|
|
Symbolizace dospělosti u dívek v šesté, později v sedmé třídě základní školy
Kálalová, Jiřina ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dospíváním dívek v šesté, později v sedmé třídě základní školy. Jejím cílem je popsat, jakým způsobem dívky v interakcích s druhými lidmi (především učiteli a spolužáky) vyjadřují své dospívání, jaké symboly využívají proto, aby je okolí vnímalo jako dospělé. Zároveň se snaží poukázat, že symbolizace dospělosti slouží dívkám také jako prostředek tvorby nového sebepojetí. Práce je etnografickou studií, která vznikla na základě téměř ročního kontaktu autorky s šestou, později sedmou třídou jedné pražské základní školy. Pro sběr dat bylo využito kvalitativních metod zúčastněného pozorování třídy a rozhovorů, které autorka vedla s dívkami. Text práce je rozdělen do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Jeho součástí je také úvod, závěr a seznam použité literatury. Teoretická část čerpá z poznatků vývojové a sociální psychologie a odkazu prací Ervinga Goffmana. V praktické části je popsán terén výzkumu a pozorované způsoby, jakými dívky konstruují svou dospělost v interakcích s druhými lidmi. V závěru práce poukazuje autorka na zásadní význam sociální konstrukce dospělosti, díky které dívka postupně proniká do světa dospělých.
|
|
| |
|
|
Prostor modlitby - etnografie řeholní komunity
Horská, Kateřina ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
SOUHRN Předkládaná práce se zabývá některými aspekty katolického řeholního života, byla vypracována na základě terénního výzkumu v ženské řeholní komunitě činného řádu v České republice. Zaměřuji se v ní především na téma modlitby a kladu si otázky, jaký je vztah řeholních sester k modlitbě, jaké činnosti je možné za modlitbu v řeholní komunitě považovat a jaký vliv mají tyto činnosti na členy řeholní komunity. Teoreticky je práce založena především na konceptu totálních institucí E. Goffmana a na pojetí habitu P. Bourdieuho. Text se skládá ze čtyř hlavních částí. V první, úvodní části popisuji metodologické a etické problémy týkající se mého výzkumu. Ve druhé části se stručně věnuji řeholnímu životu obecně, jeho vzniku a vývoji a také etapám řeholního života jednotlivce. Následuje empirická část založená na etnografických datech z mých terénních poznámek, která má formu popisu "běžného dne" v dané řeholní komunitě. Poslední část je teoreticko-analytická, zde se zabývám hlavním tématem práce. Nejprve představuji Goffmanův koncept totálních institucí a vysvětluji, jaký vliv má podle Goffmana prostředí řeholní komunity na osobnost členů těchto komunit. Dále upozorňuji na některé odlišnosti oproti mým terénním datům. Od nich se pak odvíjí analýza, kde ukazuji, že tím, co formuje postoje a jednání jednotlivců v...
|
|
| |
|
|
Marie Kovářová - etnografka Podblanicka
Hozová, Markéta ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobností Marie Kovářové, národopisné pracovnice Podblanicka. Popisuje její život mezi lety 1910 až 1972, od narození po odchod na odpočinek. Hlavní důraz je kladen na její ranou publikační a muzejní činnost. Biografie vznikla na základě analýzy dokumentů uložených v osobním archivním fondu Kovářové, dostupné literatury, doplněna byla informacemi získanými při malém terénním výzkumu. Cílem práce bylo zhodnotit roli Kovářové v regionální vlastivědné práci a zasadit její osobnost do dobového kontextu dějin etnografie.
|
|
|
Sanitáři: Etnografie zdravotnické instutuce "zdola"
Votřel, Jan ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Stöckelová, Tereza (oponent)
Práce vychází z desetiměsíčního terénního výzkumu uskutečněném v domově důchodců. Její empirická část se opírá především o skutečnost, že autor práce se na několik měsíců stal jednou ze součástí této instituce, neboť tam pracoval v pozici sanitáře. Tato perspektiva přirozeně umožnila zaměřit se na popis každodenních rutin probíhajících ve zdech zkoumané instituce z pohledu sanitáře, jakož i na jeho interakce s klienty, ke kterým během každodenních činností dochází. V rámci těchto vzájemných interakcí se ukazuje, jakým způsobem se projevuje dominantní diskurz vládnoucí ve veřejném zdravotnictví. Funguje především skrze disciplinační techniky. Analýza disciplinačních technik je zde provedena na základě teorie moci Michela Foucaulta, z níž vyplývá, že během každodenních praktik dané instituce nejsou disciplinováni pouze klienti, ale také samotní sanitáři. Jejich pozice na nejnižší příčce zdravotnické hierarchie je k tomu svým způsobem předurčuje, neboť jsou součástí stejných rutin, jako klienti. Dále se skrze analýzu vzájemných mocenských vztahů mezi sanitáři a klienty ukazuje, že se sanitáři snaží disciplinačním technikám bránit a vynalézají strategie, které jsou v rozporu jak s dominantním diskurzem domova důchodců, tak v konečném důsledku bohužel i se zájmy klientů. Klíčová slova: etnografie;...
|
|
|
Stanovení úrovně štíhlosti konkrétního podniku v automobilovém průmyslu
Šimeček, Jakub ; Martínez, Felipe (vedoucí práce) ; Mejdrech, Vlastimil (oponent)
Lean management je přístup, který způsobil revoluci v několika odvětvích. K měření štíhlosti se často využívají kvantitativní metody. Avšak s rozšiřováním štíhlosti schází perspektiva kvalitativního výzkumu. Toto je prostor k využití etnografie, jakožto nového způsobu měření štíhlosti ve společnosti. Tato práce objevuje nový přístup ke zkoumání úrovně štíhlosti. Cílem je provést analýzu úrovně štíhlosti podniku automobilového průmyslu prostřednictvím etnografického výzkumu a navrhnout řešení, která vedou k ještě vyšší úrovni štíhlosti.
|
|
|
Metodika nedestruktivního průzkumu historických tkanin etnografického charakteru z období 1850 až 1950, jejich dokumentace a identifikace. MEP (Metodika etnografického průzkumu).
Mertová, Petra ; Samohýlová, Alena ; Holcner, Ludvík
Hlavním cílem metodiky je poskytnout nástroj pro dokumentaci a identifikaci tkanin, nalézajících se v etnografických sbírkových fondech muzejních institucí. Metodika využívá soubor popisných a měřitelných vlastností tkanin získaných průzkumem a dokumentací muzejních sbírkových fondů. S ohledem na okruh předpokládaných uživatelů a charakter zkoumaných předmětů, historického textilu s kulturní hodnotou, je metodiky navržena jako nedestruktivní. Metodika průzkumu postupuje v několika krocích, zaměřených zaprvé na odbornou dokumentaci tkanin prostřednictvím nedestruktivních metod zaměřených na zjišťování popisných a měřitelných vlastností předmětu a technologického rozboru historických tkanin etnografické povahy. Za druhé na identifikaci etnografických tkanin ve sbírkových institucích pomocí srovnávacího studia se souborem již sumarizovaných dat o historických tkaninách, včetně jejich fotografické dokumentace s ukázkami vybraných tkanin z depozitářů muzeí. Získaný materiál je uložen ve webové aplikaci atlastextilu.cz.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
GEOGRAFICKO-ETNOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA REGIONU PODLUŽÍ
JABORNÍK, Lukáš
Diplomová práce s názvem ?Geograficko-etnografická charakteristika regionu Podluží? se zaměřuje na vymezení hranic regionu Podluží, charakteristiku fyzicko-geografické sféry, socio-ekonomické sféry a etnografie regionu. Teoretická část diplomové práce se věnuje pojmům, jenž jsou základními pilíři diplomové práce. Navazující praktické pasáže se věnují vymezení regionu Podluží na základě komparace zdrojových map a na základě dotazníkové studie. Geografická a etnografická charakteristika slouží mj. jako zdroj informací pro didaktickou transformaci, jejímž výsledkem je výroba billboardu, který obsahuje syntézu charakteristických prvků vytvářející originální obraz regionu Podluží.
|
|
|
Dětský folklor a jeho vliv na rozvoj osobnosti dítěte
DURDA, Lukáš
V této diplomové práci se zabýváme současným stavem českého dětského folkloru a jeho vlivem na rozvoj osobností jeho dětských protagonistů. Opíráme se zde o jednotlivé složky veřejného vystupování a o etnografické poznatky, které stavíme do souvislostí s problematikou volnočasových aktivit dětí a mládeže, čímž nabízíme náhled na potenciál dětského folkloru a jeho vliv na rozvoj osobností dětí. Práce je rozdělena do dvou částí. V její teoretické části je kladen důraz na názory osobností naší etnografie a dílčích disciplín veřejného vystupování. Též se opírá o zkušenosti a názory pracovníků s dětmi a mládeží v oblasti dětského folkloru. Druhá část diplomové práce je část praktická. Její náplň je tvořena popisem praktické činnosti dětského folklorního souboru Šafránek a rozhovory s jeho členy. K diplomové práci náleží též audiovizuální příloha.
|
host ::
RSS.