Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 98 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Publicistika sklonku totality (na materiálu Rudého práva z r. 1989)
Serova, Ekaterina ; Pešička, Jiří (vedoucí práce) ; Bischofová, Jana (oponent)
Publicistika sklonku totality (na materiálu Rudého práva z r. 1989) Práce si vzala za téma odraz převratného roku 1989 na stránkách Rudého práva, deníku Ústředního výboru KSČ. Sleduje zejména publicistické reakce na klíčové události onoho roku (Palachův týden v lednu 1989, petice Několik vět z června 1989, protirežimní demonstrace kolem 21. srpna a 28. října 1989, dny listopadového převratu a události před prezidentskými volbami 29. prosince 1989). Vlastnímu pojednání o daném tématu předchází stručný přehled politického vývoje Československa od uchopení absolutní moci komunistickou stranou do sklonku roku 1988, do okamžiku prvního povoleného veřejného vystoupení opozičních aktivit v rámci Dne lidských práv.Vedle tematického rozboru si práce všímá také jazykové stránky výrazně ideologicky propagandistických textů poslední fáze totalitního režimu. Jako prameny jsou také využity záznamy deníkového charakteru reagující na daný úsek historie.
Komunistická strana Československa na cestě do ilegality
Vostrčil, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Bakalářské práce pojednává o možnostech semilegální práce KSČ od konce dvacátých let až po konečné období legality KSČ během tzv. "druhé republiky". Samotná práce je rozdělena na tři tematické bloky. První blok se zabývá kontextem v podobě vývoje stranického systému od konce 20. let do konce první republiky, a také právním rámcem pro ochranu republiky. Druhá část již je věnována samotným dějinám KSČ během tohoto období. Třetí část již je věnována analýze možností semilegální práce, což je hlavním tématem moji práce. Hlavním cílem je ukázat možnosti semilegální práce. Fakticky jde o způsob analýzy tehdejšího oficiálního stranického tisku, ve kterém mohly vycházet články o činnosti ilegálních zahraničních stran. Tyto články mohly posléze sloužit jako vzory pro domácí ilegální práci. Tento fakt je zkoumán ve druhé části analýzy. Práce se také částečně dotýká otázky vlivu Kominterny na organizaci těchto činností a i obecně vlivu na Kominterny na vnitřní řízení strany. Samotná analýza vychází z analýzy článků oficiální komunistických tiskovin (Rudé právo, Rudý prapor, Pochodeň atd.). Druhou část zdrojů tvoří archivní záznamy, podle kterých lze potvrdit možnosti užití těchto ilegálních metod práce. V samotné analýze se mi podařilo dojít k závěru, že zahraniční vzory, které mohli lidé nalézt v...
Problematika rozkrádání a s ním spojené patologické jevy v období přestavby (1986-1989) na stránkách Rudého práva
Bruna, Jaroslav ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(rozkrádání) Tato diplomová práce sleduje způsob, jakým byla v Rudém právu, tiskovém orgánu ÚV KSČ, v letech 1986 - 1989 prezentována problematika rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví v Československu, případně jaké rozpory se v této prezentaci objevily. Vlastnímu jádru práce bude předcházet pohled na rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví z hlediska práva - s důrazem na definici socialistického majetku v ústavě, daného trestného činu v trestním zákoně, pohledu právnické literatury na společenskou nebezpečnost daného jednání, zde reprezentovanou časopisem Socialistická zákonnost. Autor se následně zaměří na to, jakým způsobem byla problematika rozkrádání (ale také ochrany) socialistického majetku vztahována ke Komunistické straně Československa (respektive jejím funkcionářům), vedoucím hospodářským pracovníkům a řadovým zaměstnancům, což bude dokumentovat na konkrétních případech. V závěru bude autor srovnávat články RP s některými empirickými poznatky - ve vztahu k výzkumu Ústavu pro výzkum veřejného mínění při Federálním statistickém úřadu o kázni a kontrole na pracovištích, ve vztahu ke statistikám o hospodářské trestné činnosti, zmíněné v německy psaném textu Tomáše Vilímka o rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, jakož i ve vztahu k problematice anonymních dopisů,...
Náboženské sekty v Československu v 50. letech 20. století
Hemza, Tomáš ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou náboženských sekt v Československu v 50. letech 20. století. Úvodním předmětem zájmu jsou nová náboženská hnutí v Československu. Jedná se zejména o svědky Jehovovy, adventisty, mormony, darbisty a další náboženská hnutí. Klíčovým tématem diplomové práce je pojem náboženská sekta. Diplomová práce se zabývá tím, která nábožná hnutí byla označena jako náboženské sekty. Dále se zabývá přístupem státního aparátu, bezpečnostních složek a Komunistické strany Československa vůči náboženským sektám. Pozornost je taktéž věnována specifické problematice odpírání vojenské služby. V závěru je nastíněn obraz náboženských sekt v periodicích. Práce informačně čerpá za prvé z primárních pramenů uložených v Národním archivu České republiky, Archivu bezpečnostních složek a Vojenském historickém archivu, za druhé pak ze sekundární historiografické a sociologické odborné literatury.
Krajský výbor KSČ Brno pod vedením Otto Šlinga
Lehnert, Jiří ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá tématem regionálního fungování Komunistické strany Československa na krajské úrovni v prvních letech po konci druhé světové války. V tomto případě se konkrétně jedná o Krajský výbor KSČ v Brně, který v této době vedl jeho krajský tajemník Otto Šling. Šling byl v říjnu 1950 zatčen jako nepřítel strany a státu. Stal se poté klíčovou osobností v politickém monstrprocesu s vedoucím tajemníkem Komunistické strany Československa Rudolfem Slánským. Otto Šling byl bývalý interbrigadista z občanské války ve Španělsku, která probíhala v letech 1936 až 1939. Během druhé světové války působil tento komunistický politik židovského původu v zahraničním odboji ve Velké Británii. Tyto skutečnosti jistě přispěly k jeho zatčení v roce 1950 a jeho pozdějšímu odsouzení a popravě v roce 1952. Otto Šling byl jeden z prvních vyšších funkcionářů Komunistické strany, který se stal terčem politiky hledání "třídního nepřítele" v komunistickém Československu. Nelidské brutální vyšetřování jeho osoby dalo podnět ke stíhání druhého muže v tehdejší KSČ a v Československu Rudolfa Slánského. Nicméně tato práce se věnuje zejména působení Šlinga v brněnské pobočce KSČ v letech 1945 až 1950 a současně se pokouší nalézt souvislosti se Šlingovou činností v krajském vedení Komunistické strany Československa v Brně...
Analýza volební kampaně Komunistické strany Československa ve volbách v roce 1946
Součková, Karolína ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Práce se věnuje volební kampani ve volbách do Ústavodárného národního shromáždění v roce 1946, konkrétně kampani Komunistické strany Československa. Významné postavení KSČ po druhé světové válce bylo zapříčiněno jak jejím postojem vůči mnichovským událostem v roce 1938 a její činností za druhé světové války - KSČ byla nepopíratelně významnou součástí československého odboje, tak poválečným politickým systémem. Oproti ostatním stranám povoleným po druhé světové válce měla potenciál k tomu stát se hlavní politickou silou v zemi. Právě pomocí účinné kampaně tuto pozici dokázala využít a dovést stranu k vítězství ve volbách v roce 1946. Umění propagace komunistické ideologie jakožto ideální volby pro většinu občanů Československa je klíčovým důvodem úspěchu této strany. Na tomto příkladu tudíž můžeme názorně vidět, jak silně může volební kampaň zapůsobit a jaký vliv na finální rozhodnutí voliče má. Volby v roce 1946 byly prvními po druhé světové válce, a tudíž klíčovými pro další směřování země. Tohoto významu si byli komunisté dobře vědomi a odráželo se to i na jejich důkladné přípravě. Ostatní strany si byly určitě vědomy důležitosti těchto voleb, ale v porovnání s KSČ byla jejich příprava slabá. KSČ je tedy proto ideálním příkladem, na kterém je možno si ukázat, jak je volební kampaň nedílnou a...
Stranický tisk a kulturní politika: pardubický okres za normalizace
Trestrová, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Tato rigorózní práce podává ucelený obraz o tiskových orgánech Komunistické strany Československa v pardubickém okrese v období tzv. normalizace. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v dubnu 1969. S touto změnou souvisí i další téma: rozsáhlé čistky v KSČ, které proběhly v roce 1970. Druhá kapitola je zaměřena na změny v médiích na počátku normalizace, zejména na zrušení některých periodik a obnovení cenzury, a na změny v kulturní oblasti, zejména zesílení orientace na Sovětský svaz, vznik nových uměleckých svazů a různých právních nařízení s cílem zesílit ideologický dohled nad touto sférou. Třetí a čtvrtá kapitola jsou již věnovány východočeskému tisku: deníku Pochodeň, vydávanému v Hradci Králové, a pardubickým okresním novinám Zář. Je zde stručně popsána historie těchto novin, jejich působení během Pražského jara a jejich následný vývoj za normalizace. Pozornost je pak upřena především na jejich kulturní rubriky, a to na jejich rozsah, obsah a autory článků. Analýza článků z kulturních rubrik nabízí pohled na kulturní politiku v tisku této dvacetileté vývojové etapy komunismu v Československu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na obraz kultury pardubického okresu v tisku a na vývoj kulturní politiky ve...
Komunistická strana Československa na cestě do ilegality
Vostrčil, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Bakalářské práce pojednává o možnostech ilegální práce KSČ a její prezentace na příkladech ilegální práce zahraničních komunistických stran v legálním rudém tisku od konce dvacátých let až po konečné období legality KSČ během tzv. "druhé republiky". Samotná práce je rozdělena na tři tematické bloky. První blok se zabývá kontextem v podobě vývoje stranického systému od konce 20. let do konce první republiky, dále právním rámcem pro ochranu republiky a definicí pojmu anti-systémovosti. Druhá část již je věnována historickému vývoji, kterým KSČ prošla od bolševizace strany až k událostem, jimiž strana prošla během roku 1933. Třetí část již je věnována analýze možností ilegální práce za pomoci komparace. Fakticky jde o analyzování tehdejšího oficiálního stranického tisku, kde mohly vycházet články o činnosti ilegálních zahraničních stran. Tyto články mohly posléze sloužit jako vzory pro domácí ilegální práci. Tento fakt je zkoumán ve druhé části analýzy. Práce se také částečně dotýká otázky vlivu Kominterny na organizaci těchto činností. Za pomoci komparace metod ilegálních komunistických stran a skutečně prováděných akcí KSČ se budu snažit nalézt vhodnost využití těchto metod pro československé prostředí. Jako zdroje budou použity články oficiálních komunistických tiskovin (Rudé právo, Rudý prapor,...
What preceded the Prague Spring? Diversification in the Communist Party between 1954-1968.
Škvarkovská, Tatiana ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Táto práca sa zaoberá vývojom na československej politickej scéne a predovšetkým v Komunistickej strane Československa v období 1953-1969. Jedným z hlavných znakov tohto obdobia je čiastočné uvoľnenie komunistického režimu, čo umožnilo formovanie a reprezentáciu politických skupín a hnutí, ktoré mali záujem o spoluprácu na formovaní politiky krajiny s vedúcou stranou. Práca sa sústreďuje na najväčšie a najvýraznejšie skupiny, ktoré by sa v tomto období mohli považovať za opozičné, ale aj na jednotlivé skupiny vznikajúce priamo v KSČ, ktoré mali naozajstný vplyv na politické dianie. Práca je rozdelená na 6 hlavných kapitol. V úvode sa zaoberá ideológiou strany, jej vznikom, formovaním a cestou k moci. Ďalej sa venuje roku 1953 a vývoju v nasledujúcom období, ktorý bol významným mílnikom v období komunistickej vlády nie len v Československu, ale aj naprieč ostatnými krajinami ZSSR. Nasledujúce kapitoly sa venujú jednotlivým prevažne politickým skupinám, ktoré v tomto období vznikli alebo obnovili svoju činnosť, či už v strane alebo mimo nej. V závere sa nachádza zhrnutie skúmaných udalostí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 98 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.