|
|
Klinický význam anatomických variací slinivky a jejího cévního zásobení
Rousek, Michael ; Kachlík, David (vedoucí práce) ; Liška, Václav (oponent) ; Šubrt, Zdeněk (oponent)
Znalost anatomické stavby slinivky, přidružených cévních struktur a jejich anatomických variací patří ke znalostem topografické anatomie hepatopankreatobiliárního chirurga. Některé anatomické odchylky slinivky od normy mohou u pacientů způsobovat specifická onemocnění. Cílem naší práce je přinést přehled klinicky významných variací anatomické stavby slinivky a jejího cévního zásobení, v experimentu na kadaverózních dárcích popsat vztah přítomných variací ke dvěma nejčastěji prováděným resekčním výkonům na slinivce, popsat cévní zásobení postresekčních pankreatických remnantů a stanovit potenciálně rizikové anatomické uspořádání, které může mít vliv na nedostatečnou pooperační perfúzi. Získané poznatky je v plánu ověřit retrospektivní srovnávací analýzou pacientů, kteří podstoupili resekční výkon. V rámci experimentu byly popsány nejrizikovější anatomické variace při vedení pankreatoduodenektomie a distální pankreatektomie. Byly identifikovány potenciálně rizikové variance cévního zásobení slinivky, které se mohou podílet na ischémii postresekčního remnantu po pankreatoduodenektomii. Jedná se o případy, u nichž je cévní zásobení postresekčního remnantu závislé pouze na nekonstantních intraparenchymových spojkách mezi arteria splenica a arteria pancreatica transversa. V retrospektivní analýze bylo...
|
|
|
Význam tumor infiltrujících lymfocytů jako prognostických faktorů u pacientů po embolizaci portální žíly (PVE) a po PVE s aplikací autologních kmenových buněk
Brůha, Jan ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Gürlich, Robert (oponent) ; Šubrt, Zdeněk (oponent)
Význam tumor infiltrujících lymfocytů jako prognostických faktorů u pacientů po embolizaci portální žíly (PVE) a po PVE s aplikací autologních kmenových Úvod: V důsledku nízkého zbytkového jaterního objemu (FLRV) je až 75% pacientů s metastázami kolorektálního karcinomu do jater (CLM) primárně inoperabilní. Embolizace portální žíly (PVE) pomáhá navýšit FLRV a tím zvýšit i operabilitu, ale selhává až u 40% pacientů. Využití kmenových buněk (SCs) může být způsob jak podpořit efekt PVE. V současné době jsou intenzivně zkoumány interakce imunity a maligních onemocnění. U léčby CLM s použitím PVE nebyla doposud publikována žádná studie, která by se interakcí imunitního systému a nádoru zabývala. Stejně tak nebyl popsán vztah ABC transportérů a CLM u pacientů po PVE. Cíle: Cílem dizertační práce bylo ověřit efekt PVE a intraportální aplikace SCs na nárůst FLRV a progresi CLM. Dalším cílem bylo stanovit tumor infiltrující lymfocyty (TILs) a transportéry ABCC10 a ABCC11 u pacientů s CLM po provedené PVE a jejich klinické dopady. Metoda: Efekt SCs na růst FLRV po PVE byl zkoumán na souboru 63 pacientů (43 pacientů s PVE a 20 pacientů s PVE a aplikací SCs). Z CT vyšetření byly stanoveny FLRV a objemy CLM. Byl sledován jejich růst, vztah k operabilitě, bezpříznakovému období (DFI) a celkovému přežití (OS). Na souboru...
|
|
|
Regenerace jaterního parenchymu pomocí aplikace hematopoetických progenitorových buněk po embolizaci portálního řečiště u nemocných s primárně inoperabilními metastázami kolorektálního karcinomu do jater.
Fichtl, Jakub ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Šnajdauf, Jiří (oponent) ; Šubrt, Zdeněk (oponent)
Úvod: Důvodem nemožnosti provést resekci jater pro metastázy kolorektálního karcinomu je většinou nedostatečný zbytek jaterního parenchymu po jaterní resekci (future liver remnant volume - FLRV). Současnou standardní metodou zvýšení FLRV je embolizace větve portální žíly (PVE) na straně nádoru, a pak odloženě po hypertrofii neembolizovaného laloku resekce jater. Bohužel u některých pacientů nedochází k nárůstu objemu jater i přes dokonale provedenou PVE. U jiných dochází během doby potřebné k hypertrofii k progresi metastatického postižení. Proto se snažíme nalézt vhodný způsob, jak podpořit růst zbylého jaterního parenchymu a urychlit hypertrofii druhostranného jaterního laloku. Urychlením regenerace chceme zabránit možnému růstu nádoru v jaterním parenchymu. Z našich předchozích zkušeností (IGAMZ NS 10240) vyplývá, že nadějí je cesta aplikace hematopoetických progenitorových buněk (HPC - adultních kmenových buněk) po předchozí PVE do neembolizované větve portální žíly. Tyto buňky nejen urychlují jaterní regeneraci, ale i zlepšují jaterní funkce, což je důležité zejména u nemocných po neadjuvantní chemoterapii (steatohepatitida či steatofibróza) a s primárně poškozeným parenchymem (steatóza, cirhóza). Cíle projektu: Hlavním cílem práce je snaha o zvýšení operability nemocných s metastázami...
|
|
|
Význam tumor infiltrujících lymfocytů jako prognostických faktorů u pacientů po embolizaci portální žíly (PVE) a po PVE s aplikací autologních kmenových buněk
Brůha, Jan ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Gürlich, Robert (oponent) ; Šubrt, Zdeněk (oponent)
Význam tumor infiltrujících lymfocytů jako prognostických faktorů u pacientů po embolizaci portální žíly (PVE) a po PVE s aplikací autologních kmenových Úvod: V důsledku nízkého zbytkového jaterního objemu (FLRV) je až 75% pacientů s metastázami kolorektálního karcinomu do jater (CLM) primárně inoperabilní. Embolizace portální žíly (PVE) pomáhá navýšit FLRV a tím zvýšit i operabilitu, ale selhává až u 40% pacientů. Využití kmenových buněk (SCs) může být způsob jak podpořit efekt PVE. V současné době jsou intenzivně zkoumány interakce imunity a maligních onemocnění. U léčby CLM s použitím PVE nebyla doposud publikována žádná studie, která by se interakcí imunitního systému a nádoru zabývala. Stejně tak nebyl popsán vztah ABC transportérů a CLM u pacientů po PVE. Cíle: Cílem dizertační práce bylo ověřit efekt PVE a intraportální aplikace SCs na nárůst FLRV a progresi CLM. Dalším cílem bylo stanovit tumor infiltrující lymfocyty (TILs) a transportéry ABCC10 a ABCC11 u pacientů s CLM po provedené PVE a jejich klinické dopady. Metoda: Efekt SCs na růst FLRV po PVE byl zkoumán na souboru 63 pacientů (43 pacientů s PVE a 20 pacientů s PVE a aplikací SCs). Z CT vyšetření byly stanoveny FLRV a objemy CLM. Byl sledován jejich růst, vztah k operabilitě, bezpříznakovému období (DFI) a celkovému přežití (OS). Na souboru...
|
|
|
Regenerace jaterního parenchymu pomocí aplikace hematopoetických progenitorových buněk po embolizaci portálního řečiště u nemocných s primárně inoperabilními metastázami kolorektálního karcinomu do jater.
Fichtl, Jakub ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Šnajdauf, Jiří (oponent) ; Šubrt, Zdeněk (oponent)
Úvod: Důvodem nemožnosti provést resekci jater pro metastázy kolorektálního karcinomu je většinou nedostatečný zbytek jaterního parenchymu po jaterní resekci (future liver remnant volume - FLRV). Současnou standardní metodou zvýšení FLRV je embolizace větve portální žíly (PVE) na straně nádoru, a pak odloženě po hypertrofii neembolizovaného laloku resekce jater. Bohužel u některých pacientů nedochází k nárůstu objemu jater i přes dokonale provedenou PVE. U jiných dochází během doby potřebné k hypertrofii k progresi metastatického postižení. Proto se snažíme nalézt vhodný způsob, jak podpořit růst zbylého jaterního parenchymu a urychlit hypertrofii druhostranného jaterního laloku. Urychlením regenerace chceme zabránit možnému růstu nádoru v jaterním parenchymu. Z našich předchozích zkušeností (IGAMZ NS 10240) vyplývá, že nadějí je cesta aplikace hematopoetických progenitorových buněk (HPC - adultních kmenových buněk) po předchozí PVE do neembolizované větve portální žíly. Tyto buňky nejen urychlují jaterní regeneraci, ale i zlepšují jaterní funkce, což je důležité zejména u nemocných po neadjuvantní chemoterapii (steatohepatitida či steatofibróza) a s primárně poškozeným parenchymem (steatóza, cirhóza). Cíle projektu: Hlavním cílem práce je snaha o zvýšení operability nemocných s metastázami...
|
|
|
Nehmotná aktiva ve světově uznávaných účetních systémech
Jirka, Jiří ; Krupová, Lenka (vedoucí práce) ; Šubrt, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na nehmotná aktiva především z pohledu IFRS. Pohled IFRS je dále srovnán s pojetím US GAAP a českými předpisy. Tato práce poskytuje teoretické zázemí vysvětlené na příkladech, které se často vyskytují i v praxi. Závěrem je vypracována studie zabývající se goodwillem, který vznikl při podnikových kombinacích, a snižováním jeho hodnoty. Autor zhodnotí výsledky této studie a snaží se objasnit příčiny vysokého vykazovaného goodwillu.
|
host ::
RSS.