adamcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zdokumentování a umělecko-historické zhodnocení tvorby sochaře a řezbáře Jana Karla Hammera, jehož činnost v letech 1737 -1757 je doložena v oblasti bývalého severního Prácheňska. Výběr tématu práce byl motivován skutečností, že osoba tohoto zajímavého pozdně barokního umělce nebyla doposud širší odborné veřejnosti představena. Automatické připisování kamenosochařských a řezbářských děl v oblasti Čimelicka, kde Jan Karel Hammer prožil poslední dvě desetiletí svého života, jeho ruce společně s nedávným prudkým nárůstem jemu atributovaných prací si vynutilo kritické přezkoumání. S výjimkou samotných děl se východiskem stala topograficko-historická a regionální literatura včetně pramenů. Vzhledem k povaze literárních zdrojů a omezenému počtu archivních zpráv byl při hodnocení kladen důraz zejména na formální analýzu. S její pomocí byl zkoumaný sochařský materiál rozdělen do několika kategorií, které odráží struktura závěrečného katalogu prací. Podrobné seznámení se s díly Jana Karla Hammera vedlo k rozpoznání osobitého projevu autora zřetelně se odrážejícímu i v rámci širší dílenské produkce a k definování specifik jeho tvorby. Pozornost věnovaná zejména inspiračním zdrojům a stylové orientaci jeho prací nás zavedla do prostředí pražského uměleckého centra a do sochařských...
|
|
|
Karel Josef Hiernle - sochař pozdního baroka
Kokinová, Eliška ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobností sochaře Karla Josefa Hiernleho, který tvořil v přelomovém období končícího vrcholného baroka a nastupujícího rokoka. Důraz je kladen na jeho vazby s břevnovsko- broumovským opatstvím, pro které po většinu svého uměleckého života pracoval, a neopominutelná a pro sochaře zásadní byla i spolupráce s architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Hlavní částí práce je chronologicky řazený katalog sochařských prací doplnění fotodokumentací.
|
|
|
Jan Adam Dietz, Adam Ferdinand Tietz, Jan Václav Grauer a sochařská dílna v Jezeří u Jirkova
Adamcová, Kateřina ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Oulíková, Petra (oponent)
Sochařská dílna v Jezeří u Jirkova reprezentuje řezbářskou a kamenosochařskou produkci severozápadních Čech první poloviny 18. století. Stopy její činnosti můžeme sledovat na území vymezeném zhruba dnešními okresy Teplice, Most, Chomutov a Louny. Kromě zakladatele a tvůrce specifického sochařského projevu ateliéru, Jana Adama Dietze, v sobě pojem "sochařské dílny v Jezeří" ukrývá další výjimečné osobnosti, které tu získaly nejen základy řemeslné práce, ale především základy svého výtvarného vzdělání. Patří sem v prvé řadě oba synové Jana Adama Dietze, Jan Josef a Adam Ferdinand, ale také Dietzův zeť Jan Václav Grauer. Vysokou výtvarnou úrovní zaujala sochařská dílna v Jezeří už generaci badatelů, která na přelomu 20. a 30. let 20. století uspořádala výstavy zasvěcené baroknímu a rokokovému sochařství regionu. Byli to oni, kdo načrtl základní rysy, pomocí nichž doposud charakterizujeme tvorbu J. A. Dietze i J. V. Grauera. Velkou pozornost tomuto ateliéru pak věnovali jak V. V. Štech a O. J. Blažíček, tak německý badatel E. Bachmann. Velmi přínosné byly nové poznatky o životě i díle J. A. Dietze získané průzkumem V. Nejedlé a V. Naňkové. Všechny uvedené badatele spojuje, že sochařský projev jezeřského ateliéru vnímali a interpretovali zejména skrze jeho řezbářské práce. V popředí jejich zájmu při hodnocení...
|
|
|
Finanční plánování stavební zakázky z pohledu dodavatele
Adamcová, Kateřina ; Hroníková, Marta (oponent) ; Vítková, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na finanční plánování stavební zakázky. Práce postupně definuje stavební zakázku, fáze výstavby a její zdroje financování, dále se také zabývá náklady, výnosy a peněžními toky. Část je také věnována finančnímu plánování stavební zakázky a finanční analýze. Praktická část je zaměřena na finanční plán konkrétní stavební zakázky a posouzení finanční stability společnosti. Finanční plán stavební zakázky bude demonstrován na dvou různých způsobech plánování a financování.
|
|
|
Rodiny s postiženým dítětem - zvládání náročné rodinné situace
ADAMCOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce pojednává o náročné situaci matek, které vychovávají dítě s mentálním postižením. Je členěna na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je zaměřena na reakce rodiny na narození dítěte s postižením. Následně se zabývá vlivem narození dítěte s postižením na život matky, popisuje náročné životní situace, uvádí zvládání zátěže a způsoby jejího řešení. V teoretické části je dále vymezena rodinná resilience. Praktická část je věnovaná kvalitativnímu výzkumu, který byl proveden polostrukturovanými rozhovory se čtyřmi matkami pečující o dítě s mentálním postižením. Cílem výzkumného šetření je zachytit a přiblížit náročnou situaci, kterou s sebou přináší do rodiny narození dítěte s mentálním postižením a popsat, jak se matky s takovou situací vyrovnávají. Praktickou část tvoří mnohonásobné případové studie.
|
|
|
Projevy ADHD u předškolních dětí
ADAMCOVÁ, Kateřina
Cílem mé bakalářské práce je přesné vymezení diagnostiky ADHD, dále také souvisejícího pojmu ADD. Rozebírám možné projevy ADHD v předškolním období. Také se věnuji jejímu zapříčinění a podmínkám ADHD. V dalších kapitolách se zamýšlím nad tím, jak daleko může ovlivnit tato porucha život rodiny a nad možnostmi mateřské školy při práci s dítětem mající tuto diagnózu. Praktickou část tvoří pozorování chování tří dětí s touto diagnózou v mateřské škole. Jejich projevy podrobně rozebírám. Cílem je vytvořit individuální vzdělávací plán pro každé z nich zvlášť.
|
host ::
RSS.