|
|
Diverzita drobných zemní savců v NPR Voděradské bučiny
Šímová, Drahomíra ; Kouba, Marek (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Předkládaná diplomová práce popisuje a hodnotí biodiverzitu drobných zemních savců v lesním komplexu Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny (dále rezervace) a navazuje na moji bakalářskou práci z roku 2013. Cílem výzkumu bylo zjistit a porovnat diverzitu drobných zemních savců uvnitř rezervace a mimo rezervaci a zhodnotit jejich mikrostanoviště.
Během vegetační sezóny 2013 a 2014 se uskutečnilo celkem pět terénních odchytů těchto živočichů. Jedinci byli chytáni standardní metodou zpětných odchytů (CMR - capture-mark-recapture) do živochytných pastí. Pasti byly rozmístěné kvadrátovou metodou na třech párových lokalitách v rezervaci a mimo rezervaci. Lokality měly stejné terénní podmínky, ale odlišnou dřevinnou skladbu. V průběhu výzkumu bylo u drobných zemních savců určováno pohlaví, stáří a váha každého jedince a pomocí fytocenologických snímků zaznamenávána vegetace na jednotlivých lokalitách.
Ve studované oblasti bylo odchyceno celkem 85 jedinců dvou druhů drobných zemních savců. Nejpočetnějším jedincem na všech lokalitách byla myšice lesní (Apodemus flavicollis) a ojediněle se zde vyskytoval i norník rudý (Myodes glareolus).
Získané výsledky početnosti drobných zemních savců byly vyhodnoceny pomocí Mann-Whitney U Testu v matematickém softwaru Statistica 13.2. Analýza mikrohabitatu byla provedena pomocí PCA analýzy (Principal components analysis) v programu Canoco 5.
Porovnáním odchycených jedinců drobných zemních savců na lokalitách v rezervaci a mimo rezervaci za období 2013 a 2014 Mann - Whitney U Test bylo zjištěno, že počet poprvé odchycených jedinců a počet jedinců rozlišených podle pohlaví a věku se mezi lokalitami v rezervaci a mimo rezervaci nelišil.
Na základě analýzy výsledků PCA bylo zjištěno, že na lokalitách v rezervaci (bučina zmlazení a bučina bez zmlazení) se vyskytovali převážně dospělí samci na mikrostanovištích s výskytem semenáčků buku lesního (Fagus sylvaticus), modřínu opadavého (Larix decidua) a biky bělavé (Luzula luzuloides) a na lokalitách mimo rezervaci (smrčina zmlazení kontrola a smrčina bez zmlazení kontrola) se vyskytovalo více nedospělých samic na mikrostanovištích s výskytem šťavele kyselého (Oxalis acetosella).
Výsledky této práce budou využitelné jako jeden z podkladů Správy CHKO Blaník využitelných například při rozhodování o realizaci případných managementových opatření na těchto lokalitách, jelikož výzkum drobných zemních savců zde doposud nebyl proveden.
|
|
|
Struktura potrava sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných horách v letech 2014-2015: vliv načasování hnízdění na zastoupení hrabošů (Microtus sp.) a ptáků (Aves)
Šimková, Kristýna ; Šťastný, Karel (vedoucí práce) ; Kouba, Marek (oponent)
Struktura potravy sýce rousného byla studována v letech 2014-2015
v loučenské části Krušných hor, konkrétně v okolí Flájské přehrady o rozloze 70
km2
. Jedná se o oblast silně poškozenou emisemi.
Výzkum potravy byl uskutečněn metodou analýzy vývržků, které byly
odebrány z budek po období hnízdění. Z této dvouleté studie pochází celkem 32
vzorků, z nichž každý zachycuje složení potravy z jedné budky v jedné hnízdní
sezóně. Z roku 2014 pocházelo 6 vzorků s 259 jedinci, zatímco z roku 2015 to bylo
26 vzorků s 1349 jedinci. Celkem bylo v období let 2014-2015 zjištěno 1608
exemplářů, z toho 33 ptáků (Aves) a 1575 savců (Mammalia). Složení potravy se ve
sledovaných letech měnilo v závislosti na dostupnosti kořisti. Hlavní část potravy
tvořili savci (97,9 %), zbylou část potravy doplňovali ptáci (2,1 %). V roce 2014-
2015 se zde vyskytovali savci v následujícím zastoupení: myšice (Apodemus sp. -
52,8 %), hraboš mokřadní (Microtus agrestis - 25,1 %), hraboš (Microtus sp. - 8,0
%), rejsek obecný (Sorex araneus - 3,0 %), norník rudý (Clethrionomys glareolus -
2,7 %), hraboš polní (Microtus arvalis - 2,0 %), plšík lískový (Muscardinus
avellanarius - 0,6 %), rejsek malý (Sorex minutus - 0,5 %), myška drobná (Micromys
minutus - 0,1 %) a ptáci v zastoupení: drozd zpěvný (Turdus philomelos - 0,4 %)
budníček (Phylloscopus sp. - 0,4 %), sýc rousný (Aegolius funereus - 0,2 %),
červenka obecná (Erithacus rubecula - 0,2 %), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula - 0,2
%), pěnkava obecná (Fringilla coelebs - 0,1 %), sýkora koňadra (Parus major - 0,1
%), linduška lesní (Anthus trivialis - 0,1 %), konopka obecná (Carduelis cannabina -
0,1 %), lejsek (Ficedula sp. - 0,1 %), sojka obecná (Garrulus glandarius - 0,1 %),
králíček obecný (Regulus regulus - 0,1 %), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla - 0,1
%), kos černý (Turdus merula - 0,1 %).
Hlavním cílem této studie bylo vyhodnotit zastoupení hrabošů a ptáků
v potravě v tomto období vzhledem k načasování hnízdění sýce rousného. Během
dvouletého pozorování byl prokázán rozdíl v podílu ptáků zastoupených v potravě
sýce rousného. V roce 2014 ptáci tvořili 15,3 % potravy, kdežto v roce 2015 nebyli
zastoupeni vůbec. Podíl hrabošů (Microtus agrestis, Microtus arvalis a Microtus sp.)
v potravě sýců se v uvedených letech významně nelišil.
Dále bylo zjištěno, že v roce 2014 se zastoupení hrabošů ani ptáků v potravě
sýců v průběhu hnízdní sezóny významně neměnilo, nebyl tedy prokázán efekt
načasování hnízdění na složení potravy. V průběhu hnízdní sezóny 2015 se podíl
hrabošů v potravě sýce rousného signifikantně zvyšoval a vliv načasování byl tedy
prokázán. Ptáci nebyli v tomto roce v potravě sov zastoupeni.
|
|
|
Budování nových hnízdních příležitostí pro sokola stěhovavého (&-lt;i&-gt;Falco peregrinus&-lt;/i&-gt;) v průmyslových areálech
Marek, David ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Kouba, Marek (oponent)
V této práci jsem se zaměřil na představení projektu umístění umělých budek na dvou vytipovaných komínech ležících v průmyslovém areálu Chempark Záluží v Litvínově. Tyto budky byly instalovány z důvodu předpokládaného zahnízdění sokola stěhovavého v tomto průmyslovém areálu. Projekt započal v roce 2011 a úspěšně pokračuje i v současnosti. Důvodem je skutečnost, že tento projekt je jedním z nejúspěšnějších projektů zaměřených na budování nových hnízdních příležitostí pro sokola stěhovavého, vázaných na jeden konkrétní průmyslový areál. V rámci projektu bylo do roku 2015 úspěšně vyvedeno celkem 15 sokolích mláďat.
Představení projektu má za cíl rozšiřování těchto aktivit o další vhodné lokality a možné zapojení široké veřejnosti do dalších aktivit směrovaných na ochranu sokola stěhovavého na našem území, které jsou touto prací rovněž představeny, včetně zhodnocení jejich významu.
|
|
|
Druhová diverzita a početnost drobných zemních savců v několika typech lesních porostů v zájmovém území CHKO Třeboňsko
Dvořák, Jiří ; Kouba, Marek (vedoucí práce) ; Šťastný, Karel (oponent)
Cílem předložené práce bylo určit diverzitu a početnost drobných zemních savců v zájmové oblasti CHKO Třeboňsko v několika typech lesních a nelesních ekosystémů, získané výsledky pak porovnat s obdobnými daty z Krušných hor a následně je diskutovat ve vztahu k početnosti hnízdících párů sýce rousného (Aegolius funereus) v obou oblastech.
Odchyty se v obou zájmových územích uskutečňovaly pomocí sklapovacích pastí. Na Třeboňsku bylo vymezeno šest jarních a šest podzimních kvadrátů přičemž výměra jednoho kvadrátu činila 270 m2 a na každý bylo kladeno 40 pastí. V Krušných horách se drobní zemní savci chytali na třech jarních a třech podzimních kvadrátech. Výměra jednoho kvadrátu činila 1 ha a na každém kvadrátu bylo položeno 121 pastí. Výsledné počty odchycených jedinců byly přepočteny na počet chycených kusů na 100 pasťonocí. Počty hnízdících párů sýce rousného byly zjišťovány pravidelnými kontrolami vyvěšených budek v obou zájmových oblastech.
V roce 2014 se na Třeboňsku podařilo odchytit celkem 42 jedinců, zaznamenány byly následující druhy: myšice lesní (Apodemus flavicollis), norník rudý (Clethrionomys glareolus) a hraboš polní (Microtus arvalis). Nejvyšší druhová diverzita byla v tomto roce evidována na lokalitách "borovice sever" a "volná plocha jih". Nejvíce jedinců (21) bylo odchyceno na kvadrátu "borovice sever".
Rok 2015 byl druhově pestřejší nicméně jedinců bylo odchyceno jen nepatrně více (celkem 49 jedinců). Chyceny byly tyto druhy: myšice lesní, myšice křovinná, norník, rejsek obecný (Sorex araneus) a hraboš mokřadní (Microtus agrestis). Nejvyšší druhové diverzity bylo dosaženo na kvadrátu "smrky sever" a nejvíce jedinců (24) bylo odchyceno na kvadrátu "borovice sever".
V Krušných horách bylo v roce 2014 odchyceno 31 jedinců a v roce 2015 193 jedinců. Druhové složení drobných zemních savců bylo stejné jako na pokusných lokalitách na Třeboňsku, navíc se zde vyskytl pouze rejsek malý (Sorex minutus).
Pravidelnou kontrolou hnízdních budek byly zjištěny následující počty hnízdících párů sýce rousného: v roce 2014 nezahnízdil na Třeboňsku ani jeden pár, v roce 2015 zde zahnízdily 3 páry. V Krušných horách zahnízdilo v roce 2014 10 párů a v roce 2015 34 párů.
I přes podobnou výši potravní nabídky je rozdílný počet hnízdících párů na Třeboňsku a v Krušných horách značný. Zdá se tak pravděpodobné, že sýc rousný na Třeboňsku preferuje přirozené hnízdní dutiny před vyvěšenými budkami.
|
|
|
Drobní zemní savci jako indikátor obnovy území po těžbě uhlí na Sokolovsku
Červená, Lucie ; Kouba, Marek (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Cílem diplomové práce bylo popsat diverzitu drobných zemních savců na vybraných biotopech Velké podkrušnohorské výsypky a v jejím blízkém okolí. Během let 2013-2015 se uskutečnilo sedm odchytů v jarním a podzimním období na dvaceti sedmi lokalitách biotopů: mokřady, louky, borové lesy, doubravy a sukcesní lesy. Pro odchyty byla vybrána metoda standardních linií za využití sklapovacích pastí. Získaná data byla statisticky vyhodnocena v programu R, kde se porovnával Shannon-Wienerův index diverzity a abundance na jednotlivých lokalitách. Byly vždy vybrány tři lokality od stejného typu na území výsypky a tři lokality stejného typu biotopu mimo výsypku (lokality kontrolní). Celkově bylo odchyceno sedm set devadesát jedinců deseti druhů: bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon), bělozubka šedá (Crocidura suaveolens), hraboš polní (Microtus arvalis), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), myš západoevropská (Mus domesticus), myšice křovinná (Apodemus sylvaticus), myšice lesní (Apodemus flavicollis), norník rudý (Myodes glareolus), rejsek malý (Sorex araneus) a rejsek obecný (Sorex minutus). Největší diverzitu (šest druhů) vykazovaly shodně čtyři mokřadní lokality, přičemž tři ze čtyř mokřadů zastupovaly území výsypky. Nejvyšší abundance byla zaznamenána na luční lokalitě Matyáš, která se nacházela na území výsypky. Při celkovém zhodnocení abundance a diverzity na základě Shannon-Wienerova indexu společenstev drobných savců bylo potvrzeno, že se lokality na výsypce neliší od kontrolních lokalit v blízkosti výsypky. Při porovnání abundance a diverzity společenstev drobných savců po jednotlivých biotopech se biotopy na výsypce oproti kontrolním lokalitám nelišily. Jedinou výjimkou byla abundance u celkových dat lesů, kde byla rovnost abundancí u lesního biotopu na výsypce a kontrolních lokalitách zamítnuta, z důvodu vyšší abundance na kontrolních lokalitách. Dále byly porovnávány sukcesní lesy s lokalitami lesního biotopu vytvořených technickou rekultivací na výsypce. V porovnání sukcesních a borových lesů vzniklých technickou rekultivací byla rovná diverzita těchto lokalit, ale vyšší abundance na sukcesních lesích. U porovnání sukcesních lesů s technicky rekultivovanými doubravami nebyla potvrzena shodná diverzita ani abundance, jelikož sukcesní lesy vykazovaly v obou případech vyšší hodnoty.
|
|
|
Úloha laterality mozku v agonistickém chování jelena evropského II
Jirsová, Adéla ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Kouba, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se ve své teoretické části zabývá úlohou laterality mozku jelena evropského (Cervus elaphus) při agonistickém chování. Agonistickému chování, zejména tedy soubojům mezi samci v období podzimní říje, je věnována velká část rozsahu literární rešerše. Souboje jsou přísně ritualizované a samci se při nich řídí jasně danými pravidly. V poslední době se začíná u zvířat stále častěji pozorovat úloha laterality mozku a ukazuje se, že obzvlášť v agonistických interakcích může hrát významnou roli. Lateralita mozku je funkce jedné, či druhé hemisféry při určitých činnostech. Hlavním tématem práce je zda lateralita ovlivňuje souboje jelena evropského.
Výzkumná část práce probíhala v oboře Zátoň, kde byly pořizovány videonahrávky soubojů mezi jeleny v říji. Dále byly využity videozáznamy z farem Podlesko a Žalany a z obory Milešov. Tyto záznamy byly zpracovávány v programu Noldus Observer, kde bylo analyzováno, který z jelenů byl iniciátorem souboje a jeho pozice k soupeři, resp. kterým okem byl vnímán soupeř při začátku, ale i v průběhu souboje. Data byla dále statisticky vyhodnocena v programu SAS (verze 9.4, SAS Institute Inc.). Byla pozorována silná tendence k tomu, že vítěz je také iniciátorem interakce. Šance, že vítězem bude iniciátor, byla oproti tomu, že by jím byl recipient, 15 krát větší. Iniciátor odhaduje svou možnost v souboji vyhrát, proto nedovolí souboj ukončit dříve, než dojde na fyzické střetnutí. Bez ohledu na charakter chování přistupoval iniciátor ke svému soupeři pravděpodobněji na pravé oko. Také
při paralelním pochodu a při přímém fyzickém souboji byl statisticky signifikantně prokázán přístup iniciátora k recipientovi z pravé strany. Jelikož jeleni souboje trénují v období celého roku, tak poté i při říji informace zpracovává levá hemisféra, která řídí rutinní záležitosti. Lze tedy říci, že souboje jelenů v říji jsou natolik časté, kdy se uplatňuje rutina používání paroží jako zbraně, a proto zde pozorujeme preferenci pravé strany.
|
|
|
Vliv úrovně tělesné zdatnosti na kvalitu zdravého životního stylu
KOUBA, Marek
Tato práce nám přibližuje životní styl dětí současné generace, jejich zájmy, volnočasové aktivity a tělesnou úroveň. Popisuje životní styl dětí se sportovní průpravou na specializovaných školách se zaměřením na pohybové aktivity a porovnává s životním stylem na standardních základních školách bez zaměření. Cílem práce je popsat jaký vliv mají sportovní aktivity na zdraví a zdravý životní styl u dětí na základních školách. Ukazuje, jakým způsobem lze vhodnou výchovou a pohybovou aktivitou přispět k aktivnímu přístupu k životu a životním stylu. Praktická část práce porovnává úroveň tělesné zdatnosti trénovaných dětí ve srovnání s dětmi bez aktivní pohybové aktivity. Porovnává u těchto dvou skupin dětí naměřené hodnoty BMI a výsledky další determinantů ovlivňujících celkový zdravotní stav a životní styl.
|
host ::
RSS.