|
|
Zhodnocení fyziologického stavu buku lesního ve výsadbách na lokalitách napříč gradientem jeho stanovištní ekologické valence
Palouš, Daniel ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Tomášková, Ivana (oponent)
Buk lesní (Fagus sylvatica L.) je jednou z dominantních dřevin Evropy, kde představuje klíčový druh pro fungování lesních ekosystémů. Probíhající změna klimatu s sebou přináší podmínky, které budou na mnoha místech současného rozšíření buku lesního představovat nepříznivý stres. S ohledem na současný kritický stav lesů v ČR i v dalších evropských zemích je o to naléhavější jejich stav sledovat. Na to jsou potřeba nástroje umožňující včas zachytit zhoršující se fyziologický stav porostů. Takové nástroje mohou být indikátory fyziologického stavu. V předkládané práci je hodnocena použitelnost a citlivost vybraných indikátorů fyziologického stavu na gradient podmínek (teplota, srážky, relativní vlhkost vzduchu) v rámci ekologické valence buku lesního. V období vrcholu jedné vegetační sezóny byly sledovány čtyři porosty buku lesního, jež na základě souborů lesních typů představovaly gradient suboptimálních až optimálních podmínek. Byl sledován porost představující stanovištní a mikroklimatické optimum (Kocanda); porost limitovaný dostupností vody (Hradecko) na spodním okraji vertikálního gradientu rozšíření; porost limitovaný nízkou teplotou vzduchu (Deštné) na horním okraji vertikálního gradientu rozšíření; a porost na stanovištním optimu, ale (pro buk lesní, jako stinnou klimaxovou dřevinu) s...
|
|
|
Detekce napadení smrku ztepilého kůrovcem pomocí spektrálních a biofyzikálních dat na různých hierarchických úrovních
Vesecká, Martina ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Tomášková, Ivana (oponent)
Byl vytvořen přehled klíčových aspektů pro správné pochopení dynamiky mezi lýkožroutem smrkovým a smrkem ztepilým, zejména pak způsob života brouka a časový průběh jeho životních cyklů. Tomuto je zcela nezbytné porozumět pro včasné a efektivní řešení kůrovcové kalamity. Dále je v textu detailně rozebrána vzájemná interakce brouka a stromu. Velký důraz je kladen na popis obranných mechanismů smrku a důsledků, které napadení kůrovcem obnáší. Zejména pak biofyzikální změny v jehlicích, které způsobují změnu spektrálního chování listů a potažmo i celého lesního porostu. S využitím senzorů, schopných měřit odrazivost povrchů je možné odhalit kůrovcem napadený strom podstatně dříve, než by změny v jehlicích mohly být zaznamenány pouhým okem a odstranit ho ještě ve chvíli, kdy je broukem kolonizován, a ještě se nešíří na další okolní stromy. To je klíčové pro zvládnutí nejen současné kalamity. V práci je uveden přehled případových studií, kde bylo využití spektrálních metod na různých hierarchických úrovních aplikováno a bylo dosaženo uspokojivé přesnosti v identifikaci časně napadených stromů. Klíčová slova: smrk ztepilý, kůrovec, kůrovcová kalamita, kůrovcová gradace, sucho, zvýšené teploty, spektrální křivka, měření odrazivosti, včasná detekce napadení, zelená fáze napadení
|
|
|
Optical properties of the leaf in relation to its anatomical traits
Neuwirthová, Eva ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Tomášková, Ivana (oponent) ; Písek, Jan (oponent)
K předpovědi reakcí ekosystémů na faktory prostředí se běžně používají funkční znaky rostlin na úrovni listu, popisující projevy globálních změn klimatu na úrovni ekosystémů. Mezi funkční znaky rostlin řadíme jak biofyzikální vlastnosti listu (např. obsah fotosyntetických pigmentů a obsahu vody) tak jeho strukturní vlastnosti (např. tloušťka listu a poměr fotosyntetických a nefotosyntetických pletiv listu). Biofyzikální a strukturní vlastnosti listu je možné zjišťovat buď destruktivně v laboratoři, nebo nedestruktivně s využitím optických vlastností listu. Ačkoli je odhadování obsahu chlorofylu na základě optických vlastností listů dobře zavedenou metodou, vliv struktury a vnitřní anatomie listů na jejich optické vlastnosti je důkladně studován teprve v posledních dvou dekádách. Publikace zahrnuté v mé práci a většina práce je věnována evropským opadavým dřevinám, typickým pro temperátní a hemiboreální lesy s listy vykazujícími podobnou dorziventrální strukturu, (tj. mezofyl je diferencován na palisádový a houbovitý parenchym). Dále má disertační práce zahrnuje studii vlivu strukturních znaků povrchu listů dvou skupin bylin na jejich optické vlastnosti. V této studii byly použity dvě skupiny fylogeneticky blízkých bylin se srovnatelnou vnitřní strukturou listů (mutanty Arabidopsis thaliana L. a...
|
|
|
Změny sacharidového metabolismu vyvolané zvýšenou koncentrací CO2 v prostředí
Bardoňová, Radka ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tomášková, Ivana (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením vlivu zvýšené koncentrace oxidu uhličitého [CO2] a ozářenosti na obsah nestrukturních sacharidů v listech buku lesního (Fagus sylvatica L.) a jehlicích smrku ztepilého (Picea abies Karst.). Obsah nestrukturních sacharidů odráží rovnováhu mezi procesy asimilace a spotřeby či transportu v rostlině. Za zvýšené [CO2] obvykle dochází ke zvýšení asimilační rychlosti a změnám procesů, v nichž se spotřebovávají asimiláty. Tyto změny jsou v mnoha případech doprovázeny zvýšením obsahu nestrukturních sacharidů v listech - rozpustných sacharidů i asimilačního škrobu. V práci byl použit materiál z porostu na experimentálním stanovišti Ústavu výzkumu globální změny (CVGZ) AV ČR Bílý kříž v Beskydech odebraný ve dvou bodech růstové sezóny. Jednalo se o juvenilní jedince buku lesního a smrku ztepilého rostoucí za aktuální a zvýšené [CO2] (700 ppm) šestým rokem. Pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie byl stanoven obsah rozpustných sacharidů a škrobu ve slunných a stinných listech a jehlicích. V doplňujícím krátkodobém experimentu byla sledována denní dynamika obsahu nestrukturních sacharidů v jehlicích smrku. V tomto experimentu byl použit materiál z juvenilních jedinců smrku ztepilého rostoucích po dobu čtyř týdnů v plně kontrolovaných podmínkách ve fytotronech ÚVGZ AV...
|
|
|
Pěstování dubu červeného (Quercus rubra L) v podmínkách České republiky
Miltner, Stanislav ; Kupka, Ivo (vedoucí práce) ; Tomášková, Ivana (oponent)
Práce se zabývá podrobnou analýzou růstu a vývoje porostů dubu červeného v podmínkách České republiky. Podrobně analyzuje kvantitativní a kvalitativní vývoj porostů této dřeviny v rozpětí 17 - 159 let. Dále hodnotí vliv této dřeviny na svrchní půdní horizonty včetně fytocenologického hodnocení. Výsledky této práce prokazují významně vyšší produkční kapacitu této dřeviny v porovnání s dubem zimním při stejné nebo vyšší kvalitě a zdravotním stavu zkoumaných porostů. Dále získaná data prokazují poněkud pomalejší rozklad opadu v organominerálních horizontech, jehož důsledkem je také kyselejší půdní reakce pod porosty dubu červeného. Z práce vyplývá, že dub červený je dřevinou, která je vhodnou doplňující dřevinou v našich lesích nízkých poloh a mohla by být náhradou tam, kde domácí druhy dubů trpí zhoršeným zdravotním stavem, zejména tracheomykozou.
|
|
|
Přehled metod využívaných ve fyziologii rostlin k prokázání látek primárního a sekundárního metabolismu
Dlouhý, Lukáš ; Tomášková, Ivana (vedoucí práce) ; Čepl, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl shrnout metody využívaných pro důkazy a stanovení látek primárního a sekundárního metabolismu rostlin. V úvodu popisuji
postup vzniku metabolitů a uvádím jejich stručné definice. V dalších kapitolách se pak věnuji podrobnějšímu popisu jednotlivých skupin a podskupin metabolitů a uvádím
možnosti jejich kvalitativní analýzy. V poslední části se dostávám k nástinu problematiky separačních metod, instrumentální analýzy a konečně k samotným experimentům. Na závěr shrnuji srovnání jednotlivých metod či jejich skupin a
pokouším se na základě informací z různých zdrojů odhadnout, jakým směrem se analytická chemie v rámci dřevin a rostlin obecně bude vyvíjet.
|
|
|
Metodická východiska funkčně integrovaného hospodaření v lesích
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta ; Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem ; Tomášková, Ivana ; Kupec, Petr ; Schneider, Jiří ; Špaček, Filip ; Simanov, Vladimír ; Vyskot, Ilja ; Bartoš, Zdeněk ; Navrátil, Petr ; Holuša, Jaroslav ; Smejkal, Jiří ; Macků, Jaromír
Předmětem dílčí zprávy za rok 2002 jsou porostní typy hospodářského souboru 55 (svěžích a bohatých jedlových bučin). Postupnými kroky byly zpracovány následující části: 1. analýza dynamiky dílčích funkčních potenciálů dle porostních typů HS 55, 2. věcná náplň rámcových směrnic hospodaření pro polyfunkční (ve staré terminologii hospodářský) les včetně diferencovaných funkcí, 4. analýza současného zastoupení deklarovaných funkcí HS 55, 5. modelové těžebně-dopravní technologie včetně přímých nákladů na odvozním místě.
|
|
|
Metodická východiska funkčně integrovaného hospodaření v lesích
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta ; Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem ; Tomášková, Ivana ; Kupec, Petr ; Schneider, Jiří ; Špaček, Filip ; Simanov, Vladimír ; Vyskot, Ilja ; Bartoš, Zdeněk ; Navrátil, Petr ; Smejkal, Jiří ; Macků, Jaromír
Koncepce projektu vychází z exaktních stanovení funkčních potenciálů lesů, jejich reálných efektů a dopadů na efekty celospolečenských funkcí. Postup řešení: stanovištní a kriteriální determinace, systémové interakce biometrických dat, reálné potenciály a efekty funkcí, synergie v aktuálním stavu lesů, věcná predikce systémových lesnických opatření, modifikace polyfukčních lesnických hospodářských intervencí,dopady na společenské funkční požadavky. Využití projektu pro podklady pro koncepci funkčně integrovaného hospodaření s důkazy národohospodářskými a lesopolitickými, metody hospodaření, díla lesního hospodářského plánování, podklady nové kategorizace lesů, konkrétní řešení pro modelový hospodářský soubor a vybrané porostní typy. Součástí zprávy jsou rámcové směrnice ve dvou variantách.
|
|
| |
|
|
Vliv zvýšené vzdušné koncetrace co2 na vodní režim a transpiraci smrku
Valouch, Ludvík ; Pokorný, Radek ; Tomášková, Ivana
Při zvýšení koncentrace CO2 ve vzduchu jsou změny ve fyziologických procesech a morfologii zřejmé v relativně krátké době. Přímé měření pomocí metody tepelných pulzů dokázala snížení specifického sap flow (SSF) během prvního roku kultivace ve zvýšené CO2 koncentraci. SSF bylo srovnatelné v obou podmínkách po další 3 roky. Během šestého roku fumigace byla zaznamenána vyšší rychlost transpirace při vyšší koncentraci CO2. To byl důsledek větší listové plochy, plochy cévních svazků na řezu a větší absorbční kořenovou plochou. Měřením sap flow osluněnýé a zastíněné části koruny bylo zjištěno, že SSF bylo větší ve vyšších částech koruny v obou podmínkách. Průměrná hydraulická vodivost (půda-list) (GTsa) byla 1.4 krát vyšší v osluněných částech koruny než odhadnutá pro celou korunu v podmínkách normální koncentraci CO2. V podmínkách zvýšené koncentrace CO2 nebyl rozdíl v hydraulické vodivosti mezi horní a spodní části koruny prokázán.
|
host ::
RSS.