|
|
Lawrence Ferlinghetti: Images of a city
Vlková, Jana ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit tři základní pohledy, jimiž je nahlíženo město v poezii Lawrence Ferlinghettiho. Tyto perspektivy se vzájemně liší básnickým stylem, použitými literárními prostředky i tématy, které zpracovávají. Sdílejí ovšem jeden zásadní aspekt: obrazy města slouží k úvahám, které přesahují rámec témat specifických pro městský diskurz a zasahují do obecnějších rovin. Otázky, jimiž se Ferlinghetti takto zaobírá, byly rozčleněny do tří skupin: intertextualita, paměť a kritický diskurz. První pohled chápe město jako text a intertext, jenž je složen z mnoha různých druhů textů. Pojetí textu se zde neomezuje na text literární, nýbrž jsou jím myšleny i texty architektury, výtvarného umění, sochařství, nebo hudby. Jsou-li takové texty "čteny" v kontextu určitého místa ve městě (a tedy skrze takové místo), dochází k určitému setkání, které může dát vzniknout novým významům skrze paralely a kontrasty mezi odlišnými kódy těchto textů. Taková setkání se podílí na procesu kontinuální tvorby významů skrze intertextuální tok. Výsledkem je změna ve vnímání jednoho nebo obou textů, jeden je kontaminován druhým, a naopak. Příklady takové intertextuality hojně se vyskytující ve Ferlinghettiho básních jsou analyzovány na pozadí recepční a kritické teorie. Druhá perspektiva pojímá město jako...
|
|
|
Typy intertextovosti v díle Františka Hrubína
Nedomlelová, Iva ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá typy intertextových vztahů v Hrubínově díle Jobova noc. Obsahuje teoretickou část, ve které se věnuje vybraným teoretikům zabývajícím se intertextovostí, pokouší se do jejich úvah hlouběji proniknout a kriticky je reflektovat. Po krátké pasáži, která se zamýšlí nad dále využitou metodou interpretace na základě intertextového navazování, následuje část praktická. Ta se zaměřuje na evidenci a interpretaci intertextových odkazů v Jobově noci. Cílem je dobrat se k hlubšímu pochopení díla, které se dosud dočkalo jen velice málo početných interpretací, jež by nebyly zkreslené dobovými měřítky po roce 1948.
|
|
| |
|
|
Postmodernism in British and American comics : postmodernist overtones in the works of Alan Moore and Grant Morrison
Holub, Martin ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je rozbor a analýza postmoderního podtextu v comicsovém médiu. Práce se zabývá jak postmoderním obsahem v comicsu, tak jeho možnostmi a atributy v roli postmoderního média. První část práce nahlíží obecně na comics jako médium, a na základní prvky postmodernismu, jako jsou dekonstrukce, metafikce a intertextualita, v jeho kontextu. Druhá část práce se zabývá vybranými postmoderními díly významných comicsových autorů: Alana Moorea, a Granta Morrisona. Klíčová slova Comics, comicbook, grafická novela, postmodernismus, metafikce, intertextualita, kontinuum, narace, binární opozice, dekonstrukce, superhrdina, autor, dílo, Watchmen, Animal Man
|
|
|
Lingvistická analýza titulků v denících Hospodářské noviny a Blesk
Gajdušková, Tereza ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Lingvistická analýza titulků v denících Hospodářské noviny a Blesk" se zabývá rozborem titulků v článcích obsahující žánr komentář a to konkrétně v denících Blesk a Hospodářské noviny. Rozebírá se zde forma titulků, jak jsou sestaveny, a jaký mají vztah k obsahu sdělení. Práce se skládá z teoretických a analytických částí. Teoretické části charakterizují analyzovaný materiál, popisuje se zde metoda lingvistické analýzy a je zde rozebrána charakteristika titulků. Následuje pak analýza, která je rozdělena do dvou částí. V první je sledován rozdíl v užívání typů vět a také druhy modality v titulku sledovaných deníků a druhá část analýzy zkoumá obecné titulky a výskyt obrazných vyjádření v titulku. Podrobněji rozebírá vyskytující se případy metafory, metonymie, personifikace a parafráze a porovnává, zda je mezi deníky rozdíl ve výskytu těchto jevů. Předpokladem je, že bulvárnější typ deníku bude mít vyšší zastoupení titulků s obraznými vyjádřeními. Pro srovnání, zda se deníky liší nejen mezi sebou, ale jestli došlo během 10 let k významným změnám, jsou analyzovány také titulky těchto deníků před 10 lety a porovnány nejen vzájemně, ale také jejich vývoj.
|
|
|
Reprezentace děl literárních velikánů v současné popkultuře
PECHOLTOVÁ, Lucie
Práce se zabývá možností realizace velkých literárních děl v současné popkultuře, založenou na intertextovém provázání (na celé škále od explicitních citací až po volnou inspiraci původním dílem) s kanonickými díly minulostními, a zejména změnami, ke kterým v dílech během takovéto realizace dochází v rámci jednotlivých narativních kategorií (děj, prostor, čas, postavy, vypravěč). Teoretická část vymezuje koncept adaptace a příbuzné pojmy intertextualita a intermedialita a specifikuje příslušné narativní kategorie. V analytické části na příkladu dvou literárních velikánů, Williama Shakespeara, zastupujícího mužskou literární tvorbu, a Jane Austenové, jakožto zástupkyně ženské spisovatelské tradice, ilustruje práce konkrétní změny v jednotlivých narativních kategoriích v rámci komparace těchto kategorií u vybraných klasických děl a stejných kategorií u zvolených, jimi inspirovaných popkulturních protějšků.
|
|
|
Četl Jan Neruda Staré paměti kutnohorské Jana Kořínka?
Šimek, Štěpán
Článek představuje hypotézu o existenci intertextového vztahu mezi Starými pamětmi kutnohorskými (1675) Jana Kořínka a Nerudovou povídkou Figurky (1878) z cyklu Povídek malostranských. Tato hypotéza se zakládá na nápadné podobnosti onomatopoí zachycujících slavičí zpěv v obou dílech.
|
|
|
Raná recepce Máchovy "Marinky" v próze třicátých až čtyřicátých let 19. století
Charypar, Michal
Máchova povídka "Marinka", vydaná jako součást jeho cyklu "Obrazy ze života mého" vyvolala nečekaný ohlas nejen v literární kritice, ale i v soudobé české literatuře. Kromě zjevných aluzí (v díle Františka Jaromíra Rubeše a Jana Pravoslava Přibíka) se objevují i prózy, které jsou nepřímo, nicméně o to hlouběji inspirovány Máchovou povídkou (texty Karla Sabiny, Jana Jindřicha Marka a dalších). Můžeme tedy sledovat dráhu Máchova inspiračního impulsu a výsledky, které přinesl. Intertextuální analýza může přinést nové poznatky k recepci Máchova textu (a osobnosti básníka samotného), současně však nevyhnutelně vede též k pokusu identifikovat a zhodnotit intertextuální přenos jednotlivých literárních motivů, námětů, dějových složek atd., jako literárních fenoménů charakteristických nejen pro pomáchovské období.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.