|
|
Výchova a vzdělávání šlechtičen v českých zemích 18. - 19. století
Broulímová, Olga ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
(česky): Předkládaná bakalářská práce si vytkla za cíl nastínit průběh a podobu výchovného a vzdělávacího procesu dívek ve šlechtickém prostředí v českých zemích, konkrétně v období 18. - 19. století. Za použití literatury, pramenů a absolventských prací popisuje výchovu a vzdělávání urozených dívek od jejich narození až po završení vzdělávacího procesu v klášterní škole nebo absolvování vzdělávací cesty po Evropě, respektive až do uzavření sňatku a založení vlastní rodiny. Kromě požadavků na výchovu a vzdělávání šlechtických dětí, včetně specifické skladby vyučovacích předmětů, je věnována pozornost také osobám, jež výchovu a výuku zajišťovaly - tedy chůvám, vychovatelkám a učitelům. Práce se zabývá také osvícenstvím a pedagogickými názory soudobých myslitelů od Johna Locka až po Johanna Friedricha Herbarta. Na příkladu výchovných instrukcí a úvah z per urozených dam je demonstrován fenomén osvícené "nové matky". Zmíněny jsou též instituce poskytující podporu a vzdělání neprovdaným šlechtičnám či dívkám ze zchudlých rodů, jakými byly ústavy šlechtičen a nadace.
|
|
|
Poválečný vývoj Lidic - pietní vzpomínky a život v nových Lidicích
Havlůjová, Gabriela ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Autorka se v diplomové práci zabývá problematikou poválečného vývoje Lidic od roku 1945 do roku 1989. Diplomantka se zamýšlí nad otázkou paměti na Lidice, lidickou pamětí a Lidicemi jakožto místem paměti. V úvodu své práce se pokouší z rozhovorů s pamětníky zjistit, pro koho a jakým místem paměti Lidice jsou. V dalších kapitolách se věnuje ohlasu lidické tragédie ve světě, který doplňuje rozhovory se ženami pojmenovanými po Lidicích. Další tematický blok je pak věnován výstavbě obce a dvěma organizacím, které stavbu obce měly na starost. Na jedné straně je to Společnost pro obnovu Lidic, na straně druhé pak britské hnutí "Lidice Shall Live". Autorka rovněž představuje zakladatele hnutí Barnetta Strosse a postihuje důvody, které ho mohly vést k založení hnutí. V dalších kapitolách pomocí článků z Rudého práva postihuje průběh pietních vzpomínek v Lidicích a ukazuje, jakým způsobem Lidice byly využívány komunistickým režimem k propagandě socialismu. Získané poznatky konfrontuje se vzpomínkami narátorů. Pramennou základnou se pro ni staly vzpomínky pamětníků, které získala a zpracovala dle metody oralní historie, články z Rudého práva, archivní prameny zejména ze Státního okresního archívu v Kladně a Národního archívu v Londýně. Klíčová slova: Lidice, komunistická propaganda, paměť, místa paměti,...
|
|
|
Národní identita v komunistické propagandě (květen 1945 - květen 1946)
Poliaková, Martina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
V politice Komunistické strany Československa hrála národní legitimita důležitou úlohu. Adresáty komunistické politiky byli v prvé řadě "příslušníci národa". Tématem mého výzkumu byla tedy národní identita a její role v komunistické politice v prvním poválečném roce, a to zejména v kulturní politice. Ve svém výzkumu reprezentací národní identity v kulturní politice Komunistické strany Československa jsem se inspirovala diskurzivně analytickými přístupy, které mi pomohly odpovědět na otázky po roli české národní identity v propagandě strany.
|
|
|
Krajina vzpomínání duchcovského viaduktu. Socialistická ideologie v mikrohistorické perspektivě
Pýcha, Čeněk ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Práce se zabývá formami vzpomínání na střet dělnického hladového pochodu s četnickým kordonem, který se odehrál v severočeském Duchcově 4.2.1931 a při kterém zahynuli čtyři nezaměstnaní dělníci. V období československého socialismu státem podporované formy připomínání této události vytvořily komplexní soubor rámců paměti, který je na základě teorií Pierra Nory a Jana Assmanna označen jako krajina vzpomínání duchcovského viaduktu. Analýza této krajiny vzpomínání je předmětem první části práce. Druhá část práce se zaměřuje na aktéry, kteří se zapojili do konstrukce krajiny vzpomínání a ve vyjednávání, které provázelo tuto konstrukci, formulovaly své vlastní individuální či skupinové motivy. Klíčová slova: Duchcovský viadukt, krajina vzpomínání, místo paměti, kulturní paměť, komunikativní paměť, ideologie, socialismus, vyjednávání
|
|
|
Gender, identita, tělo
Řídký, Josef ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Práce Gender, identita, tělo se snaží vypracovat metodu, která umožní historickou deskripci a analýzu re-prezentací tělesných identit, jakými jsou např. stereotypy stáří, dětství, rasy atd. Výchozí bod představuje konceptualizace genderových identit, četbou díla Joan W. Scottové a Judith Butlerové je vyšetřována kapacita termínu gender. Pojem se pro konečný účel ukazuje užitečným jen částečně, protože balancuje mezi dvěma krajnostmi: buď je příliš fixován na binarismus pohlaví, nebo přestává re-prezentovat tělesné identity úplně. Tato práce přináší alternativní pojem: corpus. Ten spojuje termín gender s fenomenologií těla a tělesnou identitu chápe jako jeden typ narativní identity, jak ji původně vypracoval Paul Ricoeur. Výsledkem je druh identity, který skladbou různých prvků těla a stereotypů chování ustanovuje specifickou skupinovou identitu - corpus. Práce v další části sleduje konstrukci obrazu stáří a dospívání na poli vývojové psychologie a sexuologie druhé poloviny 20. století v Československu a Čechách. Ukazuje se, že stáří i mládí jsou identity diskvalifikované ve jménu dominantní identity dospělosti. Zatímco mládí má dospělé tělo, ale nemá dostatek zkušeností, stáří je vyloučeno pro své slabé tělo a přemíru zkušeností; obě identity tak podléhají symbolickému adultocentrismu. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Sokolské performace. Semioticko historická analýza Sokola (1862-1882)
Smyčka, Václav ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Václav Smyčka Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin Sokolské performace. Semioticko historická analýza Sokola 1862 - 1882 Vedoucí práce: Mgr. Kamil Činátl, Ph.D. Počet stran: 65 (z toho vlastní text: 63, přílohy: 2) Klíčové pojmy: Sokol, tělesnost, poststrukturalismus Anotace: Tato práce se zabývá utvářením svébytné subkultury tělovýchovné jednoty Sokol v prvních 20 letech její existence. Semiotickým přístupem je zde popsán radikální zlom ve vnímání tělesnosti, který vedl ke vzniku nového vědění a modelů chování. Tyto změny jsou sledovány jak na úrovni diskurzu - rozborem sokolských tiskovin, tak na úrovni sociální praxe. Utváření Sokola je na závěr zasazeno do kontextu dobové religiozity.
|
|
|
Pojem autonomie: k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti
Janoščík, Václav ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Předkládaná práce se snaží o artikulaci pojmu autonomie v jeho komplexnosti rámci. V první části jsou tematizovány jednotlivé kontexty tohoto pojmu, ve snaze prohlédnout jeho strukturu. Následně práce sleduje jeho vlastní historii. V poslední části pak hodláme výslednou koncepci aplikovat na dvě vybraná historiografická díla. Tímto postupem se snažíme zejména důsledně proniknout do bohaté interdisciplinární literatury, formulovat a hájit původní teze týkající se struktury i genealogie tohoto pojmu a prokázat tak nejen jeho historickou relevanci, ale také konceptuální užitečnost v rámci metodologie historické vědy.
|
|
|
Protirevoluční diskurs česky psaných tiskovin v době Francouzské revoluce
Dufka, Tomáš ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Tomáš Dufka: Protirevoluční diskurs česky psaných tiskovin v době Francouzské revoluce Abstrakt Diplomová práce Protirevoluční diskurs česky psaných tiskovin v době Francouzské revoluce se zabývá texty, které měly na sklonku 18. století za úkol utvářet mínění česky mluvícího obyvatelstva o událostech ve Francii, a reflektuje, jakým způsobem tak bylo činěno. V první části autor shrnuje výsledky dosavadního bádání o Revoluci a jejích ohlasech a vymezuje teoretická a metodologická východiska práce; ve druhé nejprve představí zkoumané tiskoviny a jejich tvůrce a poté s využitím kritického analytika diskursu Normana Fairclougha obecně popisuje diskurs protirevolučních textů; ve třetí a závěrečné části práce pak zaměří pozornost na konkrétní revoluční události: sleduje, jaké techniky při zpravování o revolučních událostech používaly Krameriovy noviny a na příkladech poprav Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty srovnává diskurs českých tiskovin s diskursem francouzských tisků téhož typu. Práce si klade za cíl rozkrýt strategie protirevolučních textů, zdůraznit, jaké představy o Francouzské revoluci byly mezi českým obyvatelstvem šířeny, a přispět tak do širší diskuse nad otázkou chápání vztahu vládní moci, resp. národních buditelů k českému (především selskému) obyvatelstvu. Klíčová slova: protirevoluční tiskoviny -...
|
|
|
Dějiny a vyprávění. Palackého Dějiny jako zdroj historické obraznosti národa
Činátl, Kamil ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Brabec, Jiří (oponent) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Hlavní téma disertační práce představuje vyprávění o dějinách a jeho kulturotvorný potenciál - tedy schopnost utvářet společenství představ. V popředí zájmu stojí velké historiografické syntézy národních dějin (Michelet, Palacký, Lelewel aj.), které nově vznikaly zejména v 19. století a v nichž důležitou roli hrály nejen osvícenský kriticismus a heuristika, ale též tradiční imaginativní síla vyprávění. V detailu tento model "nové" národní historiografie zastupují především Palackého Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě. Podrobná naratologická analýza textu, jenž byl pro moderní české historické povědomí v mnoha ohledech zakládající, by měla osvětlit podíl historické obraznosti na konstituování moderní představy národa. Proto se analýza zaměřuje nejen na samotné Palackého Dějiny, ale též na přilehlé gravitační pole historiografických i uměleckých reprezentací národních dějin. Z naratologické perspektivy je podroben analýze též vzájemný vztah mezi historiografickým vyprávěním a historickou fikcí (historickým románem). Nezřetelnost epistemologického předělu mezi dějepisectvím a historickým románem se přitom zdá být pro situaci "národních obrození" v mnoha ohledech typická, což nutně obrací pozornost k bližší analýze recepční situace textů, které vypráví o dějinách národa. Dílčí naratologický rozbor...
|
host ::
RSS.