|
|
Strategie využívání soft power v zahraniční politice Brazílie
Pešková, Michaela ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Melounová, Irena (oponent)
Hlavním tématem předložené bakalářské práce je soft power Brazílie v kontextu zahraniční politiky země a analýza proměn jejího využívání. Jelikož strategie soft power začala být plně prosazována a rozvíjena v období, kdy byl prezidentem Luiz Inácio Lula da Silva, věnuje se tato práce časovému období let 2003-2014. To zahrnuje jak éru Luly da Silvy (2003-2010), tak první funkční období prezidentky Dilmy Rousseffové (2011-2014), které slouží jako srovnání. První kapitola vychází z prací Josepha Nyeho a představuje samotný koncept soft power v mezinárodních vztazích. Druhá kapitola je věnována analýze soft power v zahraniční politice obou prezidentů, přičemž se zaměřuje především na multilaterální diplomacii, mezinárodní mírové operace a rozvojovou spolupráci. Zároveň jsou uvedeny okolnosti, které ovlivnily politické rozhodování obou prezidentů. Závěrečná, třetí část práce hodnotí brazilskou strategii soft power ve sledovaném časovém období na základě dostupných dat z průzkumů veřejného mínění, indexu soft power a výsledků vlastní ankety. Cílem práce je určit, jaký dopad měla změna prezidenta Brazílie v roce 2011 na důraz kladený na soft power v zahraničněpolitických aktivitách země.
|
|
|
Jihokorejská zahraniční politika vůči KLDR: Reflexe faktoru státní identity
Jägerová, Veronika ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Předkládaná práce se zabývá analýzou zahraniční politiky Korejské republiky vůči Korejské lidově demokratické republice skrze faktor státní (národní) identity mezi léty 1998 a 2013, tedy tří prezidentských období, která přinesla výrazné změny v zahraničně-politickém přístupu. Důraz je kladen na význam konceptu tzv. national others a kontinuitu, či diskontinuitu konstruktu jihokorejské identity ve vymezení se vůči jejímu severnímu sousedovi. Práce zohledňuje historický vývoj problematiky i jeho zasazení do mezinárodního prostředí. Konkrétními otázkami jsou: Jak se proměňovala jihokorejská státní identita vůči severní Koreji a jakým způsobem se její změna projevovala v cílech a konkrétních krocích zahraniční politiky jižní Koreje? Jaký je vztah mezi kontinuitou či zlomy jihokorejské národní identity a pozicí Korejské republiky vzhledem k dalším důležitým regionálním a globálním aktérům mezinárodního systému?
|
|
| |
|
|
Cultural Diplomacy as an Instrument of Foreign Policy of the Russia Federation. Case Study: Slovakia
Chebeňová, Nina ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce je soustředěna na definování místa kulturní diplomacie a konceptů soft power a nation branding v zahraniční politice Ruské federace, jelikož od konce Studené války začal význam kultury a kulturní diplomacie v mezinárodních vztazích narůstat. Zabývá se otázkou, zda kulturní diplomacie jako součást zahraniční politiky Ruské federace přispívá ke zvyšování atraktivity a pozitivního obrazu země v zahraničí. K určení její pozitiv, negativ a využití potenciálu byla aplikována SWOT analýza. V případové studii je definována pozice Slovenska v kulturní diplomacii Ruské federace s ohledem na problémová místa spolupráce. Součástí je také analýza činnosti, jejích výsledků a hlavních projektů Ruského centra vědy a kultury v Bratislavě.
|
|
|
Strategické partnerství mezi Německem a Ruskem
Maráková, Natálie ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu a zhodnocení německo-ruského strategického partnerství optikou Německa. Jejím cílem je nalézt odpověď na otázku, zda Rusko někdy skutečně bylo, popřípadě stále je strategickým partnerem Německa, nebo zda navázání strategického partnerství zůstává spíše politickým cílem než realitou. Teoretická část práce se zabývá vymezením teoretické podstaty strategického partnerství a identifikuje základní definiční znaky tohoto konceptu. Analytická část práce je rozčleněna na dílčí kapitoly, které se věnují analýze jednotlivých dimenzí německo-ruských vztahů: ekonomické, energetické, bezpečnostní a politické. Závěrečná kapitola této práce si klade za cíl shrnout a zhodnotit hlavní poznatky výzkumu vyplývajícího z předchozích kapitol a zodpovědět výzkumnou otázku, zda je, či v minulosti bylo možné považovat Rusko za německého strategického partnera.
|
|
| |
|
|
United States and Latin America: The U.S. foreign policy and the need for a new direction
Torres Roldan, Alba Lorena ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Durrmeyer, Sébastien (oponent)
No other region in the world has been more intervened by the United States than Latin America. An increasing interdependence between both in terms of trade, security and energy has grown along with a new reality. New political currents in Latin America have favored to recover the sovereignty and self-determination of their countries, while gaining independence from the United States preferences and mandates. The aim of this paper is to analyze the historical approach of the U.S. foreign policy to Latin America since 1945 as well as the implementation of them, with the purpose of evaluate the current scenario. A rhetoric vs reality approach is conducted showing the need for a more coherent U.S. foreign policy both in the economic and the security agenda.
|
|
|
Proměny zahraniční politiky Venezuely na přelomu 20. a 21. století
Novotná Nachtigallová, Mariana ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent)
Dizertační práce se zabývá proměnou zahraniční politiky Venezuely v letech 1999 -- 2012 a dále vztahem mezi zahraničněpolitickou rétorikou a zahraniční politikou a vnitropolitickým vývojem. Základní hypotéza zní: Zahraničněpolitická rétorika a zahraniční politika Venezuely v letech 1999-2012 měla za primární cíl legitimizovat mocenské postavení prezidenta Cháveze. Práce obsahuje vedle analýzy zahraniční politiky také krátký historický exkurz a analýzu současného politického režimu Venezuely, což bylo pro studium vztahu mezi nimi a studium otázek souvisejících s legitimitou nezbytné. Hlavním nástrojem pro testování dvou dílčích hypotéz byla textová analýza projevů Huga Cháveze před Národním shromážděním v letech 2000-2012. Kvantifikace klíčových slov a kvalitativní analýza projevů umožnila ověřit stanovené dílčí hypotézy. Závěrem bylo možné konstatovat, že zahraniční rétorika a zahraniční politika Huga Cháveze přispívala k posilování jeho vnitřního mocenského postavení, zejména ve vztahu k armádě a vrstvám citlivým na populistický styl a to i na vzdory nežádoucím dopadům zahraniční politiky na venezuelské hospodářství. Dále můžeme říci, že se zahraničněpolitická rétorika a zahraniční politika v letech 1999-2012 proměňovala a radikalizovala v souvislosti s vnitropolitickým vývojem.
|
|
|
Posilování pozice Čínské lidové republiky v Africe
Svatek, Lukáš ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Zuzana (oponent)
v první části poukazuje na důležitost čínských aktivit před rokem 2000 a především na nezbytnost studia tohoto období pro pochopení současných vztahů mezi africkými státy a Čínskou lidovou republikou. Prostor je věnován i vybraným důležitým proměnám rozvojové pomoci tradičních donorů, čímž je umožněno zasazení aktivit ČLR do kontextu a rychlé porovnání vývoje čínské rozvojové pomoci s obdobným procesem v západním světě. Předmětem zkoumání je následně také proměna zahraniční politiky ČLR v Africe, ke které došlo v souvislosti s ekonomickým rozmachem země. Dále se práce věnuje současné podobě čínské rozvojové spolupráce s Afrikou. Jejím formám, způsobu poskytování, či odlišnostem od rozvojové pomoci poskytované tradičními donory. V závěrečné části práce se poté pokouším o zhodnocení ČLR jako donora pomocí modelu ideálního donora a jeho opaku.
|
|
|
Postavení Egypta v soudobých mezinárodních vztazích
Siroňová, Alena ; Novotná, Yvona (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Tato práce analyzuje soudobé zahraniční vztahy Egypta. V první části práce jsou diskutována teoretická východiska tahrírské revoluce. Druhá část analyzuje dopady této události na zahraničně-politické postavení Egypta v mezinárodních vztazích na příkladu vztahů se Spojenými státy americkými, s Evropskou unií, včetně samostatné analýzy vztahů egyptsko-českých, a zeměmi Zálivu a Středního východu. Ačkoli se v roli vládnoucí elity země vystřídaly dvě skupiny aktérů -- armáda, islamisté a opět armáda, obě nakonec dospěly ke stejnému postupu v rámci zahraniční politiky. Tento postup je charakterizován zejména silnými vazbami na tradiční partnery země, především USA a bohaté státy Zálivu.
|
host ::
RSS.