|
|
Trestní řízení proti právnickým osobám
Andree, Jean ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Trestní řízení proti právnickým osobám Abstrakt Trestní odpovědnost právnických osob a trestní řízení proti nim jsou v českém právním řádu stále relativně novými koncepty, které při své interpretaci a aplikaci přináší četné problémy. Otázky a rozpory vyvolává jak znění zákona č. 418/2011 Sb., zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, tak rozsah a způsob aplikace obecné právní úpravy, v procesních záležitostech tedy zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Cílem této diplomové práce je analyzovat legislativu týkající se procesní stránky trestního řízení proti právnickým osobám de lege lata, posoudit rozumnost a kvalitu přijatých řešení, poukázat na některé interpretační potíže a případně navrhnout možná řešení de lege ferenda. Diplomová práce je rozdělena na dvě základní části - obecnou část a specifika trestního řízení proti právnickým osobám (zvláštní část). V první části autor představuje základní právní a právně teoretický rámec vztahující se k problematice právnických osob, trestního řízení a trestního řízení proti právnickým osobám. Ve druhé části, která je středobodem této práce, se pak zabývá konkrétními instituty a procesními postupy, jež jsou charakteristické pro trestní řízení proti právnickým osobám, a analyzuje některé sporné otázky. Záměrem práce...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Spourová, Dominika ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Problémy institutu vazby Tato práce je zaměřena na problematiku vazby, a to především s ohledem na zásah do práv do osobní svobody člověka. Tento procesní institut omezuje na svobodě osobu, o které zatím nebylo rozhodnuto, že je vinna, proto při jeho realizaci má být pečlivě dbáno na dodržování principu ultima ratio. Ne vždy je ovšem tento zásadní požadavek respektován, právě proto se tato práce snaží poskytnout pohled na problematiku ukládání vazby nejen z hlediska zákonné úpravy, ale i aplikační praxe. Práce je rozložena do osmi kapitol. S ohledem na dlouhou tradici vazby na území současné České republiky, shrnuje první kapitola historický vývoj podstatný pro uvedení do kontextu celé problematiky. Nejpodstatnější část této kapitoly se věnuje období od roku 1950 do současnosti. Druhá kapitola obecně zmiňuje podmínky a principy tohoto institutu se zaměřením se na zásadu presumpce neviny a limity omezení osobní svobody. Aby mohl být legitimně obviněný vzat do vazby, musí být vždy naplněny materiální podmínky vazby, jejichž rozboru se věnuje kapitola třetí. Rozebírány jsou základní podmínky vazby se zaměřením na jednotlivé důvody vazby a kvalifikované důvody vazby. S ohledem na princip ultima ratio jsou uvedeny i alternativní instituty, kterými je možno vazbu nahradit. Materiální podmínky jsou...
|
|
|
Trestní řízení proti právnickým osobám
Gebauer, Jan ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vybranou procesněprávní problematikou trestního řízení proti právnickým osobám, zejména těmi procesními instituty, které jsou teoretické či aplikační rovině kontroverzní. Cílem této práce je na tyto procesní nedostat které pramení nejen ze strohé právní úpravy zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim poukázat a také je analyzovat. Za tímto účelem autor je hodnocena právní úprava a autor svůj výklad opírá o názory z řad odborné veřejnosti. dosažení tohoto cíle je použita metoda deskripce, analýzy, včetně jazykového výkladu. Práce je rozdělena do 4 částí, ve kterých se autor zevrubně věnuje procesním aspektům trestního řízení proti právnickým osobám. V úvodní části jsou popisovány základní pojmy, které jsou nezbytné k uchopení procesní problematiky a bez nichž by výklad nebyl kompletním. Druhá část se věnuje zprvu hmotněprávnímu institutu "vyvinění se z trestní odpovědnosti" právnické osoby, který má však přesah do procesněprávního kontextu a detailně se tak věnuje problematice přenesení důkazního břemene na právnickou osobu, a ve svém závěru konstatuje, že jej v trestním řízení proti právnickým osobám nelze akceptovat. Těžištěm práce je část třetí, která pojednává o vybraných institutech trestního řízení proti právnickým...
|
|
|
Psychologické profilování pachatele
Münzová, Kristýna ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
Psychologické profilování pachatele Resumé Záměrem mé diplomové práce je analýza psychologického profilování pachatele, jedné z disciplín forenzní psychologie využívané orgány činnými v trestním řízení v jejich snaze dopadnout pachatele trestného činu. Jejím důvodem je pak můj zájem o trestní právo obecně, zvláště pak o psychologické aspekty, které sehrávají v práci orgánů činných v trestním řízení v jejich kontaktu s individuálními pachateli trestných činů nějakou roli. Má diplomová práce se skládá ze tří kapitol, kdy se každá zabývá jiným hlediskem psychologického profilování pachatele. Kapitola první je kapitolou úvodní, seznamuje čtenáře se základní terminologií psychologického profilování a s jeho podstatou obecně. Kapitola je rozdělena do pěti podkapitol, které se zabývají pojmem psychologického profilování, jeho historií, jednotlivými delikty vhodnými k profilování, způsobem sestavování psychologického profilu a možnostmi využití psycholgického profilu pachatele v trestním řízení v podmínkách České republiky. Kapitola druhá se pak zabývá neznámějšími přístupy k psychologickému profilování pachatele, jeho metodami a typologiemi. Opět ji tvoří pět podkapitol. Podkapitola první se zaměřuje na různé přístupy k tomuto oboru, podkapitola druhá studuje deduktivní a induktivní metody psychologického...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Votočková, Lucie ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
PROBLÉMY INSTITUTU VAZBY Tato diplomová práce pojednává o institutu vazby. Jedná se o důležitou součást trestního procesu, při kterém dochází k omezování osobní svobody na základě potřeby zajištění osoby pro úkony trestního řízení. Jedná se o složitou problematiku, která vyžaduje řádnou a citlivou právní úpravu a stejně tak i vhodné použití v praxi. První část diplomové práce se zaměřuje na vlastní pojem vazby. Uvádí její definici a základní rysy. V podkapitolách jsou dále rozvedeny principy, jimiž se vazba řídí, a také je vysvětlen rozdíl mezi vazbou a trestem. Druhá část se věnuje otázce osobní svobody a vazby v souvislosti s mezinárodním a ústavním právem. První podkapitola se zabývá Listinou základních práv a svobod, která určuje základní podmínky pro omezení osobní svobody a pro vzetí do vazby. Další podkapitola srovnává dva významné mezinárodní dokumenty, Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, které mají významný vliv na právní úpravu vazby v České republice. Část třetí obsahuje hmotněprávní úpravu vazby. Jsou zde uvedeny podmínky pro uvalení vazby, dále jsou podrobně rozepsány důvody vazby a zpřísněné důvody. Také jsou zde uvedena a rozpracována jednotlivá opatření, kterými lze vazbu nahradit. Čtvrtá část se věnuje...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Bělecký, Jan ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
58 7 Abstrakt - problémy institutu vazby Diplomová práce se zabývá institutem vazby. Jedná se o nepostradatelný institut, při jehož uplatnění dochází k zásadnímu střetu zájmu na efektivním postupu orgánů činných v trestním řízení a ochranou osobní svobody. K vazebnímu uvěznění dochází ještě před samotným rozhodnutím o vině a trestu a v tomto smyslu je do jisté míry omezena presumpce neviny. I když vazba není trestem, tak má na osobu obviněného velmi vážně dopady a její následky se reálně následkům trestu blíží. První část diplomové práce pojednává o historickém vývoji počínaje předhusitským obdobím a současností konče. Ve druhé části následuje stručné vymezení samotného pojmu vazba, jež bylo potřeba pro další podrobnější vymezení jednotlivých podoblastí. Třetí část se zabývá materiálním vazebním právem s důrazem na podrobné rozebrání vazebních důvodů, zpřísněných vazebních důvodů a nahrazujících opatření. Čtvrtá část se zabývá formálním vazebním právem s akcentem na orgány rozhodující o vazbě, přezkum důvodnosti vazby, další rozhodování o vazbě a maximální přípustnou délku vazby. Diplomová práce by měla být schopna ve svém obsahu podat ucelený popis základních zákonitostí, které samotnou vazbu upravují.
|
|
|
Obnova řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním právu mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří kromě obnovy řízení také dovolání a stížnost pro porušení zákona. Obnova řízení je mimořádný opravný prostředek, který prolamuje zásah do právní moci. Obnova řízení, kterou lze napadnout jen některá pravomocná rozhodnutí, kterým již skončilo trestní stíhání, se používá pro odstranění nedostatků ve skutkových zjištěních, neboť v tu dobu nebyly známy všechny rozhodné skutečnosti a důkazy, které vyšly najevo až po nabytí právní moci původního rozhodnutí. Nové důkazy nebo skutečnosti, které jsou důvodem tohoto mimořádného průlomu do nezměnitelnosti a závaznost rozhodnutí vydaných v trestním řízení jsou pouze ty skutečnosti, jež nebyly předmětem dokazování nebo zjišťování nebo nebyly uplatněny některou procesní stranou v řízení, a pouze ty důkazy, které nebyly navrženy ani provedeny některou ze stran v průběhu řízení. Za nový důkaz může být považován i důkaz již v původním řízení provedený, jehož obsah se však podstatně změnil. Nové důkazy se mohou týkat jak skutečností již v...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Kudláček, Michael ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Resumé Osobní svoboda člověka je základní lidské právo, současně je ovšem i v demokratické společnosti dovolené ho za určitých předem vymezených podmínek omezit. Tato diplomová práce se věnuje nejzávažnějšímu procesnímu omezení osobní svobody - institutu vazby. Vazba spočívá v dočasném omezení osobní svobody obviněného na základě rozhodnutí soudu v uzavřeném ústavu. Vazba je krajním prostředkem a k jejímu užití se má přistoupit až tehdy, nelze-li jejího účelu dosáhnout jiným opatřením. Vazba není prostředek nátlaku na obviněného a je nepřípustné jí zneužívat; rovněž se nejedná ani o sankční opatření. Vazební právo je upraveno v zejména v trestním řádu, který stanoví základní principy a podmínky, za kterých může být obviněný omezen na osobní svobodě tímto procesním nástrojem. Základními předpoklady pro vzetí obviněného do vazby je důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, dále že bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání a konečně, že bude opakovat trestnou činnost. Tyto tři vazební důvody se také označují jako vazba útěková, koluzní a předstižná. Toto omezení osobní svobody smí trvat jen po určitou dobu, odstupňovanou podle závažnosti činu, kterého se měl obviněný dopustit. Zákon stanoví přesně podmínky a podrobnosti a dále i postup při přezkumu vazebních důvodů. O vzetí...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Šimek, Václav ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá institutem vazby, jakožto zajišťovacím institutem. Jedná se o do značné míry kontroverzní institut, jelikož jeho užitím dochází ke střetu zájmu orgánů činných v trestním řízení na dosažení účelu trestního řízení a práva osob na osobní svobodu zaručeného Listinou základních práv a svobod, přičemž na obviněné musí být pohlíženo jako na nevinné v souladu se zásadou presumpce neviny. Cílem diplomové práce je podat ucelený pohled na současnou právní úpravu institutu vazby a taktéž na problémy s tímto institutem spojené. Práce je členěna do celkem 7 kapitol včetně úvodní a závěrečné kapitoly. Druhá kapitola pojednává o historickém vývoji právní úpravy vazby, přičemž největší pozornost je věnována trestním řádům z let 1873, 1950 a 1961. Současnou právní úpravu obsaženou v trestním řádu č. 141/1961 Sb. shrnují třetí a čtvrtá kapitola, jež se věnují materiálnímu a formálnímu vazebnímu právu. Ve třetí kapitole je velký prostor věnován samotnému vymezení pojmu vazby, vazebním důvodům a alternativním opatřením nahrazujícím vazbu. Kapitola čtvrtá se zabývá rozhodováním o vazbě, institutem vazebního zasedání a délkou trvání vazby. Samostatná kapitola je věnována vazbě v řízení ve věcech mladistvých, jelikož užití tohoto institutu obsahuje určitá specifika spojená s vyšší hrozbou...
|
|
|
Trestní řízení proti právnickým osobám
Glinkina, Jekatěrina ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Trestní řízení proti právnickým osobám Abstrakt Prvního ledna roku 2012 byl v České republice konečně zakotven institut trestní odpovědnosti právnických osob. Stalo se tak účinností zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osoba řízení proti nim. Tato událost významně ovlivnila české trestní právo a vyvolala velký rozruch. Na přijetí tohoto zákona zazněla jak chvála, tak i kritika. I přesto, že od tohoto dne uběhlo skoro deset let a samotný zákon byl novelizován více než deseti pozměňovacími předpisy, pořad dochází k jeho rozsáhlému vývoji, a to jak výkladovému, tak i aplikačnímu. Tato diplomová práce je věnována problematice trestního řízení proti právnickým osobám, které je v českém právním řádu upraveno obecně především zákonem č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním a dále pak modifikováno zvláštním zákonem o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. V celkem šesti kapitolách autorka této práce podrobně rozebírá nejen jednotlivé speciální aspekty řízení proti právnickým osobám, ale věnuje se rovněž základním otázkám tohoto typu řízením, které jsou upraveny v předpisech obecných. Autorka taktéž věnuje pozornost praktické stránce vedení tohoto řízení a upozorňuje na konkrétní nedokonalosti aktuální právní úpravy. První kapitola této diplomové práce poskytuje nezbytné...
|
host ::
RSS.