Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 154 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stavba v krajině - Centrum ekologické výchovy
Sáčková, Veronika ; Loutocká, Vlasta (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Cílem úkolu bylo navrhnout objekt situovaný na Jižní Moravě v blízkosti nádrže Nové mlýny s výhledem na kopce Pálavy. Dům je navržen s ohledem k životnímu prostředí jako mimořádně úsporný. Součástí ekologického konceptu je také hospodaření s vodou a její čištění. Primární funkcí objektu je environmentální vzdělávání zaměřené na děti základních škol. Jsou zde k dispozici dvě učebny každá pro 27 dětí a přednáškový sál pro 66 posluchačů. V objektu je připraveno ubytování pro 60 osob s možností stravování. V areálu je prostor pro pořádání kulturních akcí, samostatný objekt poskytující občerstvení, půjčovnu kol a lodí.
Ambivalence identity: kulturní tradice jako téma v současném českém a slovenském umění
Maixner, Miroslav ; Klodová, Lenka (oponent) ; Janečková,, Zuzana (oponent) ; Zálešák, Jan (vedoucí práce)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén nové přítomnosti odkazů k tradiční lidové kultuře v současném českém a slovenském umění. Důraz je přitom kladen na období od roku 2000 po současnost. Jádro práce tvoří kapitoly věnované umělkyním a umělcům, kteří v tomto období výrazněji tematizovali různé aspekty tradiční lidové kultury, a to buď coby dílčí prvek konkrétních projektů, nebo v podobě kontinuálního zájmu o danou oblast. Podstatou této části je ukázat šíři a heterogenitu zkoumaných projevů napříč mediálním spektrem. Hlavním záměrem celé práce je pak analýza a zasazení zkoumaných jevů do relevantního kontextu v rámci teorie a historie umění. Důvodem je jejich odlišná povaha od tematicky podobných projevů v 19. a 20. století. Při srovnání s aktuálními tendencemi v zahraničí se navíc ukazuje řada spojitostí, jako jsou vazby na environmentální problematiku, kritiku stavu společnosti a především na nové otázky spojené s osobní i kolektivní identifikací. Analýzu těchto fenoménů proto stavím na hybridním interdisciplinárním základě s využitím teoretických přístupů k identitě v sociálních a humanitních vědách. Činím tak jednak v úvodních teoretických kapitolách, hlavní těžiště ale spočívá v závěrečné analytické syntéze. Ta do značné míry staví též na datech získaných z rozhovorů s umělci, jejichž přepisy najde čtenář v příloze. V závěru je přiložena dokumentace kurátorských projektů a výstav realizovaných coby praktická část dizertačního projektu.
Nav
Serebrianska, Daria ; Záhora, Zdeněk (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je vytvoření počítačové hry žánru platformy s názvem „Nav“. Práce zkoumá fáze tvorby hry i postavení her v současném umění. Účelem práce je vytvořit hru založenou na slovanské, zejména ukrajinské, mytologii.
Vztah generace Z k folklóru a tradicím jako součásti nabídky destinace cestovního ruchu
Ondicová, Beata
Bakalářská práce se zabývá cestovním ruchem na Uherskohradišťsku a vztahem generace Z k folklóru a tradicím. Cílem práce je identifikovat současnou nabídku produktů cestovního ruchu s tématikou tradic a folklóru ve Zlínském kraji a zjistit vztah generace Z k folklóru a tradicím při účasti na cestovním ruchu. Navrhnout nové, nebo inovovat stávající destinační produkty Zlínského kraje pro generaci Z. Vzhledem k rozsáhlosti Zlínského kraje a rozmanitosti kulturní nabídky v oblasti tradic a folklóru byl cíl práce z geografického hlediska zúžen na konkrétní menší oblast, a to na oblast Uherskohradišťska. Pomocí sekundárních a primárních dat byl analyzován současný stav a možnosti rozvoje folklorního cestovního ruchu v regionu Uherskohradišťsko. Primární data byla získaná prostřednictvím online dotazníkového šetření, jehož hlavním záměrem bylo zjistit, zda se generace Z zajímá o folklór a lidové tradice.
Péče o nehmotné kulturní dědictví na příkladu jízdy králů
Orságová, Anna ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Péče o nehmotné kulturní dědictví je v dnešní době závislá na několika prvcích. Tím hlavním jsou jedinci a společenství v místech, kde se zvyk či tradice doposud dodržují. Jejich snaha však musí být podporována národními a mezinárodními úřady, které vkládají nemalé prostředky do jejího zachování. Kromě toho je důležité i obecné povědomí veřejnosti, jenž je zárukou předávání tradice dalším generacím. Na příkladu jízdy králů je zachycen historický vývoj obyčeje, který v průběhu minulého století prošel proměnou v lidové slavnosti, jejichž vznikem bylo podmíněno zachování tradice, která se začala v druhé polovině 20. století vytrácet. Klíčová slova Nehmotné kulturní dědictví, kulturní lidová tradice, jízda králů, folklór.
Lidové písně ze Študlova a jejich využití ve školní i mimoškolní hudební výchově
Hrnčiříková, Marie ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Cílem práce je shromáždění a následná analýza lidových písní ze Študlova a návrh jejich využití ve školní i mimoškolní hudební výchově. Díky sběratelům a jejich notovým zápisům je možné analyzovat jednotlivé písně, a tak hledat souvislosti v lidové tvorbě této valašské vesnice. Prostřednictvím těchto pramenů jsem vytvořila zpěvník študlovských lidových písní pro účely hudebního vzdělávání a zachování tradic. Abychom z množství písní byli schopni vyčíst co nejvíce informací potřebných k jejich rozboru, rozdělila jsem je podle obsahové stránky do několika skupin. Rozřazení napomohlo k hlubšímu bádání a objasnilo váhu lidové písně v určitých oblastech života původních nositelů tradic. Nakonec jsem několik vybraných písní upravila, především pro účely mimoškolního hudebního vzdělávání. Cílem aranží je zaujmout tímto žánrem i posluchače, kteří lidovou hudbu nepreferují. Dalším produktem tohoto zkoumání je metodický materiál, v němž jsem valašské zvyky zpracovala tak, aby se daly použít v hodině hudební výchovy na základní škole. Potvrzením hypotézy o osobité muzikálnosti obyvatelů dané oblasti, vydedukované z charakteru lidových písní, můžeme v hudebním vzdělávání navázat na jejich přirozené vnímání hudby a zároveň podpořit lidovou tradici. Hlavním zdrojem práce jsou proto nejen hudební zápisy, ale také...
Folklorní tradice Prácheňska a jejich využití v hudební výchově
Vaněčková, Lenka ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Selčanová, Zuzana (oponent)
Tato práce je zaměřena na folklor oblasti Prácheňska a jaké jsou možnosti jeho využití v hodinách hudební výchovy, primárně na prvním stupni základní školy. Teoretická část se zaměřuje na podrobný popis jednotlivých prvků prácheňského folkloru. Z největší části se věnuje hudebnímu folkloru, konkrétně lidové hudbě, dudácké tradici, tancům nebo folklorním tradicím jako je konopická, která postupně upadá v zapomnění. Kromě hudebního folkloru popisuje tradiční pokrmy nebo kroje. Praktická část je rozdělena na dva úseky. První úsek je věnován dotazníkům. Jeden pro žáky z oblasti Prácheňska, který si dává za cíl zjistit úroveň znalostí prácheňského folkloru a míru motivace se o něm dále dozvídat, a druhý pro vyučující, který si klade za cíl zjistit, zda se prácheňskému folkloru ve svých hodinách věnují a do jaké míry. Druhý úsek praktické části obsahuje přípravy do hodin hudební výchovy, přičemž každá z nich je věnovaná nějakému tématu týkajícího se prácheňského folkloru. Témata jsou dudy, konopická a Švanda dudák, přičemž se v nich objevuje množství dalších folklorních tradic této oblasti. Za pomocí dotazníkového šetření bylo zjištěno, že pouze část dotázaných žáků má základní znalosti o prácheňském folkloru. Na druhou stranu byla zjištěna velká míra motivace dozvídat se o něm víc. Dále bylo zjištěno,...
Folklorní soubor Doudlebánek v letech 1982 - 2022
BOHDALOVÁ, Eva
Tato závěrečná práce se věnuje snaze o obnovení a udržení lidových tradic a zvyků v obci Doudleby. Práce se skládá ze čtyř na sebe navazujících kapitol. První kapitola se věnuje vzniku obce a její historii. Druhá zachycuje pokusy o obnovení tradic a zvyků typických pro tuto obec. Třetí se věnuje jednomu z nejstarších folklorních souborů, Národnímu souboru Doudleban. Čtvrtá kapitola zaznamenává dětský soubor Doudlebánek, který je budoucností pro zachování lidových zvyků a tradic.
The Folk Song Cultural Heritage in the Context of Political Correctness: When hep, hep is not hop, hop
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
The paper explores folk songs written down in what is present-day Czech Republic from roughly the beginning of the 19th century to the 1970s. It shows how song lyrics were treated in the past when they did not conform to the social conventions, aesthetics, ethical ideals, and patriotic goals of the time. When such songs were written down by collectors, their lyrics were often modified, some parts being omitted, others changed. This practice was followed from the early 19th century until the fall of the communist totalitarian regime in 1989. At present, these authentic folk song lyrics seem non-controversial by some performers, but many lyrics are far from it. One of the components of tradition is social memory, which is associated with cultural stereotypes—the generally fixed ideas that people have about themselves and members of different groups. These “Others” are usually members of a different ethnicity, religion, or social class. Their image in folklore involves certain ideas, ideological views, evaluative attitudes, and historical experience. Using the example of otherness, which in Czech folk songs is mainly associated with the negative image of members of the Jewish minority, the paper shows the possible results of misunderstanding the historical context: the anti-Semitic motifs of some older songs and dances resented in public may not be evident to those who perform them today.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 154 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.