|
|
The effect of carbon nanostructures on human cell behavior and the role of fetal bovine serum in cell adhesion
Verdánová, Martina ; Hubálek Kalbáčová, Marie (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Smetana, Karel (oponent)
Uhlíkové alotropy - grafen (G) a nanokrystalický diamant (NCD) - patří mezi nadějné nanomateriály vynikající výjimečnou kombinací vlastností jako jsou vysoká mechanická pevnost, elektrická a tepelná vodivost, možnost funkcionalizace a velký poměr povrchu k objemu. Z těchto důvodů jsou G and NCD využívány kromě elektroniky také v biomedicínských aplikacích zahrnujících potahování implantátů, dopravu léčiv a genů do buněk a biosenzory. Za účelem základní charakterizace chování buněk na G a NCD byla studována adheze a proliferace osteoblastů na těchto materiálech, které byly různě upravené. Obecně lze říci, že G a NCD sloužily jako lepší substrát pro kultivaci osteoblastů než kontrolní polystyren speciálně upravený pro kultivaci buněk. Lepší adheze buněk, ale nižší proliferace, byla pozorována na NCD ve srovnání s G. Nejvíce překvapivé bylo zjištění, že hydrofobní G s nanostrukturovaným povrchem výrazně více podporoval proliferaci buněk ve srovnání s hydrofilním a plochým G a s oběma NCD (hydrofobním i hydrofilním), které měly mírně drsnější povrch. Díky zvýšené proliferaci buněk může dojít k rychlejšímu osídlení G a NCD buňkami a díky tomu k rychlejší tvorbě nové tkáně, což je žádoucí v biomedicínských aplikacích. Dále bylo ukázáno, že adheze osteoblastů byla zvýšena za počáteční nepřítomnosti...
|
|
|
Regenerace jaterního parenchymu pomocí aplikace hematopoetických progenitorových buněk po embolizaci portálního řečiště u nemocných s primárně inoperabilními metastázami kolorektálního karcinomu do jater.
Fichtl, Jakub ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Šnajdauf, Jiří (oponent) ; Šubrt, Zdeněk (oponent)
Úvod: Důvodem nemožnosti provést resekci jater pro metastázy kolorektálního karcinomu je většinou nedostatečný zbytek jaterního parenchymu po jaterní resekci (future liver remnant volume - FLRV). Současnou standardní metodou zvýšení FLRV je embolizace větve portální žíly (PVE) na straně nádoru, a pak odloženě po hypertrofii neembolizovaného laloku resekce jater. Bohužel u některých pacientů nedochází k nárůstu objemu jater i přes dokonale provedenou PVE. U jiných dochází během doby potřebné k hypertrofii k progresi metastatického postižení. Proto se snažíme nalézt vhodný způsob, jak podpořit růst zbylého jaterního parenchymu a urychlit hypertrofii druhostranného jaterního laloku. Urychlením regenerace chceme zabránit možnému růstu nádoru v jaterním parenchymu. Z našich předchozích zkušeností (IGAMZ NS 10240) vyplývá, že nadějí je cesta aplikace hematopoetických progenitorových buněk (HPC - adultních kmenových buněk) po předchozí PVE do neembolizované větve portální žíly. Tyto buňky nejen urychlují jaterní regeneraci, ale i zlepšují jaterní funkce, což je důležité zejména u nemocných po neadjuvantní chemoterapii (steatohepatitida či steatofibróza) a s primárně poškozeným parenchymem (steatóza, cirhóza). Cíle projektu: Hlavním cílem práce je snaha o zvýšení operability nemocných s metastázami...
|
|
|
Právní aspekty výzkumu kmenových buněk
Tichá, Jolana ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
- česky Tato práce se zabývá právními aspekty výzkumu kmenových buněk, což je oblast, která je v České republice ze strany širší veřejnosti i v současné době stále značně opomíjena. Práce komplexním způsobem zkoumá a rozebírá právní úpravu regulující zmíněnou oblast výzkumu, a to jak na úrovni předpisů České republiky, tak na úrovni unijního a mezinárodního práva. Zvláštní důraz je kladen na právní aspekty výzkumu embryonálních kmenových buněk, s čímž úzce souvisí právní postavení embrya a jeho ochrana. Práce rovněž poukazuje na to, jaké přístupy státy zaujímají v rámci své vnitrostátní regulace tohoto výzkumu a následně tyto jednotlivé přístupy demonstruje na příkladech vybraných států (Slovenské republiky a Spojeného království). Výklad je zasazen do širšího rámce prostřednictvím úvodních kapitol, které pojednávají o biologické a etické stránce výzkumu kmenových buněk.
|
|
|
Molecular mechanisms of physiological renewal and cancer transformation of mammalian gastrointestinal tissues
Stančíková, Jitka ; Kořínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Macůrková, Marie (oponent) ; Machoň, Ondřej (oponent)
Tématem této dizertační práce je výzkum molekulárních drah a mechanismů a jejich poruch v buňkách a tkáních trávicího traktu. Hlavní roli zde zaujímá signalizační dráha Wnt. Toto obdivuhodné víceúčelové "soustrojí" je zodpovědné za obnovu epitelu z kmenových buněk v žaludku a střevu a za správnou zonaci a funkci jaterní tkáně. Signalizace Wnt řídí také embryonální vývoj a homeostázi mnoha tkání mimo trávicí soustavu, a to u všech metazoálních organismů, její bezchybné fungování je tudíž nezbytné v životě každého jedince od jeho vzniku až po zánik. Hlavní část práce popisuje kanonickou signalizaci Wnt v její fyziologické podobě a dále pak její patologická narušení. Toto téma je nahlíženo z mnoha hledisek, jak je možné vidět z uvedených publikací. První publikace se zabývá hledáním nových účastníků signalizace Wnt a jejich funkce, a to prostřednictvím popisu unikátních markerů střevních kmenových buněk. Troy, člen velké skupiny tumor necrosis factor receptorů (TNFR), byl popsán pomocí dat získaných z čipových analýz a chromatinové imunoprecipitace jako nový marker střevních kmenových buněk. K uvedeným analýzám byly použity buňky kolorektálního karcinomu pěstované v buněčných kulturách. Zjistili jsme, že Troy je cílovým genem signalizace Wnt a sám tuto dráhu inhibuje. Ze zmíněných čipových analýz jsme...
|
|
|
Právní aspekty výzkumu kmenových buněk
Šolc, Martin ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Práce se zabývá problematikou právních aspektů výzkumu kmenových buněk se zvláštním důrazem na používání embryonálních kmenových buněk, se kterým je spojena většina etických a právních kontroverzí. Nejprve jsou představeny biologické a etické aspekty tématu potřebné pro jeho pochopení. Dále práce rozebírá související právní úpravu na všech úrovních relevantních pro výzkum prováděný na území České republiky. Na mezinárodněprávní úrovni se zaměřuje především na systém ochrany lidských práv Rady Evropy. Dále práce pokračuje přehledem regulace v primárním i sekundárním právu Evropské unie. V závěrečných dvou kapitolách je představena česká právní úprava na ústavní i zákonné úrovni, která je následně hodnocena v evropském kontextu jako středně permisivní a poměrně zdařilá. Její největší slabinou je absence diskuse o předmětné materii v české veřejnosti.
|
|
|
Kmenové buňky v léčbě míšního poranění
Juříková, Tereza ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Kmenové buňky jsou výjimečné díky schopnosti diferencovat do jakéhokoliv buněčného typu a sebeobnovy. Mohou být využity k opravě a náhradě funkcí různých tkání či orgánů. Těchto vlastností využívá regenerativní medicína, progresivní medicínský obor dávající naději pacientům se zatím neléčitelnými zdravotními komplikacemi. Mezi ty patří i traumatické poranění míchy, v jehož důsledku dochází k masivní demyelinizaci a poruchám neurologických funkcí. Mezenchymové kmenové buňky přispívají k obnově poškozené tkáně díky svým imunomodulačním schopnostem a produkcí řady růstových faktorů. Embryonální kmenové buňky mohou diferencovat do funkčních nervových buněk, nicméně jejich využití je spojeno s nebezpečím tumorogeneze a etickými problémy. Slibné výsledky přináší kombinovaná terapie využívající biomateriály jako nosiče pro buňky nebo růstové faktory. V budoucnousti bude využívána znalost genetické modifikace buněk. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky v terapii míšního poranění s důrazem na tkáňově specifické kmenové buňky. Klíčová slova: kmenové buňky - míšní poranění - obnova tkání - biomateriály
|
|
|
Právní aspekty výzkumu kmenových buněk
Šolc, Martin ; Elischer, David (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá problematikou právních aspektů výzkumu kmenových buněk se zvláštním důrazem na používání embryonálních kmenových buněk, se kterým je spojena většina etických a právních kontroverzí. Nejprve jsou představeny biologické a etické aspekty tématu potřebné pro jeho pochopení. Dále práce rozebírá související právní úpravu na všech úrovních relevantních pro výzkum prováděný na území České republiky. Na mezinárodněprávní úrovni se zaměřuje především na systém ochrany lidských práv Rady Evropy. Dále práce pokračuje přehledem regulace v primárním i sekundárním právu Evropské unie. V závěrečných dvou kapitolách je představena česká právní úprava na ústavní i zákonné úrovni, která je následně hodnocena v evropském kontextu jako středně permisivní a poměrně zdařilá. Její největší slabinou je absence diskuse o předmětné materii v české veřejnosti.
|
|
|
Informovanost veřejnosti o problematice darování kostní dřeně
Buriánková, Hana ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Klamová, Hana (oponent)
Primárním cílem této práce bylo poukázat na problematiku týkající se darování kostní dřeně. Práce je zaměřená na míru informovanosti občanů a na jejich významné obavy související s darováním kostní dřeně. Tyto obavy jsou totiž zřejmě i hlavní příčinou, která lidem brání do registru dárců kostní dřeně vstoupit. Teoretická část přináší ucelený přehled poznatků o dané problematice. Významná část je věnována jednotlivým druhům odběru krvetvorných buněk a péči o dárce. Empirická část diplomové práce je zpracována jako kvantitativní výzkum, technikou elektronického dotazníku byly osloveny stovky respondentů. Do výzkumného šetření se jich přesně během 10 dnů přihlásilo 576, použitelných dotazníků bylo 496. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá nevyhnutelná potřeba kvalitně informovat veřejnost o možnostech odběru krvetvorných buněk, zejména o způsobu jejich odběru. 79,51 % respondentů nevědělo, že je možné darovat krvetvorné buňky ze žilní krve, přičemž 50,26 % dotazovaných má obavy ze samotného odběru kostní dřeně. Respondenti, kteří se účastnili průzkumu, prokazují o danou problematiku zájem. 85,48 % dotazovaných by uvítalo osvětu v dané problematice a dohromady 82, 66 % respondentů se domnívá, že by informovanost formou krátkých přednášek na středních školách, učilištích mohla navýšit počet dárců...
|
|
|
Immunogenicity of stem cells and their derivatives
Doležalová, Nikola ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Kubinová, Šárka (oponent)
Imunogenicita kmenových buněk a jejich derivátů Nikola Doležalová Abstrakt Kmenové buňky mají potenciál v regenerativní medicíně především z důvodu své schopnosti diferenciovat v řadu buněčných linií a také nízké imunogenicity. Ta vyplývá mimo jiné z nízké exprese histokompatibilních antigenů a kostimulačních molekul nebo sekrece tlumivých cytokinů. Imunogenicita tkání odvozených z kmenových buněk byla v minulosti často přehlížena, ale dnes je zřejmé, že rejekce představuje nezanedbatelné riziko při jejich transplantaci. Jejich imunologickým vlastnostem je tedy věnována velká pozornost, aby bylo možné zaručit bezpečnost léčby kmenovými buňkami. Tato bakalářská práce se snaží nastínit současné poznatky o imunogenicitě kmenových buněk a jejich derivátů - zmíněny jsou jak pluripotentní kmenové buňky (embryonální a indukované pluripotentní), tak dospělé kmenové buňky (mezenchymální, limbální, neurální, hematopoetické a kmenové buňky z pupečníkové krve). Exprese imunologicky významných molekul a interakce s buňkami imunitního systému in vitro a in vivo tvoří v této práci základ pro hodnocení imunogenicity. Společně s těmito vlastnostmi budou prezentovány možné způsoby překonání imunologických bariér při transplantaci kmenových buněk. Teprve po pečlivé analýze všech těchto faktorů bude možné poznatky o kmenových...
|
|
|
Rakovina střevního epitelu a myší modely tohoto onemocnění
Baloghová, Nikol ; Janečková, Lucie (vedoucí práce) ; Gemperle, Jakub (oponent)
Rakovina střevního epitelu je závažným a častým onemocněním. Pro správné pochopení mechanizmu jejího vzniku je důležité znát jak strukturu střevního epitelu, tak signální dráhy, které udržují homeostázu a regulují buněčnou proliferaci a diferenciaci. Rozvoj rakoviny střeva je vícestupňový proces, jehož počátek i progresi doprovází řada změn na molekulární úrovni. Geneticky upravené myši jsou nezbytným nástrojem nejen při výzkumu vzniku a rozvoje rakoviny, ale i při vyvíjení účinnějších možností terapeutické léčby. Cílem této práce je popsat anatomii střeva včetně funkce signálních drah, shrnout nejběžnější mutace v rozvoji kolorektálního karcinomu u člověka a definovat existující myší modely tohoto onemocnění.
|
host ::
RSS.