|
|
Život člověka s handicapem
Stárková, Jana ; Zelinková, Olga (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Shrnutí Ve své Diplomové práci Život člověka s handicapem jsem se snažila zmapovat, co ovlivňuje budoucí život člověka a jaké ho trápí v životě problémy. V prvních kapitolách jsem definovala a rozdělila typy postižení, jejich odlišné dopady a problematiku diagnostikování. Stěžejní část práce představuje kapitola o systémech ovlivňujících život člověka s postižením. Z těchto systémů má nejvýznamnější vliv rodina, protože přijetí dítěte rodiči ale i zvolený typ výchovy ovlivní jak budoucí život člověka, tak i postižené dítě má zásadní vliv na rodinu. Dále sem patří kapitola o zdravotnictví, sociální péči a školství. Kvalitu života člověka s postižením ovlivňují i kamarádi, potažmo sociální proces, vztahy partnerské a neméně důležitá je pro člověka profesní role. Čtvrtá kapitola se týká výzkumu, který byl proveden dotazníkovým šetřením na skupině 46 lidí s tělesným postižením. Na základě odpovědí jsem ověřovala platnost šesti předem stanovených hypotéz.
|
|
|
Institucionální řešení problematiky nechtěných dětí
Burešová, Adéla ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou nechtěných dětí v České republice a hledá odpovědi na její řešení. Nechtěné děti jsou dětmi, o které se jejich rodiče starat z jakéhokoli důvodu nechtějí. Institucionální řešení je pak řešením, o němž rozhodl soud. V textu jsou představeny možnosti těchto dětí i možnosti jejich rodičů. Práce se tudíž zabývá popisem systému náhradní péče o děti a jejích podob - náhradní rodinné péče a ústavní péče. Vedle toho popisuje i sytém forem legálního anonymního odložení novorozence. Charakterizuje děti, důvody proč se jich rodiče vzdávají i rodiče samotné. Uvádí příčiny umístění dětí do ústavů a stručně popisuje také tyto ústavy včetně počtu dětí v nich umístěných. Pro lepší pochopení je nastíněn i postupný historický vývoj péče o nechtěné děti.
|
|
|
Příčiny dlouhého pobytu dětí v ústavní výchově
Rybáková, Karolína ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou péče o ohrožené dítě v ČR a to v rovinách náhradní rodinné péče a ústavní výchovy. Hlavní důraz je kladen na pohled zúčastněných aktérů a jejich vnímání situace dětí, rodičů, pěstounů i žadatelů o adopci v prostoru mezi biologickou rodinou, ústavem a náhradní rodinnou péčí. Diplomová práce se snaží popsat příčiny dlouhého pobytu dětí v ústavní výchově podle některých aktérů. Hlavní metodou jsou polostrukturované rozhovory s hlavními aktéry, kteří jsou vybráni na základě rychlé analýzy aktérů. V rámci výzkumných otázek jsou v práci zjišťovány hlavní příčiny a dílčí problémy systému z pohledu aktérů, je zjišťován jejich zájem a navrhovaná řešení. Teoretickým východiskem jsou aktéři a jejich role, jak jejich chování, vztahy, role a zájmy ovlivňují fungování systému a řešení problému. Vývojová psychologie a socializace jedince slouží k vysvětlení závažnosti problému. V práci je popsán současný stav systému péče o ohrožené dítě v ČR, nastíněna rodinná politika i navrhovaná řešení ministerstva práce a sociálních věcí, výrazný prostor je věnován pěstounské péči na přechodnou dobu a osobě sociálního pracovníka.
|
|
|
Chování člověka v krizových situacích
Benediktová, Dana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Nosek, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá chováním lidí v krizových situacích. Jako taková situace byla zvolena doba, kdy děti či mladiství opouštějí své domovy a vstupují do samostatného dospělého života. Odchod od rodičů není často tak traumatický, jako odchod z ústavní péče, a proto je práce zaměřena především na jedince opouštějící dětské domovy či jiné formy náhradní rodinné péče. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a praktické.
Teoretická část definuje a vysvětluje jednotlivé pojmy související s danou tématikou. Je rozdělen a popsán systém ústavní péče v České republice, jsou zmíněny organizace pomáhající jedincům po osamostatnění se. Poslední sekce teoretické části popisuje základní problémy života v ústavní péči a následného odchodu z ní.
V praktické části jsou na základě rozhovorů porovnávány vstupy do dospělosti u jedinců z ústavní péče a jedinců z běžných rodin. Obě skupiny také vyjmenovávají a popisují možné problémy či nevýhody náhradní rodinné péče.
|
|
|
Dilemata spjatá s budoucností sourozence s kombinovaným postižením
ŘIČÁNKOVÁ, Simona
Tato magisterská diplomová práce je zaměřena na dilemata spjatá s budoucností postiženého sourozence a z nich vyplývající argumenty, které do budoucna mohou napomáhat sourozencům bez postižení při jejich rozhodování o budoucnosti sourozence s postižením. V úvodu práce jsou vymezeny základní stěžejní pojmy: kombinované postižení, mentální retardace a s ní sdružené nejčastější kombinace postižení. Následně, je práce zaměřena na náročnost a úskalí spojená s péčí o osoby s kombinovaným postižením. Na sourozenecký vztah, který může mít velký vliv na budoucnost sourozence s postižením, ale i na možné důvody zapříčiňující neschopnost a s ní spjatá dilemata vycházející z budoucí péče o sourozence s postižením. Dále diplomová práce pojednává o možných variantách péče, které mohou sourozencům bez postižení usnadnit jejich rozhodování či napomáhat při eventuální domácí péči. V další části se práce blíže věnuje konkrétním dilematům, se kterými by se dle rozhovorů sourozenci bez postižení do budoucna mohly potýkat. Jednotlivá dilemata byla určena na základě výzkumné sondy, která vyla realizována metodou kvalitativního výzkumu prostřednictvím rozhovorů se sourozenci lidí s kombinovaným postižením. Ke konci diplomové práce dochází k rozboru vybraného dilematu , které je v závěru podrobeno obsáhlému rozboru z pohledu dvou etických teorií utilitarismu a deontologie.
|
|
|
Vliv ústavní výchovy na dítě předškolního věku
ZÍDKOVÁ, Jitka
Bakalářská práce je zaměřena na děti předškolního věku v ústavní péči. Teoretická část vymezuje základní aspekty pobytu v dětském domově, zabývá se vývojem a historií ochranné a ústavní výchovy, popisuje příčiny i samotný proces odebrání dítěte od biologické rodiny a jeho umístění do dětského domova. Zdůrazňuje pozitivní změny, kterými systém ústavní výchovy v České republice prochází. V praktické části jsou zpracovány informace o Dětském domově Zvíkovské Podhradí a charakteristika dětí předškolního věku žijících v současné době v tomto zařízení.
|
|
| |
|
|
Péče o děti vyrůstající mimo přirozené rodinné prostředí jako předmět činnosti neziskových organizací v ČR
Lazárková, Jana ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou ohrožených dětí. Toto téma je velmi aktuální, neboť byla v roce 2013 přijata reforma zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která podporuje rozvoj dětí v rodinném prostředí formou profesionalizace pěstounské péče. Reforma má napomoci snížit počet dětí v ústavní péči, neboť je Česká republika v porovnání s vyspělými státy Evropské unie na špici žebříčku v umisťování dětí do ústavů. Cílem této práce je analyzovat, jak se na financování pěstounské péče a péče o děti v dětských domovech podílí stát a jak se na financování podílí soukromé zdroje. Teoretická část popisuje státní sociální politiku v oblasti péče o ohrožené děti a popisuje právní typy neziskových organizací působících v této oblasti. Praktická část analyzuje a srovnává jednotlivé typy této péče z hlediska jejího institucionálního uspořádání a financování. Práce také zkoumá, jaké jsou náklady na jedno dítě v pěstounské péči a na dítě umístěné v dětském domově.
|
|
|
Domácí péče versus ústavní péče o seniory z hlediska ošetřovatelství
SLÁDEČKOVÁ, Petra
Již mnoho let se věnuje velká pozornost péči o seniory z důvodu celosvětového stárnutí populace. Téměř všichni lidé si přejí, aby mohli strávit celé stáří doma ve svém prostředí. Tato myšlenka je podporována i mnoha odborníky, kteří se problematikou stáří zabývají a poukazují na výhody, které to obnáší jak pro daného seniora, tak i pro společnost. Proto je paradoxem, že mnoho starých lidí je umístěno v různých zdravotních a sociálních zařízení a to i přes velkou nabídku různých terénních služeb, které umožňují seniorům v domácím prostředí setrvat. Právě proto si tato diplomová práce klade za cíl porovnat ošetřovatelskou péči o seniory poskytovanou v jejich domácím prostředí s péčí v ústavních zařízeních, a to jak z pohledu sestry, která péči poskytuje, tak z pohledu samotného seniora či jeho rodinných příslušníků. Celá práce je členěná na dvě hlavní časti. Teoretická část se zaměřuje na vysvětlení stáří a změn, které s sebou stáří přináší. Také poukazuje i na to jak je stáří vnímáno v současné společnosti. Dále se zaobírá různými typy péče o seniory, která je nejčastější dělena na rodinnou, zdravotní a sociální péči. Praktická část práce je zaměřena přímo na jednotlivé rodiny seniorů, kteří žijí ve své domácnosti s podporou domácí péče a na rodiny, které mají svého člena na oddělení pro dlouhodobě nemocné. Dále jsem se v praktické části zaměřila i na ošetřující personál, konkrétně zdravotní sestry, které přicházejí každý den do styku s těmito seniory. K výzkumnému šetření byla využita kvalitativní výzkumná metoda. Ke sběru dat byla použita technika hloubkového rozhovoru. První část výzkumného souboru tvořily sestry pracující na oddělení dlouhodobě nemocných a sestry, které pracují v domácí péči. Druhá část souboru se skládala ze seniorů a jejich rodin, kteří pobývají na oddělení dlouhodobě nemocných a seniorů a jejich rodin, kteří využívají služeb domácí péče. Výpovědi jednotlivých sester, seniorů a jejich rodin jsou rozděleny do jednotlivých kategorií, jimiž jsou: informovanost, důvod umístění na LDN, spokojenost s poskytovanou péčí, výhody a nevýhody domácí péče/LDN, odlišnosti v péči na LDN a v domácím prostředí, ve stravování a pitném režimu, v polohování a výskytu dekubitů, v hygieně, v podávání léků, v převazech, ve vyprazdňování, v chování personálu/rodiny, v zázemí seniora. Z celého šetření vyplývá, že rodiny seniorů hodnotí péči v nemocnici i péči doma jako velmi dobrou, nicméně si lze všimnout, že sestry z domácí péče se těší větší důvěře rodiny a mají s ní daleko bližší vztah, než je tomu v nemocnici. Obě skupiny sester si myslí, že péče, kterou poskytují je kvalitní a odborná, ale poukazují na nedostatek financí, které má jak nemocnice, tak agentura domácí péče. Jako velmi překvapující se ukázal fakt, že rodiny, které mají svého seniora v ústavní péči, jsou rády, za jeho umístění, neboť se domnívají, že by se sami o něho nezvládly náležitě postarat. Z provedeného šetření nelze jednoznačně posoudit, který typ péče je nejvýhodnější, neboť oba způsoby mají své pozitivní i stinné stránky pro každou zúčastněnou stranu a velkou roli zde hrají různé proměnné, jako je třeba zdravotní stav seniora, jeho rodina či sociální zázemí. Pro důkladné zmapování celé situace by bylo zapotřebí realizovat kvantitativní výzkum v delším časovém úseku, který by mohl dlouhodobě sledovat poskytovanou péči a vzít v úvahu i výše uvedené proměnné, které se mohou v průběhu času měnit.
|
|
|
Hodnotový žebříček dětí v Dětském domově v Radeníně.
HORŇÁČKOVÁ, Marta
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na to, jaké hodnoty preferují děti v tomto dětském domově, a jaké vztahy mezi hodnotami vznikají, jak se hodnoty vzájemně ovlivňují. V teoretické části práce jsem se v jednotlivých kapitolách zaměřila na teoretická východiska tématu hodnot a hodnotových orientací, dále na náhradní výchovu a charakteristiku zařízení určených pro výkon ústavní výchovy. V první kapitole jsem charakterizovala, co je náhradní výchova dítěte, jaké formy náhradní výchovy mohou být využívány a jaká zařízení jsou zákonem vymezena pro výkon ústavní výchovy. Podrobněji jsem rozebrala důvody, proč je ústavní výchova soudem nařizována. V druhé kapitole jsem se zaměřila na dětský domov jako na specifické zařízení pro výkon ústavní výchovy. Konkrétně jsem představila Dětský domov v Radeníně, který jsem si vybrala pro provedení výzkumné části práce. Na vymezení pojmů týkajících se hodnot a hodnotových orientací, postojů, zájmů a motivace jsem se soustředila ve třetí kapitole. Konkrétněji jsem popsala druhy hodnot, s jejichž charakteristikou jsem se setkala v odborné literatuře. Ve čtvrté kapitole jsem objasňovala, jaké činitele působí, ovlivňují a utvářejí naše hodnotové orientace i jednotlivé hodnoty, které se stávají důležitou součástí života každého z nás. Zajímala jsem se o to, jakou roli v tomto utváření hraje škola, rodina, vrstevníci, ale třeba i média. V poslední kapitole teoretické části práce jsem stručně shrnula nejzásadnější informace a zjištění, které byly získány studiem odborné literatury a sepsány v předchozích kapitolách. V emperické části diplomové práce jsem si stanovila cíl, při jehož naplňování jsem zjišťovala a následně analyzovala základní životní hodnoty dětí v Dětském domově v Radeníně. V souladu s cílem jsem stanovila výzkumnou otázku, která zněla: Jaké životní hodnoty preferují děti v Dětském domově v Radeníně? Zajímaly mě hlavně analýzy vzájemných vztahů jednotlivých hodnot, vzájemné prolínání, ovlivňování a preference hodnot těchto u dětí. Výzkumem bylo zjištěno, že hodnoty, které preferují děti z Dětského domova Radenín, lze uspořádat do skupin hodnot biologických, ekonomických, výkonových, morálních, duchovních a do skupiny hodnot zaměřených na interpersonální vztahy. Analýzou hodnot bylo zjištěno, že hodnoty mají mezi sebou vzájemné propojení a neoddělitelné vazby, ovlivňují se a podmiňují. Přínos mojí diplomové práce vidím ve využití výsledků v každodenní práci pedagogů pracujících s dětmi v dětském domově.
|
host ::
RSS.