|
|
Struktura potrava sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných horách v letech 2014-2015: vliv načasování hnízdění na zastoupení myšic (Apodemus sp.) a rejsků (Sorex sp.)
Řánková, Kristýna ; Šťastný, Karel (vedoucí práce) ; Hanel, Jan (oponent)
Studie potravní ekologie sýce rousného probíhá na katedře ekologie FŽP ČZU
v Praze už od roku 1999. Potrava se zkoumá v loučenské části imisemi poškozené
oblasti Krušných hor v okolí Flájské přehradní nádrže s rozlohou 70 km2. Studovaná
oblast leží v severozápadní části České republiky.
Má část výzkumu potravy sýce rousného proběhla v letech 2014-2015 a byla
provedena metodou analýzy vývržků a pohnízdních zbytků pocházejících z hnízdních
budek. Celkem bylo analyzováno 1608 jedinců kořisti z 32 vzorků, z toho 1575 savců
(Mammalia) (97,9 %) a 33 ptáků (Aves) (2,1 %). V roce 2014 bylo analyzováno 6
vzorků. V těchto 6 vzorcích bylo determinováno 259 kusů kořisti. Následující rok to
bylo 26 vzorků, v nichž bylo determinováno 1349 kusů kořisti.
Zastoupení savců v letech 2014-2015 mělo složení: myšice (Apodemus sp.,
52,8 %), hraboš mokřadní (Microtus agrestis, 25,1 %), hraboš (Microtus sp., 8,0 %),
rejsek obecný (Sorex araneus, 3,0 %), norník rudý (Clethrionomys glareolus, 2,7 %),
hraboš polní (Microtus arvalis, 2,0 %), plšík lískový (Muscardinus avellanarius, 0,6
%), rejsek malý (Sorex minutus, 0,5 %), myška drobná (Micromys minutus, 0,1 %).
Zastoupení ptáků bylo následující: drozd zpěvný (Turdus philomelos, 0,4 %),
budníček (Phylloscopus sp., 0,4 %), sýc rousný (Aegolius funereus, 0,2 %), červenka
obecná (Erithacus rubecula, 0,2 %), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula, 0,2 %), pěnkava
obecná (Fringilla coelebs, 0,1 %), sýkora koňadra (Parus major, 0,1 %), linduška lesní
(Anthus trivialis, 0,1 %), konopka obecná (Carduelis cannabina, 0,1 %), lejsek
(Ficedula sp., 0,1 %), sojka obecná (Garrulus glandarius, 0,1 %), králíček obecný
(Regulus regulus, 0,1 %), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla, 0,1 %), kos černý
(Turdus merula, 0,1 %). Hlavním cílem bylo vyhodnotit zastoupení rejsků a
myšic ve vztahu k načasování hnízdění sýce rousného. Byl zjištěn průkazný rozdíl v
podílu myšic i rejsků zastoupených v potravě sýce rousného ve sledovaných letech
2014 a 2015. V roce 2014 myšice tvořily 19,3 % potravy, zatímco v roce 2015
dosahovaly 59,4 %. V roce 2014 rejsci tvořili 18,8 % potravy sýce rousného, zatímco
v roce 2015 pouze 3,9 %.
Dále bylo zjištěno, že v roce 2014 se zastoupení myšic (Apodemus sp.), ani
rejsků (Sorex sp.) v potravě sýců v průběhu hnízdní sezóny významně neměnilo,
nebyl tedy doložen jejich vliv na načasování hnízdění. V průběhu hnízdní sezóny
2015 se podíl myšic v potravě sýce rousného signifikantně snižoval, to znamená, že
páry, které zahnízdily v sezóně dříve, lovily více myšic. Zastoupení rejsků se
neměnilo (vliv na načasování hnízdění se neprojevil).
|
|
|
Struktura potrava sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných horách v letech 2014-2015: vliv načasování hnízdění na zastoupení hrabošů (Microtus sp.) a ptáků (Aves)
Šimková, Kristýna ; Šťastný, Karel (vedoucí práce) ; Kouba, Marek (oponent)
Struktura potravy sýce rousného byla studována v letech 2014-2015
v loučenské části Krušných hor, konkrétně v okolí Flájské přehrady o rozloze 70
km2
. Jedná se o oblast silně poškozenou emisemi.
Výzkum potravy byl uskutečněn metodou analýzy vývržků, které byly
odebrány z budek po období hnízdění. Z této dvouleté studie pochází celkem 32
vzorků, z nichž každý zachycuje složení potravy z jedné budky v jedné hnízdní
sezóně. Z roku 2014 pocházelo 6 vzorků s 259 jedinci, zatímco z roku 2015 to bylo
26 vzorků s 1349 jedinci. Celkem bylo v období let 2014-2015 zjištěno 1608
exemplářů, z toho 33 ptáků (Aves) a 1575 savců (Mammalia). Složení potravy se ve
sledovaných letech měnilo v závislosti na dostupnosti kořisti. Hlavní část potravy
tvořili savci (97,9 %), zbylou část potravy doplňovali ptáci (2,1 %). V roce 2014-
2015 se zde vyskytovali savci v následujícím zastoupení: myšice (Apodemus sp. -
52,8 %), hraboš mokřadní (Microtus agrestis - 25,1 %), hraboš (Microtus sp. - 8,0
%), rejsek obecný (Sorex araneus - 3,0 %), norník rudý (Clethrionomys glareolus -
2,7 %), hraboš polní (Microtus arvalis - 2,0 %), plšík lískový (Muscardinus
avellanarius - 0,6 %), rejsek malý (Sorex minutus - 0,5 %), myška drobná (Micromys
minutus - 0,1 %) a ptáci v zastoupení: drozd zpěvný (Turdus philomelos - 0,4 %)
budníček (Phylloscopus sp. - 0,4 %), sýc rousný (Aegolius funereus - 0,2 %),
červenka obecná (Erithacus rubecula - 0,2 %), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula - 0,2
%), pěnkava obecná (Fringilla coelebs - 0,1 %), sýkora koňadra (Parus major - 0,1
%), linduška lesní (Anthus trivialis - 0,1 %), konopka obecná (Carduelis cannabina -
0,1 %), lejsek (Ficedula sp. - 0,1 %), sojka obecná (Garrulus glandarius - 0,1 %),
králíček obecný (Regulus regulus - 0,1 %), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla - 0,1
%), kos černý (Turdus merula - 0,1 %).
Hlavním cílem této studie bylo vyhodnotit zastoupení hrabošů a ptáků
v potravě v tomto období vzhledem k načasování hnízdění sýce rousného. Během
dvouletého pozorování byl prokázán rozdíl v podílu ptáků zastoupených v potravě
sýce rousného. V roce 2014 ptáci tvořili 15,3 % potravy, kdežto v roce 2015 nebyli
zastoupeni vůbec. Podíl hrabošů (Microtus agrestis, Microtus arvalis a Microtus sp.)
v potravě sýců se v uvedených letech významně nelišil.
Dále bylo zjištěno, že v roce 2014 se zastoupení hrabošů ani ptáků v potravě
sýců v průběhu hnízdní sezóny významně neměnilo, nebyl tedy prokázán efekt
načasování hnízdění na složení potravy. V průběhu hnízdní sezóny 2015 se podíl
hrabošů v potravě sýce rousného signifikantně zvyšoval a vliv načasování byl tedy
prokázán. Ptáci nebyli v tomto roce v potravě sov zastoupeni.
|
|
|
Lov vodních ptáků v České republice a v Evropě
Černý, Martin ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Šťastný, Karel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáním lovu vodního ptactva na území České republiky a světa, jeho omezeními a dopady na populace. Cílem této literární rešerše je zjistit z dostupných dat, jaké důsledky má lov na populace vodního ptactva a porovnat způsobu lovu v dnešní době a v minulosti. Tato práce se také zabývá metodami lovu vodních ptáků, počty vypuštěných farmově odchovaných druhů a ulovených ptáků na území České republiky a Evropy. Práce se dále věnuje také problematice nadměrných odlovů, ke kterým dochází ve státech Evropské unie a zákazu používání olověných broků. Hlavní pozornost je věnována řádu vrubozobí (Anseriformes), čeledi kachnovití (Anatidae). Výsledkem je shrnutí všech dostupných údajů získaných na území České republiky, tykající se lovu především kachny divoké (Anas platyrhynchos) a husy velké (Anser anser), ale i dalších lovných druhů a srovnání s údaji získanými ze států Evropy a Severní Ameriky.
|
|
|
Druhová diverzita a početnost drobných zemních savců v několika typech lesních porostů v zájmovém území CHKO Třeboňsko
Dvořák, Jiří ; Kouba, Marek (vedoucí práce) ; Šťastný, Karel (oponent)
Cílem předložené práce bylo určit diverzitu a početnost drobných zemních savců v zájmové oblasti CHKO Třeboňsko v několika typech lesních a nelesních ekosystémů, získané výsledky pak porovnat s obdobnými daty z Krušných hor a následně je diskutovat ve vztahu k početnosti hnízdících párů sýce rousného (Aegolius funereus) v obou oblastech.
Odchyty se v obou zájmových územích uskutečňovaly pomocí sklapovacích pastí. Na Třeboňsku bylo vymezeno šest jarních a šest podzimních kvadrátů přičemž výměra jednoho kvadrátu činila 270 m2 a na každý bylo kladeno 40 pastí. V Krušných horách se drobní zemní savci chytali na třech jarních a třech podzimních kvadrátech. Výměra jednoho kvadrátu činila 1 ha a na každém kvadrátu bylo položeno 121 pastí. Výsledné počty odchycených jedinců byly přepočteny na počet chycených kusů na 100 pasťonocí. Počty hnízdících párů sýce rousného byly zjišťovány pravidelnými kontrolami vyvěšených budek v obou zájmových oblastech.
V roce 2014 se na Třeboňsku podařilo odchytit celkem 42 jedinců, zaznamenány byly následující druhy: myšice lesní (Apodemus flavicollis), norník rudý (Clethrionomys glareolus) a hraboš polní (Microtus arvalis). Nejvyšší druhová diverzita byla v tomto roce evidována na lokalitách "borovice sever" a "volná plocha jih". Nejvíce jedinců (21) bylo odchyceno na kvadrátu "borovice sever".
Rok 2015 byl druhově pestřejší nicméně jedinců bylo odchyceno jen nepatrně více (celkem 49 jedinců). Chyceny byly tyto druhy: myšice lesní, myšice křovinná, norník, rejsek obecný (Sorex araneus) a hraboš mokřadní (Microtus agrestis). Nejvyšší druhové diverzity bylo dosaženo na kvadrátu "smrky sever" a nejvíce jedinců (24) bylo odchyceno na kvadrátu "borovice sever".
V Krušných horách bylo v roce 2014 odchyceno 31 jedinců a v roce 2015 193 jedinců. Druhové složení drobných zemních savců bylo stejné jako na pokusných lokalitách na Třeboňsku, navíc se zde vyskytl pouze rejsek malý (Sorex minutus).
Pravidelnou kontrolou hnízdních budek byly zjištěny následující počty hnízdících párů sýce rousného: v roce 2014 nezahnízdil na Třeboňsku ani jeden pár, v roce 2015 zde zahnízdily 3 páry. V Krušných horách zahnízdilo v roce 2014 10 párů a v roce 2015 34 párů.
I přes podobnou výši potravní nabídky je rozdílný počet hnízdících párů na Třeboňsku a v Krušných horách značný. Zdá se tak pravděpodobné, že sýc rousný na Třeboňsku preferuje přirozené hnízdní dutiny před vyvěšenými budkami.
|
|
|
Reintrodukční program tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v Českém lese
Anderle, David ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šťastný, Karel (oponent)
Bakalářská práce Reintrodukční program tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v Českém lese se zaměřuje na charakteristiku tetřeva, jeho odchov, vypouštění, predaci a popis sledovaného území. Pomocí radiotelemetrie jsme získaly data o výskytu tohoto vzácného druhu. Další pozorování se provádělo pomocí pobytových znaků a přímým pozorováním. V závěru jsou shrnuté výsledky o sledování tetřeva. V současné době se na majetku Domažlických městských lesů nachází 12-14 stálých jedinců Tetřeva hlušce (Tetrao urogallus). Díky programu reintrodukce se počty volně žijících jedinců v okolí Čerchova pozvolna zvyšují.
|
|
|
Management podniku a životní prostředí
Šťastný, Karel ; Dvořák, Jiří (vedoucí práce) ; Syrovátka, Oldřich (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je analýza a porovnání environmentální konkurenceschopnosti společností Unilever, Nestlé a Procter & Gamble. Společnosti jsou zkoumány a hodnoceny ve třech oblastech: vnitřní prostředí firmy, mikrookolí firmy a makrookolí firmy. Pro každou společnost je propočtena a stanovena environmentální úroveň, včetně komentářů a doporučení. Vedlejším cílem práce je vysvětlení problematiky životního prostředí, sesumarizování a nastínění pojmu environmentální management, včetně vysvětlení používaných nástrojů a norem (ISO 14001, EMAS). V závěru je posouzen vztah mezi environmentální úrovní a konkurenceschopností, včetně predikce budoucího vývoje.
|
|
|
Identifikace‚ zpřístupnění a ochrana specifických ekosystémů hnědouhelných výsypek v Severozápadních Čechách: Soubor opatření k realizaci naučně-rekreačního využití Hornojiřetínské výsypky a její okolí
R-PRINCIP Most ; ENKI o.p.s., Třeboň ; ARTECH s.r.o., Litvínov ; Česká zemědělská univerzita, Praha ; LARECO, Praha ; Pixová, Kateřina ; Šímová, Petra ; Svoboda, Ivan ; Sixta, Jan ; Vojnar, Jiří ; Linhart, Josef ; Trpáková, Ivana ; Trpák, Pavel ; Přikryl, Ivo ; Šťastný, Karel ; Bejček, Vladimír ; Sklenička, Petr
Vymezení území (Hornojiřetínská výsypka - vznik a základní charakteristiky). Historický vývoj území Hornojiřetínské výsypky. Cíle a předpokládané přínosy souboru opatření, metody. Zóny Hornojiřetínské výsypky: zóna zvýšeného návštěvnického zájmu A1, zóny návštěvnického zájmu A2 až A6, zóny zvýšeného zájmu ochrany přírody B1 a B2, zóny zájmu ochrany přírody B3 a B4. U jednotlivých zón je uvedena obecná charakteristika, vegetace, fauna, navržená prioritní funkce zóny, stávající negativní vlivy, návrh opatření a náklady na realizaci opatření.
|
|
|
Identifikace‚ zpřístupnění a ochrana specifických ekosystémů hnědouhelných výsypek v Severozápadních Čechách
R-PRINCIP, Most ; ENKI o.p.s., Třeboň ; ARTECH s.r.o., Litvínov ; Česká zemědělská univerzita, Praha ; LARECO, Praha ; Charvátová, Eva ; Lhota, Tomáš ; Trpák, Pavel ; Svoboda, Ivan ; Přikryl, Ivo ; Sixta, Jan ; Šťastný, Karel ; Bejček, Vladimír ; Linhart, Josef ; Sklenička, Petr
Cílem projektu je zdokumentovat specifické ekosystémy a sukcesní stádia hnědouhelných výsypek severozápadních Čech, tyto identifikovat, vymezit způsoby jejich potenciálního ohrožení, formulovat zásady ochrany a dalšího využívání, včetně možností zpřístupnění veřejnosti. Účelem je následné poskytnutí výstupů tohoto projektu pro jejich využití v procesech územního plánování, rekultivací, a dalších formách krajinného plánování v zájmu zohlednění jejich potenciálu. Výstupy projektu pomohou prosazení některých dalších vhodných způsobů obnovy krajiny narušené povrchovou těžbou a k většímu zapojení veřejnosti při formulaci cílů obnovy krajiny na jednotlivých lokalitách dotčených povrchovou těžbou.V neposlední řadě budou výsledky řešení tohoto projektu využitelné jako základní dokument pro čerpání finančních prostředků z příslušných dotačních titulů. Hlavními výstupy by měla být prezentace následujících pěti okruhů problematiky: Lokality vybraných specifických ekosystémů, studijní plochy, naučné stezky, návrh informačního systému a návrh využití konkrétních lokalit. V roce 2002 bylo hlavním obsahem prací shromažďování podkladů.
|
|
| |
host ::
RSS.