|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zahraniční politika USA a volby 2008
Grundmanová, Jitka ; Krátký, Karel (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Před více než rokem Barack Hussein Obama po svém triumfu ve volbách nastoupil na post prezidenta USA a s trochou nadsázky tak získal "nejhorší zaměstnání v zemi" Čekal na něj úkol vyvést americkou ekonomiku z hluboké globální krize, vyřešit dvě nepopulární války, znovu vybudovat renomé americké diplomacii, zvrátit jaderné ambice Íránu a neposlušnost KLDR, usměrnit izraelsko-palestinský konflikt, a to je jen začátek nekonečného seznamu. Nemálo práce mu přitom přidělal jeho předchůdce George W. Bush, jehož první volební období plné militarismu, unilateralismu a černobílého rozdělování mapy světa na "ty dobré a ty zlé", pošpinilo dobré jméno Spojených států, poškodilo spojenecké svazky a uvrhlo zemi do rekordního dluhu. Přestože sám Bush mladší se ze svých chyb po obhájení mandátu poučil, vyměnil některé neokonzervativní členy svého týmu za mladší a ke světu otevřenější spolupracovníky a vydal se smířlivější cestou, nepodařilo se mu jeho omyly napravit. Barack Obama si byl Bushova obratu dobře vědom a je důkazem jeho moudrosti a rozvahy, že se neuchýlil k bezhlavému propouštění zaměstnanců bývalé administrativy, ale byl schopen z ní vytáhnout nejsilnější články. Obama mistrně zkombinoval osobnosti bývalé administrativy, své věrné druhy i dřívější rivaly, a dal tak vzniknout různorodému, ale pevnému týmu bez vyhraněné politické orientace. V podstatě si v okruhu svých kolegů vytvořil vlastní systém brzd a protivah.
|
|
|
Srovnání operace Pouštní bouře 1991 a operace Irácká svoboda 2003
Machýčková, Hana ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá operacemi Pouštní bouře 1991 a Irácká svoboda 2003 a jejím cílem je srovnání těchto operací z hlediska legality a také legitimity. První část práce je věnována stručnému popisu historického vývoje Iráku, s důrazem na druhou polovinu 20. století, americko-iráckých vztahů a také mezinárodních souvislostí a chronologií obou operací. V druhé kapitole je představena úprava práva na válku, vývoj této úpravy a dnešní stav. Třetí kapitola analyzuje a porovnává legalitu srovnávaných operací, tedy jejich soulad s normami práva na válku a závěrečná část práce se zabývá srovnáním operací z hlediska legitimity, a to podle kritérií Garetha Evanse a Samuela Huntingtona.
|
|
| |
|
|
Situation of Kurds in Turkey and Iraq and its influence on regional development
Gondorová, Eva ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Táto bakalářska práce je zaměřena na situaci Kurdů v Turecku a Iráku vycházejíc z historického a etnického kontextu. Věnuje se jejich vymezení, vývoji, nastaveným politikám a současným tendencím v návaznosti na Turecko a Irák, kde je procentuální podíl kurdské populace nejvyšší. Primárním cílem je analyzovat a porovnat jejich postavení ve vztahu k většinové společnosti z různych uhlů pohledu. Zároveň se zaobírá vlivem kurdské otázky na region Blízkeho východu a přístupu mezinárodních aktérů k jejímu řešení, hlavně z pohledu lidských prav a menšinové politiky.
|
|
|
Rekonstrukce státu v Iráku
Strnadová, Tereza ; Lipka, David (vedoucí práce) ; Minárik, Pavol (oponent)
Cílem této práce je zjistit, proč je rekonstrukce Iráku neúspěšná. Na začátku jsou zmíněny předchozí režimy jako výchozí podmínky pro tento proces. Nejprve se zabývá demokratizací Iráku, která je hlavním smyslem obnovy. Jejími stinnými stránkami a otázkou, zda je vůbec aplikovatelná na Irák. Dále práce popisuje překážky bránící rekonstrukci. Následují chyby, které se v průběhu rekonstrukce staly. Zjištění těchto negativních efektů zodpovídá na základní otázku. V závěru jsou různá doporučení, která by měla vést k obratu rekonstrukce v úspěšný proces.
|
|
|
Zvláštnosti podnikatelského prostředí Iráku a exportní příležitosti pro české firmy na tomto trhu
Svobodová, Ivana ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Laschoberová, Libuše (oponent)
V mé diplomové práci jsem se zaměřila na vývozní možnosti českých firem do Iráku. Podává informace o podnikatelském prostředí v Iráku trhu s ohledem na kulturní a obchodní specifika daného teritoria. Cílem bylo ukázat nejen potenciální oblasti exportu, ale také konkrétní formy vstupu českých firem na irácký trh a zohlednit i všechna podnikatelská rizika. Reálné možnosti úspěchu jsem ukázala na řadě českých firem, které mají s iráckým trhem své zkušenosti. Českým exportérům jsou k dispozici mnohé formy vládní a jiné podpory vývozu. Tato diplomová práce by měla sloužit jako návod jak do Iráku vyvážet a na co se exportéři musí připravit.
|
|
|
Vývoj Transatlantických vztahů po 11. září 2001
Velek, Martin ; Jakš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konečný, Čestmír (oponent)
Diplomová práce s názvem Vývoj transatlantických vztahů po 11. září 2001 se zabývá politickými vztahy mezi USA a Evropou v souvislosti s bojem proti terorismu. Autor se zaměřuje zejména na následující témata: historie transatlantických vztahů před 11. zářím 2001; změna globálního bezpečnostního kontextu pro euroatlantické vztahy; odlišné postoje obou partnerů k válce v Iráku; pomoc evropských spojenců při obnově a demokratizačním procesu v Afghánistánu a Iráku; důsledky boje proti terorismu na oblast lidských práv; postoje USA a hlavních evropských spojenců k Evropské bezpečnostní a obranné politice (EBOP) EU; vztah EBOP ? NATO.
|
host ::
RSS.