|
|
ANALÝZA MULTISPEKTRÁLNÍCH INDEXŮ PŘI DÁLKOVÉM PRŮZKUMU ZEMĚ
Janoušek, Jiří ; Kačmařík,, Michal (oponent) ; Nedělník,, Jan (oponent) ; Marcoň, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou analýzy multispektrálních obrazů pro využití při dálkovém průzkumu Země. V oblasti multispektrálního snímkování byla provedena studie metod způsobů snímání rostlin. Byl zkoumán vliv částí elektromagnetického spektra na změny odrazivosti snímané vegetace. V problematice vegetačních indexů byly porovnávány způsoby výpočtů vycházející z multispektrálních snímků. Pro získání plošných informací o stavu pěstované vegetace byly navrženy důležité ukazatele rostlin pro korelaci multispektrálních indexů. Závěrečná část práce se zaměřuje na vytvořené spektrální mapy z nasnímaných snímků multispektrální kamerou a analýzy výsledků hodnot vypočítaných vegetačních indexů s ohledem na stanovení optimální doby sklizně zemědělských plodin. Výstupem práce jsou nové lineární regresní modely umožňující stanovení optimální doby sklizně. Práce rovněž popisuje ucelenou metodiku od snímkování vegetace až po stanovení optimální doby sklizně dané plodiny.
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití pozemní senzorové sítě pro kalibraci družicových dat dálkového průzkumu
Doubrava, Pavel ; Batrlová, Iva ; Kvapil, Jiří ; Seidlová, Jana
Dálkový průzkum Země je disciplína založená na fyzikálních principech. Naměřená data jsou zpracovávána matematicko-fyzikálními a matematickými metodami. Základním fyzikálním jevem, na kterém je dálkový průzkum založen, je interakce elektromagnetického záření se zkoumaným objektem. Informace o tom, jak probíhá tato interakce, nám udává energie, kterou zaznamenává detektor v přesně vymezených intervalech vlnových délek v daném prostorovém úhlu. Takto definovaná interakce je výchozí pro určování hledaných vlastností daných objektů. Každý objekt na zemském povrchu má vliv na naměřené hodnoty energie, a to jak v čase, tak v prostoru. Proto je nutné, aby tato energie byla měřena prostřednictvím kvantitativních fyzikálních veličin.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Detekce napadení smrku ztepilého kůrovcem pomocí spektrálních a biofyzikálních dat na různých hierarchických úrovních
Vesecká, Martina ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Tomášková, Ivana (oponent)
Byl vytvořen přehled klíčových aspektů pro správné pochopení dynamiky mezi lýkožroutem smrkovým a smrkem ztepilým, zejména pak způsob života brouka a časový průběh jeho životních cyklů. Tomuto je zcela nezbytné porozumět pro včasné a efektivní řešení kůrovcové kalamity. Dále je v textu detailně rozebrána vzájemná interakce brouka a stromu. Velký důraz je kladen na popis obranných mechanismů smrku a důsledků, které napadení kůrovcem obnáší. Zejména pak biofyzikální změny v jehlicích, které způsobují změnu spektrálního chování listů a potažmo i celého lesního porostu. S využitím senzorů, schopných měřit odrazivost povrchů je možné odhalit kůrovcem napadený strom podstatně dříve, než by změny v jehlicích mohly být zaznamenány pouhým okem a odstranit ho ještě ve chvíli, kdy je broukem kolonizován, a ještě se nešíří na další okolní stromy. To je klíčové pro zvládnutí nejen současné kalamity. V práci je uveden přehled případových studií, kde bylo využití spektrálních metod na různých hierarchických úrovních aplikováno a bylo dosaženo uspokojivé přesnosti v identifikaci časně napadených stromů. Klíčová slova: smrk ztepilý, kůrovec, kůrovcová kalamita, kůrovcová gradace, sucho, zvýšené teploty, spektrální křivka, měření odrazivosti, včasná detekce napadení, zelená fáze napadení
|
|
| |
|
|
Určování skladby nehomogenního lesního porostu z družicových dat
Kolešová, Petra ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Určování skladby nehomogenního lesního porostu z družicových dat Abstrakt Práce si bere za cíl prozkoumání možností klasifikace lesní vegetace pomocí snímků z družice Landsat 8. Nejvhodnějšími kandidáty pro zpracování se staly dva snímky. Pořízeny byly ve vegetačním období (8. března 2014 a 27. července 2013). Cílem je zjistit, zda využitím statistických metod můžeme získat informace o heterogenitě lesa na zájmovém území. Modelové území zahrnuje správní území vybraných obcí z Jihočeského a Středočeského kraje, které se nachází na území pěti ORP (Blatná, Milevsko, Písek, Příbram, Sedlčany). Provedeny byly neřízené i řízené klasifikace na základě získaných trénovacích ploch z terénu a ortofota. Tyto třídy (jehličnaté lesy, smíšené lesy, ekotony, strukturně homogenní listnaté lesy a strukturně heterogenní listnaté lesy) odpovídaly definičně kategoriím použitým v projektu NT 11425-5/2010 Mapování přírodních ohnisek zoonóz přenosných na člověka v ČR a jejich změny ovlivněné modifikacemi klimatu. Díky trénovacím množinám získaným v terénu a ortofota a podobností spektrálních vlastností se získalo větší množství trénovacích pixelů, které vstupovaly do řízené klasifikace. U klasifikací byly provedeny kontroly přesnosti pomocí chybové matice. Řízená klasifikace s účastí prvních osmi spektrálních pásem z obou snímků...
|
host ::
RSS.