|
|
Masarykovy úvahy o dějinách a dějepisectví (Studie k tzv. sporu o smysl českých dějin)
HOLEC, Miloš
Tato práce se pokouší na základě Masarykových úvah rozebrat, shrnout, vyložit jeho filosofii dějin. Po úvodu následuje kapitola o zvláštnostech Masarykova vyjadřování. Třetí kapitola hovoří o hledisku věčnosti. To je Masarykovi měřítkem pro posuzování dějin a jejich smyslu. Je zde také vysvětleno jeho pojetí humanity. Na té coby správné z hlediska věčnosti zakládá svůj pohled na dějiny i dějepisectví. Závěr kapitoly rozebírá nesprávný pohled Josefa Pekaře na ni a na její protiklad liberalismus, jak je Masaryk chápal. Jak je ukázáno, také Josef Kaizl či Kamil Krofta se podobně mýlili, což mělo praktický důsledek v stupňování tzv. sporu o smysl českých dějin, ne-li dokonce přímo v jeho vzniku. Masarykovu liberalismu je následně věnována samostatná kapitola. Obsahuje mimo jiné praktické příklady projevování opaku humanity v dějinách. Pátá kapitola vysvětluje, proč právě humanitu Masaryk přijal za základ své filosofie dějin. Šestá kapitola vykládá, jak mohl stárnoucí profesor, který celý život humanitu hlásal, vést válku a dokonce usilovat o to, aby nebyl uzavřen mír, který odporoval jeho politickým záměrům. Jeho relativizace humanity však nebyla náhlá a neboří jeho předválečný systém hodnot, tedy ani způsob pohlížení na dějiny. Jak je ukázáno, existovala již v době psaní České otázky, která dala podnět k již zmíněnému sporu.
|
|
|
Kritika liberálního multikulturalismu
Novotný, Ondřej ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Obsahem diplomové práce je prokazování kompatibility liberální varianty multikulturalismu s liberalismem. Kritika Briana Barryho tuto skutečnost popírá a liberální multikulturalismus personifikovaný Willem Kymlickou chápe jako iliberální. Tento kritický pohled je vztažen k debatě liberalismu a komunitarismu, skrze niž je interpretována jak Barryho kritika, tak nové konceptuální prvky v liberálním multikulturalismu Willa Kymlicky, které jej činí aktualizací dosavadního liberalismu. Práce legitimizuje tuto aktualizaci, jakož i pevné spojení liberálního multikulturalismu s liberalismem skrze interpretaci Kymlickových postulátů založené na teorii spravedlnosti Johna Rawlse a skrze jejich navázání na širší koncepce liberalismu.
|
|
|
Íránský jaderný program jako bezpečnostní dilema
Roleček, Ondřej ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zabývá rozdíly mezi realistickým a liberalistickým pohledem na svět a aplikací těchto pohledů na problematiku íránského jaderného programu. Práce si díky analýze teorií mezinárodních vztahů, historických a kulturních souvislostí klade za cíl hodnotit chování zůčastněných akterů a predikovat jejich chování do budoucna.
|
|
|
Politická vize V. Klause
Binar, Martin ; Prorok, Vladimír (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Práce se zabývá myšlením Václava Klause a jím zastávanými hodnotami, které jsou analyzovány na základě názorových střetů, které musel podstoupit v době, kdy vykonával nejvyšší ústavní funkce. Teoretickým rámcem je vymezení liberální a konzervativních hodnot, které jsou přítomny v myšlení takzvané nové pravice. Následující části práce mapují Klausova názorová střetnutí na vnitrostátní úrovni z pozice ministra financí a premiéra České republiky a také na mezinárodní úrovni z pozice prezidenta republiky, tato část práce se omezuje na jeho kritiku evropského integračního procesu a společné evropské měny. Hypotézou práce je, že Klaus svým myšlením navazuje na novou pravici, která je ve světové politice spojována především s Margaret Thatcherovou a Ronaldem Reaganem. Tato hypotéza je v průběhu práce potvrzována analýzou konkrétních kroků V. Klause a jeho názorů, které příslušnost k nové pravici dokazují.
|
|
|
Česká pirátská strana v evropském kontextu
PEKAŘ, Martin
Bakalářská práce pojednává o postavení České pirátské strany v České republice i v Evropě. Přibližuje okolnosti vzniku strany a její program. Na základě analýzy programu zařazuje stranu do politického spektra a do systému stranických rodin. Představuje roli České pirátské strany ve formování mezinárodních pirátských organizací a stanoviska členů k jejich fungování. Analyzuje výsledky voleb do Evropského parlamentu 2014 a určuje pozici strany v celoevropském měřítku.
|
|
|
Karel Havlíček Borovský jako zakladatel českého ekonomického učení? Příspěvek k dějinám českého ekonomického myšlení.
Brožek, Jan ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem práce je kritické přezkoumání teze, kterou zastává česká odborná veřejnost, zda byl Karel Havlíček Borovský zakladatel českého ekonomického myšlení. Vycházím z hypotézy, že Havlíček byl především ekonomický žurnalista se základními znalostmi liberálního myšlení, které chtěl ve svých článcích interpretovat široké české veřejnosti, aby se nově nastupující české národní hnutí seznámilo se základy ekonomické teorie. Na základě metodologického rámce dějin idejí chci přiblížit, jak vypadal liberalismus v českých zemích 19. století, podívat se na společenskou stratifikaci české společnosti a ukázat rozdíl mezi vědcem a žurnalistou. Ve své práci se nechci věnovat pouze otázce, co psal Havlíček ve svých textech, ale také se chci zabývat analýzou zájmů českého národního hnutí v polovině 19. století. Stranou nezůstane ani otázka, z jakých ideových směrů Havlíček vycházel, kteří autoři ho nejvíce ovlivnili (anglosaský či kontinentální liberalismus, německá historická škola, francouzské kořeny osvícenství aj.). V práci se také podívám, jak byl Havlíček interpretován v průběhu dějin.
|
|
|
Rawls versus Nozick: Teorie spravedlnosti jako slušnosti, a nebo oprávnění
PILNÁ, Martina
Tato práce se zabývá odlišným pojetím spravedlnosti u Johna Rawlse a Roberta Nozicka. Vzhledem k tomu, že se jedná o liberální autory, je první kapitola věnována liberalismu a jeho projevům. Rawls je zde prezentován jako zastánce moderního liberalismu a Nozick jako představitel klasického liberalismu, konkrétně libertarianismu. Druhá kapitola se zabývá tím, jak oba autoři popisují přirozený stav. Třetí kapitola je pak věnována tomu, jak se Rawls a Nozick vyjadřují k pojmu svobody. Následující kapitola pak popisuje a srovnává jejich teorie spravedlnosti: spravedlnost jako slušnost a spravedlnost jako oprávnění. Pátá kapitola se věnuje závěrečné reflexi nad teoriemi obou autorů. Zde jsou prezentovány různé reakce a interpretace obou zmíněných teorií. Zároveň je zde ukázán nemalý přínos Rawlsovy Teorie spravedlnosti a Nozickovi Anarchie, které svými tezemi ovlivnily politicko-filosofickou diskusi.
|
|
| |
|
|
Does reform work?: an aconometric examination of the reform-growth puzzle
Babetskii, Ian ; Campos, Nauro F.
Tato studie na základě údajů ze 43 ekonometrických studií ukazuje, že třetina koeficientů (vlivu reforem na růst) je pozitivní a významná, druhá třetina je negativní a významná a třetí třetina není statisticky významná. Ve snaze porozumět této významné variaci autoři zjišťují, že hlavními faktory snižování pravděpodobnosti vykázání významného a pozitivního vlivu reformy na růst jsou měření reformy a zahrnutí proměnných posuzujících stav institucí a počátečních podmínek.
Plný text:  PDF
|
|
|
Demokracie a systém mezinárodních vztahů
Ducháč, Martin ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá tezí konce dějin Francise Fukuyamy a teorií demokratického míru. Širším teoretickým rámcem je liberálně-idealistické tradice mezinárodních vztahů. Základem pro analýzu jsou premisy liberalismu, který je představen jako vědecký výzkumný program. Liberální teorie je zvolena také z toho důvodu, že poskytuje lepší vysvětlení současného komplexního a propojeného světa. V jednotlivých kapitolách se analyzují především teoretická východiska obou koncepcí a sledují se jejich hlavní podpůrné argumenty. Liberálnědemokratický systém je interpretován jako emergentní vlastnost a důsledek působení spontánního řádu (společenské samoorganizace založené na dobrovolné spolupráci), tj. jako produkt evolučního procesu v komplexním systému se zpětnou vazbou. Důsledkem pro mezinárodní systém je skutečnost, že jej už nelze považovat za výhradně anarchické prostředí.
|
host ::
RSS.